Informací o tom, co se bude okolo SpaceX dít v dalších měsících nebylo mnoho. Na veřejnost se sice dostaly nějaké neověřené kusé informace, ale oficiální potvrzení chybělo. To bylo živnou půdou pro různé spekulace a domněnky. Tomu je již ale konec. SpaceX sice ještě nemá pevně stanovený kalendář letů, nicméně v posledních hodinách jsme se dozvěděli více informací o chystaných misích, než za několik posledních týdnů dohromady. Proto jsme se rozhodli sesbírat všechny oficiální zprávy a složit z nich tento článek, který se pokusí shrnout výhled na další týdny a měsíce.
Ze všeho nejdříve odpovíme na tu nejčastěji kladenou otázku – kdy se rakety Falcon vrátí do provozu? Momentálně se zdá, že by k návratu do služby mohlo dojít 1. listopadu. Abychom byli přesní – SpaceX zde uvádí ono oblíbené NET, tedy „ne dříve než“. Návrat do provozu by mělo pravděpodobně obstarat vypuštění telekomunikační družice SES-9. Náklad prý již byl vybrán, ale SpaceX s definitivním potvrzením čeká na zákazníka. Proč ale firma s návratem k letům tak otálí? Důvody můžeme vysledovat tři – zaprvé: Zákazníci na SpaceX netlačí a netrvají na rychlém vynesení svého nákladu. Druhým důvodem je snaha co nejvíce eliminovat příčiny havárie – viz náš článek, kde vysvětlujeme prasklou vzpěru držící heliovou nádrž. Třetím důvodem (který trochu souvisí s tím druhým) je, že SpaceX usilovně pracuje na vylepšené raketě.
Nový typ, který byl oznámený ještě před červencovou nehodou, nese označení Falcon 9 v1.2 a konstrukčně vychází z aktuálně používané verze 1.1. Rozdíly nejsou na první pohled vidět, ale ve výsledku poskytnou vyšší nosnost. Na prvním stupni bude lehce přepracováno rozložení motorů (tzv. octaweb, tedy tvar osmiúhelníku s jedním centrálním motorem zůstane zachován) a hlavně dojde k úpravě motorů Merlin-1D, které poskytnou o 15% vyšší tah. První stupeň bude disponovat i upravenými přistávacími nohami a vylepšenými roštovými kormidly.
Úprav se dočká i horní stupeň. Na něm bude například prodloužena tryska motoru Merlin 1DVac, ale větší změny budou v nádržích. Ty budou na verzi 1.2 o celých 10% větší a navíc se do nich bude tankovat o něco chladnější palivo. Díky jednoduché fyzice, kdy se při klesající teplotě zvyšuje hustota, se tak do stejného prostoru vejde více paliva.
Ve výsledku bude mít Falcon 9 v1.2 o celých 30% vyšší výkon, než stávající verze 1.1. Díky tomu bude mít raketa dostatečnou palivovou rezervu, aby mohlo dojít k záchranám prvních stupňů dokonce i když bude Falcon vynášet družici mířící na dráhu přechodovou ke geostacionární. Verze 1.1 totiž umožňuje přistání prvního stupně pouze tehdy, pokud náklad míří na nízkou oběžnou dráhu. V opačném případě si nosič sáhne až na dno a nemá žádné rezervy. Také se sluší poznamenat, že první stupně rakety Falcon 9 v1.2 budou létat po dvojicích jako postranní urychlovací bloky na raketě Falcon Heavy. Centrální stupeň na této těžkotonážní raketě bude podobný, jen má být delší a v místech připojení postranních bloků by měl mít zesílenou konstrukci.
Tím se krásným oslím můstkem dostáváme k dalšímu bodu, na který fanoušci kosmonautiky netrpělivě čekali. K prvnímu startu tohoto těžkotonážního nosiče by mělo dojít už příští rok na přelomu dubna a května. První mise je označována jako SpaceX Demo a zatím můžeme jen spekulovat o tom, co bude na palubě. Zajímavé ale je, že na rok 2016 plánuje SpaceX ještě tři další starty těžkotonážního Falconu Heavy. Vynášenými družicemi mají být telekomunikační Inmarsat, ViaSat-2 a STP-2 pro americké letectvo.
S raketou Falcon Heavy souvisí i zpráva, kdy SpaceX přidala na své sociální sítě počítačem generované obrázky, které ukazují, jak bude po dokončení vypadat obslužná věž na rampě 39A na Kennedyho středisku. Právě odsud budou startovat rakety Falcon Heavy i Falcon 9 v1.2 s pilotovanými loděmi Crew Dragon.
SpaceX oznámila také termín startu další zásobovací lodi Dragon. Podle harmonogramu, který platil před nehodou mělo k osmé zásobovací misi dojít právě v těchto dnech – plán počítal se startem 2. září. Nyní se opatrně hovoří o 15. listopadu – ovšem s nezbytným dodatkem „ne dříve než“. SpaceX si evidentně věří, neboť by do konce roku ráda zvládla celkem čtyři starty. To je ale velmi smělé prohlášení.
I kdyby se návrat do služby opravdu podařil 1. listopadu, tak by to znamenalo jeden start za 14 dní. SpaceX se sice již jednou podařilo stlačit rozestup mezi dvěma starty na 13 dní (14. dubna 2015 SpaceX CRS-6 a 27. dubna 2015 TurkmenAlem52E/MonacoSAT) a jednou na 14 dní (7. září 2014 AsiaSat 6 a 21. září 2014 SpaceX CRS-4), nicméně bylo by opravdu mimořádné,pokud by tohle pekelné tempo dokázali udržet pro čtyři po sobě jdoucí starty.
