sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    ISPTech

    ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.

    TransAstra

    Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.

    Telesat

    Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.

    U.S. Space Force

    Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.

    Raytheon

    Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Američané opět jednají s Ruskem o výzkumu Venuše

    Rusové už téměř 10 let uvažují o přípravě mise označované jako Veněra-D. Ta by měla navázat na mimořádně úspěšné programy Vega a Veněra, které zkoumaly druhou planetu Sluneční soustavy pomocí několika oběžnic a přistávacích modulů. O spoluúčasti na projektu uvažovali i Američané, ale po sporech mezi Ruskem a Ukrajinou jednání utichla. Šlo o nařízení z vyšších míst – všechny federální agentury musely přerušit jednání s ruskou stranou, včetně mailů a osobních setkání, což se dotklo i NASA. Čas ale podle očekávání obrousil hrany a jednání se tak pomalu začínají rozjíždět.

    Oba týmy se po více než dvouleté přestávce vynucené výše zmíněným nařízením sešly 5. – 8. října v Moskvě, přičemž v plánu jsou ještě minimálně další dvě osobní schůzky. Do konce září 2016 by měla být vypracována závěrečná zpráva obou stran, která shrne výsledky jednání a z jejího výstupu se bude odvíjet další postup. NASA otevřeně přiznává, že momentálně není její účast na případném projektu jistá. Ostatně celý projekt je zatím jen ve fázi teoretických příprav. Americká agentura se zavázala, že vypracuje studii proveditelnosti, na jejímž základě se americké i ruské týmy rozhodnou, zda má smysl ve společné misi pokračovat.

    Návrh sondy Veněra-D
    Návrh sondy Veněra-D
    Zdroj: http://spaceflightnow.com/

    Ruskou stranu zastupují odborníci z Vesmírného vědeckého institutu IKI, kteří před lety představili základní rysy případné mise Veněra-D. Ta by měla disponovat dvěma samostatnými částmi – orbiterem pro průzkum planety z oběžné dráhy a landerem. Příznivce nových technologií jistě potěší informace, že specialisté momentálně zvažují možnost nasazení balónové sondy, která by se několik dní vznášela ve vyšších vrstvách husté atmosféry, která obklopuje druhou planetu Sluneční soustavy.

    Teoretická podoba landeru
    Teoretická podoba landeru
    Zdroj: http://www.astro.cz/

    Americká strana, kterou zastupují odborníci z JPL, se snaží využít možností, které případná sonda nabídne. Každých deset let zasedající panel odborníků z planetary science decadal survey, totiž jmenoval Venuši jako zajímavý cíl a vytyčil priority pro její výzkum i otázky, na které je potřeba najít odpovědi. NASA o Venuši stojí, vždyť nedávno jsme v tomto článku psali o finálovém výběru programu Discovery – mezi pět projektů ve finále se dostaly dvě mise, které mají zkoumat Venuši.

    Případná spolupráce s ruskou stranou by ale mohla v celém projektu zamíchat kartami – Pokud by jednání dospěla do úspěšného konce, mohly by ze společné sondy profitovat obě strany. Rusové by nemuseli financovat úplně celou sondu a Američanům by naopak stačilo umístit na společnou sondu své přístroje, takže by nebylo potřeba stavět celou sondu.

    Náznaky spolupráce se začaly rodit už před více než dvěma roky. „Sotva se naše jednání začala rozbíhat, bylo nám řečeno, že máme zastavit, v srpnu letošního roku jsme konečně mohli začít znovu pracovat,“ popisuje David Senske, vědec zastupující JPL. Výjimku tehdy dostaly pouze velké projekty – třeba Mezinárodní vesmírná stanice, nebo ruský přístroj DAN na vozítku Curiosity. Všechny ostatní aktivity – včetně jednání o společné sondě k Venuši se tak musely dočasně přerušit.

    Veněra-D u Venuše
    Veněra-D u Venuše
    Zdroj: http://photos1.blogger.com/

    Rusové zatím nezaháleli a podle dostupných informací během přestávky v jednání zajistili pro misi Veněra-D financování od ruské vlády. Agentura Roskosmos nyní požádala vědeckou obec o oficiální předložení podkladů pro misi, než se zahájí její vývoj. Návrh zatím počítá se sondou na oběžné dráze kolem Venuše, která by kolem planety oběhla jednou za 24 hodin a s pouzdrem, které sestoupí atmosférou a na povrchu bude pracovat několik hodin.

