Uznávám, že rovnice uvedená v názvu našeho článku má některé mouchy, ale v základních obrysech vystihuje myšlenku, která v posledních hodinách velmi silně rezonuje internetovým éterem. Firma SpaceX totiž včera na svých profilech na sociálních sítích rozšířila zprávu, která oznamovala, že už za dva roky, tedy v roce 2018 odstartuje raketa Falcon Heavy s nepilotovanou lodí Crew Dragon. Ta se následně vydá na cestu k Rudé planetě, na které bude mít za úkol měkce přistát pomocí motorů SuperDraco. Firma tak oživuje svůj program, který před několika lety představila pod názvem Red Dragon.
Už v roce 2011 SpaceX společně s Ames Research Center uvažovala o tom, že by v roce 2018 poslala na Mars loď Dragon, která by tu motoricky přistála a dopravila sem až tunu nákladu – hlavně vědecké přístroje. Mezi nimi mělo být i vrtné zařízení schopné odebírat vzorky z hloubky jednoho metru pod povrchem. Celý program tehdy způsobil velký zájem internetové veřejnosti, ale postupem času na něj začal sedat prach, žádné novinky nepřicházely a tak se zdálo, že projekt byl ukončen. Ale stačilo, aby SpaceX zveřejnila na sociálních sítích dvě vizualizace a bylo jasné, že projekt neumřel, ale stále žije.
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/
Jak správně uvedl uživatel Mirek Pospíšil z českého diskusního fóra kosmo.cz, z uvolněných vizualizací je možné vyčíst několik informací o nosné raketě Falcon Heavy. Druhý stupeň vypadá zhruba o třetinu delší, než jak jej známe ze současné rakety Falcon 9 v1.2. Roštová kormidla na postranních blocích jsou umístěna trochu níže, než na stupni centrálním, liší se i tvar přistávacích nohou – centrální stupeň má o trochu delší nohy, než stupně boční. Na bocích nákladového prostoru Dragonu nejsou aerodynamické stabilizátory. Pravděpodobně proto, že na palubě nebudou lidé a proto se nebude provádět záchranný manévr v případě havárie. SpaceX si dává na vizualizacích hodně záležet a proto je možné na základě jejich analýzy vysledovat trendy, které se týkají ještě nepostaveného hardwaru.
SpaceX by ale na tuto velmi očekávanou misi nebyla sama – rýsuje se totiž možnost spolupráce s NASA. Nešlo by ale o finanční podíl – státní agentura by kolegům ze soukromého sektoru poskytla potřebné informace, které nasbírala během přistání svých projektů na Marsu a výměnou za to by získala přístup k vědeckým datům, která naměří přístroje na Dragonu.
Zdroj: spaceflight101.com/
Pokud bu se projekt uskutečnil, šlo by o první soukromou loď, která by se vydala mimo zemské gravitační pole a sluší se připomenout, že pokud SpaceX stihne plánovaný termín startu, bude to za méně než deset let od prvního úspěšného startu jejich rakety (Falcon 1 dosáhl poprvé oběžné dráhy v září 2008). V roce 2018 se startovní okno pro výhodný let k Marsu otevírá na pomezí dubna a května. Ke startu by tedy mělo dojít téměř přesně za dva roky.
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net
Jistě je na místě otázka, zda se to dá stihnout. Vždyť Falcon Heavy ještě neletěl a jeho premiéra se stále odkládá (nyní se hovoří o podzimu letošního roku) a Crew Dragon by měl začít létat až příští rok. Hovořit o společné misi těchto dvou projektů k Marsu v horizontu dvou let je velmi odvážné, ale nikoliv nereálné.
Jak správně poznamenal Mirek Pospíšil z kosmo.cz, rok 2018 bude pro přelet k Marsu bez přehánění ideální. Energie potřebná pro přelet totiž bude díky výhodné poloze Marsu vůči Zemi nejnižší od roku 2003. Ačkoliv neznáme přesnou váhu Dragonu, ani výkon Falconu Heavy, je velmi pravděpodobné, že startovní okno nebude krátké, takže i kdyby došlo k odkladům v řádu dní až týdnů, misi by to ohrozit nemělo. Právě díky energetické výhodnosti je velmi pravděpodobné, že se SpaceX nebude chtít startu v roce 2018 vzdát a projektu věnuje vyšší pozornost – třeba i na úkor jiných programů.
