Je to tu! Fanoušci kosmonautiky po celém světě se dočkali – právě dnes proletí americká sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Vyvrcholí tak jedinečná mise k tomuto tělesu, které jsme zatím nikdy dříve neměli možnost vidět. Sice se dnes nedočkáme žádných fotek z maximálního přiblížení, ale i tak si nemůžeme nechat tuto mimořádnou událost ujít. Připravili jsme pro Vás tento článek, ve kterém Vás budeme až do jedenácté hodiny v noci pravidelně informovat o tom, co sondě zrovna dělá a jaké přístroje jsou aktivní. Kromě toho máme nachystáno i spoustu zajímavých informací o misi samotné.
23:50 – Náš čtrnáctihodinový online přenos pomalu končí a chtěli bychom upřímně poděkovat všem čtenářům za pozornost. Hosting si poradil i s největším náporem v době maximálního přiblížení a nespadl. Děkujeme tedy firmě Blueboard za dobře odvedenou práci. Dnešní den byl zároveň rekordním v historii našeho blogu – za dnešek jsme nasbírali více než 9 000 návštěv. A za to vděčíme Vám všem.
Sonda New Horizons bude pochopitelně ještě několik hodin monitorovat Pluto i jeho měsíce. Kdo by měl zájem o časovou osu pro další hodiny, ten může navštívit portál kosmo.cz. S přáním klidné noci a v očekávání nových fotek se s Vámi loučíme.
23:40 – Zítra sedm minut před třetí hodinou ráno našeho času by měly pozemní antény začít zachytávat signál od sondy New Horizons. V tu chvíli se teprve s definitivní jistotou dozvíme, zda dnes proběhlo všechno přesně podle plánu. Zítra se můžeme těšit i na první fotky z maximálního přiblížení. Na to, že Vám je okamžitě předložíme v novém článku, můžete vzít jed.
23:30 – Náklady na stavbu i provoz mise se odhadují na zhruba 700 milionů amerických dolarů.
23:20 – Posledním přístrojem, o kterém dnes bude řeč je SDC – detektor prachových částic. Mohl by prozradit zajímavé informace o vzniku Pluta i o podmínkách při jeho tvorbě.
23:10 – Sonda New Horizons fotí prostřednictvím kamery LORRI Pluto. Vzdálenost je 461 277 kilometrů a rozlišení 2,3 km/pixel.
23:00 – Sondě dodává energii téměř 11 kilogramů plutonia-238 ve formě peletek oxidu plutoničitého. Radiozotopový zdroj je náhradním exemplářem, který zbyl po sondě Cassini, která operuje u Saturnu.
22:50 – Ještě jeden důležitý pohled o historie sondy. 28.února 2007 prolétla sonda pouze 2,8 milionu kilometrů od planety Jupiter. Kromě toho, že tento průlet sondu urychlil asi o 4 km/s, mohla také nafotit měsíce Io, Ganymed a Europa. Za zmínku stojí, že na měsíci Io zachytila explozi vulkánu Tvashtar, jehož sloup dýmu dosahoval do výšky 240 kilometrů.
Mimochodem, pokud přijímáte televizní kanál National Geographic, tak už za 10 minut zde začne dokument Setkání s Plutem. Za upozornění děkujeme našemu čtenáři s nickem sraj.
22:40 – Další možnost, jak sledovat vzdálenost sondy od Pluta, Země, či Slunce včetně rychlostí najdete zde. Sonda by právě měla začít odesílat informace o tom, že přežila průlet.
22:30 – Představme si ještě další přístroj na palubě sondy. Je jím SWAP, který studuje interakci mezi nabitými částicemi slunečního větru a trpasličí planetou, případně její atmosférou. Tvoří jej dvě části:
RPA – analyzátor plasmatu
ESA – elektrostatický analyzátor nabitých částic
22:20 – Data ze sondy New Horizons přijímá síť antén nazývaná DSN. Ty jsou rozmístěny ve Španělsku, USA a v Austrálii. Pokud vás zajímá, která z nich komunikuje se kterou sondou a zda zrovna není na řadě New Horizons, navštivte tuto adresu.
22:10 – Malý pohled do historie – New Horizons během průletu pásem planetek mezi Marsem a Jupiterem se 13. června 2006 přiblížila na 101 867 kilometrů k planetce (132524) APL o průměru 2,5 kilometru. Průlet byl snímkován kamerou Ralph. LORRI se použít nedala, protože objekt byl poměrně blízko Slunci.
22:00 – Celková váha vědeckých přístrojů na sondě je 30 kilogramů.
21:50 – Kamera LORRI stále fotí vzdalující se Pluto. Vzdálenost vzrostla na 393 650 kilometrů a 9 pořízených snímků bude mít rozlišení 2 km/pixel.
21:40 – Je čas na focení. Kamera LORRI v uplynulých deseti minutách pořídila 9 snímků Pluta – vzdálenost 387 237 kilometrů a rozlišení 1,9 km/pixel.
21:30 – LEISA stále měří spektrum Pluta. Vzdálenost vzrostla na 376 000 kilometrů a rozlišení zůstává na 23 km/pixel.
21:20 – Už dlouho nebylo slyšet o přístroji LEISA, že? Právě ten v minulých deseti minutách pořizoval spektroskopická měření Pluta s rozlišením 23 km/pixel. Vzdálenost vzrostla na 365 950 kilometrů.
