Nedělní poledne značí vydání čerstvého dílu pravidelného přehledu těch nejdůležitějších událostí v kosmonautice za uplynulý týden. 191. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží úspěšné ukončení zásobovací mise CRS-8, kterou završilo přistání lodi Dragon do vln Pacifiku. Dále se podíváme na možné plány pro destrukci ISS, v případě nečekaných komplikací. Nebude chybět první stupeň rakety Falcon, který se vrátil na plošině do přístavu. Prozradíme také příčinu odložení prvního startu z kosmodromu Vostočnyj. Podíváme na novou várku objevů z teleskopu Kepler, který hledá planety mimo naší Sluneční soustavu. Nakonec zamíříme do Číny, kde startovala raketa CZ-2D se satelitem Yaogan 30. To a další informace najdete v aktuálním dílu Kosmotýdeníku, přeji vám příjemné čtení a vydařenou neděli.
Dragon zakončil svojí misi úspěšným přistáním
Mise CRS-8 značila návrat lodi Dragon do služby, po selhání mise CRS-7 v červenci roku 2015, která znamenala několikaměsíční stopku pro všechny starty rakety Falcon 9. Jednalo se také o premiéru Dragonu na nové vylepšené verzi nosné rakety. Start Dragonu na oběžnou dráhu proběhl bez problémů a navíc byl korunován prvním úspěšným přistáním prvního stupně na mořské plošině. Po dvou dnech manévrování Dragon dohnal Mezinárodní vesmírnou stanici, u které byl zachycen robotikou paží a připojen k uzlu Harmony. V útrobách Dragonu čekaly více než tři tuny zásob a vědeckých experimentů, včetně živých organismů – myších astronautů, kteří budou zkoušet nové léky proti ztrátě kostní a svalové hmoty. V netlakované sekci lodě byl pak dopraven nafukovací modul BEAM, který byl vyjmut a nainstalován na stanici v půlce dubna.
Ke konci měsíčního pobytu u stanice začali astronauti plnit Dragon důležitým nákladem. U stanice totiž nebyla téměř rok žádná loď, která by byla schopná dopravit náklad zpět na Zemi. Ledničky na ISS proto byly už přeplněné různými vzorky určenými pro monitorování zdravotního stavu astronautů. Velká část vzorků pocházela z důležité roční mise Scotta Kellyho. Kromě tohoto biologického materiálu astronauti naložili několik přístrojů určených k inspekci, dokončené experimenty, pár osobních předmětů a nechyběl ani problematický skafandr EMU číslo 3011, který mimo jiné nadělal spoustu problémů italskému astronautovi Luca Parmitanovi. Před uzavřením poklopu tak astronauti naplnili loď celými 1650 kilogramy nákladu.
Ve středu 11. května byl už Dragon připraven na odlet. Tim Peake vypustil nákladní loď za pomoci staniční robotické paže v 15:19 našeho času. Následovaly tři krátké zážehy motorů Draco, které postupně vytlačily Dragon do bezpečné vzdálenosti. Po třech obletech Země se Dragon připravil na vstup do atmosféry a provedl desetiminutový brzdící zážeh, který ho zpomalil o zhruba 100 m/s. Několik minut poté byl odhozen již nepotřebný trunk, včetně solárních panelů. Loď vstoupila do atmosféry zhruba ve 20:30 našeho času. Ve výšce 13,7 kilometrů byly vypuštěny první brzdící padáky, Dragon v tu chvíli pořád klesal rychlostí 240 m/s. Hlavní padáky pak přišly ke slovu zhruba ve třech kilometrech a postupně loď zpomalily až na rychlost 20 kilometrů za hodinu.
Loď dopadla do vln oceánu v 20:51, asi 400 kilometrů od pobřeží Kalifornie. Ihned po přistání se k lodi vydaly záchranné týmy, které ji vylovily a vydaly se s ní na cestu zpět do přístavu. V centrále SpaceX byl mezitím dokončen další exemplář nákladní lodi, který by se měl vydat ke stanici ke konci příštího měsíce. Na jeho palubě by se měl mimo jiné nacházet i stykovací adaptér IDA-2, určený pro připojování lodí Crew Dragon a Starliner (CST-100). Toto by měl také být předposlední zcela nový Dragon, protože SpaceX hodlá od mise CRS-11 přejít k znovupoužití starších lodí. Nebude se však recyklovat celá loď, ale jen hlavní tlaková nádoba a několik přístrojů, zbytek lodi bude vyroben znovu.
