Americká sonda Dawn už je ve vesmíru více než 8 let a nyní stojí před závěrečnou fází její bohaté mise. S pomocí zážehů motoru začala sonda pomalu klesat na finální oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres. Díky tomu získá mnohem detailnější snímky povrchu, ze kterých budou vědci (a především pak geologové) moci vyčíst mnoho zajímavých informací – například o zatím stále tajemných bílých skvrnách, které všechny zaujaly už na začátku roku, kdy Dawn k trpasličí planetě přilétla.
Ještě před pár dny kroužila americká sonda ve výšce 1470 kilometrů (HAMO – High Altitude Mapping Orbit), ale 23. října zažehla svůj iontový motor proti směru letu a tím zahájila sestup na dráhu ve výšce pouhých 380 kilometrů.
| Název snímkovací fáze | Výška oběžné dráhy (km) | Doba oběhu | Rozlišení (m/pixel) |
|---|---|---|---|
| RC3 | 13500 | 15 dní | 1300 |
| Survey | 4400 | 3,1 dne | 410 |
| HAMO | 1450 | 19 hodin | 140 |
| LAMO | 375 | 5,5 hodiny | 35 |
Sestup ale pochopitelně nebude okamžitý. Iontový motor sice dokáže velké věci, ale potřebuje na ně čas – pro tento sestup to bude lehce přes sedm týdnů. Někdy v polovině prosince tedy přijde konečně fáze označovaná jako LAMO, tedy low altitude mapping orbit. Tým zodpovídající za sondu Dawn počítá s tím, že snímkování na nízké oběžné dráze potrvá nejméně 90 dní, což obnáší na 400 oběhů kolem trpasličí planety.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Mise má zajištěné financování do června, ale ještě předtím zřejmě dojde k jiné komplikaci – Dawn by měla v průběhu jara vyčerpat zásoby v nádržích s hydrazinem. Ale to je ještě daleko. Dawn bude na nízké oběžné dráze používat především svůj detektor gama záření a neutronů. Díky těmto datům bychom měli získat představu o tom, jaké prvky se nachází v nejsvrchnější vrstvě trpasličí planety – cca. do jednoho metru pod povrchem.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Právě data o chemickém složení budou klíčová pro ověření, jakého původu vlastně jsou jasné body na povrchu Ceres. Momentálně jsou nejčastěji skloňovány dvě možnosti – bílé skvrny především v kráteru Occator mohou být tvořeny buďto solí, nebo vodním ledem. Zatímco dříve byl preferovanou možností právě led, poslední hypotézy ukazují na sůl. Naznačují to například měření odrazivosti povrchu. Obě možnosti by ale ukazovaly, že Ceres byla nějakým způsobem geologicky aktivní v ještě relativně nedávné geologické minulosti.
Jak už ukazovala přehledná tabulka na začátku článku, na nízké oběžné dráze bude Dawn schopná pořizovat snímky s rozlišením 35 metrů/pixel, můžeme se tedy těšit na mimořádně detailní a ostré snímky, které se nedají srovnat s ničím, co jsme z Ceres zatím viděli. Fotky budou 4x detailnější, než z nedávno opuštěné vysoké oběžné dráhy HAMO ve výšce 1470 kilometrů. Sestup zatím probíhá podle plánu – v pondělí 26. října byla průměrná výška sondy 1345 kilometrů.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www9.pcmag.com/media/images/384683-dawn-spacecraft.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/LAMOorbit_21-1024×768.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/pia19996.png
Jenom drobnost, jistě se najdou i lidé, kteří přijdou na tyto stránky poprvé a neví vše o vesmíru a kosmonautice.
Teprve v 5. odstavci se dozví, kolem které planety vlastně ta sonda létá, ale i tak se nedozví, co je ta planeta zač. Takže po přečtení super článku skončí na Google.
Šlo by tyto drobnosti v článcích aspoň jednou větou vždy oživit?
Ale no tak… I kdyby to v článku nebylo vůbec, tak jsou dole „Šítky“ a taky podobné články. A příště planetKy 😉
Edit: a nebo pěkně celým: trpasličí planety
Myslím, že servis kosmonautixu je více než solidní, tak trocha osobní iniciativy a pátrání nikomu určitě neuškodí. Zvlášť když se třeba v tomto případě jedná skutečně o zcela triviální vyhledání jinde a nic komplikovaného.
To nepochybně. Nicméně když Vám v autoservisu, kde Vám spraví celé auto řeknou, že ty vadné žárovky si máte vyměnit sám, protože je to přeci triviální věc, tak taky nebudete nadšený.
Ja sám si ty informace klidně dohledám. Ostatně jako pravidelný poctivý čtenář je vím, moje poznámka měla pokrýt ty, kteří sem zavítají poprvé a očekávají komplexní článek a ne, že si detaily půjdou najít na Google, na forum apod.