21:10 – Pozornost se obrací zpět k Plutu, které je vzdálené 364 000 kilometrů. Kamera LORRI pořídila v minulých 10 minutách celkem 12 snímků s rozlišením 1,8 km/pixel. Barevná kamera MVIC přidala jeden snímek s rozlišením 7,2 km/pixel.
21:00 – Přístroj REX dokončuje studium odrazivosti signálu od měsíce Charon – vzdálenost 353 387 kilometrů.
20:50 – Přístroj REX stále zkoumá odrazivost signálu od povrchu Charonu – vzdálenost vzrostla na 346 122 kilometrů. NASA zatím prezentovala snímky Pluta a Charonu v nepravých barvách – podle dat ze snímkování přes tři filtry spektrometru Ralph. Snímky byly pořízeny včera v 9:38 našeho času.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
20:40 – Kamera LORRI snímkuje Pluto vzdálené 332 693 kilometrů. Celkem za posledních deset minut nafotila 6 snímků s rozlišením 1,6 km/pixel. Přístroj REX zatím začal ověřoval odrazivost signálu od povrchu měsíce Charon – jeho vzdálenost je 331 036 kilometrů. Sonda kromě jiného zjišťuje teplotu povrchu.
20:30 – Vracíme se do režimu s frekvenci aktualizací po deseti minutách, což udržíme až do půlnoci. Kamera LORRI právě pořídila 10 snímků Pluta s rozlišením 1,6 km/pixel – vzdálenost 330 671 kilometrů.
20:00 – Možná jste se někdy při čtení o sondě New Horizons doslechli o přístroji PEPSSI. Jeho úkolem je analyzovat nabité částice v okolí sondy
19:30 – Všechny články na našem portálu věnované sondě New Horizons najdete na této stránce.
19:00 – Pokud najdete v dnešním hektickém dni několik desítek minut času, pak Vám doporučujeme mimořádně obsáhlý a hlavně fundovaný článek od předního českého popularizátora Jiřího Grygara, kde se dozvíte spoustu informací o Plutu. http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/podivna-posledni-planeta-pluto-jeji-pad-a-nova-slava.html
18:30 – Sonda New Horizons je držitelem rekordu – byla nejrychleji se pohybujícím lidmi vyrobeným objektem v zemském gravitačním poli – od naší planety se vzdalovala rychlostí 16,26 km/s, tedy 58 536 km/h.
18:10 – časová osa zveřejněná před průletem teď udává dvě a půl hodiny dlouhou mezeru. Přístroje jistě budou pracovat, ale zřejmě není přesně dané jejich pořadí. My toho využijeme, trochu zvolníme tempo a budeme příspěvky zveřejňovat s většími rozestupy – místo desetiminutové frekvence přejdeme na půlhodinovou. Časová osa začíná být konkrétní od 20:30 našeho času, kdy opět začneme informovat častěji.
18:00 – Přístroj Alice provádí měření spektra Pluta – vzdálenost 204 000 kilometrů.
17:50 – Prim teď hraje kamera LORRI. Za posledních deset minut pořídila 10 fotek Pluta ve vzdálenosti 195 871 kilometrů s rozlišením 970 metrů/pixel.
17:40 – Analýza dat ze sondy New Horizons pomohla určit přesnou velikost Pluta – jeho průměr je 2370 kilometrů +/- 20 kilometrů odchylka kvůli případnému zkreslení atmosférou. Ve světle těchto informací se zdá, že Pluto je opravdu největším známým transneptunickým tělesem. Velikost trpasličí planety Eris je odhadován jen na 2336 +/- 12 kilometrů. Ale na takové konstatování nám chybí bližší informace od Eris. U ní vycházíme pouze z měření, kdy zakrývala hvězdu a pozemní observatoře tento tranzit pozorovaly.
17:30 – Velmi zajímavé informace se dočtete i na největším diskusním fóru o kosmonautice v ČR – na portálu kosmo.cz
17:20 – Kamera LORRI pořídila další 4 fotky Pluta – vzdálenost 191 887 kilometrů, rozlišení 950 metrů / pixel.
17:10 – Fotí se ostošest. Kamera MVIC se zaměřila na měsíc Nix a snímek bude mít rozlišení 3,7 km/pixel – vzdálenost 188 467 kilometrů. Kromě toho se činí i kamera LORRI. Ta snímala Pluto vzdálené 164 590 km. Celkem za posledních 10 minut pořídila 24 fotek s rozlišením 820 metrů / pixel.
17:00 – Přístroj LORRI pořídil dalších 12 fotek měsíce Hydra s rozlišením 800 metrů a navíc 16 snímků měsíce Nix s rozlišením 920 metrů / pixel.
16:50 – A jdeme na malé měsíce. LORRI fotí Hydru – vzdálenost 160 351 kilometrů, rozlišení 800 metrů / pixel. Jaký tvar má tento měsíc? Je opravdu šišatý, jak se předpokládá z dat z Hubbleova teleskopu? Celkem bylo za posledních deset minut pořízeno 28 fotek tohoto měsíce.
16:40 – Opět jedna zajímavost – Sonda New Horizons měla v době startu ve svých nádržích 77 kilogramů hydrazinu. Díky tomu může měnit svou trajektorii. Celková změna rychlosti, které je sonda schopna je 290 m/s.
16:30 – Několikrát jsme tu hovořili o přístroji REX. Jde o rádiový experiment, s jehož pomocí se zkoumá velmi tenká atmosféra Pluta během zákrytu sondy za trpasličí planetou. Celý proces je založený na zkoumání odrazivosti a ohýbání radiových vln. Kromě toho má měřit rádiové záření samotného Pluta.