    Ruská strana původně počítala s mnohem bytelnějším landerem, který měl ničivé podmínky na povrchu snášet několik dní. Nakonec se ale ukázalo, že stavba takového zařízení by byla technicky a tím pádem i finančně velmi náročná a týmy se tak vrátily k osvědčeným konceptům pouzder s kratší životností. Je otázkou, zda by se při vstupu NASA do projektu původní plány neoživily – Rusům by příchodem Američanů klesly nutné náklady a uvolnění peníze by se daly využít na podobné technické vychytávky.

    Lander programu Veněra-D by měl v první řadě zkoumat atmosféru, hledat vulkanickou aktivitu, snímkovat povrch a provádět chemická měření. Orbiter má studovat horní vrstvy atmosféry, struktury oblaků, rychlé větry i skleníkový efekt, který ohřívá povrch na téměř 500°C. Podle momentálního stavu jednotlivých příprav se s vypuštěním sondy nepočítá před rokem 2025. Vědecké cíle známe, základní nástin také, ale o tom, jaké budou na sondě přístroje, nebo jaké technologie se použijí zatím pochopitelně není jasné – hodně důležitou roli v tom bude hrát postoj americké strany a obsah závěrečného dokumentu, který má být vytvořen nejpozději 30. září 2016.

    Zdroje informací:
    http://spaceflightnow.com/

    Zdroje obrázků:
    http://www.russianspaceweb.com/…/venera_d/venera_d_var2_2009_1.jpg
    http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/11/venera_d.png
    http://www.astro.cz/_data/images/news/2012/01/27/venera-d-1.jpg
    http://photos1.blogger.com/blogger2/2851/1641/1600/n41.jpg

    Rubrika:

    Štítky:

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    14 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    Vojta
    Vojta
    10 let před

    Skvělá zpráva. Jen doufám, že dojde i na tu balónovou sondu. Přece jen orbiter i lander už tu byly. Jejich upgrade sice není od věci, ale (r)evoluci by to chtělo a rover není a nejspíš dlouho nebude technicky realizovatelný. Navíc pokud by měl balón slušné výsledky, dalo by se uvažovat o podobných misích k dalším planetám s hustou atmosférou – Jupiter, Saturn, měsíc Titan a kdyby se náhodou uvažovalo o orbiteru Uranu, balón přibalit taky 🙂

    marian
    marian
    10 let před
    Odpověď  Vojta

    Ale balonová sonda tu už predsa bola! Zabudli ste na sondy Vega? A aj ten rover by už bol dávno technicky zrealizovateľný – vid sovietske plány na tzv. Venerachod z konca 80. rokov, ktoré sa ale už nestihli zrealizovať 🙂

    Vojta
    Vojta
    10 let před
    Odpověď  marian

    No jo vlastně, na Vegu jsem úplně zapomněl. Dalším krokem by tedy měla být řiditelná vzducholoď s delší životností, aby to stálo za to.
    Rover se mi moc nezdá. Asi by nebyl zásadní problém poslat tam vozítko, které by fungovalo pár hodin podobně jako stacionární Veněry, ale to mi zase nepřijde jako velká přidaná hodnota. Na dlouhodobější misi v řádu týdnů nebo měsíců podle mě zatím nemáme. Leda něco s jaderným reaktorem, aby bylo dost energie na chlazení, ale to by muselo být ohromné monstrum.

    Vincent Kerman
    Vincent Kerman
    10 let před

    Jako na přelomu tisíciletí byla znovu objevená planeta Mars, teď mi přijde, že se toto opakuje v případě Venuše! Dobrá zpráva pro nás. 😀

    Honza
    Honza
    10 let před

    Jak byly napájeny landery na Venuši? A pokud to jsou jen baterie (což tak nějak předpokládám), jsou nějaké návrhy na dlouhodobější zdroj energie? Solární panely nepřipadají v úvahu a jakékoliv tepelné stroje tam budou mít značné problémy s chlazením. Napadla mě malá větrná elektrárna, což mi ovšem přijde jako divoká představa. Víte někdo o něčem vhodném?

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    10 let před
    Odpověď  Honza

    Ano, používaly se běžné baterie. Tenhle systém se příliš vylepšovat nedá – právě z důvodů, které jste popsal.

    P.S. Veněra 14 měla navíc i malé solární panely.

