NASA připravuje novou sérii zkoušek, které budou simulovat přistání Orionu. Zatímco nové vesmírné lodě, vyvíjené soukromými firmami pro dopravu posádky a nákladu na ISS, budou všechny přistávat na pevnině, Orion volí osvědčené přistání v oceánu. Zkoušky proběhnou ve výzkumném středisku Langley ve státě Virginia, kde má NASA přichystaný speciální, šest metrů hluboký bazén. Orion si podobnými testy už jednou prošel, v letech 2011 a 2012. Tenkrát byla ale použita jen hrubá maketa Orionu, nový testovací artikl mnohem více simuluje reálný letový Orion. Při zkouškách budou v jeho útrobách sedět dvě testovací figuríny, které ověří bezpečnost přistání pro budoucí lidskou posádku.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
První figurína bude reprezentovat 48-kilovou ženu, druhá pak 95-kilového muže. To pomůže ověřit NASA účinky přistání na různě stavěné lidi. Figuríny byly před usazením do Orionu napěchovány senzory, které budou měřit přetížení v různých částech těla. V dalších několika týdnech bude na testovací Orion aplikována vodotěsná vrstva a pak už bude loď připravena pro zkoušky. Ty začnou na začátku jara a bude jich celkem devět. Při prvních třech testech nebudou mít figuríny na sobě ani skafandr, aby mohla NASA porovnat jeho vliv na přistání. Během prvních čtyřech zkoušek bude Orion jednoduše shozen z jeřábu. Pak přijde na řadu obří houpačka, která simuluje přistání s boční rychlostí. Pro ilustraci se můžete podívat na zkoušku makety Orionu z roku 2012.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/…/lrc-2016-h1_p_orion-0222504.jpg?itok=wkL1UvWD
http://www.nasa.gov/…/lrc-2016-h1_p_orion-0222509.jpg?itok=Z84E6fUg
Tato technologia (pristavanie kapsule v oceane) je uz v praxi minimalne 60 rokov. Pristavanie Orionu v tom bazene sa skusa uz niekolko rokov. Toto tempo ludstvo naozaj nikam neposunie. Projekt Orionu je predrazeny od sameho zaciatku a v podstate ziadnu zasadnu technologicku zmenu neprinasa. Nasa ukazuje tieto videa aby mala verejnost pocit ze peniaze danovych poplatnikov sa vyuzivaju efektivne. Opak je pravdou, pretoze roztrusene strediska NASA len plnia politicku objednavku. Aspon ze vznikli projekty kde mozu suktromne spolocnosti dovazat naklad na ISS vratane ludskych posadok. Skutocne klobuk dole ze to niekto v Nasa presadil, pretoze to skutocne pomohlo. Hlavne SpaceX ale aj inym. Nasa by mala lepsie strazit rozpocet a orientovat sa na misie. V podstate vzdy Nasa vyuzivala kontraktorov, ale dala im detailne zadanie ktore oni plnili aj ked nie vzdy to davalo zmysel a value for money. Orion uz stal 10 miliard dolarov a to je uz na zamyslenie. V najlizsich rokoch poleti mozno nie ani 10x. Za tie peniaze by Nasa uz mohla byt na mesiaci. 2 starty Falcon Heavy + jeden start falcon 9 s kapsulou dragon2 a misia na mesiac by stala menej nez jeden let Orionu. Chapem ze dragon nebude mat taku ochranu proti radiacii ako Orion ale to nemalo ani Apollo a 12 ludi sa na mesiac dostalo a dozili sa skoro vsetci viac ne 80 rokov (vacsina este zije).
Co se týče Apolla a radiační ochrany, tak tam NASA sázela na to, že půjde o krátké mise (v podstatě „skoky“ na Měsíc a zase zpět), které se plánovaly na období snížené sluneční aktivity, kdy okolo Země a Měsíce nelítalo tolik nebezpečných částic.
Takovéto krátké výlety na Měsíc a zpátky by plavidla SpaceX snad zvládla ale ruku na srdce: byl by to smysluplný program?
Orion má jednu zásadní slabinu v tom, že stavíme superraketu SLS, stavíme loď Orion ale co s nimi budeme dělat? Ty plánované mise mi přijdou strašně málo definované. Inu, politika.