16:20 – Pokud používáte sociální sítě, pak už asi víte, že se zprávy o dnešní události označují hashtagem #PlutoFlyby.
16:10 – Pojďme se podívat do historie – Na nosné raketě Atlas V, která sondu New Horizons dopravila do vesmíru, byl ještě speciální urychlovací stupeň Star 48 na tuhá paliva, který sondu poslal do vzdálených končin Sluneční soustavy.
16:00 – REX opět zkouší odrazivost signálu od povrchu Charonu – vzdálenost narostla na 95 060 kilometrů.
15:50 – Přístroj REX zkoumá odrazivost signálu od Charonu vzdáleného 89 695 kilometrů. Začíná fáze zákrytu Slunce a Země Charonem. Přístroj Alice měří spektrum měsíce.
15:40 – Přístroj Alice udělal 30 spektrálních měření měsíce Charon, který byl 79 643 kilometrů daleko.
15:30 – V akci je přístroj REX, který by v těchto chvílích měl přijímat radiové signály.
15:20 – Nix a Hydra jsou docela malé měsíce – což ukazuje i tento obrázek porovnávající jejich rozměry s Prahou.
Zdroj: astro.cz
Autor: Martin Gembec
15:10 – Jaká byla pravděpodobnost, že sonda New Horizons z jakéhokoliv důvodu (třeba kvůli srážce s nějakým objektem) během průletu přestane pracovat? Odborníci z NASA na tiskové konferenci odpověděli, že tato pravděpodobnost byla stanovena na 2: 10 000.
15:00 – Přístroj Alice měří spektrum Pluta – vzdálenost je větší než 55 000 kilometrů.
14:50 – Data z minulých dní ukazují, že měsíce Pluta leží v jedné rovině, což nenasvědčuje tomu, že by šlo o cizí objekty zachycené gravitací Pluta. Pravděpodobněji se jeví jejich vznik po impaktu – podobně jako ze Země vznikl Měsíc.
14:40 – Sonda má během dneška naplánováno několik velmi krátkých komunikačních oken v řádu desítek sekund. Během nich se neposílají žádná naměřená data. Jde jen o nejzákladnější telemetrii, která dává pozemním týmům najevo, že systémy na sondě pracují správně.
14:30 – Pokračuje měření přístrojem REX. Konkrétně jde o měření odrazivosti paprsků od povrchu Pluta. Vzdálenost vzrostla nad 30 000 kilometrů.
14:25 – Slibovali jsme Vám informace o systému RALPH. A sliby se mají plnit. Sestava kamer RALPH je tvořena:
multispektrální kamerou MVIC snímající ve viditelném spektru. Rozlišení na vzdálenost 10 000 km má 250 metrů.
třemi panchromatickými kamerami
čtyřmi barevnými kamerami – vše samozřejmě s CCD čipy
14:20 – Začíná fáze zákrytu Slunce a Země Plutem. Přístroj Alice měří spektrum Pluta a přístroj REX zkoumá změny radiového signálu. Vzdálenost 25 094 kilometrů.
14:10 – Kamera MVIC fotí Pluto s rozlišením 320 m/pixel, přístroj SDC se snaží zachytit prachové částice – vzdálenost 20 323 km. Po průletu se bude také dělat velká věda. Dobrodružství rozhodně nekončí. Čekají nás zkoumání temných stran pomocí odraženého světla, ale také zákrytová pozorování, která jsou mimořádně důležitá pro zkoumání atmosféry.
14:00 – Ke slovu se dostává přístroj REX, který zkoumá signál při schování sondy za Plutem. Kamera LORRI v uplynulých 10 minutách pořídila 60 fotek Pluta s bezkonkurenčním rozlišením 76 metrů / pixel! Přístroj Alice měří spektrum Pluta.
13:55 – Ve 14:00 našeho času by měla na NASA TV začít tisková konference. Asi to není potřeba nějak zdůrazňovat, protože tahle adresa je všem důvěrně známá, ale přidáváme i odkaz na NASA TV.
13:50 – Maximální přiblížení sondy New Horizons k trpasličí planetě Pluto – odhadem 12 500 kilometrů. Odteď se bude sonda už jen vzdalovat. V posledních deseti minutách pořídil přístroj Alice spektrum Pluta, kamera LORRI nasnímala 67 snímků Charonu s rozlišením 170 m/pixel a snímek kamerou MVIC s rozlišením 660 metrů/ pixel. Kamera MVIC momentálně snímkuje Pluto s rozlišením 270 m/pixel.
13:45 – Pět minut před historickým momentem ještě dovolte malou připomínku – Přesně před 50 lety prolétla americká sonda Mariner 4 poprvé okolo planety Mars. Tehdy jme se poprvé podívali, jak vypadá cizí planeta. Myslím, že stylovější výročí si tým okolo new Horizons nemohl přát.
13:40 – Držte si klobouky, do největšího přiblížení zbývá pouhých deset minut. Sonda je od Pluta 15 000 kilometrů daleko. Kamera MVIC pořídila snímek s rozlišením 410 metrů / pixel..
13:35 – Jedna malá zajímavost. Pokud by sonda prolétla ve stejné vzdálenosti od Země, daly by se na snímcích z největšího přiblížení rozeznat jednotlivé budovy.
