Předposlední květnový týden minul a nastala neděle. To je ideální čas zopakovat si, co zajímavého nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Nejnovější vydání Kosmotýdeníku vám dnes přináší například zprávu společnosti Lockheed Martin, která chce za 12 let vyslat posádku k Marsu. Podíváme se také na přesun externí nádrže z doby raketoplánů, která se protahovala ulicemi Los Angeles, nebo na povedené video ze startu čínské rakety z minulého týdne. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku s pořadovým číslem 192. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Lockheed Martin chce za 12 let poslat lidi k Marsu
Fanouškům webu kosmonautix jistě nemusím připomínat, jak probíhaly v šedesátých letech mise Apollo. Scénář postupoval odvážnými, ale relativně bezpečnými kroky. Nejdříve vyzkoušet loď na orbitě Země, pak ji poslat k Měsíci, ale pouze na oblet, pak vyzkoušet u Země lunární modul a tak dále. Teprve až Apollo 11 bylo to, které se zapsalo do historie jako první lidská mise na povrch našeho nejbližšího přirozeného satelitu. Je proto logické, že i při úvahách nad naší cestou k přistání na Marsu se bude postupovat obdobně. Proč riskovat, když nás tentokrát nežene politické soupeření. Z tohoto pohledu se plán společnosti Lockheed Martin zdá naprosto logický. Před samotným přistáním lidí na Marsu totiž chtějí poslat k Rudé planetě misi, která na několik měsíců zakotví na jeho oběžné dráze a při svém letu vyzkouší všechny kritické komponenty a postupy, vyjma samotného přistání.
Zdroj: http://www.popsci.com/
Díky relativně jednodušší misi, než by byla ta, která by na planetě měla přistát, se objevil i příznivější termín. Zatímco doposud jsme slýchávali o třicátých až čtyřicátých letech, dle LM by se mise s plánem na orbitě pouze zakotvit, dala uskutečnit už v roce 2028. Společnost nezůstala jen u prohlášení, představila i konkrétní plány, jak by taková mise vypadala.
Vzhledem k tomu, že Lockheed vyrábí pro NASA loď Orion, nejsou prohlášení této společnosti úplně mimo. Pro představený plán totiž počítá s technologiemi, které jsou dne již používané, nebo probíhá jejich závěrečný vývoj. Představitelé společnosti proto prohlásili, abychom nečekali magnetické štíty, ani jiné zatím nerealizovatelné technologie. Dále zástupci společnosti upozorňují na to, že NASA má sice rámcové plány na přistání na Marsu někdy po roce 2035, ale její plány nezahrnují žádnou konkrétní cestu, jak by se toho mělo dosáhnout. Vždyť teprve v roce 2023 by se při druhém letu lodi Orion s raketou SLS mělo poprvé v historii vydat do vzdálenějšího vesmíru. Přitom vzdálenější vesmír v tomto případě znamená pouze na vyšší orbitu Měsíce než na tu, na kterou létaly lodě Apollo. Cesta mezi Zemí a Marsem natož pak přistání je zatím zcela neprobádána a je na ní dozajista mnoho neznámých. Lockheed proto NASA nabídl svůj plán, který ale oficiálně NASA společnosti vypracovat nezadala. Přesto se zdá, že zástupci NASA budou o plánu uvažovat. Rozhodnutí je však zatím daleko.
Zdroj: http://www.popsci.com/
Pro představenou misi budou stačit dvě lodě Orion, jedna startovní a jedna záložní, kterou by posádka mohla využít v případě nebezpečí. Budou samozřejmě startovat na raketě SLS. Orion bude mozkem celého soulodí, kde budou systémy navigace a komunikace. Další SLS by měla vynést obytný modul a motorovou sekci se solárními panely o vysoké účinnosti. Motorová sekce by nesla výkonné v současnosti vyvíjené iontové motory. Soulodí označované jako Mars Base Camp (MBC), by mělo být sestaveno na orbitě Měsíce, odkud by MBC odstartoval k Marsu.
Až by MBC dosáhl orbity Marsu, strávila by posádka na orbitě planety deset až jedenáct měsíců. Během té doby by samozřejmě prováděla výzkum, který by jinak ze Země byl velmi komplikovaný. Například by mohla živě ovládat létající drony nad Marsem, s kterými by mohla nejlépe najít vhodné místo pro budoucí misi, která by na planetě měla přistát. Dále by mohla přímo ovládat různé rovery a vědecké přístroje na Marsu. Výhoda přímého spojení se stroji na povrchu je jasná. Zatímco ze Země musíme čekat i dvacet minut, než k nám dorazí data provedeného úkonu, výzkum, který by probíhal přímo, by mohl být mnohem efektivnější a hlavně přínosnější. Zaznělo také, že by se MBC mohl použít pro odchycení vzorků odebraných na Marsu a loď by tak mohla posloužit pro jejich bezpečné dovezení k Zemi. Odpadl by tak náročný přeletový automatický servisní modul pro takovou misi. Nabízí se i přímé zkoumání marsovských měsíců. A to nemluvíme o cenných zkušenostech, které by se tímto letem získaly a mise určená pro přistání by tak nešla do úplně neznámého prostředí.