Redakci děkuji 😉
Chceme přinášet kompletní články, proto děkujeme za upozornění. 😉
Dlouho jsme se rozhodovali, zda máme vždy na konci článku dávat odstavec, který stručně vysvětlí k jakému tématu a pod jakou misi článek spadá, podobně jako to má web NASA.
Byl by to pokaždé stejný zkopírovaný odstavec a proto jsme nakonec tuto myšlenku nerealizovali. Domníváme jsme se, že stačí, když jsou pod článkem štítky, související články a hlavně odkaz „Více se o tomto tématu dočtete zde »“, který vede na začátek vlákna na fóru, kde jsou právě základní informace o misi, včetně jména cílového objektu a jeho zařazení.
BTW, jméno objektu se objevuje hned v popisu prvního obrázku.
Presne moj pripad 🙂 Citam, citam a zistujem ze vobec netusim kde vlastne ta sonda lieta 🙂 Idem si doplnit zaklady.
Doplněno. 😉
Víte, možná to bude znít divně, ale jsem opravdu rád, že se tady ta připomínka objevila. Jsme rádi za zpětnou vazbu a těší nás, že nám čtenáři dávají vědět, co by chtěli vylepšit. Zároveň mám radost (opravdu, bez ironie), že se tyto připomínky týkají detailů. Ukazuje to totiž, že jsme všechny základní věci vychytali a teď se už jen ladí detaily. 🙂
Proto pokud budete mít ještě někdy nějakou připomínku, neváhejte se ozvat. 😉
Ja som zacal vas web citat len nedavno, od polovice jula tohto roku 😉 Dovtedy som o kozmonautiku vobec nezavadil, ale vdaka mnozstvu clankov v mainstreamovych mediach pred polovicou jula som zistil, ze ma to vlastne celkom zaujima a nasiel som i tento skvely web. Samozrejme mam obrovske medzery v zakladnych veciach, takze kazde pripomenutie takychto drobnosti je pre mna plus. Vdaka za skvelu pracu!
Velmi nás těší, že Vás kosmonautika zaujala a že se k nám rád vracíte. Pokud byste kdykoliv potřeboval cokoliv doplnit, neváhejte se ozvat, velmi rádi doplníme chybějící detaily. Na začátečníky rozhodně nechceme zapomínat, vždyť všichni jsme v téhle pozici jednou byli. 😉
Naopak, ja to oceňujem, že sa tu dozviem relevantné a čerstvé informácie a nemusím v článkoch preskakovať všeobecne známe skutočnosti a keď niečo neviem, tak si to za pár sekúnd zgooglim.
Práve to mi vadí na klasickej žurnalistike, že článku sú ponafukované zbytočnou vatou. Ak napríklad dnes niekto objaví nejaký nový fakt o Titaniku, tak o danom fakte bude prvá veta, v lepšom prípade odstavec, potom bude nasledovať 2-3 odstavce kde postavili Titanik, kedy vyplával na prvú plavbu, a detaily z toho ako sa potápal. A na záver bude jeden krátky odtsvec kde ešte možno niečo spomenú o tom novom objave.
Vidíte, to je moc krásný příklad toho, jak těžké je zavděčit se všem. Snažíme se balancovat mezi dvěma extrémy. Snažíme se přinášet informace, které laika neodradí a odborníka neunudí. Upřímně říkám, že v některých případech je hodně těžké tuhle tenkou hranici najít. 🙂
V souvislosti s misí se ještě zmiňují dvě nižší dráhy. BLAMO a SLAMO. S tím, že se nepoužijí. Ta nejnižší by možná mohla být „Small Low-Altitude Mapping Orbit“, ale u BLAMO mě nějak nic nenapadá.
Bellow LAMO
Super LAMO
Jo to bude ono. Díky. Je sice jisté, že Dawn si dříve či později fází BLAMO i SLAMO projde, ale to už bude asi jen její soukromá věc 🙂
😀 A poslední v češtině: DLANO (DopadLA, NO)
DLANO = Drop Low And No Orbit toto zvládla moja angličtina 😀
Jestli ji nechají ve výšce 375 km, tak si na DLANO budeme muset počkat pěkných pár let. Možná spíš stovek let, než ji postupně srazí sluneční vítr. Pokud ji mezitím nevyzvedne nějaký kosmický archeolog a nedá do muzea.