13:30 – Dvacet minut do průletu! Vzdálenost 21 000 kilometrů. Kamera MVIC udělala fotku Pluta s rozlišením 560 metrů/pixel a LORRI? Ta netroškaří – za posledních 10 minut rovnou 130 snímků s rozlišením 120 metrů na pixel!
13:25 – Tohle je nejnovější snímek Pluta, jaký máme k dispozici. Vznikl včera okolo desáté hodiny večer našeho času, když bylo Pluto vzdálené 766 000 kilometrů.
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/
13:20 – Už pouze půl hodiny chybí do maximálního přiblížení. Přístroje na sondě teď jedou na plné obrázky. Kamera MVIC udělala snímek s rozlišením 440 metrů/pixel, LORRI rovnou 70 fotek s rozlišením 150 metrů/pixel – vzdálenost 28 000 kilometrů!
13:15 – Dnes se bohužel nemůžeme těšit na žádné aktuální fotky. Kdo by ale chtěl sledovat dění okolo New Horizons a vědět mimo jiné, jak daleko je sonda od trpasličí planety, doporučujeme Vám tento odkaz.
13:10 – Do maximálního přiblížení zbývá 40 minut. Sonda je 35 000 kilometrů od Pluta, což je méně než vzdálenost, kde jsou u Země umístěné geostacionární satelity. Přístroj Alice měří složení trpasličí planety a kamera MVIC pořídila fotku s rozlišením 780 metrů/pixel.
13:05 – Při maximálním přiblížení bude sondu New Horizons a trpasličí planetu dělit 12 500 kilometrů.
13:00 – Sonda je od Pluta vzdálená 43 000 kilometrů – do průletu zbývá jen 50 minut.
12:55 – Další přístroj, se kterým se seznámíme, je LORRI – nejznámější přistroj ze všech. Jedná se o dlouhofokální kameru, nad jejímiž fotkami jsme se všichni rozplývali. Na vzdálenost 10 000 kilometrů má rozlišovací schopnost 50 metrů. Právě z ní budou pocházet ty nejdetailnější fotky – sice černobílé, ale to nebude problém, protože půjdou obarvit podle dat z kamer RALPH, o kterých si ještě řekneme.
12:50 – HODINA DO MAXIMÁLNÍHO PRŮLETU! Pozornost je stále upřena na Charon – snímkuje jej kamera MVIC s rozlišením 1,5 km/pixel. Kamera LORRI se zaměřuje na 51 520 km vzdálené Pluto a pořídila 23 fotek s rozlišením 280 metrů/pixel. Přístroj LEISA měří spektrum Pluta s rozlišením 3,4 km/pixel.
12:45 – Všechny zájemce o aktuální dění samozřejmě srdečně zveme i na naše diskusní fórum, kam se sbíhají informace z celé informační dálnice. Naši aktivní uživatelé plní vlákno novými a novými příspěvky.
12:40 – Ke slovu se dostává i přístroj Alice, který měří spektrum Charonu – vzdálenost 77 151 km.
12:35 – Chtěli byste si lépe představit, jak velké je Pluto a jeho věrný souputník Charon? Tato infografika Vám s tím pomůže.
Zdroj: astro.cz
Autor: Martin Gembec
12:30 – Kamera MVIC udělala další tři fotky Pluta – vzdálenost 74 191 km, rozlišení 1,5 km/pixel. Kamera LORRI snímkuje Charon vzdálený 87 736 km – rozlišení 440 metrů/pixel. Činí se i LEISA, která měří spektrum největšího měsíce s rozlišením 5,4 km/pixel.
12:20 – A opět je ve středu zájmu Pluto. Kamera LORRI pořídila 15 snímků s rozlišením 410 metrů / pixel. Kamera MVIC dělá dvě barevné fotky ve vzdálenosti 76 141 kilometrů – rozlišení 1,5 km/pixel.
12:12 – Odpočet času k nejbližšímu přiblížení najdete zde. Kromě toho jsou připraveny i tématické zprávy ze sítě Twitter.
12:05 – K maximálnímu přiblížení dojde ve 13:49:57 středoevropského letního času.
12:00 – Jde se fotit! Kamera LORRI pořizuje 13 fotek měsíce Nix vzdáleného 66 612 kilometrů – rozlišení 330 metrů/pixel. Kromě toho přístroj LEISA zmapoval spektrum tohoto měsíce s rozlišením 4,1 km/pixel.
11:55 – Páteří našeho online přenosu jsou již před průletem zveřejněné informace o tom, co bude kdy sonda dělat. Pokud byste si tento itinerář chtěli přečíst v originále, můžete navštívit tuto adresu.
11:50 – Dvě hodiny do maximálního přiblížení! Pluto je vzdálené 100 000 kilometrů. Jeho spektrum zkoumá jak Alice, tak i LEISA (rozlišení 6,7 km/pixel).
11:46 – Data ze sondy New Horizons ukazují, že trpasličí planeta má menší hustotu než se čekalo. Některé teorie hovoří o ledovém jádru. Sonda zároveň detekovala úniku dusíku z atmosféry o trochu dříve, než se čekalo. Zdroj
11:42 Sonda v době startu vážila 478 kilogramů.
11:35 – Aktuální informace budou přinášet i sociální sítě. Zde jen pár odkazů z velké řady:
Oficiální FB profil mise
Oficiální Twitter mise
Facebook našeho portálu
11:30 – Přístroj Alice dokončil měření Charonu a pozornost se obrací k Plutu vzdálenému 119 669 km. Jeho spektrum měří jak Alice, tak i LEISA s rozlišením 7,4 km/ pixel.