SpaceX má vyrobený již pouze jediný exemplář Falconu 9 v1.1. Ten by měl posloužit k vynesení vědecké družice Jason-3. Je to logické – NASA nechce riskovat starty na novém typu rakety, SpaceX se také nebrání, protože Jason-3 poletí jen na nízkou oběžnou dráhu, takže pokus o přistání může provést tak jako tak. Všechny další starty rakety Falcon 9 už by ale měly spadat do kategorie v1.2.
Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.kosmo.cz/
http://spaceflightnow.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://i.imgur.com/apBuBVT.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/ses-9__1.jpg
http://i.imgur.com/wYjEfZh.jpg
http://i.ytimg.com/vi/4Ca6x4QbpoM/maxresdefault.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…4740423486736083826_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…6518403050884359898_o.jpg
http://i.imgur.com/96W0wNF.jpg
Tak hlavně, aby ty změny a úpravy neměly za následek nějaké neočekávané chování.
I to se může stát. Pokaždé, když startuje nový nosič, nebo jeho nová verze, existuje o něco větší riziko závady, než u zaběhnutého typu. To platí obecně pro všechny, ne jen nosiče SpaceX.
Na druhou stranu Falcon 9 zaznamenal výjimečně úspěšnou sérii prvních 18 startů, kdy téměř bez závad vždy splnil svůj hlavní úkol – vynesení primárního nákladu na plánovanou oběžnou dráhu. Až při 19. startu došlo k první havárii. U zcela nových nosičů je to nebývale dobrá bilance.
Od SpX sme uz zvyknuti, ze ked nieco vylepsia, tak je to skutocne vylepsenie. No tentokrat je tych vylepseni dost vela. Verim, ze F9v1.2 bude mat aspon taku uspesnost ako jej predchodca. No s pristavanim prvych stupnov som trochu skepticky. Rad sa vsak necham prijemne prekvapit 🙂
Styri starty za 2 mesiace je absolutne nerealne cislo. Moj tip je 2ks.
Ta vana na odvod spalin na KSC_39A je dost mala a kratka, alebo to je len na vizualizii tak nestastne nakreslena?
Myslíte tu vanu ve směru příjezdových kolejnic? Tu trochu nechápu, možná je tam kvůli servisu, ale hlavní odvodní kanály pro spaliny podle mě nejsou vidět. Jen růžek na dolní hraně obrázku vlevo od středu na to vypadá a očekávám něco podobného na druhé straně a také na straně směrem od nájezdové rampy.
Mě zase překvapilo, že nájezd na rampu není vodorovný ale do kopce. Je to jen optický klam nebo dopravní systém dokáže podobný náklon vyrovnat?
S tím odvodem spalin máte pravdu. Je to jasně vidět na prvním obrázku startující rakety.
V té vaně ve směru příjezdových kolejnic, je nejspíše skryto zvedací zařízení (nějaký píst je na obrázku i vidět). Z toho jak je montážní hala nízká a z vozíku jenž je právě před tou vanou usuzuji, že rakata bude vyvážena ve vodorovné poloze a až na startovní rampě se vztyčí. Proto nebude ani problém s tou jízdou do kopečka. 🙂
Nájezd do kopce byl i u rampy pro raketoplány. 😉
Tady je to pěkně vidět: http://www.nasa.gov/images/content/483834main_10-09-21-9_full.jpg
Akurat som isiel pisat, ze na obrazku startu FH je odvod spalin zboku. Tiez ma zarazil ten najazd do kopca a v skutocnosti to aj tak je:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/02/IMG_0777-copy.jpg
Odvod spalin na rampě 39A bude u F9 a FH pouze jedním směrem. Nebude to ani do boku, vlevo či vpravo příjezdové šikmé rampy, ani směrem ke kolejím, spojujícím hangár HIF a startovací stůl na rampě. Spaliny budou unikat jediným širokým kanálem, směrem od hangáru HIF. Podobně, jako to mají na rampě SLC-4 na Vandenbergově letecké základně.
Vypadá to takto a na KSC LC-39A to bude obdobné:
http://economictimes.indiatimes.com/thumb/msid-23303792,width-640,resizemode-4/slideshows/science-technology/spacex-falcon-9-rocket-blasts-off-from-california.jpg
Ďakujem za pekný článok.
Lietať tak nahusto sa im pravdepodobne nepodarí, ale z matematického hľadiska, ak by sa naozaj letelo 1.11. a štvrtý štart by stihli do 31.12., potom je to štart každých 20 dní (60 dní/3).
Vidíte, z tohohle úhlu jsem to nepočítal. Já to bral čistě jako 8 týdnů, díky!
Navíc mají teď čas si dopředu vyrobit víc raket. I když bych spíš předpokládal, že nejdřív vylepšenou raketu odzkouší a pak teprve budou vyrábět další.
Tak teď jste mě zmátli… Tak je to teda 39A, nebo 39B? 😉
Je to samozřejmě 39A – opraveno. 🙂
Většinou platí jednoduché pravidlo – pokud jsou v textu dva různé údaje, přičemž jeden je tam pouze jednou, většinou to bývá ten špatný. 😀
Děkuju za tento článek už mě napadlo, že když nejsou dlouho zprávy o SpaceX jestli nemám jít hledat informace na „vlastní pěst“. Ovšem moje lenost a moje horší znalost angličtiny mě trochu zklidnily. Takže jěště jednou velké díky a do budoucna bych si přál další články o SpaceX!
Těší nás, že jsme Vám mohli přinést zaímavé informace. pokud budou v budoucnu nějaké další, rádi připravíme další článek.
O space x čtu úplně nejraději ze všech článku o kosmonautice, protože přinášejí opravdový pokrok a inovace. Díky za super článek.
To máme opravdu radost, že se Vám článek líbil. 😉
Dugi, díky 🙂
Není vůbec zač. 😉