„A poslední v češtině: DLANO (DopadLA, NO)“
Tak to by se taky SLAMO dalo reinterpretovat jako „SLAM’O“. 😉
Dobrý den, děkuji za kvalitní články a vše co pro popularizaci kosmonautiky děláte. Mám jen jednu připomínku, (možná by to stálo i za samostatný článek). Když píšete o rozlišení fotek, (např. v tomto článku 35m na pixel)… I přes to že vím co je 35metrů i co je pixel nemám představu jak je objekt na fotce velký, resp. jak by vypadal takový pohled na Zemi. Moc by se mi líbilo vidět fotografii něčeho co znám s tímto rozlišením a ze srovnatelné vzdálenosti, např. Alpy, Himaláje nebo celý kontinent… Při publikování fotek Pluta kde bylo rozlišení tuším 1,3km na pixel byl pojem o velikosti ještě více abstraktní… Jinak ještě jednou díky…
Dobrý den, díky za komentář. Na samostatný článek to asi nebude (ale nikdy neříkej nikdy), nicméně rád Vám to vysvětlím v komentáři.
S těmi km/px máte pravdu. Už i NASA u některých článků (hlavně u Pluta) přechází na nový systém, kdy říká, jaké nejmenší útvary se na fotce dají rozlišit. To vychází z teorie, že abychom mohli rozeznat nějaký artefakt, musí mít alespoň dva obrazové body. Nový systém je tedy pro představu čtenářů jednodušší, ale trochu doplácí na to, že celé roky se vše uvádělo v m/px a čtenáři jsou pak zmateni, protože se ptají, kdy tedy dorazí ty nejdetailnější fotky.
Ale Váš příspěvek mne zaujal a tak jsem si zkusil pomocí map od Googlu nafotit Prahu a její okolí ve třech rozlišeních – 35 m/pixel (dráha LAMO), 140 m/pixel (HAMO) a 1,3 km/pixel (od Pluta). Tady jsou výsledky. Všechny obrázky jsou stejně velké (1656 x 807 obrazových bodů)
LAMO – 35 m/pixel (zachycená oblast 57,96 km x 28,245 km)
HAMO – 140 m/pixel (zachycená oblast 231,84 km x 112,980 km)
Fotka od Pluta – rozlišení 1,3 km/pixel (2152,8 x 1049 km)
Doufám, že Vám tato malá ukázka pomohla alespoň trochu se zorientovat v tom, jak detailní snímky to jsou a jak se to vlastně s tím rozlišením má. Pokud by Vás ještě cokoliv zajímalo, ozvěte se, rádi odpovíme. 😉
Děkuji za názorný příklad, člověk si hned udělá představu o rozlišení fotek. Tak to na Plutu jsou ty útvary pěkně velké když na naší Zemi jsou Alpy tak malé.
Rádo se stalo. Na Plutu je potřeba navíc počítat s deformací koule, která je mnohem menší než naše země, ale to jsou detaily.
Děkuji, za názornou ukázku, jinak řečeno kdyby na Plutu byla „nějaká“ Praha tak si ji zřejmě ani nevšimneme, zato kdyby na Ceres byl Karlův most tak ho jistě odhalíme.. 🙂 🙂
A což teprve na kometě 67P 🙂
Tak jsem si schválně zkusil nasimulovat detailnost výše postované fotky z komety 67P a tady je výsledek. Rozlišení 11 cm/pixel – Karlův most u Křížovnického náměstí. Google mapy už tak detailní snímky nemají, musel jsem tedy čerpat z mapy.cz. Obrázek má opět rozlišení 1656 x 807 pixelů a snímkovaná oblast má rozměry 182 x 88 metrů.
Paráda 🙂 To je konečně jasný důlaz, že po kometě 67P se žádní turisté nepohybují, protože bychom je museli odhalit.
Možná by mohl být dobrý příklad pro představu i tohle. Rosetta velmi detailně vyfotila z výšky 6 km oblast o velikosti 228×228 metrů. Stín samotné sondy v dolní části má asi 50×20 metrů (takže jako plavecký bazén). A jedná se o rozlišení 11 centimetrů na pixel.
http://blogs.esa.int/rosetta/files/2015/03/ESA_Rosetta_OSIRISnac_20150214T12.39.20-1024×1024.jpg
Když tedy Dawn na jaře vyčerpá zásoby hydrazinu, bude možno k udržování orientace využívat xenonu v iontových motorech? Alespoň jako nouzovou možnost?
Možná se o to pokusí, ale asi to nebude nic extra.
Mám pocit, že to používali už v těch přeletových fázích ke snížení spotřeby hydrazinu – ty motory jsou výkyvné, takže se pomocí nich dá jemně orientovat ve dvou osách. Bez toho by pravděpodobně již teď byli bez hydrazinu. 😉 Navíc je to prostě pomalé, je to dobré na dlouhodobou stabilizaci, ale asi už ne na rychlejší reorientaci sondy kvůli snímkování apod.
Je to tak. Třeba před gravitačním manévrem u Marsu proběhla korekce pomocí iontového motoru. Změna rychlosti 0,6 m/s. Jen pro představu o účinnosti iontového motoru: aby došlo ke zrychlení o 30 m/s, musí pracovat celé čtyři dny a spotřebuje asi kilogram xenonu.