11:20 – Zaměřme svou pozornost na měsíc Nix vzdálený od sondy jen 100 000 kilometrů. Snímá jej barevná kamera MVIC – rozlišení 2 km/pixel. Kamera LORRI fotí šest snímků měsíce Charon vzdáleného 143 000 kilometrů. Rozlišení by mělo být 710 metrů / pixel. Činí se i spektrometr LEISA, který skenuje Charon s rozlišením 8,9 km/pixel. To vše se stalo v posledních deset minutách. Sonda New Horizons se teď opravdu nezastaví a je v jednom kole.
11:12 – New Horizons proletí téměř kolmo k rovině oběhu Pluta – viz přiložená infografika. Časy jsou v UT – pro převod na SELČ je potřeba přidat dvě hodiny.
Zdroj: http://i2.wp.com
Překlad: Autor
11:05 – Pokud byste chtěli vědět, jak bude sonda New Horizons zkoumat Pluto, co bude ve které fázi fotit a tak dále, určitě nezapomeňte na aplikaci Eyes on the solar systém (načítání chvíli trvá). Pro přepnutí z mil na kilometry klikněte na šipku u textu Visual controls (vpravo dole). Z nabídky pak vyberte Units: Metric. V pravém horním rohu pak najdete, jaké přístroje jsou zrovna aktivní.
11:00 – Pokračují spektrální analýzy Pluta pomocí přístrojů Alice i LEISA– vzdálenost klesá pod 140 000 kilometrů.
10:55 – Dalším vědeckým přístrojem, který si představíme je ALICE. Jde o spektrometr operující ve vzdálených pásmech ultrafialového záření se spektrálním rozsahem 50 – 180 nm a 1024 kanály.
10:50 – Do maximálního přiblížení zbývají už jen tři hodiny! New Horizons momentálně provádí spektrometrická měření Pluta vzdáleného 149 473 kilometrů. V akci je jak přístroj Alice tak i LEISA (rozlišení 9,7 km/pixel).
10:45 – Momentálně už při focení zabírá měsíc Charon celé zorné pole kamery. Podívejte se na jeho fotku pořízenou 12. července ze vzdálenosti 2,5 milionu kilometrů. V pravém dolním rohu je vidět brázda, která by velikostí odpovídala Grand Canyonu. Nedaleko od ní pak vidíme útvar připomínající impaktní kráter s jasnými paprsky světlého odvrženého materiálu.
Zdroj: astro.cz
10:40 – Přístroj Alice zaměřuje svou pozornost na měsíc Charon a zkoumá jeho spektrum – vzdálenost 172 872 kilometrů. Kromě toho je tento měsíc snímkován i kamerou LORRI, která sbírá 16 snímků s rozlišením 860 metrů/pixel.
10:35 – Kdo by chtěl sledovat i jiný online přenos než jen náš, může navštívit třeba portál astro.cz, se kterým při přípravě tohoto článku spolupracujeme.
10:30 – Přístroj Alice měří spektrum Pluta – vzdálenost 166 078 km, kamera LORRI pořizuje 24 fotek Pluta – rozlišení 830 m/pixel.
10:20 – Přístroj LEISA zkoumá spektrum Pluta ze vzdálenosti 181 514 km s rozlišením 11 km/pixel. Kamera LORRI pořizuje 16 snímků Pluta s rozlišením 870 m/pixel.
10:15 – Pojďme si představit první vědecký přístroj na sondě New Horizons – LEISA je infračervený spektrometer. Jeho hlavním úkolem je detekovat sloučeniny jako metan, oxid uhelnatý, voda, organické látky, či dvouatomové molekuly dusíku.
10:10 – Přístroj MVIC fotí barevně ze vzdálenosti 158 804 km měsíc Nix (rozlišení 3,1 km/ pixel), dlouhoohnisková kamera LORRI pořizuje šest fotek tohoto měsíce s rozlišením 780 m/pixel.
10:05 – Sonda New Horizons se na svou cestu vydala před více než devíti lety. Z floridského kosmodromu startovala 19. ledna roku 2006.
10:00 – Vítáme Vás u našeho online přenosu, doufáme, že budete s naším informačním servisem spokojeni. Zároveň doufáme, že se nebude opakovat situace z minulého online přenosu, kdy nám návštěvníci při informování o přistání pouzdra Philae přetížili server, který musel být několikrát odstaven :-). Tentokrát jsme s předstihem kontaktovali správce hostingu a snad by to mělo být v pořádku. Servery jsou připravené, informace také, sonda new Horizons jakbysmet. Nic nám tedy nebrání v tom, abychom odstartovali zpravodajský blok věnovaný největší kosmonautické události letošního roku.
Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.astro.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.astro.cz/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://www.universetoday.com/
http://pluto.jhuapl.edu/
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://cdn.slashgear.com/wp-content/uploads/2015/07/nasa-new-horizons-600×322.jpg
http://www.nasa.gov/…/image/nh-071315_falsecolorcomposite.jpg
http://www.astro.cz/images/obrazky/velke/057289.png
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=36854
http://www.astro.cz/images/obrazky/velke/057288.png
http://i2.wp.com…/07/A_Pluto-Encounter-Trajectory_NASA.jpg
http://www.astro.cz/images/obrazky/original/057291.png
No, nech sa im to vydari…
Odkial viete, ze co sa deje? Vysiela nejake info data na zem? Alebo len na zaklade nejakeho harmonogramu / simulacie?
