sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

    krátké zprávy

    York Space Systems

    Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.

    FAA

    Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.

    HEO

    Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.

    NOAA

    Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.

    Exotrail

    Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.

    Space Debris 2026

    Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.

    GOVSATCOM

    Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Blíží se éra likvidace kosmického odpadu

    O tom, že jsou vysloužilé a neovladatelné družice velkou hrozbou není potřeba dlouze rozvádět. Stačí aby se na oběžné dráze jeden „zombie satelit“ srazil s jinou neovladatelnou družicí, nebo s ještě aktivním strojem a rázem vznikne ohromné množství nebezpečných úlomků. Stačí si vzpomenout, jak dopadla kolize satelitu Iridium 33 a vysloužilé sovětské družice Kosmos 2251 z roku 2009. Už za tři roky bychom se měli dočkat prvního pokusu o likvidaci kosmického odpadu. Evropský projekt Clean Space One otestuje své možnosti na cubesatu SwissCube-1, jehož jedna strana měří pouhých deset centimetrů. Naváděcí systém tedy nečeká nic snadného.

    Zdroje obrázků:
    http://i.space.com/images/i/000/048/980/i02/cleanspace-one-switzerland.jpg?1437508208

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    15 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    Petr M.
    Petr M.
    10 let před

    No, a to je prd proti tomu, jak to dopadlo ve filmu Gravitace 😀

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    10 let před
    Odpověď  Petr M.

    Ano, tam to vzalo poměrně rychlý konec 😀

    Vincent Kerman
    Vincent Kerman
    10 let před

    S tou Gravitací naprostý souhlas. Ale chci se zeptat kdy se +- Clean Space One dostane do vesmíru? Nejsou alespoň nějaké náznaky? A jěště to se všechny „čistící“ satelity zničí i se svým odpadem nebo je také v plánu zachycení zombie satelitu jeho zdeorbitování* a následné odpojení a navrácení čistícího satelitu zpět na orbitu?
    *(Vím, že ho stačí pouze zpomalit tak aby vletěl do horních vrstev atmosféry a ta se o zbytek postará… prostě se mi líbí slovo zdeorbitování 😀 )

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    10 let před
    Odpověď  Vincent Kerman

    Snad v roce 2018, ale všichni víme, jak se termíny všech projektů posouvají.

    V první vlně se dá očekávat, že se budou používat „sebevražedné družice“. Teprve až si technologii osaháme můžeme začít uvažovat o technologické nadstavbě.

    roman hronza
    roman hronza
    10 let před

    Nevím jestli tomu dobře rozumím, ale zdá se mi, že tento systém je založen principu „eutanázie servisní sondy“. To mi nepřipadá příliš efektivní 😉

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    10 let před
    Odpověď  roman hronza

    Pokud budou tyto sondy vyráběny sériově a budou startovat jako sekundární náklad, a pak to nemusí vypadat tak šíleně. Dokážu si představit, že v ostrém provozu se budou používat menší satelity, které splní úkol stejně dobře, ale do rakety se jich vejde víc.

    gg
    gg
    10 let před
    Odpověď  Dušan Majer

    Pak je tu ještě možnost použít větší elektricky poháněnou družici, která dopraví více deorbiterů k více cílům efektivněji. Ono těch opravdu velkých kusů odpadu, pro které to má smysl, zase asi tolik nebude. Ty menší se časem dost možná budou „sestřelovat“ laserem z Hvězdy smrti…totiž pardon, ISS. 😀

    Vojta
    Vojta
    10 let před
    Odpověď  gg

    Laserem se dají sestřelovat i ze Země. Je tu na to nepoměrně více výkonu, který bohatě stačí pokrýt útlum a rozptyl v atmosféře.

    gg
    gg
    10 let před
    Odpověď  gg

    To jistě ano, ale Japonci navrhují laser pro ISS. 😉 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094576515000867

    bozner
    bozner
    10 let před

    Jde to hodně pomalu, teprve za 3 roky se to bude testovat, počítám že tak za 10 let se začne naostro takže to to kosmické smetí dřív popadá samo.
    Podobná situace je s testováním technologie odklonu kolizniho asteroidu, než se to vyvine tak už může být pozdě.
    Ach ty finance ty citelně chybí.

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    10 let před
    Odpověď  bozner

    Buďme rádi aspoň za to, co se dělá. Jasně, jde to pomalu, ale dřív se na kosmický odpad kašlalo a teď se už situace alespoň obrací k lepšímu.

    slappy
    slappy
    10 let před

    Hlavní problém stejně budou spíš malé úlomky. Celé družice se dají dobře sledovat a věřím, že v budoucnu stejně bude deorbitační mechanismus naprostým standartem každé vypouštěné družice (založený třeba právě na testech Clean Space One). Ale co s tím malým drobením? Prohnat po oběžné dráze nějakou obří plachtu, která všechno pochytá? Z čeho by ale musela být, aby z ní to smetí neudělalo cedník?

    Tomáš Kohout
    Tomáš Kohout
    10 let před
    Odpověď  slappy

    Plachtu ani ne, buď nějaký mohutný plát, u kterého by byl ovšem problém s vynesením kvůli obrovské hmotnosti. Lepší by byla podobná struktura, která dnes chrání jednotlivé moduly ISS proti mikrometeoritům. Pro opravdu drobné smetí pak aerogel.

    gg
    gg
    10 let před
    Odpověď  Tomáš Kohout

    No tak ona „plachta“ by nejspíš pomohla taky. Ale problém je v tom, že ji samotnou by při požadovaném balistickém koeficientu brzdila atmosféra, takže nepochybně existuje rozsah výšek, ve kterém smetí vydrží příliš dlouho, kdežto velká plachta příliš krátce.

    Morty
    Morty
    10 let před

    Proc to neudelat tak, aby mela druzice schopnost „odpalit“ odpad blize k zemi a tim ho zlikvidovat v atmosfere? Napr. tim laserem? Druzice by zustala na obezne draze a pripadne pracovala dal. Musi v tom byt nejaky hacek, ktery me nenapadl protoze by to podle me bylo efektivnejsi. Treba nepredvidatelny pohyb odpadu, ktery by mohl ohrozit dalsi telesa? Neschopnost neco odstrcit urcitym smerem ve vakuu? Fakt nevim a pokud nekoho neco napadne budu rad za reakce 🙂

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.