NASA a Roskosmos diskutují o zániku ISS
Mezinárodní vesmírná stanice se stále drží v relativně dobrém technickém stavu a bude ještě určitě fungovat minimálně do roku 2024, s tím že podle technického přehodnocení by stanice mohla vydržet I do roku 2028. Nicméně není zcela vyloučeno, že nastanou problémy v mezinárodní spolupráci, nebo že stanici poskytne kritická nehoda, která ji ochromí nebo úplně vyřadí z činnosti. V takovém případě by mohl přijít na řadu scénář, při kterém by bylo nutné poslat stanici zpět do atmosféry, tak aby nikoho neohrozila. Pokud by totiž byla stanice ponechána svému osudu, postupným třením o vyšší vrstvy atmosféry by sama snižovala svojí oběžnou dráhu. Průchod atmosférou by mohly přežít I větší kusy, které by pak mohly dopadnout do obydlených oblastí, což by pro kosmonautiku nebyl zrovna nejlepší výsledek.
Stanice samotná má motory pro korekci oběžné dráhy, ty ale nejsou samy o sobě dostatečně výkonné, aby poslaly 420 tunový kolos zpátky do atmosféry. Předběžný plán konce ISS byl sestaven už v roce 2013. Pokud by nastala kritická situace s evakuací posádky, vesmírné agentury by měly 14 dní na zhodnocení závažnosti krize. Pokud by bylo rozhodnuto a ukončení činnosti stanice, nastalo by 180 dní dlouhé období, během kterého by se nechala třením postupně snížit oběžná dráha ISS. Mezitím by Rusové připravili dvě nákladní lodě Progress, které by doplnili palivo do staničního servisního modulu, a poté by ještě asistovaly vlastními motory během brzdícího zážehu. Nicméně další přehodnocení ukázalo, že ani tento plán by nemusel zaručit bezpečnou destrukci stanice.
NASA se tedy sešla s Roskosmosem, aby byl celý plán přehodnocen a vypracován do detailů. Obě agentury nyní například odhadují, jak veliké pole by trosky z ISS zasáhly a jak by bylo možné dané pole minimalizovat. Také je nutné zajistit, aby řídící počítače na stanici dokázaly vydržet v provozu alespoň půl roku bez posádky, aby mohly řídit celý brzdící zážeh. Byl také zmíněn ještě jeden Sojuz, který by se přidal ke dvěma Progressům ve finálních okamžicích stanice. Rusové také začali pracovat na úpravách softwaru, který by umožnil stanici použít co nejvíce motorů najednou. Také je nutné správně synchronizovat činnost všech připojených lodí a samotných motorů stanice. Celý plán na zánik by měl být hotový v září roku 2017, do té doby však nebude existovat možnost jak se ISS bezpečně zbavit.
Kosmický přehled týdne:
Plošina Of Course I Still Love You dorazila už podruhé do přístavu Port Canaveral s velmi cenným nákladem – prvním stupněm rakety Falcon 9. Ten byl nejprve přenesen pomocí jeřábu na pevninu, kde už se na něj vrhnul tým techniků. Ti odčerpali zbytky zážehové směsi TEA-TEB, dále odmontovali všechny přistávací nohy a pak už stupeň sklopili do horizontální polohy na připravený transportér. Ten jej doveze do hangáru u rampy LC-39A, kde se přidá k dalším dvěma zachráněným stupňům. Celá operace trvala zhruba tři a půl dne, takže to technici stihli o tři dny rychleji, než v případě stupně z mise CRS-8.
Odložení prvního startu z kosmodromu Vostočnyj, který byl ostře sledován i ruským prezidentem, mělo až komické pozadí. Dmitrij Rogozin prozradil, že defekt na celé várce kabelů byl odhalen ještě před instalací do rakety. Pracovnice, která vadu odhalila, zcela podle regulí informovala nadřízené a defekt byl odstraněn na všech kabelech, až na ten kus, na kterém byl onen defekt nalezen. Ten pak samozřejmě putoval přímo do rakety. Naneštěstí byla vada odhalena během startovní sekvence, což vyústilo v odklad samotného startu.