Páteř našeho online přenosu tvoří příspěvky z časové osy sestavené ještě před průletem. Jinak to bohužel za této situace nejde. Snažíme se čtenářům zprostředkovat maximum informací alespoň touto cestou.
OK!
Na této adrese by se měla zobrazovat aktuální vzdálenost sondy od Pluta a měsíce Charonu: http://www.yaohua2000.org/cgi-bin/New%20Horizons.pl
Díky za odkaz, máme jej už připravený a v průběhu dne jej určitě zveřejníme. Díky za připomenutí. 😉
Já to už sleduji od rána a je to celkem adrenalin, jak se sonda rychle blíží….
To je pravda – když si uvědomíme, že se blíží vrchol devět let probíhající mise …
Charon je docela nudný, zato Pluto mile překvapilo.
Dneska jsem tak trochu zavzpomínal. Pamatuji si jak skoro před 10 lety ve zprávách říkali že dneska se vydala na pouť (nějaká) sonda NH. To jsem si tenkrát ťukal na čelo a říkal si to není možný. Prostě sonda poletí 10 let a pak nám bude ještě posílat fotky ze vzdálenosti ´´477230000O´´ km ? Byla to pro mě taková utopie. No vidíte. Rok se s rokem sešel a je to tady. sláva celému týmu co tam sondu dokázala ve zdraví dovézt.
Jsou to opravdu borci!
jj, pamatuji si ještě dobu, kdy se psalo, že by mohla letět. Ale nejsou penze a nic nikam nepoletí. A pak že se promešká okno, a že se to stejně nestihne postavit. Pak se našly peníze a použil se rezervní zdroj energie pro Cassini, našla vhodná raketa a už to letělo.
Velký krok pro lidstvo – celé ,,enháčko“ je velmi vyspělý stroj jak koukám. Její LORRI dokáže fotit i objekty, vzdálené několik miliard km, to je opravdu mazec. Těším se na další snímky.
Mimochodem, na internetu kolují zvěsti o tom, kam bude sonda putovat dál. Ví někdo, kdy dojde ke změně trajektorie, což sondu nasměruje k některému z KBOs? Jeden server říká za dva měsíce, druhý za rok……
NH je bezesporu úžasná mise. Ohledně změny směru – zatím to není jisté, ale spíše taky narážím na zprávy o tom, že bychom se o dalším navštíveném tělese mohli dozvědět během dvou měsíců po průletu kolem Pluta.
A přijímáme alespoň nějakou telemetrii? Nebo jde o 24 hodin strachu (podle vzoru 7 minut strachu u Marsu)?
Sonda má v průběhu dne tuším tři nebo čtyři krátká okna, kdy během cca. minuty přenese pár základních dat o svém stavu. Něco jako „Pořád žiju a teď mě neotravujte, ozvu se, až bude čas.“ 🙂
Lepší než hrobové ticho.
Ovšem hrobové ticho u Pluta by bylo aspoň stylové (asi jako řinčení mečů u Marsu). 😀
Možno je to hlúpa otázka, ale chcem sa opýtať, prečo je vlastne ten prelet taký vzdialený? 12 500 km je dosť ďaleko zvlášť na také malé teleso s takou nanič atmosférou. O nejaký rád-dva bližšie to nešlo?
To je docela dobrá otázka. Taky jsem se nad tím zamýšlel. Možná je to tím, že při bližším průletu už by doba „závěrky fotoaparátu“ nebyla dostatečně rychlá a snímky by mohly být rozostřené. Ale oficiální vysvětlení jsem nikde nenašel.
Kvůli času strávených v rozumné vzdálenosti.
Navíc NH frčí proti Plutu velmi rychle, cca 13km/s. Při velké blízkosti (například 200km) by kamera musela mít úžasné parametry, aby zachytila snímky ostře.
protože proletí oběžnou dráhou Charonu. Tam je největší šance, že netrefí nějaké smetí.
Jo, to je taky pravda. Dobrý postřeh, na to jsem zapomněl. Charon tak de facto vyčistí oblast průletu od případných drobných částic.
No jo. Nám, čo nefotíme, hneď nedocvakne, že pri fotení neplatí „čím bližšie, tým lepšie“. 🙂
Čo sa ale Charonu týka, tak jeho dráhu nezávisle na vzdialenosti každopádne len pretne, nie? Cháron je predsa 19 571 km od Pluta. Preto tomu argumentu nerozumiem.
To je pravda, že neproletí přímo jeho oběžnou drahou – je to kompromis – budeme blízko oběžné dráhy Charonu , který nám vyčistí cestu, ale zároveň se „nacpeme“ co nejblíž k Plutu. 😉
nehraje v tom roli ještě to, že obíhá barycentrum? Není ta vzdálenost počítána od těžiště oběhu? Tedy vzdálenost k Plutu je vyšší?