Zdroj: http://www.popsci.com/
To, zda bude mise nakonec realizována je zatím neurčitelné. Pravdou je, že pokud NASA chce stihnout letět k Marsu v roce 2035 a mimochodem taky nějakým způsobem využít raketu SLS, je třeba už nyní přicházet s konkrétními plány. Čas se krátí a na riskování není v současném společenském stavu místo. O misi už dokonce projevil zájem jeden z astronautů. Tony Antonelli, který již dvakrát letěl v raketoplánu.
Zdroj: http://www.lockheedmartin.com/
Kosmický přehled týdne:
Včera ve 20:05 začal na České televizi v pořadu Hyde Park vstup s ředitelem Evropské kosmické agentury Johannem-Dietrichem Wörnerem. Záznam z velmi zajímavého vystoupení naleznete zde.
NASA zveřejnila dech beroucí 4K záznam globálních srážek Země. Jedná se zatím o nejpodrobnější globální přehled srážek, který byl pořízen. Byly použity data z Global Precipitation Measurement Core Observatory, dále amerických meteorologických satelitů a přispěly i japonské environmentální satelity. Srážkami se podrobně zabývá tato stránka.
V pátek probíhal ulicemi Los Angeles přesun palivové nádrže ET z dob raketoplánů. Je jasné, že nádrž se nepřesouvala k přípravě na misi, raketoplány již od roku 2011 nelétají. Přesto však mířila k raketoplánu Endeavour, který je nyní umístěn v Technickém muzeu v Los Angeles. Prozatímně je umístěn v hangáru, ale připravuje se nová expozice, kde bude raketoplán vztyčen právě společně s přesouvanou nádrží i postranními urychlovacími bloky SRB. NASA celý přesun nazvala na počest jednoho filmu „ET jede domů“. Pořádný kus hardwaru však neudělal v ulicích města takové problémy, jako když se v roce 2012 přesouval samotný raketoplán, který je přeci jen o něco širší a vyšší. Souhrn velmi vydařených fotografií naleznete zde.
Podívejte se na velmi vydařené video (na čínské poměry) ze startu rakety CZ-2D s družicí DPZ Yaogan-30. Start proběhl 15. května v brzkých ranních hodinách. O startu jsme vás informovali již v minulém Kosmotýdeníku.
V Jižní Americe na evropském kosmodromou v Kourou pokročily práce k přípravě startu dvou nových satelitů globálního navigačního systému Galileo pojmenovaných Daniel a Alizé. Start, který by měl přijít již 24. května, provede raketa Sojuz 2-1B. Vývoz nám ilustruje přiložená fotografie.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Přehled z Kosmonautixu:
V tomto týdnu nám kosmonautika přinesla mnoho zajímavých informací, které jsme pro vás zpracovali formou článků. Týden jsme začali na Marsu pohledem na to, jak si vedou tamní rovery. Nahlédli jsme do v současnosti nejvíce sledovaného hangáru, kde se skrývají stupně rakety Falcon 9. I tento týden jste si mohli připomenout, jak probíhal výzkum planety Venuše v třetím dílu našeho seriálu. Z daleké Sibiře konečně doputovaly slíbené záběry z kamer umístěných na povrchu rakety Sojuz, která jako první odstartovala z nového ruského kosmodromu Vostočnyj. Zavítali jsme na Pluto, kde jsme se podívali, jak z tvaru a podoby kráteru lze poznat, jak je tvořená a z čeho kůra této trpasličí planety. Mezinárodní kosmická stanice slavila. Minulý týden si odbyla sto tisíc oběhů kolem Země! ESA představila svůj plán, co by mělo následovat poté, až skončí ISS svůj provoz. Mohli bychom se dočkat lunárních vesniček. Společnost SpaceX dosáhla dalšího významného milníku. Když vše půjde dobře, ušetří pár milionů na vojenských zakázkách. Tento týden byl na různé plány dalšího výzkumu sluneční soustavy velmi plodný. Společnost Orbital ATK představila plány měsíční orbitální stanice.
Snímek týdne:
Sonda Rosetta nezemřela. Stále funguje, i když o ní není v těchto měsících příliš slyšet. Pilně pracuje na zkoumání chladnoucí komety 67P a stále přináší nové poznatky o tomto zcela jiném a nehostinném světě. Pracovitá sonda se připomněla tento týden, když byly zveřejněny nové snímky povrchu jádra komety pořízené ze vzdálenosti 9,9 kilometru. Podívejte se na povrch tělesa, které se stalo dějištěm toho, co ve svých knihách předpověděl již Jules Verne – prvního přistání na kometě. Lander Philae nyní již zaslouženě odpočívá a my se můžeme kochat snímky komety.
