Rusové už téměř 10 let uvažují o přípravě mise označované jako Veněra-D. Ta by měla navázat na mimořádně úspěšné programy Vega a Veněra, které zkoumaly druhou planetu Sluneční soustavy pomocí několika oběžnic a přistávacích modulů. O spoluúčasti na projektu uvažovali i Američané, ale po sporech mezi Ruskem a Ukrajinou jednání utichla. Šlo o nařízení z vyšších míst – všechny federální agentury musely přerušit jednání s ruskou stranou, včetně mailů a osobních setkání, což se dotklo i NASA. Čas ale podle očekávání obrousil hrany a jednání se tak pomalu začínají rozjíždět.

Oba týmy se po více než dvouleté přestávce vynucené výše zmíněným nařízením sešly 5. – 8. října v Moskvě, přičemž v plánu jsou ještě minimálně další dvě osobní schůzky. Do konce září 2016 by měla být vypracována závěrečná zpráva obou stran, která shrne výsledky jednání a z jejího výstupu se bude odvíjet další postup. NASA otevřeně přiznává, že momentálně není její účast na případném projektu jistá. Ostatně celý projekt je zatím jen ve fázi teoretických příprav. Americká agentura se zavázala, že vypracuje studii proveditelnosti, na jejímž základě se americké i ruské týmy rozhodnou, zda má smysl ve společné misi pokračovat.

Ruskou stranu zastupují odborníci z Vesmírného vědeckého institutu IKI, kteří před lety představili základní rysy případné mise Veněra-D. Ta by měla disponovat dvěma samostatnými částmi – orbiterem pro průzkum planety z oběžné dráhy a landerem. Příznivce nových technologií jistě potěší informace, že specialisté momentálně zvažují možnost nasazení balónové sondy, která by se několik dní vznášela ve vyšších vrstvách husté atmosféry, která obklopuje druhou planetu Sluneční soustavy.

Americká strana, kterou zastupují odborníci z JPL, se snaží využít možností, které případná sonda nabídne. Každých deset let zasedající panel odborníků z planetary science decadal survey, totiž jmenoval Venuši jako zajímavý cíl a vytyčil priority pro její výzkum i otázky, na které je potřeba najít odpovědi. NASA o Venuši stojí, vždyť nedávno jsme v tomto článku psali o finálovém výběru programu Discovery – mezi pět projektů ve finále se dostaly dvě mise, které mají zkoumat Venuši.

Případná spolupráce s ruskou stranou by ale mohla v celém projektu zamíchat kartami – Pokud by jednání dospěla do úspěšného konce, mohly by ze společné sondy profitovat obě strany. Rusové by nemuseli financovat úplně celou sondu a Američanům by naopak stačilo umístit na společnou sondu své přístroje, takže by nebylo potřeba stavět celou sondu.

Náznaky spolupráce se začaly rodit už před více než dvěma roky. „Sotva se naše jednání začala rozbíhat, bylo nám řečeno, že máme zastavit, v srpnu letošního roku jsme konečně mohli začít znovu pracovat,“ popisuje David Senske, vědec zastupující JPL. Výjimku tehdy dostaly pouze velké projekty – třeba Mezinárodní vesmírná stanice, nebo ruský přístroj DAN na vozítku Curiosity. Všechny ostatní aktivity – včetně jednání o společné sondě k Venuši se tak musely dočasně přerušit.

Rusové zatím nezaháleli a podle dostupných informací během přestávky v jednání zajistili pro misi Veněra-D financování od ruské vlády. Agentura Roskosmos nyní požádala vědeckou obec o oficiální předložení podkladů pro misi, než se zahájí její vývoj. Návrh zatím počítá se sondou na oběžné dráze kolem Venuše, která by kolem planety oběhla jednou za 24 hodin a s pouzdrem, které sestoupí atmosférou a na povrchu bude pracovat několik hodin.

Ruská strana původně počítala s mnohem bytelnějším landerem, který měl ničivé podmínky na povrchu snášet několik dní. Nakonec se ale ukázalo, že stavba takového zařízení by byla technicky a tím pádem i finančně velmi náročná a týmy se tak vrátily k osvědčeným konceptům pouzder s kratší životností. Je otázkou, zda by se při vstupu NASA do projektu původní plány neoživily – Rusům by příchodem Američanů klesly nutné náklady a uvolnění peníze by se daly využít na podobné technické vychytávky.

Lander programu Veněra-D by měl v první řadě zkoumat atmosféru, hledat vulkanickou aktivitu, snímkovat povrch a provádět chemická měření. Orbiter má studovat horní vrstvy atmosféry, struktury oblaků, rychlé větry i skleníkový efekt, který ohřívá povrch na téměř 500°C. Podle momentálního stavu jednotlivých příprav se s vypuštěním sondy nepočítá před rokem 2025. Vědecké cíle známe, základní nástin také, ale o tom, jaké budou na sondě přístroje, nebo jaké technologie se použijí zatím pochopitelně není jasné – hodně důležitou roli v tom bude hrát postoj americké strany a obsah závěrečného dokumentu, který má být vytvořen nejpozději 30. září 2016.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www.russianspaceweb.com/…/venera_d/venera_d_var2_2009_1.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/11/venera_d.png
http://www.astro.cz/_data/images/news/2012/01/27/venera-d-1.jpg
http://photos1.blogger.com/blogger2/2851/1641/1600/n41.jpg