Let nepilotované lodi Dragon k Marsu a její motorické přistání lze v širších souvislostech chápat jako ostrou zkoušku systému, který by v příštích letech mohl na Mars dopravovat větší náklady, které budou potřebovat mít dokonale zvládnuté motorické přistání – jde především o systém MCT, který by měl jednou zajistit slibovanou kolonizaci Marsu. Ačkoliv jsou tyto plány ještě hodně vzdálené, je potřeba už nyní začít pracovat na vývoji potřebných technologií. A právě nepilotovaný Dragon by mohl vyšlapat tuto cestu.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/
http://www.kosmo.cz/
http://www.kosmo.cz/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/21424800115_b916921705_k.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…action=dlattach;topic=40165.0;attach=1112854;image
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/04/21236738100_f92ab00102_o.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…42f59d38e5a567400803d4875bb62e5e&oe=57B2CE96
Elon má sklony plánovat hodně optimisticky a s taktikou, že půjde vše podle plánu. Po zaměstnancích chtěl vždycky nemožné. Ale i on sám, v knize o něm, tvrdí, že se sekne s časovým plánem maximálně o 20%. Já mu teda fandím neskutečně a z aerokosmického průmyslu mi přijde nejambicióznější a nejzajímavější právě SpaceX.
Souhlasím Spacex je super firma.
Nedovedu si odpustit krátký komentář. Toto je prostě klasický Elon Musk, a nemyslím to vůbec ve zlém. Proč vymýšlet pořád něco speciálního na jedno použití – vesmírný jeřáb, airbagy a jiné vychytávky, když se dá použít hotová věc, která přijde jako opakovaná výroba řádově levněji? Co na tom, když Dragon neponese úžasné vědecké přístroje? Pro většinu lidí je podstatné prostě to, že „to“ tam doletí a přistane. Vědu dělají jiní, SpaceX je dopravce a může si dát Mars do jízdního řádu.
Radost mi kalí pouze momentální nedostatek čerpacích stanic na Marsu. Protože s „plnou“ by se možná i dalo vyrazit na zpáteční cestu. No uznejte, že je škoda to tam nechat jen tak ležet.
Já být na místě Elona Muska, ještě bych pěkně do křesílka usadil plyšovou figurínu, nejlépe někoho ze současných politiků, který by si zasloužil „vystřelit na Mars“. Novináři by měli možná ještě větší radost, než kdyby tam byl živý kosmonaut.
Samotny Dragon pristavajuci na Marse bude vedecky pristroj. A NASA ani tak nepojde o data z nejakych merakov atmosfery, alebo vrtnej supravy, to si tam vedia dopravit aj sami. A keby velmi chceli, tak v podstate kludne aj do roku 2018. NASA pojde v prvom rade o telemetriu motorickeho pristania na Marse.
A bude to o to zaujimavejsie, ze hodne podobne zariadenie bude schopne obdobnym sposobom motoricky makko pristat na povrchu zeme – o to budu data cennejsie.
Otazka ale je, ako sa v SpX popasuju s radiaciou medziplanetarneho priestoru. Predsalen tam panuju podmienky trocha odlisne od podmienok v magnetickom poli zeme. Musk urcite neocakava, ze jeho LEO HW bude bezozmien a bez dodatocneho tienenia schopny tuto cestu prekonat bez ujmy, tak som zvedavy ake zaujimave riesenie ponuknu.
Radiační odolnost HW se u SpaceX zajišťuje jinak, než je běžné u meziplanetárních sond NASA. Jedná se o tzv. SW radiační odolnost, kdy se používají např. běžné procesory a SW eliminuje části poškozené radiací. Zkušenosti a lidské zdroje pro tuto oblast čerpají z teamu, který zajišťoval totéž pro raketoplány.
Tankování by bohužel nestačilo. Dragon 2 se sám od Marsu neodlepí. Na cestu zpět by to chtělo nosič odhadem tak Falcon 9. Asi by stačil i trochu slabší.
S radiací to bude zvlášť zajímavé. Pokud je mi známo, půjde o první loď určenou k přepravě lidí poslanou na meziplanetární let, takže teprve tak bude možné ověřit, jak dobře stínění Dragonu funguje a jak to odpovídá modelům vypracovaným na základě dat ze sond bez stínění určeného pro ochranu lidí.
