Na Mezinárodní vesmírné stanici momentálně pobývají zástupci tří států – Rus Jurij Malenčenko, Brit Tim Peake a Američan Tim Kopra – tato trojice tvoří základ 47. dlouhodobé expedice, které velí právě americký astronaut. Jenže jak asi každý fanoušek kosmonautiky ví, posádky na ISS jsou šestičlenné. Na kosmodromu Bajkonur proto v těchto hodinách probíhají poslední horečné přípravy na start rakety Sojuz FG, která má na oběžnou dráhu dopravit kosmickou loď Sojuz TMA-20M. V jejích anatomicky tvarovaných křeslech se vstříc ISS vydají Rusové Oleg Skripočka a Alexej Ovčinin a Američan Jeffrey Williams. Ke startu by mělo dojít dnes večer ve 22:26 našeho času. V tomto článku si celou posádku představíme.

V době, kdy tento článek vzniká je ještě nosná raketa obklopená obslužnými věžemi, které umožňují technikům přístup ke všem důležitým systémům rakety. Nosič se na slavnou startovní rampu, odkud se do vesmíru vydal i Jurij Gagarin, vypravil po kolejích ve středu ráno místního času. Přiložené video je velmi povedeným průřezem nejen z vývozu samotného, ale i z posledních příprav rakety v montážní hale, nebo ze vztyčování na startovní rampě.

Jak jsme již psali v úvodu – start je naplánován na 22:26 našeho času a jelikož by měl Sojuz letět po tzv. rychlé dráze, očekává se, že k ISS doletí po čtyřech obězích klem Země, tedy zhruba šest hodin po startu. NASA TV bude tuto fázi zcela jistě vysílat a pokud se Vám nebude chtít spát, budete mít o program jistě postaráno. Sojuz TMA-20M se má připojit na dokovací port modulu Poisk a po nezbytné kontrole všech systémů a těsnosti spojení se otevře průlez mezi lodí a stanicí, obě trojice se setkají a 47. dlouhodobá expedice bude kompletní.

Alexej Nikolajevič Ovčinin – velitel lodi – 44 let
Sociální sítě: není aktivní

Alexej se narodil ve městě Rybinsk na severu Ruska. Jeho kariéra se začala formovat už když nastoupil na Borisoglebskou vojenskou vysokou leteckou školu, ze které po dvou ročnících přestoupil na leteckou školu v Jejsku. Tu dokončil v roce 1992 a jelikož se mu v Jejsku líbilo, našel si zde práci instruktora ve školním leteckém pluku. Stejné povolání vykonával od roku 1998 v Krasnodaru na zdejším vojenském leteckém institutu. Evidentně se mu zde dařilo, protože se za pět let vypracoval do speciálního leteckého pluku při Středisku přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku. Celkem má nalétáno více než 1300 hodin především na strojích Jak-52 a L-39 Albatros.

Když se člověk dostane takto blízko k Hvězdnému městečku, začne uvažovat o tom, zda by to také nemohl zkusit – jak zkušený pilot měl navíc ideální průpravu a jeho přihláška proto slavila úspěch. V roce 2006 získal doporučení od Státní meziresortní komise a už v únoru příštího roku zahájil dvouletý výcvik. Úspěšně složené zkoušky mu 9. června 2009 zajistily kvalifikaci „zkušební kosmonaut“. Pak už mu nezbývalo nic, než čekat na letovou nominaci. V lednu 2014 se konečně dočkal – dozvěděl se, že bude členem záložní posádky Sojuzu TMA-16M, který startoval v březnu 2015, ale hlavně dostal zařazení do 47. a 48. dlouhodobé expedice na ISS, kam jej dopraví první exemplář vylepšené lodi Sojuz MS-01. Společně s ním se na let připravovali i Oleg Skripočka a Jeffrey Williams. V listopadu 2015 přišla drobná změna – ruská strana chce mít jistotu, že všechny systémy v modernizovaném Sojuzu pracují správně a proto rozhodla, že před vylepšeným Sojuzem proběhnou dvě mise nepilotovaných modernizovaných lodí Progress MS, které důkladně otestují téměř shodné systémy. Tím pádem bylo rozhodnuto, že aktuální trojice poletí ještě na dosluhující verzi, konkrétně na lodi Sojuz TMA-20M.

Oleg Ivanovič Skripočka – 1. letový inženýr – 46 let
Sociální sítě: není aktivní

Olegovým rodištěm je Něvinnomyssk, který leží ve Stavropolské oblasti. Střední školu ale absolvoval v Záporoží, načež nastoupil na moskevskou Baumannovu univerzitu, kterou dokončil v roce 1993. Specializoval se tehdy na obor energetického strojírenství. Již od začátku studia na univerzitě začal pracovat v konstrukční kanceláři Eněrgija, přičemž začínal na pozici slévače. Už v roce 1990 ale povýšil na technika projekčního oddělení a o tři roky později (po dokončení studia) tu pracoval už jako inženýr. za další tři roky přešel do oddělení, které se specializuje na výrobu a použití pozemního vybavení pro přípravu kosmických misí.