Charon: Pericentrum, Apocentrum: 19 571 km, kolik má od těžiště Pluto? K tomu asi poloměr Pluta. Spočtěte to někdo, mě skoro nejde internet 😀
tu otázku jsme zbytečně překomplikovali. Aspoň zatím myslím, že NH proletěla -přesně- drahou Charonu. Howhg. To že je pak nejbližší přiblížení k Plutu jiné menší číslo je jen díky geometrii situace, kdy sonda neletí do soustavy v komém směru, ale pod úhlem (viz obrázky). Aby se trefila do prostoru dráhy Charonu (což chtěli) a následně do stínu Pluta (a pak ještě stínu Charona – tady asi spíš ta korekce rychlosti v m za s) a nemusela dělat dráhové korekce po průletu orbitem Charona (což by z časových a programovacích důvodů už nešlo), musela letět kudy letěla a tím pádem proto dané minimální přiblížení Plutu. Jelikož se dráha a díky tomu program nějak plánoval, a bylo to s předstihem, nebyla jistota, zda Pluto nemá prstence. Proto se primárně plánovala tato předpokládaná bezpečná trasa a pak ještě další dvě až tři záložní (podobné) pro případ, že by LORRI zahlédla překážky. Pokud by se dostala řádově blíž, tak by Pluto asi zastínil možnost snímat další objekty a úzký úhlel záběru LORRI by asi těžko zvládala, byť po kouskách, snímat celý povrch (nehledě k mazání pohybem, jak bylo zmíněno). Aspoň podle mého rozumu.
To zní velmi rozumně!
ještě doupřesním k té otázce… předpokládá se, že většina smetí kolem Pluta bude v rovině oběhu měsíců. Takže před a za rovinou toho oběhu by mělo být bezpečno a je tam jedno, jak je blízko k Plutu. Kritická je právě ta rovina a proto ji protli v místě vyčištěné orbity Charona. Dále viz příspevek výše. Snad jsem porozuměl na potřetí té otázce o co šlo. 🙂
Stejně „blbě“ jsem se chtěl taky zeptat, ale nenašel jsem odvahu. No a teď se dozvím, že je to docela dobrá otázka. 🙂
Přiznám se, že ovlivnění kvality fotek rychlostí, mě nenapadlo.
Žádná otázka není hloupá, jsou jen hloupé odpovědi. 😉
Ešteže sem chodia aj blondínky. 🙂
Jestli jsem to dobře pochopil, tak některé měsíce zůstanou zcela opominuty?
Kerberos se fotil dnes ráno o půl sedmé, termíny pro Styx jsem zatím nenašel.
Tak mám údaje o Styx – šest fotek z LORRi vzdálenost cca. 600 000 km okolo 1:45 našeho času dnes ráno.
Pluto má měsíců. I když Charon je vlastně spoluplanetka, tedy z binární dvojice, tak bych ho za měsíc nepočítal. A ty 4 jsou spíš zachycené malé komety, nebo jen hory ledu, spíš než měsíce 🙂 Je vúbec sntanovedna definice měsíce? Nebo minimální velikost skály, aby byla za měsíc považována?
O takové definici nevím, ale řekl bych, že minimální velikost měsíce bude někde kolem jednoho kilometru. Jinak k tomu, že malé měsíce jsou zachycené – máme na dnešní den připravenou jednu zajímavost, podle které by to neměla být pravda. Ale počkejte si. 😉
takže zbytky po impaktu na Pluto nebo Charon? Které byly ZACHYCENY na oběžné dráze? 😉
Jeden z toho, ale který objekt měl být zasažen tímto impaktem zatím nevíme 😉
Bomba!
Včera jsem koukal na stránky mise, aktuálně se sondou komunikují stanice canberra a goldstone.
Všimol som si že NH ma na strane pod anténou nejaký malý solárny panelík. To je nejaký pokus na intenzitu svetla v rôznych vzdialenostiach alebo ma len oči klamú?
Musím se přiznat, že odpověď na tuto otázku neznám.
Co je konkrétně za přístroj RALPH a REX?
Jejich význam si vysvětlíme v některém z příspěvků – RALPH je sestava kamer včetně barevné MVIC a REX zase zkoumá pomocí radiových vln – jejich ohyb a odraz. 😉
Je to nádhera všechno… vzpomínám si, když před těmi devíti roky dávali v tv zprávy a byl tam start Atlasu s NH s datem, kdy tam doletí… moc to utíká, ale tehdy mi to připadalo kdoví za jak dlouho to bude… no a je to dnes 🙂 moc jim fandím, četl jsem snad všechny články pravidelně tady i přímo z NASA a doufám, že teď všechno vyjde, jak má.. HODNĚ ŠTĚSTÍ!!!
Taky si na to vzpomínám. Navíc já jsem se tehdy před startem v projektu zaregistroval, takže se moje neobyčejně důležité jméno ocitlo ne cédéčku, co ho sonda nese s sebou. Jména hloupých na všech – kosmických – sloupích, ale mám o důvod víc, abych tu misi po 10 letech pozorně sledoval.
Mierne offtopic otázka: chat pod serverom kosmo.cz ešte existuje? Nejako sa naň neviem doklikať. Chcela som vedieť, ako prelet prebieha tam.
Probíhá, probíhá. 😉 Odkaz dám během dne do článku – ale zatím takový malý soukromý předkrm 😉 http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=854
To je fórum, nie chat. 🙂 O fóre viem, ale býval tam aj taký chat, do ktorého sa bolo treba prihlásiť. Chodila som naň cez misie raketoplánov, od posledného letu (to už je doba!) som na ňom nebola, tak neviem, či vôbec ešte funguje.
Jaj, tak to se omlouvám za nedorozumění. Psal jsem trochu ve spěchu. O chatu, bohužel, nevím.
http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html#education
Nechci vůbec kritizovat tento přenos, ale proč na NASA´s eyes vidím 12:53 Lorri Ralph Alice Taget:Pluto a tady čtu 12:50 pozornost je stále upřena Charonu? nebo za ty 3 minuty se tomůže změnit?
