MRO napnul 29. července na 77 sekund síly svých šesti středně silných motorků, každý o tahu 22 N. Upravil tak svoji dráhu, aby mohl přenášet komunikaci landeru InSight, který bude na Rudou planetu přistávat 28. září 2016. In-Sight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) je postaven na podobné platformě jako lander Phoenix. Bude se věnovat výzkumu seizmické aktivity Marsu a teplotnímu profilu podpovrchových vrstev. K tomu bude určen speciální vrták, který se dokáže dostat až 5 metrů do hloubky, přičemž každých 30 cm je umístěno čidlo snímající teplotu.
Sondu vynese osvědčená raketa Atlas V v konfiguraci 401. Na start In-Sight se můžete těšit mezi 8. a 27. březnem 2016, kdy se otevírá startovací okno. Na Kosmonautixu vás rozhodně o video z tohoto startu neochudíme. Ale teď zpátky k sondě MRO.
V říjnu 2016 a v dubnu 2017 provedou tytéž trysky MRO další asi tříminutové zážehy, které ho vrátí na původní heliosynchronní orbit, jenž mu technici naordinovali v roce 2006. Díky němu prochází sonda ve 3:00 a v 15:00 místního slunečního času přes rovník, což je optimální pro pořizování časosběrných snímků.
Podobné zážehy, které měly upravit orbitu tak, aby mohl MRO zajišťovat komunikaci s novými robotickými osadníky Marsu, provedl v roce 2008 kvůli Phoenixu a v roce 2012 kvůli Curiosity.
Kromě středních trysek má MRO ještě velké, které mu pomohly při jeho příletu usadit se na oběžné dráze Marsu – šest motorů, každý o výkonu 170N. Ke kompletnímu výčtu patří ještě 8 malých motorků pro drobné korekce dráhy a orientaci sondy. V nádržích zbývá ještě 187 kg paliva, což by sondě pro běžný provoz vystačilo na dalších 19 let.
Zdroje informací:
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=4670
https://en.wikipedia.org/wiki/InSight
Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/MRO_Aerobrake.jpg/617px-MRO_Aerobrake.jpg
http://solarsystem.nasa.gov/images/pia19664_708.jpg
Marsovské satelity jsou většinou vnímány jako fotografové, ale už méně jako životně důležitá součást misí na povrchu. Bez nich bychom těžko obdivovali super záběry z roverů. Naštěstí je jich celá flotila, tudíž nehrozí nějaký totální výpadek. Tři nejstarší jsou jako převaděč signálu funkční a snad i MAVEN s MOM by dokázaly zaskočit v případě totální krize.
Ano, MAVEN také dokáže přenášet data z roverů. U MoMu si nejsem jistý, ale patrně ne. Je to jen technologický demonstrátor.
MOM hlavně není americký, takže je otázka, jak by dokázala jeho elektronika komunikovat s americkým vybavením na úrovni frekvence, modulace, kódování, protokolů apod. Snad kdyby měl SDR (což asi nemá), tak je kompatibilita zaručena, ale takhle bych o tom celkem silně pochyboval. Pak je tu také otázka jeho schopnosti komunikace se Zemí, protože Indie pokud vím nemá celosvětový ekvivalent americké sítě DSN, ani nejspíše nemá 70m nebo podobné antény pro větší zisk, a oba tyhle faktory nezbytně omezují objem dat, který je možné v průměru za jednotku času přenést. Menší antény znamenají menší šířku pásma při daném vysílacím výkonu, i když je sonda zrovna nad obzorem, a absence celosvětové sítě znamená, že sonda nad obzorem alespoň jedné z antén není neustále.
Indian Deep Space Network má největší anténu 32 metrů a síť byla zbudována kvůli Chandrayaan 1 k Měsíci. Takže ten výkon nebude největší. Pokud jde o kompatibilitu, tam bych si tipnul, že ano. Indie má s NASA smlouvu o dlouhodobé spolupráci, takže se dá čekat, že i na tomto poli se bude snažit přizpůsobit. Už jen třeba kvůli případným problémům a potřebě podpory.
Zdravím, 🙂 mohl by prosím toto někdo solidně rozebrat? Děkuji.
http://www.hybrid.cz/emdrive-vesmirny-pohon-budoucnosti-nebo-blamaz
Rády bychom, ale informace jsou poměrně kusé. Zatím podle posledních zpráv to vypadá, že Roger Shawyer, konstruktér tohoto zařízení, sestrojil skutečně něco, co generuje opravdu malý tah, ale vědci zatím nejsou sto říci, jak je to možné. Takže to bude skvělý konkurent iontového pohonu.
Bohužel zprávy, které vycházejí v novinách typu Daily Mirror nebo Telegraph, což je tak trochu obdoba našeho Blesku, přirovnávající nový pohon k warpu, jsou patrně daleko od pravdy. Spíše to vypadá na nějaké vlastnosti vakua, kterým zatím nerozumíme.
http://www.iflscience.com/no-em-drive-will-not-lead-warp-travel-any-time-soon
S tímto pohonem jsem se již setkal, ale víc informací než ostatní také nemám. Ale je zajímavé jak jeho fungování vykládají různí lidé(nebo společnosti). NASA-kvantové vakuové virtuální častice
Čínané-Maxwellovy rovnice
Shawyer-Speciální teorie relativity
Takže búhví jestli to vůbec funguje. I když kdyby to fungovalo tak můžeme říct, že bylo vynalezeno 21. století (něco jako vynález parní turbíny vynalezl 20. století) 😀 A divím se proč se nepokračuje v nějakých zkouškách a následné uplatnění do praxe. Takový CubeSat s tímto pohonem by mohl zopakovat cestu Voyageru! A za zlomek ceny! A třeba opravdu skončili protože to prostě nefunguje…