Společná evropsko-japonská mise Bepi Colombo, určená ke studiu první planety Sluneční soustavy měla odstartovat v lednu roku 2017. Jak ale na našem diskusím fóru informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře, projektu se nevyhýbají problémy. Největší starosti dělá pointační mechanizmus vysokoziskové antény, dále energetická jednotka pro elektrický pohon a komplikace neminuly ani laserový výškoměr BELA. Další startovní okna se otevírala v červenci a říjnu roku 2017, což by znamenalo přílet k Merkuru v lednu 2024, nebo v prosinci 2025. V takovém případě by ale muselo definitivnímu usazení na oběžné dráze předcházet 8 průletů kolem nejmenší planety Sluneční soustavy.
Všechny problémy by měly být definitivně odstraněny v lednu 2018, takže se jako startovní termín vybral duben 2018 (15 měsíců po původně plánovaném termínu). Díky tomu ale bude možné realizovat přímý let k Venuši a bude potřeba jen 6 průletů kolem Merkuru. Sonda by měla na jeho oběžnou dráhu vstoupit v prosinci roku 2024. Definitivní zpoždění by tak byl ve výsledku „jen“ jeden rok.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.kosmo.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.repstatic.it/…/183234162-cc6d4f88-8adc-4d84-aaf2-0e44b6b0d99f.jpg
Po schválení mise v únoru 2007 se oznámil start v srpnu 2013. V srpnu 2012 už se počítalo s rokem 2015. Pak došlo k posunu na červenec 2016, což se poté opět trochu oddálilo do ledna 2017. A teď tu máme duben 2018. Zajímalo by mě, kde udělali odborníci z ESA nebo JAXA chyby. A kolik jich bylo.
Vleče se to pěkně, že by finance?
Financování je jen jedním z aspektů.
Navzdory všeobecnému dojmu, že výzkum vesmíru je dnes už rutina, tyto projekty jsou o originálech/prototypech složitých zařízeních. Jejich součásti (a často samotná zařízení) v době vyhlášení projektu často neexistují, nebo jsou známy jen jejich principy, a je nutné je nejprve vyvinout, postavit a přizpůsobit podmínkám práce v kosmu.
Samotnou kapitolou je testování.
Sumasumárum, prvotní termín je vždy orientační. Snad kromě Apolla nebyl nikdy dodržen. Apollo však provázela mimořádná souhra okolností, která se v dohledné době (možná už nikdy) nebude opakovat.
Překročení termínu není něčí chyba. Je to logický důsledek reálné situace, ve které probíhá kosmický výzkum.
Zeptal jsem se přímo Michala Václavíka a podle jeho slov není problém v nedostatku peněz. Jde o technické problémy, které jsou zmíněné v článku.
Bééé.. ale raději ať to odloží a vychytají všechny mouchy, ať pak máme úspěšné sondy.. (a třeba během toho roku navíc stihnou přidat mini lander? haha, zbožné přání)
Opravdu velmi zbožné přání 🙂
Původně byl v plánu čtyřicetikilový lander. Ale bohužel zrušen. Bylo by nadpřirozené, kdyby ho teď pod časovým tlakem a s hlavou plnou problémů narychlo přidali. Navíc do takové celkem komplikované mise 🙂 Nicméně líbil by se mi. Planetární mise bych vybavoval něčím povinně. Lander, atmosférické pouzdro, aerostat, penetrátor… Když už tam letíme… Třeba Juno. Škoda příležitosti.