I jeho zlákala kariéra kosmonauta a tak si podal přihlášku. V roce 1997 jeho žádost schválila Státní meziresortní komise a Oleg se pustil do dvouleté přípravy – ještě pod hlavičkou oddílu kosmonautů RKK Eněrgija. Po úspěšném dokončení všech procedur se z něj 1. prosince 1999 stal „zkušební kosmonaut“.

Už v únoru roku 2000 se začal připravovat na mise k Mezinárodní vesmírné stanici a za dva roky se dostal do záložní posádky šesté návštěvnické expedice. Jenže havárie raketoplánu Columbia překopala všechny plány, letový harmonogram byl osekán a původně plánovaná mise se zrušila.

Na další nominaci čekal až do roku 2006, kdy byl zařazen do záložní posádky 19. dlouhodobé expedice, ale zanedlouho byl přeřazen do záložní posádky 17. expedice. Stále mu však chyběla nominace letová. Té se nedočkal ani v roce 2007, kdy jej plánovači zařadili do záložní posádky 21. dlouhodobé expedice. O rok později z ní byl vyřazen, ale vůbec jej to nemuselo mrzet – byl totiž přeřazen do základní posádky 25. a 26. expedice.

7. října 2010 proto usedl do křesla v prvním modernizovaném exempláři lodi Sojuz – Sojuz TMA-01M. Spolu s ním letěli na ISS Alexandr Kaleri a Scott Kelly. Za dva dny loď zakotvila u ISS a celá trojice přešla do útrob stanice, kde už čekali Douglas Wheelock, Fjodor Jurčichin a Shannon Walker. Ti se na zemi vrátili v listopadu a posádka Sojuzu TMA-01M se brzy dočkala nových kolegů – Dmitrije Kondratěva, Paola Nespoliho a Catherine Coleman. Skripočka během půlročního pobytu na stanici vykonal tři výstupy do otevřeného prostoru s celkovou délkou 16 hodin a 39 minut. Skripočka, Kaleri a Kelly se na Zemi vrátili po 159 dnech, 8 hodinách a 43 minutách 16. března 2011.

Jelikož program ruských kosmonautických oddílů postihly velké změny, opustil Skripočka v červnu 2011 oddíl kosmonautů RKK Eněrgija a nastoupil do společného oddílu Střediska přípravy kosmonautů. V lednu 2014 se dočkal nominace do záložní posádky Sojuzu TMA-18M, kde kryl záda Sergeji Volkovovi. Kromě toho dostal i letovou nominaci na 47. a 48. dlouhodobou expedici na ISS – také on původně počítal, že poletí na Sojuzu MS-01, ale nakonec usedne do Sojuzu TMA-20M. Na Zemi na něj bude čekat manželka a dvě děti – syn a dcera.

Jeffrey Nels Williams – 2. letový inženýr – 58 let
Sociální sítě:

Tento astronaut se narodil ve městě Superior ve státě Wisconsin, ale vyrůstal spíše ve městě Winter. Po zdejší střední škole přešel na Vojenskou akademii, kde v roce 1980 získal bakalářský titul. Jeho další kroky vedly do armády, která jej mezi roky 1981 a 1984 poslala do Německa. V roce 1987 si rozšířil své vzdělání na U.S. Naval Postgraduate School, kde získal magisterský titul. V této fázi se jeho kariéra začala přibližovat kosmu – roku 1987 se přihlásil do 12. náboru amerických astronautů, ovšem dostal se pouze mezi 117 nejlepších. V roce 1991 nastoupil do zaměstnání v Johnsonově středisku, které spadá pod NASA a kromě toho se přihlásil do 14. náboru astronautů. Ani tentokrát ale neuspěl. Mezi roky 1992 a 1993 ještě stíhal učit zkušební letce námořnictva a další dva roky pracoval na Edwardsově základně.

V roce 1996 zkusil své štěstí potřetí a přihlásil se do 16. náboru. To už se všechno podařilo a mohl tak zahájit všeobecnou přípravu na kosmickou misi pro kvalifikaci „letový specialista“. Štěstí se na něj usmálo velmi rychle a už v roce 1998 získal letovou nominaci na misi STS-101. Raketoplán Atlantis jej 19. května roku 2000 vynesl do vesmíru, přičemž úkolem devítidenní mise bylo zásobování ISS. Jeffrey během této mise vystoupil společně s Jamesem Vossem na 6 hodin a 44 minut do volného prostoru. Jejich úkolem bylo důkladně přikotvit manipulátor OTD.

