sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    OQ Technology

    Evropská investiční odnož poskytuje lucemburské společnosti OQ Technology půjčku ve výši 25 milionů eur na rozšíření své konstelace přímého připojení k zařízením (DIM). Jedná se o snahu kontinentu konkurovat snahám USA o propojení chytrých telefonů z vesmíru.

    LambdaVision

    Společnost LambdaVision, která využila experimenty s mikrogravitací na Mezinárodní vesmírné stanici k vývoji umělé sítnice, si rezervovala místo na plánovaném komerčním nástupci.

    NSA

    Financování amerických vesmírných sil se v tomto fiskálním roce blíží 42 miliardám dolarů, pokud se sečtou povinné a diskreční výdaje, uvádí nová analýza, kterou 24. února zveřejnila Národní bezpečnostní vesmírná asociace (NSA).

    Remondo

    Izraelský vesmírný startup Remondo tvrdí, že našel způsob, jak získávat snímky ve vysokém rozlišení z družic dostatečně malých na to, aby se vešly do příručního zavazadla. Toto inženýrské tvrzení, pokud bude ověřeno na oběžné dráze, by mohlo změnit cenovou strukturu komerčního dálkového průzkumu Země.

    Aalyria

    Společnost Aalyria 23. února oznámila kolo financování ve výši 100 milionů dolarů, které oceňuje kalifornskou společnost na 1,3 miliardy dolarů. Podpoří nasazení laserových terminálů a softwaru pro dynamické směrování dat napříč vesmírnými, vzdušnými a pozemními sítěmi.

    SDA

    Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) 23. února oznámila udělení zakázky v hodnotě 30 milionů dolarů společnosti AST SpaceMobile na demonstraci schopnosti její vesmírné mobilní širokopásmové sítě se přímo propojit s vojenskými komunikačními zařízeními.

    Rheinmetall

    Společnost Rheinmetall, největší německý dodavatel obranných konstrukcí, zvažuje možnou akvizici mnichovského výrobce laserových komunikačních terminálů Mynaric. Tento krok by mohl zhatit dříve oznámený plán společnosti Rocket Lab na koupi.

    Boeing

    Společnost Boeing otevřela ve svém areálu El Segundo v Kalifornii nový výrobní závod na výrobu elektrooptických infračervených (EO/IR) senzorů pro americké vojenské družice. Rozšiřuje tak kapacitu s rostoucí poptávkou po systémech pro sledování raket.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Poslední dva průlety kolem Enceladu

    Jak už jsme na našem webu několikrát připomínali, s blížím se koncem mise sondy Cassini, se budou stále častěji objevovat momenty s přídomkem „naposledy“. Zrovna v těchto týdnech se blížíme k jednomu významnému milníku – saturnův ledový měsíc Enceladus je známý hlavně svými vodními výtrysky, které létají do výšky několika kilometrů a sondu Cassini už čekají pouhé dva průlety kolem tohoto zajímavého světa, u kterého pomohla odhalit globální podpovrchový oceán kapalné vody. Pak se sonda s tímto světem definitivně rozloučí. Ale máme se určitě na co těšit. po vědecké stránce je důležitý každý průlet, ovšem při tom předposledním má dojít k průletu sondy skrz gejzír!

    Včera, tedy 14. října, prolétla sonda Cassini nad severním pólem Enceladu – šlo o průlet s pořadovým číslem 20. Takový manévr nebylo možné provést během prvních roků služby Cassini, protože v té době byl severní pól tohoto měsíce utopený v temném stínu. Vědci si od průletu slibují lepší pochopení historie Enceladu – především co se týče odpovědi na otázku, zda někdy v minulosti byla tato polární oblast geofyzikálně aktivní. Odborníci by se zároveň rádi zaměřili i na pochopení principů vedoucích k vodním gejzírům. Obě tělesa se k sobě přiblížila vzájemnou rychlostí 8,5 km/s na 1 839 kilometrů.

    Předposlední průlet (s pořadovým číslem 21) nás čeká 28. října a bude asi nejzajímavější – Cassini prosviští pouhých 48 kilometrů nad jižním pólem Enceladu a jejím cílem bude proletět přímo skrz jeden ze známých výtrysků. Půjde o dosud nejbližší průzkum tohoto fenoménu.Vědci už nyní upozorňují, že analýza nebude k dispozici hned, ale až za několik měsíců, až se důkladně prozkoumají všechna naměřená data. Zároveň je potřeba upozornit, že během tohoto průletu nebude možné detekovat případný život – na něco takového nemá sonda přístroje. Tomuto průletu bychom rádi věnovali speciální článek – pár dní před celou událostí.

    Definitivní sbohem dá sonda tomuto ledovému světu 19. prosince. V plánu je hlavně sledování pomocí přístroje CIRS, který bude monitorovat jižní pól Enceladu. Cílem je vylepšit současné znalosti týkající se přenosu tepla mezi vnitřními vrstvami měsíce a jeho povrchem. K průletu dojde ve výšce 4 999 kilometrů.

    Zdroje informací:
    http://solarsystem.nasa.gov/
    http://saturn.jpl.nasa.gov/
    http://saturn.jpl.nasa.gov/
    http://saturn.jpl.nasa.gov/
    http://forum.kosmonautix.cz/

    Zdroje obrázků:
    http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/moons/images/PIA15171-br500.jpg

    Štítky:

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    1 Komentář
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    Spytihněv
    Spytihněv
    10 let před

    To bude hodně zajímavé. Včetně účinku tohoto setkání na sondu. Jsem zvědav na intenzitu. Asi nepůjde o vodotrysk, spíš o setkání s rozptýlenými částečkami vody (hádám).

    Rekordní průlet z března 2008 ve výšce 23 km zůstane tedy nepřekonán. Zajímalo by mě, s jakým pocitem do tohoto rizika tehdy šli. Přece jen v té době Cassini ještě u Saturna nepracovala ani 4 roky. Ale asi sondu zacílili do relativně bezpečné oblasti. I když… co se děje kde pod ledem můžeme jen odhadovat.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.