sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (SNC Demo-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Lux Aeterna

Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.

EraDrive

Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.

Vantor

Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.

Digantara Industries

Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.

NASA

Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.

Apolink

Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.

Starshield

NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Juno po korekci dráhy pět měsíců letu od Jupiteru

Juno u Jupiteru v představě malíře. Zdroj: NASA/JPL

3. února 2016 provedla vesmírná sonda NASA Juno první ze dvou větších korekčních manévrů, které vyšperkují už tak dost přesnou dráhu, která ji navede přesně ke královské planetě již za necelých pět měsíců, 4. července letošního roku. Přílet by měl nastat přesně v 17:18 SELČ. Juno je neobvyklá také díky svým obřím solárním panelům. Jedná se totiž o prozatím nejvzdálenějšího průzkumníka světů Sluneční soustavy, který je poháněn sluneční energií. Konkurovat jí může se svými obřími solárními panely snad jedině Rosetta, která obíhá kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, která se nyní nachází 2,3 astronomické jednotky od Slunce, tedy něco málo více, než obíhá planeta Mars.

Aktuální zážeh korekčních motorků spálil 0,6 kg paliva a změnil rychlost sondy o 0,31 m/s. I z těchto údajů je patrné, na jak precizní dráze už je Juno usazena. Sondě už zbývá urazit jen asi 80 mil. km. Mezitím je v plánu ještě další korekční manévr 31. května. Pokud by tento manévr nebyl zcela přesný, má sonda ještě dva další v záloze, ale nemusí být využity. Sonda nyní komunikuje se Zemí 3× týdně. Od května stoupne četnost komunikačních oken na jedno denně a od června už bude sonda posílat data několikrát denně. Všechny informace v textu uvedené, jsou shrnuty v následující grafice.

Schéma příletu Juno k Jupiteru s vyznačenými korekčními manévry a četností komunikačních oken se sítí antén Deep Space Network. Zdroj: NASA/JPL/Scott Bolton
Schéma příletu Juno k Jupiteru s vyznačenými korekčními manévry a četností komunikačních oken se sítí antén Deep Space Network. Zdroj: NASA/JPL/Scott Bolton

Juno se vydala na cestu 5. srpna 2011. V plánu je nejméně 33 oběhů Jupiteru, přičemž v nejbližším bodě dráhy (jednou za 14 dní) by měla sonda prolétat jen 5000 km nad oblačnou pokrývkou planety. Během průletů bude sonda studovat složení atmosféry, polární záře i magnetosféru Jupiteru.

Stejné jméno, jako sonda, nese také planetka č. 3, obíhající mezi Marsem a Jupiterem. Jméno má připomínat hlavní bohyni v římské mytologii. Z řeckých bájí je to známá Héra. Byla zároveň sestrou i manželkou boha Dia, tedy Jupitera v římské mytologii.

Zdroj informací:
http://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.jpl.nasa.gov/images/juno/20160113/PIA13746-16.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CaJLzsdUUAAQd0d.jpg:large

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Karel
Karel
9 let před

Tak přesně tahle fotka zdobí stěny mého pokoje…

http://s5.postimg.org/xvgpwo60n/JUNO.jpg

Budu pečlivě sledovat všechno kolem této mise…

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Karel

Pěkný plakát!

zvejkal
zvejkal
9 let před

Uz sa tesim.
Nie je 33 obehov malo?

Daniel Heřt
9 let před
Odpověď  zvejkal

Těch obletů by tuším mělo být až 37, každý bude trvat asi 14 dní což vydá celkem za přibližně 1 a půl roku. Juno má takovouhle oběžnou dráhu aby se vyhnula Jupiterovým radiačním pásům, které by mohly poškodit její elektroniku. Například u hlavní kamery se počítá s tím, že přežije možná jenom 8 obletů. Uvidíme jak to bude ve skutečnosti, možná že když bude elektronika v dobrém stavu tak se mise prodlouží.

zvejkal
zvejkal
9 let před
Odpověď  Daniel Heřt

Aha, takze to tam nebude prechadzka ruzovym sadom … ale 1.5 roku, to uz mi pride ako pekne dlha doba – 33 obletov znelo tak malo 🙂

Vojta
Vojta
9 let před
Odpověď  zvejkal

Bohužel to tak vypadá. Když jsem slyšel o sondě se solárními panely k Jupiteru, tak jsem čekal, že bude mít výdrž, ale asi je to tam moc drsné. Škoda, po LRO a MRO to mohla být JRO 😉

otaznick
otaznick
9 let před
Odpověď  zvejkal

Když to teď porovnávám se sondou Galileo, tak ta oběhla Jupiter 34x a to na to měla skoro 8 let.
Bude zajímavé studovat detailní změny počasí na Jupiteru po 20 letech.

antipod
antipod
9 let před

5000Km to je mazec,tá teda dostane do tela!

Spytihněv
Spytihněv
9 let před

Opravdu 5000 km nad oblaky dvakrát do měsíce? Říkal jsem si, že ta životnost se jako obvykle podceňuje, ale teď už tomu klidně věřím. Nevím přesně, na kolik se přibližovala Galileo, začínala někde kolem 200 000 km….. Navíc teď ty panely. Jupiter má průměr 140 000 km. Tak jsem si to nakreslil v poměru ke vzdál. 5000 km. Skutečně blízké setkání.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.