V úterý vydala National Transportation Safety Board oficiální prohlášení ohledně nehody soukromého mini raketoplánu SpaceShipTwo, který by měl v budoucnosti létat s turisty na suborbitální lety. Nehoda se odehrála 31. října 2014 v Mohavské poušti, kdy se VSS Enterprise rozpadl ve vzduchu během 4. letu s využitím raketového motoru. Podle NTSB za nehodu mohla kombinace lidské a konstrukční chyby a také práce raketoplánu nad své limity.
Během osudného letu se letělo poprvé s novým motorem, ten také nesl část viny na havárii. Po devíti měsících vyšetřování se zjistilo, že nový motor pravděpodobně zapříčinil vysoké vibrace a velmi rychlou akceleraci. Už v tu chvíli na tom byl raketoplán špatně, ale poslední kapkou byla reakce co-pilota, který podle záznamů z palubní kamery uvolnil pojistky sklápění křídla. Aerodynamické síly působící na letoun pak překonaly sílu hydrauliky a křídla se i bez pokynu z kabiny sama vyklopila. Problém je v tom, že křídla jsou konstruována k rozevření při rychlosti vyšší než je 1,4 násobek rychlosti zvuku, ale v tu chvíli raketoplán letěl pouze rychlostí MACH 0,8. Dnes se již bohužel nedozvíme, jestli se jednalo o přehmat na ovládací desce, nebo neadekvátní reakci na vysokou rychlost.
Co se vlastně toho dne stalo? Jednalo se již o 55. let tohoto exempláře, konkrétně mu předcházelo 20 letů, kdy SS2 zůstal připevněn k letounu WhiteKnightTwo, 31 bezmotorových letů a byl to 4. motorový let. Tento byl (jak již bylo zmíněno) první s novým motorem, který poháněla nová směs paliva. Letoun WhiteKnightTwo vzlétl s SS2 připevněným v podvěsu z Mohavské letecké a vesmírné základny. Po vypuštění SS2 došlo k zážehu motoru na hybridní pohonné látky, ovšem, motor se nechoval přesně tak, jak se očekávalo. Katastrofě dopomohla reakce co-pilota který zmáčknutím tlačítka na řídícím panelu dal pokyn k rozevření křídel. Ty do této chvíle byly staženy podél těla letounu a tím zajišťovaly lepší aerodynamické vlastnosti. Při pokusu otočit se o 60° (což je využívané pro snížení rychlosti po vstupu do atmosféry) již na letoun působil příliš mnoho sil, které ho roztrhaly. Pilot Peter Siebold dokázal po roztržení raketoplánu otevřít svůj osobní padák a přistál pouze s několika zraněními. Co-pilot Michael Alsbury to štěstí ale neměl a zemřel při dopadu do pouště.
Virgin Galactic již pracuje na novém raketoplánu – Voyager. V dubnu tohoto roku bylo udáváno, že je hotový z 75% a prvního letu by jsme se měli dočkat ještě tento rok.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/2015/07/28/spaceshiptwo-mishap-due-to-pilot-error-and-company-training-oversight/
Nějak moc nechápu to s tím rozevřením křídel. Jako že při vyšší rychlosti by to raketoplán přežil, ale při pouhých Mach 0,8 ho to roztrhalo? To mi nějak nedává logiku…
Jinak zajímavá informace o tom Voyageru. Znamená to tedy, že Space Ship Two je už záležitostí minulosti? A do jaké míry bude Voyager podobný SS2?
Jde o to, že let v takové formaci byl nestabilní, což způsobilo překlopení lodi a její následnou destrukci.
S těmi jmény to je trochu jinak – Voyager bude označení nové lodě SS2 – havarovaný exemplář měl jméno Enterprise. Mají sice jiné názvy, ale pořád se jedná o SS2.
Aha, nějak mi uniklo, že se jmenoval předchozí exemplář Enterprise. Ale tak Space Shuttle Enetrprise byl taky jen zkušební, takže tenhle musel dostát také svému jménu 😉
Ono je v tomhle případě problém v tom, že kolem rychlosti 0,8M a výše už dochází ke změnám charakteristik působení vztlaku, navíc, jak bylo ve zprávě uvedeno, během letu v transsonické oblasti dochází v důsledku výše zmíněného k tzv. „transsonic bobble“, tedy k oscilacím nebo houpání letounu, při kterém jsou trup a křídla vystavený velkému zatížení, navíc s rychle se měnícími hodnotami a vektory.
