Jak jsme Vás informovali již včera, americká sonda Cassini prolétla 14. října kolem saturnova ledového měsíce Enceladus. Prosvištěla 1839 kilometrů nad jeho povrchem a svou pozornost zaměřila hlavně na severní pól tohoto měsíce. Ten byl nyní dobře osvětlený slunečními paprsky, což je velká změna proti prvním rokům služby sondy Cassini, kdy byla tato oblast utopená ve tmě. Fotky, které Vám nyní přinášíme, ukazují, že severní pól je zřejmě nějakým způsobem geologicky aktivní – naznačují to poměrně rozsáhlé rýhy a praskliny, které se nezřídka táhnou i přes krátery. Odborníci, kteří analyzují data ze sondy Cassini tak dostali další příděl zajímavých dat na zkoumání.
Pokud byste měli zájem o kompletní galerii, můžete navštívit tuto stránku.
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/
Zdroj: http://i2.wp.com/
Zdroj: https://scontent-cdg2-1.xx.fbcdn.net
Zdroj: http://i2.wp.com/
Zdroj: https://lh3.googleusercontent.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://saturn.jpl.nasa.gov/
https://twitter.com/
http://www.universetoday.com/
Zdroje obrázků:
https://lh5.googleusercontent.com/…Flyby%2B%252810-15-15%2529%2B2di7-titanio44.jpg
http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/raw/casJPGFullS91/N00249408.jpg
http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/raw/casJPGFullS91/N00249409.jpg
http://i2.wp.com/www.universetoday.com/wp-content/uploads/2015/10/enceladus-5.jpg
https://scontent-cdg2-1.xx.fbcdn.net/…3106fe5f63ca0852171a8e45eb7fa50f&oe=5694FCA1
http://i1.wp.com/www.universetoday.com/wp-content/uploads/2015/10/enceladus-3.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/-…Cassini%2B%252810-15-15%25292Di7-titanio44.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CRZbd8DUkAAPxh_.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/CRZbd1sUwAAx0l6.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/CRZbeF_UkAE7Low.jpg
Nejvíce mne překvapuje ta obrovská různost, jak planet, tak zvláště jejich měsíců. Každý je originál. Myslím, že u jiných hvězd to bude podobně a najít něco dost podobného Zemi jen tady, vlastně v relativně blízkém okolí, je hodně nepravděpodobné.
Mám stejný názor. Exoplanety objevujeme tak často, že už je to skoro až nudné, pokud se nenajde nějaká opravdu výjimečná. Stručně řečeno-jsou ve vesmíru všude. Se zkvalitňováním pozorovacích metod se navíc daří odhalovat i ty podobné Zemi. A to zůstáváme jen v naší Galaxii, která je jedna z mnoha a mnoha dalších. Že by nikde jinde nevznikl život v určité formě? Absurdní. Jsem přesvědčen, že dříve či později u nějaké jiné hvězdy život objevíme. Pokud bychom byli ve vesmíru opravdu sami, tak by mi asi nezbylo nic jiného, než věřit v kreativní zásah boha, který to tak prostě chtěl a nikoli v přirozené přírodní mechanismy.
Nemusí to být hned zásah boha. Třeba je jen nutné k vytvoření a udržení prostředí pro život splnit tolik specifických požadavků, že se to povedlo v našem okolí pouze na Zemi. I Mars podle posledních výzkumů vypadal podobně jako Země a dnes je to pustá nehostinná krajina. Takže Země má zřejmě tolik mechanismů, díky kterým si udržela podmínky pro život i přes zásahy asteroidů nebo ledové doby a dokázala se z těchto událostí zotavit.
Nevymezil jsem to regionálně, ale jako záležitost celé Galaxie nebo celého vesmíru. A kdyby se v tomto měřítku nezadařilo vícekrát, už by to bylo opravdu divné. Jinak samozřejmě pokud se budeme bavit o našem blízkém hvězdném okolí, je to o něčem jiném. I když ani tak se to nedá vyloučit. Nemáme prostředky. A jak kdosi řekl: „Nepřítomnost důkazu není důkazem nepřítomnosti“.
Další věc je trvání vesmíru versus trvání života nebo dokonce technické civilizace. Klidně se můžeme míjet nejen v prostoru, ale i v čase.
Takže pokud naše mezihvězdné sondy někdo někde odchytí, tak už to nebude záležitost pro jejich odborníky na kontakt, nýbrž pro archeology 🙂
Vida, další sněhulák ve sluneční soustavě. 🙂