V červenci 2002 si ještě udělal malou podmořskou odbočku, když se jako velitel zúčastnil šestidenní mise NEEMO 3, ve které specialisté na mořském dně simulují různé postupy, které se mohou hodit ve vesmíru. Jeffrey měl v tomto roce štěstí a zakrátko byl svými nadřízenými jmenován do pozice velitele desáté dlouhodobé expedice na ISS – bohužel ale pouze v záložní posádce. V únoru 2003 byla tato posádka zrušena. Další nominace přišla ještě téhož roku v prosinci – opět neletová na velitele 12. dlouhodobé expedice, ale spolu s tím přišla i nominace letová. Jeffrey se tak těšil, že se do vesmíru podívá v září roku 2006. Ovšem už v září 2005 nahradil Daniela Taniho v letové posádce 13. expedice a na ISS tak vyrazil o půl roku dříve, než původně čekal – 30. března roku 2006 na palubě Sojuzu TMA-8. Společnost mu dělali Pavel Vinogradov a Brazilec Marcos Pontes. Celá mise trvala 182 dní, 22 hodin a 43 minut, přičemž při návratu do lodi kromě Williamse a Vinogradova usedla i kosmická turistka Anúše Ansari.

Jenže ani to nebyl pro Jeffreyho konec. V roce 2007 dostal povolání do 21. dlouhodobé expedice na ISS a o rok později přišla i neletová nominace do 19. expedice. Třetí start do kosmu pro Jeffreyho přišel 30. září 2009 na palubě Sojuzu TMA-16. Tento astronaut měl velké štěstí na kosmické turisty – při minulé misi se s ním vracela již zmíněná Anúše Ansari a tentokrát s ním na palubě Sojuzu TMA-16 byl kromě Maxima Surajeva i kosmický turista Guy Laliberté. Dnes, kdy astronauti posílají příspěvky na sociální sítě jako na běžícím páse se zdá skoro neuvěřitelné, že první tweet z vesmíru byl odeslán 21. října 2009 a byl u toho i Jeffrey Williams.  Surajev a Williams strávili na stanici půl roku a v březnu 2010 dosedli do Kazachstánu, přičemž třetí sedadlo zůstalo prázdné.

Nominace na aktuální, tedy čtvrtý let do vesmíru, přišla v lednu 2014. Málo se ale ví o tom, že Jeffrey Williams byl náhradníkem za Scotta Kellyho na jeho nedávno skončené roční misi. Pokud by se Scottovi stala nějaká nepříjemnost, která by mu zabránila letět do vesmíru, jeho místo by nahradil právě Williams. Stejně tak se málo ví, že tento astronaut je také spisovatelem. Po návratu z již zmíněná 21 . dlouhodobé expedice na ISS napsal knihu „The Work of His Hands: A View Of God’s Creation From Space“. Jeffrey je totiž věřící a v této knize popisuje, jak pobyt ve vesmíru posílil jeho víru.

Tolik tedy představení posádky, která se již za pár hodiny vydá vstříc kosmické prázdnotě. Jak jsme si říkali již na začátku článku – po spojení se Ovčinin, Skripočka i Williams přidají k Malenčenkovi, Peakovi a Koprovi a vytvoří kompletní 47. dlouhodobou expedici, kterou vede Tim Kopra. Tato expedice skončí v červnu letošního roku odletem Sojuzu TMA-19M (Malenčenko – Peake – Kopra). V tu chvíli začne expedice s pořadovým číslem 48, která bude velet Jeffrey Williams. Trojice, kterou jsme si dnes představili bude na ISS čekat, než přiletí posádka Sojuzu MS-01 (Anatolij Ivanišin – Kathleen Rubins – Takuja Oniši). Tím bude 48. dlouhodobá expedice kompletní a bude trvat až do září 2016, kdy se Sojuz TMA-20M vrátí na Zemi.

Z dnešního startu rakety Sojuz pro Vás připravíme tradiční česky komentovaný přenos, který bude tentokrát moderovat Martin Gembec. V průběhu dnešního odpoledne vyjde na našem webu krátký článek s vloženým přehrávačem i s textovým přenosem, který bude spravovat Daniel Heřt.

Zdroje informací:
https://cs.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d7/Soyuz-TMA-20M-Mission-Patch.png
http://www.esa.int/…/09/alexei_ovchinin/15623047-1-eng-GB/Alexei_Ovchinin.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Oleg_Skripochka.jpg/800px-Oleg_Skripochka.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/ISS-26_Oleg_Skripochka_Russian_EVA-28.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Williams_2009.jpg/800px-Jeffrey_N._Williams_2009.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Destiny.jpg/800px-Jeffrey_Williams_in_Destiny.jpg