10. května oznámila NASA novou várku objevů z teleskopu Kepler, který hledá planety u cizích hvězd. Podařilo se odhalit neuvěřitelných 1284 nových exoplanet, z čehož by mohlo být až 550 kamenných a devět z nich se dokonce nalézá v obyvatelné zóně, mohla by se tedy na nich vyskytovat voda ve formě kapaliny. Kepler přitom snímá jen nepatrnou část oblohy a čeká, kdy planety přejdou přes kotouč svých mateřských hvězd, což je geometricky celkem nepravděpodobné. O to úžasnější je skutečnost, jak velké množství planet už Kepler objevil.
Dnes brzy ráno odstartovala s Čínského kosmodromu Jiuquan raketa CZ-2D. Na špičce nosiče se nacházel satelit Yaogan-30. První satelit z této série (Yaogan-1) startoval už v roce 2006. Čína tvrdí, že tyto satelity používá výhradně pro vědecké účely, pozorování zemědělství a sledování přírodních katastrof. Západ se ale domnívá, že hlavním účelem těchto satelitů je špionáž, pomocí optických nebo radarových prostředků. Satelit zakotvil po úspěšném startu na zhruba polární kruhové oběžné dráze s výškou 700 km.
Přehled z Kosmonautixu:
Tento týden byl plný zajímavých událostí. Mohli jste si přečíst o nových kontraktech na vývoj a stavbu Mars roveru 2020, které udělila Jet Propulsion Laboratory. NASA by mohla spolupracovat se společností SpaceX na jejich plánované misi Red Dragon a to sice ne za pomoci financí, ale spíše expertízou ohledně přistání na Marsu. Přišel také druhý díl našeho nového krátkého seriálu, který vás seznámí s historií průzkumu naší sesterské planety, Venuše. V průběhu úterý jsme vás pak průběžně a podrobně informovali o všech událostech, které provázely návrat prvního stupně rakety Falcon do přístavu. Výborná zpráva přišla od společnosti Orbital ATK, jejich raketa Antares se brzy vrátí do služby a nyní je její první stupeň podrobován statickým zkouškám. Práce na nové lodi Orion stále pokračují, technici úspěšně dokončili tlakové zkoušky letového exempláře, který se vydá v roce 2018 na nepilotovaný oblet Měsíce. Společnost Boeing oznámila opoždění lodi Starliner (CST-100) a proto opět vyvstala otázka, která soukromá loď s posádkou dosáhne ISS dříve. Velice očekávaná sonda OSIRIS-REx si úspěšně prošla sérií kontrol nutných před odesláním na kosmodrom. Start by ji měl čekat v září tohoto roku. Desátý a jedenáctý satelit evropského systému Galileo byl natankován palivem a chystá se na start 24. května. Tento start bychom vám rádi zprostředkovali skrze česky komentovaný živý přenos.
Snímek týdne:
Úspěšný návrat nákladní lodi Dragon definitivně otočil list po havárii mise CRS-7. S přistáním prvního stupně, dopravou nafukovacího modulu BEAM a návratem s cenným vědeckým materiálem se opět ukazuje, že NASA vsadila na správného koně, když vybrala společnost SpaceX pro komerční lety na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://novosti-kosmonavtiki.ru/
http://www.nasa.gov/
http://www.china.org.cn/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CiMhLWIXAAAv5Tk.jpg:large
http://www.universetoday.com/wp-content/uploads/2016/04/CgK9hCrUYAAvlJY.jpg-large.jpg
http://www.americaspace.com/wp-content/uploads/2016/05/dragon.jpg
https://instagram.fsnc1-1.fna.fbcdn.net/…MTI0OTU5MTMyMTgwNDkxNjQ5NA%3D%3D.2
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2016/05/2016-05-13-175727.jpg
http://i1.wp.com/astrobob.areavoices.com/…boost-the-orbital-outposts-orbit-21937.jpg?w=792
http://www.81.cn/syjdt/attachement/jpg/site351/20160515/4437e6581d0818a23ad002.JPG
http://www.spacex.com/sites/spacex/files/splashdown.jpg
Tady je teprve krásně vidět, jaký je první stupeň Falconu obr a jak tedy musí být těžké s ním přistát.