sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

MinoSpace

Čínský výrobce komerčních družic MinoSpace získal zakázku na výstavbu konstelace družic pro dálkový průzkum Země v rámci projektu schváleného nejvyšší ekonomickou autoritou země NDRC.

Helios

Společnost Impulse Space podepsala dohodu s družicovým operátorem SES. SES využije urychlovací stupeň Helios od společnosti Impulse k dopravě svých družic z LEO na GEO.

Raytheon

Americké vesmírné síly prodloužily se společností Raytheon smlouvu v hodnotě 379,7 milionu dolarů na pokračování ve vývoji dlouho odkládaného operačního řídicího systému nové generace (OCX). Jedná se o klíčovou softwarovou aktualizaci pro infrastrukturu globálního pozičního systému (GPS).

IFT-8

Společnost SpaceX zveřejnila 23. května podrobnosti o příčině nehody letu Starship při IFT-8, ke které došlo 6. března. Načasování selhání při IFT-8 bylo podobné jako u IFT-7 v lednu. SpaceX však uvádí, že obě selhání měla odlišné příčiny. V případě IFT-8 mělo dojít k selhání jednoho z centrálních motorů Raptor.

Pentagon

Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.

Dawn Aerospace

Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.

Licence pro Starship

Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Poslední dva průlety kolem Enceladu

Jak už jsme na našem webu několikrát připomínali, s blížím se koncem mise sondy Cassini, se budou stále častěji objevovat momenty s přídomkem „naposledy“. Zrovna v těchto týdnech se blížíme k jednomu významnému milníku – saturnův ledový měsíc Enceladus je známý hlavně svými vodními výtrysky, které létají do výšky několika kilometrů a sondu Cassini už čekají pouhé dva průlety kolem tohoto zajímavého světa, u kterého pomohla odhalit globální podpovrchový oceán kapalné vody. Pak se sonda s tímto světem definitivně rozloučí. Ale máme se určitě na co těšit. po vědecké stránce je důležitý každý průlet, ovšem při tom předposledním má dojít k průletu sondy skrz gejzír!

Včera, tedy 14. října, prolétla sonda Cassini nad severním pólem Enceladu – šlo o průlet s pořadovým číslem 20. Takový manévr nebylo možné provést během prvních roků služby Cassini, protože v té době byl severní pól tohoto měsíce utopený v temném stínu. Vědci si od průletu slibují lepší pochopení historie Enceladu – především co se týče odpovědi na otázku, zda někdy v minulosti byla tato polární oblast geofyzikálně aktivní. Odborníci by se zároveň rádi zaměřili i na pochopení principů vedoucích k vodním gejzírům. Obě tělesa se k sobě přiblížila vzájemnou rychlostí 8,5 km/s na 1 839 kilometrů.

Předposlední průlet (s pořadovým číslem 21) nás čeká 28. října a bude asi nejzajímavější – Cassini prosviští pouhých 48 kilometrů nad jižním pólem Enceladu a jejím cílem bude proletět přímo skrz jeden ze známých výtrysků. Půjde o dosud nejbližší průzkum tohoto fenoménu.Vědci už nyní upozorňují, že analýza nebude k dispozici hned, ale až za několik měsíců, až se důkladně prozkoumají všechna naměřená data. Zároveň je potřeba upozornit, že během tohoto průletu nebude možné detekovat případný život – na něco takového nemá sonda přístroje. Tomuto průletu bychom rádi věnovali speciální článek – pár dní před celou událostí.

Definitivní sbohem dá sonda tomuto ledovému světu 19. prosince. V plánu je hlavně sledování pomocí přístroje CIRS, který bude monitorovat jižní pól Enceladu. Cílem je vylepšit současné znalosti týkající se přenosu tepla mezi vnitřními vrstvami měsíce a jeho povrchem. K průletu dojde ve výšce 4 999 kilometrů.

Zdroje informací:
http://solarsystem.nasa.gov/
http://saturn.jpl.nasa.gov/
http://saturn.jpl.nasa.gov/
http://saturn.jpl.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/moons/images/PIA15171-br500.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Spytihněv
Spytihněv
9 let před

To bude hodně zajímavé. Včetně účinku tohoto setkání na sondu. Jsem zvědav na intenzitu. Asi nepůjde o vodotrysk, spíš o setkání s rozptýlenými částečkami vody (hádám).

Rekordní průlet z března 2008 ve výšce 23 km zůstane tedy nepřekonán. Zajímalo by mě, s jakým pocitem do tohoto rizika tehdy šli. Přece jen v té době Cassini ještě u Saturna nepracovala ani 4 roky. Ale asi sondu zacílili do relativně bezpečné oblasti. I když… co se děje kde pod ledem můžeme jen odhadovat.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.