Těším se, ale ten rok 2018 jim nevěřím (i když rád bych se mýlil). Spíš použijí další okno o dva roky později. I když bude méně energeticky výhodné, Falcon Heavy by to měl zvládnout tak jako tak.
Ano, jednalo by se o první loď určenou k přepravě lidí poslanou na meziplanetární let. Nejdále byly takovéto lodi u Měsíce a to buď Apollo (vždy s lidmi) nebo Zond (pět nepilotovaných misí). To je vše.
Pokud dobře počítám, tak by s rezervou stačil i jen horní stupeň Falconu 9. Na zpáteční cestu potřebují delta V kolem 6,5 km/s (5 na orbit, zbytek na cestu). I jen horní stupeň by dal 8km/s (s palivem dragon + 2.stupeň 102t, bez 10t, isp ve vakuu udávaná 348s). Samozřejmě jsou tam další ztráty, na povrchu není vakuum (i když blízko pro naše potřeby), tomu ISP se mi navíc nechce moc věřit – rezerva je ale velká …pokud jsem někde neudělal chybu
Tankování na Marsu možné je! Využívá se tzv. Sabatierovy reakce známé již od 19. století, která atmosférický CO2 s Marsu předělá na metan (CH4) a kyslík (O2). Směs metanu a kyslíku je výborné palivo (Isp 300 s), které v efektivitě předčí jen směs vodíku a kyslíku (Isp 450 s). Na Mars je pro tuto reakci nutné dovést jenom vodík, jenž je tam těžko k sehnání, který však tvoří pouhou 1/20 hmotnosti vyrobeného paliva.
Výroba metanu a kyslíku pro cestu zpět je ústřední myšlenka tzv. projektu Mars Direct, od R. Zubrina, který s ním přišel už v 90. letech minulého století.
Proto si také myslím, že SpaceX se snaží své nové motory Raptor vyrobit tak, aby pracovali s metanem místo kerosenem jako Falcony.
Ale souhlasím s Vojtou, že Dragon sám by s Marsu nevzlétl ani s plnými nádržemi. Je nutná o trochu větší raketa.
PS: Jedním z vědeckých přístrojů, které by mohl na Mars přivést Dragon by mohla být právě chemická laboratoř, která by demonstrovala výrobu metanu a kyslíku na Marsu. To by bylo skvělé.
Len pre doplnenie. Presne podla Sabatierovej rovnice: CO2 + 4 H2 → CH4 + 2 H2O + energy je k tomu CO2 je potreba dodat este H2 a celkom vysoku teplotu (>300st).
Vodík lze získat z vody, je to jenom otázka dostupné energie.
On ten navrat neni nerealny. Staci na to docela mala rachejtle ( na marsu muzou do vesmiru i hoby modelari ): http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20140008536.pdf – prezentace modifikace red dragon pro mars sample return.
Myslím, že ten termín, pokud vše půjde podle plánu, reálný je. Ve SpaceX vyhlásí-vše pro Mars. Na druhou stranu dvouletý odklad by nebyl žádná ostuda, protože odklady mívají i méně ambiciózní mise, které se navíc připravují mnohem déle. Na finance se Musk nemusí příliš ptát, nosič ani samotný Dragon již dnes nejsou žádné vybájené bytosti a pokud jde o samotné přistání, tam snad lze v podstatě použít tepelný štít určený pro zemskou atmosféru, jen padáky asi větší. Vletová rychlost bude sice vyšší (tedy pokud půjde o přímé přistání), ale atmosféra mnohem řidší. NASA poskytne své zkušenosti a pak když se nic nepokazí…
Padáky, myslím, mít ani nemá.
Oni by asi nebyly ani moc platné 😀
Buď by musely být opravdu obrovské (a nadzvukové), což znamená spoustu váhy navíc nebo prostě nezpomalí loď natolik aby to stálo za řeč, resp. aby mělo smysl použít místo a hmotnost na padáky místo dalšího paliva pro motory.
A také jsou jenom na jedno použití. Kdežto motoricky může po doplnění paliva přistávat i opakovaně. Elon určitě uvažuje tímto směrem, proč používat něco na jedno použití, když rovnou lze ladit systémy použitelné opakovaně.