Alsbury měl v momentu dosažení 0,8M pouze tuto skutečnost ohlásit Sieboldovi, pojistku praporování měl odjistit až při rychlosti 1,4M, kdy let už je stabilní. Takhle to hydraulika praporovacího mechanizmu nezvládla a přesto, že nebyl mechanizmus posádkou uveden v činnost, zvedl křídla a dynamické síly letoun roztrhaly…
Díky za vysvětlení
Nejsou ty brzdy náhodou řešeny pro použití v mnohem větší výšce, tj. při návratu? To by i přes vyšší rychlost znamenalo mnohem menší namáhání…
Ale to je jen takový pocit, zas až tak se v tom nevyznám…
Ano, sklápí se až když se letoun vrací zpátky k zemi. viz infografika:
http://www.spaceflight-uk.com/Images/Space_ship_two_flight_path_L.gif
No, řekl bych, že tyhle konstrukce jsou pro komerční využití se stovkami opakovaných startů už od pohledu poměrně křehké a s malou mírou bezpečnosti. Ono to taky pro daný účel bohužel tak vychází. Když to tak pozoruji … nesedl bych si do toho.
Trochu z jiného soudku.
Vadou na kráse těchto článků občas bývá gramatika. U těch delších se sem tam nějakỳ ten překlep ztratí. Tento článek má jen čtyři odstavce a neznalost psaní řadových číslovek je tu jako „pěst na oko“.
Tedy ne 55tỳ let, ale 55.let…
Obdobně „několik pár….zranění“
Doporučuji standardně/ povinně používat program pro opravu gramatiky.
Ideálně v redakci zavést funkci jazykové korektory. Určitě by se našli nadšenci, kteří by se toho ujali i dobrovolně a zadarmo.
Možná vám to nepřijde podstatné, ale vzhledem k popularitě tohoto blogu se nejedná pouze o partu nadšenců, kteří si jej píší sami pro sebe. Blog má dnes nepochybně větší ambice. Jazyková úroveň se tak stala stejně důležitou jako obsah.
Díky za upozornění. Zvážíme to.
Taky se přidávám k Radimovi.
Máte zajímavý obsah, kterému špatná gramatika škodí.
Díky, pokusíme se na tom zapracovat.
Radim se hlásí a bude to dělat zadarmo, nepochybně tomu rozumí a dar náležitosti ke grammar nazi by alespoň nepřišel v niveč.
Zdravim, diky za clanek. Jen musim rici, ze je to poprve, kdy je zminen jako (spolu)vinik i ten novy motor. Clanek na me pusobi tak, ze i kdyby co-pilot neodjistil tu „brzdu“, tak stejne dopadli spatne. Chapu to spravne? Pokud ano, odkud mate tuto informaci?
Já si myslím, že není až tak podstatné, že křídla SS2 přešla do režimu praporování už při rychlosti 0,8 M, a než až později při 1,4 M. K destrukci letounu by došlo dle mého názoru i tak a to vlivem vibrací od běžícího motoru a hlavně působením aerodynamických sil (odpor vzduchu, proudícího v té chvíli kolem letounu velmi vysokou rychlostí).
Důležitější spíš je, v jaké výšce došlo k aktivaci režimu praporování. Pokud by to bylo podle plánu (tzn. mnohem později, až po skončení činnosti motoru), byl by SS2 už v tak řídké atmosféře, že tyto aerodynamické síly by už nehrály roli.
Není mi moc jasné, proč Alsbury odjistil režim praporování už v této fázi letu, prakticky hned po zážehu motoru. Letový profil SS2 je takový, že letounu přechází do režimu aerodynamické brždění a stabilizace (tedy praporování) vždy až po skončení činnosti motoru. Je to logické, ten režim je účinný a potřebný až při návratu, po té, co SS2 dosáhne apogea a začíná se vracet zpět do hustých vrstev atmosféry. Potom ta sklopená křídla slouží jako stabilizátor, který udržuje vracející se letoun ve správné, optimální poloze a zároveň ho masivně brzdí. Na odjištění a aktivaci tak bylo moře času.
Domnívám se, že hlavní důvod, proč Burt Rutan ze Scaled Composites zvolil pro své letouny SpaceShipOne a SpaceShipTwo tuto neobvyklou konstrukci je ten, že základním požadavkem bylo, aby tyto raketoplány přistávali vždy v místě startu, tzn. během letu se co nejméně vzdálili od výchozího letiště. Toho se dosáhlo právě touto konstrukcí – SS2 při návratu neletí rovně vpřed a nebrzdí třetím o atmosféru (jako třeba Space Shuttle), ale „padá“ ve spirále se zapraporovaným křídlem.