Cesta na mesiac je v podstate cesta na 1 den. Kvoly usetreniu paliva sa cesty misie Apolla predlzili az na 3 dni. Po pristani na mesiaci budu musiet byt posadky chranene inak nez konstrukciou Orionu. Cize realne vyhoda Orionu je ochrana pri prelete Van Allenovy pasy v radu par hodin a potom na lunarnom orbite. V misiach na Mars sa asi posadka bude tazko mackat v Orione. Pokial by NASA dala zadanie o zvysenej ochrane v hlbokom vesmire, tak verim ze ine spolocnosti by v radu par stoviek milionov tu ochranu na Dragon, alebo CTS-100 pridali. Super Heavy Lift je potrebny, ale cela ta koncepcia NASA je bohuzial mimo. SpaceX uz teraz planuje vacsie rakety a motory, schopne minimalne dohnat SLS v nosnosti. Falcon Heavy sa oddeluje ale letos uz asi poleti a bude lietat pravidelne cize ta technologia bude relativne lacna a casom oskusana. Pokial nasadia vacsie rakety tak si tiez najdu klientelu v sukromnom sektore. Potom sa uz zacnu v kongrese pytat na co sa tie peniaze v NASA skutocne pouzili a kde skoncili. Kiez v platoch vedcov, ale v skutocnosti je to inak. Nasa je vladna institucia a v podstate len prerozdeluje peniaze po mnohych centrach po USA a zivi sukromne firmy ktore v podstate len parazituju na jej rozpocte. Po zruseni raketoplanu sa musela situacia ukludnit a preto SLS bude pouzivat tych istych dodavatelov a pod. Celkovo pre koznomautiku je to skoda…
Já myslím, že zvýšena ochrana před radiací např. pro Dragona nemůže být zase až tak zásadní problém. Už na přelomu 70. a 80. let bylo vymyšleno řešení pro misi Appola k obletu Venuše.
*pardon: Apolla, samozřejmě.
Navrhovaná mise obletu Venuše stanicí podobnou Skylabu s připojeným Apollem nepochází z přelomu 70. a 80. let, nýbrž už z let šedesátých. Zásadním obratem vedoucím ke zrušení mise byla tragédie Apolla 1 dne 27. ledna 1967. Už počínaje únorem 1967 upadl koncept do nemilosti prezidenta Johnsona po kritice ze strany prezidentské poradní komise PSAC. Finanční situace se postupně zhoršovala, Kongres vyčítal kosmické agentuře neujasněnost vědeckých cílů programu a pochybný přínos národním potřebám. Malou šanci na realizaci si uvědomovala i vědecká komunita – odborníci se od programu odtahovali a nechtěli navrhovat experimenty, které měly jen malou šanci na realizaci. Celý program Apollo Applications se propadal stále hlouběji, až dne 16. srpna 1968 Kongres škrtl veškeré finanční prostředky s výjimkou orbitální kosmické stanice Skylab.
V krátkosti
– lidé se nevraceli na Zemi druhou kosmickou rychlostí už 43 let
– tvrzení, že návrat na Měsíc v režii SpaceX při financování od NASA by touto dobou už byl skutečností, je diskutabilní
Díky za pěkný článek a nemáte náhodou někde podrobnější info o tom, jak jsou tyto věci testovány? Jaké je vnitřní vybavení kabiny, jak se provádí záznamy přetížení a podobně? Případně více fotografií, z vnitřku, to by dost prozradilo.
Další fotografie:
Supr, díky za foto.
Dovolte trošičku laické skepse. Orion, konstrukcí loď témeř totožná s lodí, která byla vyvíjena už témeř pred šedesáti lety prochází už po několikáté zkouškou, která byla velmi podrobně testována (a mnohokrát úspěšně vyzkoušena) už před šedesáti lety. Loď (tedy spíše kabina) bude využívat ten „nejprimitivnější“ způsob přistání – tedy pasivní žblunknutí na vodu. V době milionkrát násobně výkonnějších počítačů i simulátorů, nových technologií i materiálů o kterých si v 60. letech mohli nechat jen zdát… to celé trvá neúměrně dlouho, staví se obrovské houpačky patřící tak akorát do opičárny, stojí to stamiliony dolarů a výsledkem je mírně větší vylepšené Apollo. To samé SLS. Už X let se „babrají“ s raketou jen o málo silnější, než kterou Von Braun postavil (oproti dnešku s primitivní technikou) asi za 5 let. Ach jo :-/
Prachy. A taky (ne)nutnost. Kdyby příliv peněz do vesmírného programu po úspěchu Apolla nepolevil, byly bychom někde jinde. A není to problém jen NASA, ale i Rusů nebo ESA.
Zkoušet se musí, na tom se nedá nic změnit. Zeptejte se v nějaké automobilce, jak důkladně nový model zkouší a nebo jestli to nechají jen na nějakou simulaci a řeknou, že když už je to jejich čtyřicátý osmý a navíc má polovinu dílů z předchozího, tak to není potřeba.
Ideálně do Tatrovky a zeptat se jich, jak náročné by bylo oživit v moderní verzi jeden z jejich slavných osobních vozů.
Ono je potřeba si uvědomit, že NASA nemá prostředky, jaké by si zasloužila. Kdyby měla víc peněz, šlo by to rychleji. Primárním prvkem je navíc bezpečnost. Už nikdo nechce opakovat Challenger a Columbii. Proto se všechno tak důkladně a draze zkouší. Nepřijde mi fér plísnit NASA za to, že nemá dost peněz a přitom chce mít spolehlivou raketu a loď.