Včera ve 23:29 našeho času se od zadního dokovacího portu modulu Zvezda uvolnila kosmická loď Sojuz TMA-16M. Na její palubě mířil domů jak rekordman v souhrnné délce pobytu ve vesmíru, Gennadij Padalka, tak i první dánský kosmonaut Andreas Mogensen a Kazach Ajdin Ajmbetov. Návratová kabina Sojuzu přistála ve stepích Kazachstánu dnes brzo ráno – ve 2:51 našeho času. Posádka byla v pořádku a na ISS zůstala šestičlenná sestava tvořící 45. dlouhodobou expedici, kterou vede Američan Scott Kelly.
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net
Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/09/tma16mlanding.png
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…10153055220120667_4377354355025125475_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…925414170866584_9012777693044914276_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…10153054727460667_6785970477491867320_o.jpg
Čo za plamene z toho idú počas zostupu na padáku? Nemyslím pred pristátím.
Ve který moment? Na tom rozostřeném záběru vypadá občas zábleskový maják trochu jako zášleh plamene ze dna kabiny, nebude to ono?
napr 6:43. Ale asi to bude ozaj maják.
Je to maják 😉
To je stejně zajímavé to přistání, docela rychlost jak se blíží k Zemi. To zapálení motorů těsně před přistáním je jako výbuch, vypadá to dost děsivě. Se docela divím že nedají o chlup větší padák aby to přistání bylo měkčí, zřejmě v tom Sojuzu není na něj ani trochu místa navíc.
Ten chlup by moc nepomohl. Na hlavním padáku klesají rychlostí 7 m/s. Těsně před přistáním zbrzdí 6 motorů na TPH rychlost jen na 1,5 m/s. Ten padák by musel být obrovský, aby dokázal klesat takhle malou rychlostí. Navíc by padali hodně dlouho a hodně by je odnášel vítr.
Mimochodem, dopad rychlostí 1,5 m/s je takový, jako kdyby vás někdo pustil z výšky 11 centimetrů (!). Kosmonauti tedy prakticky necítí samotný dopad, ale především to zapálení těch brzdících motorků.
Tak určitě to mají vymyšlené dobře a jinak to zřejmě nešlo realizovat, své hraje také finanční stránka.
…ten padák je trochu nestabilní – opakovaně se vyfukuje, takže se střed vrchlíku propadá, a taky se docela kýve (to může spolu souviset).
Pokud si vzpomínám, měl by tam být i nějaký záložák, který ale bude menší, a nevím, zda jsou u něho také brzdící motory. Pak by to s ním mohla být pěkná šupa 🙁
Brzdící motory jsou součástí kabiny, s padákem nemají nic společného, takže se zapálí v každém případě. Pěkná šupa by to byla i s hlavním padákem, kdyby motory selhaly. Odpovídalo by to pádu z výšky 1,6 metrů pěkně naznak. To by mělo jít přežít bez zranění, v křeslech je tlumení, ale nebude to nic příjemného, protože to tlumení nebude tak vysoké jako duchna u skoků do výšky (do které je podobný dopad v pohodě). Druhá věc je, že po tvrdším dopadu by se Sojuz mohl odrazit a začít kutálet a to by mohl být možná i větší problém.
Ta křesla se před dopadem zvednou docela dost, aby mohly pohltit náraz. Nejvíc v oblasti hlavy. Tam je to dokonce 25 centimetrů. Pyropatrony se odpalují ve dvou sledech ve výšce 80 centimetrů nad zemí. Když všechno funguje, je dopadové přetížení něco přes 3g po dobu 22 setin sekundy. To je úplná pohodička. Kdyby ale pyropatrony nevystřelily, zapracovalo by maximálně tlumení křesla a dalších struktur lodi pod křeslem. Fyzika pak jasně říká, že přetížení by v tomhle případě bylo 10g po dobu 7 setin sekundy. Přitom přetížení až 8g kosmonauti trénují i na centrifugách na zemi a působí podstatně delší dobu než 7 setin sekundy.