Nové snímky ze sondy New Horizons ukazují, že oblast severního pólu trpasličí planety zdobí dlouhé kaňony. V oblasti, která zatím nese neoficiální název Lowell Regio podle Percivala Lowella, zakladatele Lowellovy observatoře, která pomohla objevit Pluto, měří nejširší kaňon dokonce 75 kilometrů – na níže přiloženém snímku je tato oblast zvýrazněna žlutou barvou. Jen kousek odtud se nachází zeleně zvýrazněné oblasti s kaňony širokými okolo deseti kilometrů. Stěny těchto kaňonů jsou podle dosavadních analýz zbroušeny erozí, což by naznačovalo, že jsou mnohem starší, než jiné struktury na Plutu, které mají stále relativně ostré hrany. Podle některých názorů mohou být tyto kaňony důkazem dávné tektoniky na Plutu.
Na dně velkého kaňonu (žlutá barva) se vine údolí vyznačené modře, podobná struktura se nachází také východním směrem a je vyznačena růžově. Část snímku v pravém spodním rohu ukazuje, že zdejší terén pokrývá vrstva materiálu, která zakrývá drobné topografické útvary a snímku dodává změkčený nádech. Velké, nepravidelně tvarované prohlubně (červená barva) mají průměr až 70 kilometrů při hloubce 4 kilometry. Vědci přišli s tvrzením, že se může jednat o pozůstatky podpovrchových ložisek ztuhlých materiálů (ledů), které se vypařily, či vysublimovaly a terén tvořící strop se následně zhroutil.
Barva a složení této oblasti (na fotce je zvýšený kontrast) také nejsou obvyklé. Oblasti s vyšší „nadmořskou výškou“ mají lehký nádech žluté barvy, který jsme zatím nikde jinde na Plutu neviděli. Žluté zbarvení přechází v nižších výškách do uniformní modrošedé, kterou známe i z oblastí dále od pólů. Infračervená měření ukázala, že se v oblasti Lowell Regio vyskytuje poměrně hojně metanový led, naopak dusíkového ledu je zde relativně málo. „Je možné, že nažloutlé zbarvení souvisí se staršími depozity metanu. Ten mohl být delší dobu vystaven slunečnímu záření, než tomu bylo v případě šedomodrých oblastí,“ spekuluje Will Grundy z Lowellovy observatoře v Arizoně, vedoucí týmu, který podle dat z New Horizons zkoumá složení hornin
Snímek s rozlišením 680 metrů pořídila kamera Ralph/Multispectral Visible Imaging Camera (MVIC) ve vzdálenosti 33 900 kilometrů od Pluta zhruba 45 minut před maximálním přiblížením 14. června 2015. Spodní hrana snímku pokrývá oblast širokou zhruba 1200 kilometrů.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/nh-northpolerotatedcontrast.jpg
http://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/nh-northpolerotatedcontrast_annotated.jpg
Super článek, jako vždy zde, ovšem měl bych dotaz ohledně věci, která mi u Pluta tak troch vrtá hlavou.
Je známo, že Pluto a Charon mají vázanou rotaci, a proto mně zajímá (je-li možno to zjistit) nad kterou částí Pluta Charon přesně „visí“? Jestli je například z Tombaugh Regio Charon viditelný anebo je nad druhou stranou?
Tombough Regio je na straně odvrácené od Charona. Na tomto obrázku je mapa Pluta i s vyznačeným systémem souřadnic, které byly zvoleny tak, že 0° délky míří k Charonu.
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-pluto-map.jpg
Děkuji moc.
Doporučuji shlédnout tuhle upravenou verzi::large
Roman Tkachenko si umí s obrázky pěkně pohrát, takže vynikne spousta detailů.
Vsechny vyskyty slova krater bych v clanku nahradil slovem kaňon, tak jak je to v originale.
Opraveno, díky!