Zdroj: http://www.esa.int/
Zdroje informací:
http://www.popsci.com/lockheed-martin-aiming-to-put-astronauts-in-mars-orbit-by-2028
http://spaceflightnow.com/2016/05/21/photos-final-space-shuttle-fuel-tank-moves-through-los-angeles-to-museum/
http://www.lockheedmartin.com/us/ssc/orion-eft1.html
Zdroje obrázků:
http://www.lockheedmartin.com/content/lockheed/us/ssc/orion-eft1/_jcr_content/center_content/image.img.jpg/1449090703462.jpg
http://www.popsci.com/sites/popsci.com/files/styles/large_1x_/public/mars-base-camp.jpg?itok=eIwc2Ckf&fc=50,50
http://www.popsci.com/sites/popsci.com/files/styles/large_1x_/public/lockheed-martin-habitat.jpg?itok=K-jDCqet&fc=50,50
http://www.popsci.com/sites/popsci.com/files/styles/large_1x_/public/mars_prandtl-m.jpg?itok=ED-i3wOE
https://pbs.twimg.com/media/Ci_MXGIWgAESEIJ.jpg:orig
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2016/05/comet_on_15_may_2016_navcam/15994006-1-eng-GB/Comet_on_15_May_2016_NavCam.jpg
http://www.lockheedmartin.com/content/dam/lockheed/data/space/photo/mbc/mbc-top-missions8-950.jpg
Co to „odpadává“ z čínské rakety na tom videu? Vypadá to, jakoby to padalo ze špičky.
Velmi pravděpodobně jde o izolační desky, které z čínských raket běžně při startu odpadávají. Jsou i na druhém stupni. Přesněji to však určit nedokážu.
ja bich tipoval ze to bude led,ale trvrdit to nemuzu 🙁
Tato raketa nepoužívá kryogenní pohonné látky, ale UDMH a oxid dusičitý. Led to tedy asi nebude, spíš nějaká dočasná ochrana užitečného nákladu. Vypadá to divně a je to vidět často u této rakety.
Perfektní 🙂 Moc děkuji za informace, co plánuje Lockhead, máte v plánu se tomuto věnovat i v nějakém obšírnějším článku? (Pokud je dostatek informací )
Dobrý den, v současnosti se jedná o souhrn všech důležitých dostupných informací. Ale je jasné, že se postupně budou objevovat nové informace a těm se zde určitě budeme věnovat. Včera probíhala konference NASA o dalším výzkumu Marsu a na přetřes přišlo i představení tohoto projektu. Zaznělo však zejména to, co je zde v článku. Projekt – pokud se bude realizovat – má před sebou dvanáct let. Informace se budou objevovat a potvrzovat prvních pár let velmi zvolna.
A ještě jsem vám do článku přidal časovou osu, del které by měl být realizován tento koncept. 🙂
Oho, mockrát děkuji 🙂
Ehm.. k tem „Leteckym pruzkumnym dronum“ – https://what-if.xkcd.com/30/
Nějak se nám s úžasnými vizemi poslední dobou roztrhl pytel. Orbitální stanice u Měsíce, obytný komplex na povrchu a pilotovaná výprava na oběžnou dráhu Marsu, která bude prakticky v reálném čase spolupracovat s Opportunity zkoumající už asi tak 25 let Mars po ujetí odhadem tak 80 km 🙂
Ale ted vážně. Co plán na pilotovaný pasivní průlet kolem Marsu? Mám dojem, že s tím přišel Dennis Tito a tvářil se vážně. To už asi usnulo.
Dobrý den,
kdy se bude na stanici ISS nafukovat modul Beam ,nemá to být teď někdy?
Ano, 26.5. Prenos na NASA TV zacina 11:30 nasho casu.
Našiel som video ktoré by sa mohlo do prvej časti článku hodiť 🙂 https://youtu.be/RsOvixkzZ_E
Mars Base Camp (MBC), by mělo být sestaveno na orbitě Měsíce, odkud by MBC odstartoval k Marsu. Tak to mi pride ako trochu nelogicke a totalne zbytocne. Preco by sa mala vyuzitat orbita mesiaca? Ved to nedava zmysel bolo by to neuveritelne energeticky narocne. To mozu rozno zostavit na obeznej drahe zeme a potom to poslat na Marsovsku orbitu. Hlavne na to pozeram velmi skepiticky. LM sa uz roky snazi vysiach rozpocet NASA. Neverim v ich uprimne umysli. Ide im len o peniaze, pretoze vedia ze pokial koncept SpaceX bude uspesny je dost mozne ze sa im dostane dodatocne financovanie od kongresu. LM uz utrpel jednu porazku ked sa ULA vzdala sutaze o vynasanie GPS satelitov. Podla mna sa pripravuju na dalsi boj o statne zakazky.
Obecně – NASA chce mít stanici na vysoké oběžné dráze ve výšce cca 60.000 km nad Měsícem. Chce se naučit dlouhodobě žít a pracovat v prostředí mimo zemskou magnetosféru, s podmínkami blížícími se meziplanetárnímu prostředí. Z této vysoké oběžné dráhy je potřebné delta-v pro dosažení únikové dráhy ze systému Země-Měsíc pouze 140 m/s. Je logické, že LM vypracoval návrh MBC tak, aby odpovídal výše popsaným úvahám NASA.