Padáky by tam neměly být vůbec, má jít o čistě motorické přistání. Právě proto je NASA zvědavá na data z manévru, při kterém na Marsu motoricky přistane několikatunové zařízení. 🙂
Díky za objasnění. Tak padáky jsou mimo hru. A opravdu by nebyly nic platné? Jaká hmotnost bude vlastně muset být ubržděna? V případě MSL to tuším bylo něco kolem 3,5 tuny (z toho rover samotný 900 kg).
Pokud se nepletu, tak se bavíme o zpomalení z rychlosti cca. 750 m/s.
Ono nejde jen o brzdění, ale o konstrukci zařízení, schopného vydržet cca 1 rok funkční v kosmu, vyřešit spolehlivost, chlazení, odstínění, spojení, řízení a v neposlední řadě energetické zdroje. Samozřejmě asi řídíci středisko na Zemi. Asi by se to bez konstrukce nějaké servisní sekce neobešlo. Přece jen se nejedná o krátkodobé mise kolem země.
Obávám se, že nereálnost tohoto prohlášení je patrná na první pohled. Nějak u mě pan Musk začíná ztrácet důvěryhodnost. Má tohle zapotřebí?
Jo, jasně. Jsem zločinec a kazišuk, ne li něco horšího.
Já si myslím, že nejde o nějaké náhlé plácnutí do vody. První informace o projektu Red Dragon se objevily už v roce 2011, navíc SpaceX na projektu spolupracuje s NASA, konkrétně s Ames Research Center, což by mohla být dostatečná záruka spolehlivosti. NASA by se asi nějakou bezduchou hloupostí nezabývala.
A to, že jste skeptický je normální. SpaceX se před několika lety lidé smáli když představila plány, které se dnes stávají skutečností. Lidé zpochybňovali ty plány stejně, jako se nyní zpochybňují plány aktuální. Historie se opakuje, ale teď už má SpaceX něco za sebou – dokázala, že drží slovo (byť někdy se zpožděními).
Racek: To je snad až příliš generalizující prohlášení, že „nereálnost Muskova prohlášení je patrná na první pohled“. Předpokládám, že „na první pohled nereálná prohlášení“ by snad nevydával 🙂
A vámi vyjmenované problémy jsou samozřejmě komplikované, ale uvědomme si, že se nevydáváme do neprozkoumaného teritoria, pokud jde o lety k Marsu, tak je zkušeností už dost a navíc na celé akci má zájem i sama NASA a ráda uvolní své informace. Na samotném vynesení Dragona, odeslání k Marsu a přežití meziplanetárního letu nic nerálného nevidím, skutečná novinka přijde až s přistávacím manévrem. Jediné, co se mi zdá opravdu příliš optimistické, je start již za dva roky. To by byl opravdu heroický výkon. Ale 2020 bych už věřil. Tedy pokud Musk nepracoval na této misi tajně již pár let a teď ji neoznámil jako novinku. Kdo ví 🙂
No, doufám že se dožiji doby, kdy uznáte že jsem měl pravdu. Bohužel, podotýkám. Musk je jestě nadaný muž, jistě vizionář, ovšem někdy budoucí vize realizuje s dnešními prostředky, viz Tesla – a ono to nějak nefunguje. A reklama sice zabírá, na fanoušky, kdy složí peníze za budoucí auto (300 tisíc), které nikdo neviděl, ale … no, je to mimo rámec článku. Bojím se zejména toho, aby to nestáhlo sebou celý projekt Falcon – Dragon.
Mimochodem, mezi lodí pro Mars a lodí pro dopravu na oběžnou dráhu je přece jen nepatrný rozdíl. Několik miliard tolárků a moc práce.
Stejně jako teď pochybujete o plánech na příští roky pochybovali lidé o jeho plánech před několika lety. Jen s tím rozdílem, že tehdejší plány se již daří realizovat. Uvidíme, jak to bude pokračovat dál. Rok 2018 se možná nestihne, ale důležité jsou ty základní vize, které se mohou splnit třeba o dva, nebo čtyři roky později.
Super ćlánek, takových jen víc a víc.
Rádi je budeme přinášet i nadále 🙂
To je ale pesimista ten Racek 🙂 🙂
Ja rikam-Kdo chce najde si zpusob,kdo nechce najde si duvod 😉
Bohous
Super věc by opravdu byla ta doprava technologického zařízení pro výrobu metanu jako paliva na místě z marsovské atmosféry.
