Dnes ve 2:35 našeho času absolvoval první stupeň rakety Falcon 9 v1.1 svůj statický zážeh. V Kalifornii bylo v té době pět minut po půl deváté večer, když se zapálilo devět motorů Merlin 1D. Zážeh trval sedm sekund, aby bylo jisté, že všechny systémy pracují správně – přecijen od posledního zážehu tohoto stupně uplynulo již téměř tři čtvrtě roku a i rampa prošla změnami, jak jsme psali před pár dny. Úspěšné provedení statického zážehu je důležitým krokem ke startu s 530 kg těžkou družicí Jason-3, ke kterému by mělo dojít už tuto neděli v 19:42 našeho času.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/01/CYfKdlLUAAAaNlX.jpg-large.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/CYcAE0cWQAAW_QV.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CYcAEtEWYAURzNb.jpg
Zajímalo by mě, jestli ještě i jiná společnost provádí takovéto zážehy celých první stupňů na rampě.. Zdá se mi to docela unikátní, většinou se testují samostatně motory, ne?
Je to pravda. Většinou se provádí pouze natankování nádrží a simulace předstartovních připrav. SpaceX k tomu přidává ještě statický zážeh.
To je možná i proto, že SpaceX na rozdíl od ULA nemusí po testu rozebrat a zase složit motory, aby vyměnili jednorázové zážehové patrony. 😀
Myslim, ze minimalne rakety pouzivajuce motory vychadzajuce z ruskeho dizajnu su principialne restartovatelne. Zrejme sa s moznostou restartu nerata pocas letu, ale aby sa motor musel rozoberat kvoli kazdemu zapaleniu, to asi nie.
Tiez motory raketoplanov boli pokial viem restartovatelne. Vlastne tie museli, pretoze sa zrejme pouzivali na deorbitalny zazeh.
Hlavní motory RS-25 se na deorbitační zážeh raketoplánu nepoužívaly – fungovaly totiž s využitím dodávky paliva a okysličovadla z nádrže ET. Na deorbitační zážeh se používaly menší motory OMS.
hmmm… myslel som, ze OMS su len trysky, takto to dava zmysel.
a zaroven som jaksi necakal, ze by shuttly odhadzovali nadrz az tak vysoko
Jestli tomu tak je, pak nechápu, jak je možné, že při přistání Falconu jeden motor znovu zažehne.
Tak palivové nádrže jsou u přistávajícího Falconu pořád přítomné a z části plné, narozdíl od raketoplánu. Motory Merlin jsou navržené na to aby byly restartovatelné, a nesou si dostatečnou zásobu TEA-TEB pro několik zážehů.
Aha, omlouvám se, pochopil jsem komentář gg zcela opačně.
Zajímalo by mě, jestli „vinou“ toho statického zážehu je před startem nutná nějaká údržba na motorech, zkrátka, co je menší zlo – jestli odpálit do vesmíru voňavoučkou nablejskanou sestavu oňuchanou zblízka postavami v bílých pláštích 🙂 kterým ale mohlo něco ujít a to by se projevilo při startu (a takto se na to možná přijde při stat. zážehu), nebo ji takto zkusmo zapálit, „očadit“ a riskovat, že se tam „něco hne či přicpe“ a raketa která by jinak při prvním zážehu bez problémů odstartovala při tom druhém selže….
SpaceX evidentně usoudili, že bezpečnější je toto.
Ono je to možná úmyslné. Pokud jednoho dne mají rakety létat levněji, asi bude prakticky nemožné obskakovat raketu po každém jejím upšouknutí. Takže pokud je cílem jednoho dne dostat raketovou techniku do stavu, kdy raketa bez údržby poletí vícekrát, proč to zdržovat? Ať už konstrukčně, nebo provozně. Pokud by se totiž zjistilo, že na to současný Falcon nemá, pak ze dvou možností 1) začít ho obskakovat a 2) opravit konstrukci/výrobu/QA je možnost 1) tak jako tak dlouhodobě neprůchozí, takže asi nezbývá než se soustředit na 2) (což „tradiční“ firmy zjevně nemají v plánu, nebo alespoň zatím neměly – při pár startech za rok a použití „extrémních technologií“ to pro ně nemělo smysl.)
SOuhlasím, taky mi to tak přijde. Jestli se podaří časem zjednodušit celé celky tak, že možnost chyby a nutnost údržby (a když tak její maximální zjednodušení) bude řádově menší, bude to pro dopravu nahoru velký krok.
Kedze motory sa startuju pocas letu viac krat, nemoze byt o ziadnom servise rec. Ked sa S1 vracia, motory sa po starte musia spustit 3x bez zasahu. Na start sa pouziva samozapalna zmes TEA-TEB, co je tekutina, takze na nu maju nadrz.
Starty motorov su ale aj v priprave celkom bezne. Kazdy motor je niekolko krat testovany v McGregor a nasledne aj po poskladani do stage je v Texase static fire na stande. Kedze chcu dosiahnut 48h turnaround cas, designuju uz teraz co najviac komponentov na minimalny service. Skor si myslim, ze pred startom po statiku riesia este casovania jenotlivych ventilov a okolnej infrastruktury.Ale neriesia uz mechanicke zasahy.
Bude v neděli 17.1.2016 19:25 v Kalifornii tma ?
Předpokládám, že ano, jelikož leží také na severní polokouli, byť o něco jižněji, než ČR.
Jé tak teď si Dušan naběhl, ale tohle se nám stane běžně. Pokud start proběhne v 19:42 SEČ, v Kalifornii bude -9 hod, takže to máme cca 10:42 dopoledne… takže se těším, aby vše vyšlo a byly záběry s denního přistání prvního stupně 🙂
Na druhé straně pokud bychom odpověděli doslovně, na co se tazatel ptá, tak v 19.25 kalifornského času bude Slunce cca -25° pod obzorem. Slunce jim zapadá na 35° severně a -120 západně asi v 17:12 místního času.
Áha, přečetl jsem si to jen narychlo a nepřemýšlel jsem nad tím. Nenapadlo mne zkontolovat si přesuny času. 🙂
Nevím, není – li to překlep, ale hmotnost vynášené družice 530 kg nevypadá na zrovna rozumné využití nosné kapacity rakety. Je to opravdu tak? Děkuji velice.
Je to správně, družice váží pouze 530 kg. Falcon 9 má samozřejmě mnohem vyšší nosnost, ale v Americe prakticky není k dispozici jiná levnější raketa která by podobný náklad vynesla.
To je vlastně celkem zajímavé! Napadá mě Pegasus (poletí ještě vůbec někdy?) a poslední jeden nebo dva exempláře Delty II (mají přiřazený nějaký náklad?) ..
O termínech startů raket Delta jsme psali v tomto článku. Předposlední Delta II by měla letos vynést meteodružici JPSS-1 a poslední pak příští rok satelit ICESat-2 pro průzkum ledovců – oba starty proběhnou z Vandenbergovy základny.
Aaha supr díky!
Dan Heřt to už vysvětlil, já jen doplním, že právě kvůli nízké hmotnosti vynášené družice, která navíc letí jen na nízkou oběžnou dráhu, měl být právě tento start využit pro nácvik měkkého přistání prvního stupně na pevnině, ačkoliv jde „jen“ o verzi 1.1, která by toho běžně nebyla schopná. Leč havárie Falconu při startu s Dragonem udělala čáru přes rozpočet.
Děkuji velice.
Rádo se stalo.
Podle mně je to náhodou celkem rozumné využití dalšího z mnoha testovacích letů F9-R. 😀