sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kam se hrabe hvězda smrti – rentgenová astronomie

Dnes tu máme pozoruhodný multispektrální pohled směrem do souhvězdí Malíře, přesněji na Seyfertovu galaxii Pictor A, vzdálenou bratru 500 milionů světelných let. Snímek má dost vysoké rozlišení, aby nadšencům mohl posloužit třeba pro tisk plakátu. Na vzniku snímku se bezmála 130 pozorovacími hodinami podílela velkovýrobna efektních rentgenových obrazů, observatoř Chandra a soustava radioteleskopů ATCA.

Na snímku jsou červeně zobrazeny radiové laloky, o jejichž zobrazení se postaraly radioteleskopy Australia Telescope Compact Array. Dále tu máme v modré barvě, která reprezentuje data pořízená observatoří Chandra, překrásný polární výtrysk vedoucí od světlé skvrny  ve středu snímku – kde se nachází místní supermasivní černá díra – směrem vpravo. Je to právě on, který Chandra teamu evokuje onu Hvězdu smrti, zároveň však přiznává, že slavná sci-fi předloha působí vedle této podívané jako dětská hračka. Délka výtrysku je celých 300 000 světelných let (trojnásobek průměru naší Galaxie, Mléčné dráhy). Souhra takových rozměrů spolu s často vyzdvihovanou rozlišovací schopností Chandry a relativně malou vzdáleností (na kosmická měřítka – samozřejmě) umožňuje studovat nebývalé detaily a testovat tak různé teorie popisující chování těchto extrémních jevů. Výtrysk je ukončen další světlou skvrnou, tzv. hotspotem, což není nic jiného než rázová vlna, vznikající při nárazu výtrysku do okolního prostředí, podobná té, kterou známe od nadzvukových letadel.

Neméně důležitý ačkoli hůře rozenatelný, ale přesto nepochybný je proud, který odpovídá druhému výtrysku mířícímu přesně opačným směrem. Vědci jeho existenci z různých důvodů tušili už dříve, nyní je tu ale přímé pozorování. Podrobná analýza ukazuje, že možným původcem rentgenového vyzařování obou výtrysků by mohlo být synchrotronové záření, vznikající při krouživém pohybu elektronů podél magnetických siločar.

Jak už to bývá, teorie o synchrotronovém záření má drobnou vadu na kráse, a sice tu, že k tomu by vyzařující elektrony musely být nějak průběžně urychlovány, a takový mechanizmus si v tuto chvíli neumíme představit. Alespoň se podařilo vyloučit jednu z dosud uvažovaných možností totiž inverzní Comptonův rozptyl reliktního záření (CMB), podle níž by elektrony získávaly dodatečnou energii pro svůj pohyb ze srážek s fotony tohoto pozadí, fotony by pak na rozdíl oproti normálnímu Comptonovu rozptylu ze srážek odcházely s nižší energií. Tomu však neodpovídají relativní jasy obou výtrysků. Snad můžeme doufat, že další výzkum, zvláště za pomoci rýsujících se výkonných rentgenových observatoří, vnese do věci jasno.

Zdroje informací:
http://chandra.harvard.edu/

Zdroje obrázků:
http://chandra.harvard.edu/
http://chandra.harvard.edu/

http://chandra.harvard.edu/
http://chandra.harvard.edu/
http://chandra.harvard.edu/
http://iopscience.iop.org/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Steve
Steve
9 let před

Takovéto údaje z 500 mil ly vzdálené galaxie je velmi obdivuhodné.
Prozkoumat takto podrobně tak vzdálené místo je asi i časově náročné. Stále mi ale připomíná, jako kdybychom byli v krajině a podrobně zkoumali 1 květinu na ohromné louce, mě by spíše zajímal komplexní obraz celé té „krajiny“ minimálně ocelenou 3D mapu naší galaxie s okolními galaxiemi do 100 mil ly.

Steve
Steve
9 let před
Odpověď  Steve

*ucelenou (oprava překlepu)

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.