Jediné, co mne teď napadá je, že možná piloti počítali s tím, že nový motor bude potřeba eventuálně rychle vypnout a SS2 by mohl být v té době v ještě aerodynamicky nestabilním režimu (to houpání, jak tady napsal někdo výše). Potom by se mohlo rychlé zapraporování hodit, aby se podařilo letoun stabilizovat.
Ještě k těm jménům: Virgin Galactic už v době, kdy začala stavět druhý exemplář raketoplánu SpaceShipTwo rozhodla, že se bude jmenovat VSS Voyager (zkratka VSS přitom znamená Virgin Space Ship). To bylo dávno před tou říjnovou havárií. Po 31.10. se už ale jméno Voyager v oficiálních materiálech VG neobjevuje, vždy se mluví pouze o „druhé vyráběné kosmické lodi SpaceShipTwo“. Sama VG dokonce v jedné tiskové zprávě uvádí, že druhý raketoplán SS2 nebyl zatím pojmenován a jeho název bude vybrán později.
No, myslím že to potichu odpískají, je to příliš rizikové a mohlo by to poškodit jeho leteckou společnost. Branson teď přešel na výlety mládeže velkoloděmi, kupuje tuším čtyři.
Jsem si jistý, že to neodpíská. Branson není z ranku těch, který se vzdávají. Navíc do toho narval už hodně peněz.
Leteckou společnost to samozřejmě nepoškodí, stejně jako neúspěchy raket Ariane ne začátku vývoje nepoškodil Airbus a pod.
Navíc nezapomínejme na to, že i Branson má v plánu vynášet na orbit malé satelity.
No, tímhle asi zrovna ne. A k té otázce, jakákoliv havárie z cestujícími by byla důvodem celosvětové kritiky Bransona a prohlásili by ho za zločince a hazardéra, však známe politiky a novináře, že. Já mu fandím, ale tohle asi není správná konstrukce pro turistické výlety. Na druhou stranu, i Costa Concordia se potopila a Costa jede dál, sám jsem s nimi loni už potřetí jel. Ale lodní neštěstí jsou běžné a nevzbudí takovou pozornost.
No, pokud bude pokračovat, přeji mu úspěch. Ale myslím si, že ne.
„jakákoliv havárie z cestujícími by byla důvodem celosvětové kritiky Bransona a prohlásili by ho za zločince a hazardéra“
Kritika by se na něj jistě snesla, ale označovat za zločince a hazardéra? Sorry, ale vaše vidění světa mi přijde přehnaně pesimistické.
PS. Nikdo neříká, že SS2 má vynášet družice. K tomu má být určen Launcher One
Virgin Galactic je jen jednou z mnoha společností, které Branson spoluvlastní v rámci své firemní skupiny Virgin. Přestože se o VG stále hodně mluví v souvislosti s tou tragickou nehodou, málokterý komentátor to dává jakkoli do souvislosti s třeba aerolinkami Virgin Atlantic. A když už, tak jen jako poznámku, že také tato firma patří do Bransonova portfolia.
Mám pocit, že nehoda Bransona a všechny ve VG spíš nakopla k ještě větší aktivitě a zarputilosti a z té firmy jde hodně cítit, že si jdou za svým a věří tomu, co dělají. A to je moc dobře, protože jakkoli to může znít jako klišé, hádám, že jsme tady možná opravdu svědky počátku nového kosmického věku. Doby, kdy lety do kosmu (zatím tedy alespoň ty suborbitální), přestávají být výsadou vládních agentur a vojáků a otevírají se i širší veřejnosti. Pravda, zatím hlavně té, která nemá hluboko do kapsy 🙂 Chce to jen vydržet, překonat dětské nemoci a modlit se, aby další tragická nehoda přišla až v době, když už bude tenhle business tak rozjetý, že ho nepůjde zastavit.
Jen připomenu, že VG není jedinou firmou, která aktivně staví suborbitální dopravní prostředek pro turisty. Na paty jí začíná šlapat XCOR se svým raketoplánem Lynx a ani Blue Origin Jeffa Bezose nespí a (na něčem 🙂 aktivně pracuje. Pokud tyto projekty nenaberou další velké zpoždění, může být zalétávání nových soukromých kosmických plavidel hlavním tématem roku 2016 🙂
No, Váš názor Vám neberu. Konečně, uvidíme. Po haváriích vždy následují silné řeči. Takže já si ponechávám názor svůj.