Teď ještě aby Muskovi nechtěla NASA okopávat kotníky kvůli těmto ambicícm, které trochu poukazují na její vlastní nižší efektivitu, třeba přes sterilizaci zařízení, které má na Marsu přistát. Dnes se kolem téhle mikrobiologické čistoty dělá obrovská věda a dohlížející státní ouřadové, tedy asi určitě z NASA, můžou celý proces kontroly čistoty a její certifikace pěkně zkomplikovat.
SpaceX už se vyjádřila, že bude respektovat všechna platná nařízení okolo planetární ochrany. Navíc se na projektu bude podílet i NASA – byť nepřímo výměnou informací. Dá se tedy očekávat, že se nebude snažit házet klacky pod nohy.
Jaká je pravděpodobnost že se nejdříve pokusí přistat na měsíci, dříve než na Marzu? Děkuji To by podle mě mohli klidně zvládnout už příští rok 🙂
Pokud vím, tak SpaceX o Měsíc příliš nestojí.
Měsíc sice vypadá pro přistání jako snazší cíl, ale není to tak samozřejmé, jak se zdá na první pohled. Pokud pošleme loď k Měsíci po té nejpomalejší možné dráze, jakou si lze představit (aby rychlost, z níž bude třeba loď zbrzdit, byla také co nejmenší), pak bude rychlost před zahájením brzdného manévru rovna rychlosti volného pádu k Měsíci, což je 2,38 km/s.
Rychlost volného pádu na Mars je samozřejmě vyšší, ale tam zase pomáhá atmosféra. I bez padáku sníží průlet atmosférou rychlost na cca 0,8 km/s (alespoň tak tomu bylo v případě roveru Curiosity). Brzdící motory tedy na Marsu budou muset odvést mnohem méně „práce“.
Skvělá připomínka. Atmosféra dělá fakt hodně.
A navíc, kdyby přistávali na Měsíci bez lidí, nikdo by to nechápal jako něco, co má průkopnický význam. Přistání bez lidí na Marsu novou lodí průkopnický význam má.
A let s lidmi tam i tam je už úplně jiný level.
Pre toto mam rad tento web 🙂 Nie je to len o clankoch v cestine, ale aj o komentaroch, ktore su (casto) hodnotne aspon tak, ako samotny clanok.
A bude Dragon mít přímé spojení se zemí, nebo přes jiné družice (viz předminulý článek). Je už SpaceX nějak domluvená? Nebo přistání budou řídit počítače z Dragonu?
Řízení bude muset být zcela jistě na počítačích Dragonu – Mars je moc daleko a zpoždění v řádu minut znemožňuje ovládání ze Země – stejně jako když přistávají jiné sondy na Marsu, také spoléhají samy na sebe. Pro komunikaci by se měly použít antény systému DSN, zatím není jasné, zda se budou informace přenášet přes družice na oběžné dráze, ale je to pravděpodobné.
Tak přistání budou určitě řídit počítače Dragonu vzhledem k časové prodlevě signálu ze Země. Vždyť i současná přistání prvního stupně mají plně pod kontrolou palubní systémy. S tím člověk prostě nepřistane. Při největším přiblížení Marsu k Zemi je časová prodleva pokud se nepletu mezi 5-6 minutami.
Bylo by zajímavé, kdyby Dragon po přistání spustil výrobu metanu a dotankoval nádrže, zatímco by probýhali další pokusy. Potom by zažehl motory a popoletěl na jiné místo a vše zopakoval. 😀
Motory SuperDraco ale nepoužívají metan 🙂
No prece neni nikde psano, ze neprijdou na novy motor pro tvorbu paliva na Marsu. Dragona by mohli vybavit novym typem. Je dost mozne, ze uz na tom pracuji delsi dobu. Prece jen maji ve SpaceX tajne projekty, o kterych vi jen vybrani inzenyri. Patri do nich napriklad skafandry.
Už takto je projekt termínově na hraně, natožpak aby se vyvíjely nové pohony. 🙂
Ja vim, ze je to nasponovany, ale prece jen. Opakuji, ze ten projekt s novym motorem muze davno bezet a nikdo o nem nemusi nic vedet. Jsou to jen teorie 🙂 Ale bylo by to moc pekny 🙂
No, zrovna motory Falconů jsou konzervativní až běda.