    Vojta
    Vojta
    10 let před
    Odpověď  Honza

    Pro balóny by solární články nemusely být vůbec od věci. V horních vrstvách atmosféry bude světla celkem dost. Zas tak málo ho není ani u povrchu, ale není to úplně ono, pokud se musí živit chlazení.
    Tepelné zdroje se teoreticky použít dají, ale musí mít velmi vysoké pracovní teploty (výrazně vyšší než okolí sondy).
    Hlavní problém je s přehříváním. Při tak vysoké teplotě, jaká panuje na Venuši u povrchu, nefungují polovodiče pro elektroniku a problém mají i magnetické materiály. Klasické chlazení na principu ledničky se správnou chladící kapalinou fungovat bude, ale aby udrželo dostatečný teplotní rozdíl mezi vnitřkem a vnějškem, spotřebovalo by hodně energie. RTG článek rozumných rozměrů a přepravitelný vesmírem tolik energie nedá, solární panely také ne, baterie vydrží jen chvíli, palivový článek trochu déle, ale taky žádná sláva a jaderný reaktor pracující s roztavenými kovy schopný zvládat tak vysoké teploty je moc velký a těžký (i když Rusové s těmito typy mají dost zkušeností, tak mohou překvapit). Ale třeba jsem moc velký pesimista a technologie tepelné izolace pokročila natolik, že by třeba solární energie stačila.

    Honza
    Honza
    10 let před
    Odpověď  Honza

    Vidíte, palivový článek mě vůbec nenapadl, díky. I když mám pochybnosti, jestli se kdy nějaký aspoň testoval za podobných podmínek. Nad polovodiči jsem neuvažoval a magnetické materiály by mě vůbec nenapadly, je to ještě zajímavější technický problém, než jsem myslel. U ostatních variant muselo pracovat někde odhadem okolo 1000°C. Překvapilo mě, že podle Wikipedie RTG Voyagerů pracuje při zhruba srovnatelných teplotách, 1000°C a 300°C, takže by se něco podobného na Venuši snad rozchodit dalo. Kdyby se vyřešily i ostatní technické aspekty (a pochopitelně zoufale malé zásoby plutonia), tak by se snad delší pozemní mise dala teoreticky udělat. I když dlouhodobý balón se solárními články zní snad ještě zajímavěji 🙂

    Vojta
    Vojta
    10 let před
    Odpověď  Honza

    Některé palivové články pracují za poměrně vysokých teplot. Jen nevím, jestli by zvládly odvádět zplodiny kvůli velkému tlaku.
    Ty RTG jsem koukám podcenil. Čekal jsem výrazně chladnější teplý i studený konec. Sice by teplota „studeného“ konce musela být tak 600 st. Celsia, což by snížilo účinnost, ale asi by se z toho dalo vymáčknout dost energie i na chlazení vnitřku sondy. Ale plutonia je málo a stavět kvůli němu továrnu, když lander stejně nebude pracovat déle než pár týdnů (při takto extrémních podmínkách se něco pokazí určitě dříve než třeba u Curiosity), to by byl drahý špás.

    Adhara
    10 let před
    Odpověď  Honza

    Prečo solárne panely nepripadajú do úvahy? Venuša je bližšie k Slnku a napriek silnej oblačnosti na nej zďaleka nie je tma.

    gg
    gg
    10 let před
    Odpověď  Adhara

    Hlavním problémem asi bude příliš nízká plošná hustota výkonu. Polovodiče by bylo nutné chladit, přitom styčná plocha je příliš velká, a generovaná elektřina by ani zdaleka nestačila tenhle problém řešit. Tepelně inertnější koncentrátorový systém zase nepřipadá v úvahu kvůli difúzní podstatě tamního osvětlení.

    zvejkal
    zvejkal
    10 let před

    Mne staci, ze pocujem „spolupraca“. Tak drzim palec.

    Radim
    Radim
    10 let před

    Prubířským kamenem bude pravděpodobně mise ExoMars. Ty by měla prokázat (znovunabytou) schopnost Rusů zvládnout meziplanetární misi.

    Spytihněv
    Spytihněv
    10 let před

    No výborně. Všech osm startujících landerů typu Veněra v pořádku přistálo na Venuši a vydržely tam vcelku úspěšně pracovat desítky minut. Tak proč nevyužít ruský odolný a prověřený hardware včetně způsobu přistání a k tomu vyvinout americký software.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.