Dlouho se spekulovalo o tom, že by sonda Rosetta mohla svou mimořádně úspěšnou misi korunovat přistáním na povrchu jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Ale nyní se zdá, že už je tato atraktivní možnost schválená a příští rok v září se máme skutečně na co těšit. Bude to zajímavé i z vědeckého hlediska – zatímco Philae klesal neřízeně volným pádem, Rosetta bude moci svůj sestup mnohem přesněji řídit. Díky tomu bude klesat pomaleji než Philae, což přinese více naměřených informací i kvalitnější fotky.
Jakmile se Rosetta dostane pod výšku 4 kilometrů, bude možné rozlišovat plyny vypařující se z různých míst jádra. Po přiblížení na 500 metrů se můžeme těšit na dechberoucí rozlišení fotek 1 centimetr na pixel. Technici se budou snažit vybrat dráhu tak, aby Rosetta mohla odesílat data co nejdéle, tedy aby k měkkému přistání došlo na straně otočené k Zemi. Orientace ve velké blízkosti u jádra ale nebude snadná kvůli jeho nepravidelnému tvaru.
Jedno je jisté – jakmile Rosetta dosedne na povrch, už nebude možné namířit anténu k Zemi ani nasměrovat solární panely ke Slunci – sonda se tak odmlčí a ztratí energii. Na druhou stranu to bude velmi stylové zakončení mise, které přinese mnoho zajímavých informací. Pokud by Rosetta zůstala na oběžné dráze a čekala na další přílet ke Slunci, pravděpodobně by tuto hibernaci také nepřečkala a navíc bychom nedostali výše popsané informace z přistávací fáze.
Zdroje informací:
http://www.nature.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.dailymail.co.uk/
Zdroje obrázků:
http://i.dailymail.co.uk/…/2E198A0800000578-0-image-a-26_1446642261640.jpg
Nebylo by možné aby rosetta těsně před přistáním zase zapálila motory a vrátila se zpět na oběžnou dráhu? Mohla by pak přistání opakovat na jiném místě nebo risknout hybernaci.
Myslím, že to není moc pravděpodobné. Přeci jen zásoby paliva už se budou také tenčit.
Zase ale úniková rychlost je tam něco půl metru za sekundu, takže ono až tolik paliva by na takový manévr zapotřebí být nebylo.
asi bude vsetko zavisiet od zasoby paliva… a verim tomu, ze uz teraz maju v riadiacom stredisku rozne varianty priblizenia a dosadnutia a bude dost dlho trvat kym vyberu ten najvhodnejsi variant ktory budem mat najvacsi vedecky prinos.
Jen škoda, že na misi nakonec nespolupracovala NASA (alespoň teda ne v původně zamýšlené míře), ta měla zajistit kontejner pro návrat vzorků z Rosettiny komety …
I s automaty se dá dnes prožít veliká dobrodružství.
Řekl bych, že je to pěkně načasované. V září bude jádro s Rosettou už 700 milionů km od Země a navíc zrovna dojde ke konstelaci Země-Slunce-kometa v zákrytu. Asi je rozumné ji uložit, než riskovat, že takové chaotické těleso způsobí nějakou nepředloženost během doby (odhaduji to na dva měsíce), kdy nebudeme moci kontrolovat polohu sondy (berte toto jen jako mou osobní spekulaci na základě simulace dráhy sondy 🙂
Někdy koncem října měl být učiněn další pokus o kontakt s Philae. Zatím je ticho. Takže pořád platí poslední 9. července?
Ano, zatím žádné nové informace nejsou.
To bude pekné zakončenie držiace tradíciu zavedenú sondou NEAR Shoemaker.
Přesně, taky jsem si na ni vzpomněl 🙂
Před lety jsem si stáhl renderované video přistání té sondy NEAR, byla to působivá frajeřina..
Video jsem si opět pustil a zavzpomínal…
Ano, tehdy to byla opravdu velká věc a myslím, že u Rosetty to bude minimálně stejné 🙂