Dragon nutne ten vyrobeny metan spalit nemusi… ak sam Dragon nebude obsahovat ziadne velmi hi-end vedecke pristroje, moze v jeho okoli v buducnosti pristat nieco, co ten metan pouzije. Beztak bude nejaky ten piatok trvat, nez ho vyrobi.
S tím odletem zpět jsem to nemyslel úplně vážně, ale úplně řádově mimo to taky není. Užitečná hmotnost, s níž je schopen Dragon na Marsu přistát, je poměrně značná /gravitace 0,37 g/ – což lze použít i na palivo, zvětšit nádrže… a pochopitelně pak dotankovat na nízké oběžné dráze, což ovšem SpaceX zatím neumí.
S výrobou metanu na Marsu bych naopak nebyl takový optimista, atmosféra je zatraceně řídká, a vyrobit z ní ne náprstek, ale tuny paliva bude vyžadovat dost rozměrnou aparaturu.
Mimochodem nikde jsem nenašel údaj kolik má Crew Dragon v nádržích paliva, nevíte to někdo?
1) Jak periodicky často jsou startovací okna na Mars ?
2) Jak po technické stránce funguje kosmická navigace, aby sonda či kosmická loď letěla ve správném kurzu k vytyčenému cíly temným vesmírem nejenom k Marsu, ale i obecně ?
Velice si přeju, aby se nebáli testovat i nové pohony, které by cestování k Marsu i jinam významně urychlily,
3) bude nějaký vylepšený pohon vyzkoušen v nejbližích 10-ti letech ?
Předem děkuji za případné odpovědi.
Nevím jestli správně chápu tu otázku ohledně vesmírné navigace, ale osobně bych to neredukoval jen na sledovače hvězd. Pokud se má někam doletět, jde především o astrodynamiku, což je nesmírně zajímavá věda. Celý let je velmi přesně propočten dopředu. Okamžik startu, celkové zrychlení rakety a nasměrování jejího tahu v první, často velmi krátké fázi letu určují z 99% cíl. Během letu pak už jsou jen drobné korekční manévry.
Celou věc si dnes může laik – fanoušek kosmonautiky vyzkoušet pomocí simulátoru, který se jmenuje Kerbal Space Program. Už zde byla o něm párkrát zmínka. Podstatné na něm je to, že člověk si může všechna ta „kdyby“ vyzkoušet osobně. Tedy nakonfigurovat si vlastní raketu a vytvořit s ní vlasní misi, přičemž program se postará o přesné astrodynamické výpočty.
Startovací okna k Marsu jsou, tuším, jednou za 26 měsíců. Jejich výhodnost (a tím i délka) je různá podle aktuální vzdálenosti planet.
Pro navigaci se většinou používají sledovače Slunce a hvězd někdy také Země a cílové planety.
Z motorů, které jsou ve vývoji, se k urychlení letu k Marsu vlastně nic nehodí. Metanové motory jsou dobrou alternativou k vodíkovým nebo kerosinovým, ale dokud na Marsu nebude továrna na kapalný metan a kyslík, nedají se tam použít. Iontové mají zase tak malý tah, že těžký náklad na cestě k Marsu nedokáží výrazně urychlit, ale pro sondy nebo satelity jsou užitečné. V zásadě je Mars dost blízko na to, aby to nebyl problém pro nepilotovanou sondu a chemickou raketu. Pilotovaná mise má problém především s návratem. Kdyby nepřistávala, ale jen Mars oblétla, bylo by to ještě docela dobře řešitelné (ale celkem k ničemu). Ke startu z Marsu je bohužel třeba poměrně velký stroj. Mohlo by být zajímavé, kdyby někdy SpaceX zkusila přistát na Marsu s nějakou zmenšenou verzí střední sekce Falconu Heavy (bez druhého stupně). Tu by opravdu stačilo jen natankovat a může letět zpět. Samozřejmě by to chtělo tepelný štít a nevím, jestli by boostery dokázaly tak velké těleso vyslat k Marsu.
Omlouvám se za trochu offtopic, ale myslím si, že tohle by nemělo uniknout žádnému fanouškovi SpaceX 🙂 https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=10157342516200131&id=353851465130
Ano, určitě o tom budeme informovat 🙂