Ano, to, co píšeme v každé aktualizaci je souhrnem toho, co se dělo v uplynulých 10 minutách. Aktualizace z času 12:50 tedy pokrývá události z rozmezí 12:40 – 12:50.
A tak to joo… tak to se tedy omlouvám.
Není důvod se omlouvat 😉
No, tak sonda asi opravdu teď pilně pracuje 🙂 Spojení podle NASA eyes není aktivní a aktuálně se komunikuje s dálným mohykánem Voyager 1 🙂
Už jsem to v nějaké článku zachytil, ale nejsem schopen jej najít.
Kdy se dozvíme, že vše proběhlo jak bylo naplánováno?
Z NH na zemi je to cca 4-5 hodin pro radiový signál, ale předpokládám, že NH bude ještě nějaký čas vesele fotit.
A kdy se můžeme těšit na první fotky z max. přiblížení?
Díky za odpovědi.
L.
Základní indicie dostaneme již během dne – že je sonda zdravá atd – jsou naplánována 4 cca. minutová okna pro zaslání základní jednoduché zprávy ve stylu „Stále žiju“. Nějakých dat s obsahem bychom se mohli dočkat zítra, zveřejnění očekávám buďto zíta, nebo ve čtvrtek.
Díky, je to napínavé „jak sviňa“ 🙂
L.
Kdy po průletu se dá očekávat odeslání dat? Popřípadě zveřejnění některých detailních snímků? 🙂
Fotek se dočkáme nejdříve zítra, spíše ve čtvrtek.
Možná to tu někde je, ale pro jistoru popis a umístění přístrojů:
http://pluto.jhuapl.edu/Mission/Spacecraft/Payload.php
http://pluto.jhuapl.edu/Mission/Spacecraft/Payload-Technical-Specifications.php
A celého systému:
http://pluto.jhuapl.edu/Mission/Spacecraft/Systems-and-Components.php
Moc díky!
Andrej: zkuste sem dát odkaz, kde je vidět vámi zmiňovaný panel na straně pod anténou. Ať víme, co máte přesně na mysli. Třeba na jeho účel přijdeme.
ta nová fotka vypadá výborně.už jsou krásně vidět krátery i rokliny 🙂
Když si člověk představí o kolik blíž se ještě dostaneme … ani nedomýšlet.
Ve 14.00 je tiskovka NASA – nešlo by sem zamontovat nějaký výstup ?
Dám asi jen odkaz, stejně se to hned „zaspamuje“ novými zprávami 😉
Dámy a pánové jsme pod 20 000 km!
Posledních čtvrt hodiny!!! Paráda 🙂 To budou snímky!
Nieco mi nesedi
13:30 – Dvacet minut do průletu! Vzdálenost 21 000 kilometrů
Na na stranke http://www.yaohua2000.org/cgi-bin/New%20Horizons.pl
je cas 11.40 utc a 37 000 km
Ako to je spravne? neponahlate sa ?
Inac super clanok, je to bomba
Tento odkaz má zřejmě chybný výpočet času. Ostatní zdroje uvádí jiné hodnoty.
aha, dakujem za odpoved
V odkaze 13:15 mají špatný systémový čas – jsou pozadu o 6 minut.
Dugi, díky za skvělé „živé vysílání“ a měj se.
Vít (CNT).
Ahoj, díky za pochvalu, zdravím 😉
Neletel Mariner 4 okolo Marsu 15. júla? Ale každopádne je to zaujímavé načasovanie. 🙂
Skoro jako by to byl záměr, že? 😀
poslední minuta
130 snímků?!! A každý potrvá 41 minut přenosu?! To bude potřeba 88 hodin přenosu.(+-)Takže kdyby NH odesílala jenom fotky tak to při spojovacím čase 8 hodin za den potrvá 11 dní… což je nemožné protože se musí přenést spousta dat.. AA už se vzdaluje od Pluta a ja tu počítám. A teď počkat na ty úžasné fotografie.
PS:Seslo se tu dost lidí nejsme zas tak malá komunita. 🙂
A pak ať se někdo diví, že se data doposílají až příští rok v listopadu. 🙂
Jen 41 minut na snímek? To mi přijde skoro až moc rychlé… To je sotva půlmegabajt při dvoukanálovém přenosu.
Ten čas jsme rozebrali v tomto článku a opravdu to tak vychází – https://kosmonautix.cz/2015/07/faq-new-horizons-a-pluto/ otázka číslo 3. Ale je pravda, že ten výpočet byl vztažený na situaci, kdy byl kotouček Pluta malý a okolí šlo dobře „očesat“. U aktuálních fotek se nebude řezat nic a tak se budou přenášet déle.
Kromě toho, že komprese moc nepomůže, šlo tehdy navíc o LORRI. RALPH snímá obrázky s pěti tisíci pixely napříč.
Bohužel mi není jasné, jestli těch „130 snímků“ označuje obrazová políčka nebo datasety – RALPH je „skenující kamera“, u které se analogová data posouvají po CCD stejnou rychlostí, jakou se posouvá pole záběru po Plutu, takže výsledný obrázek má jinou velikost než snímací čip.
Ale těch 130 fotek udělala LORRI. Cituji z článku: „a LORRI? Ta netroškaří – za posledních 10 minut rovnou 130 snímků s rozlišením 120 metrů na pixel!“ – Pokud se tedy bavíme o stejné pasáži focení.
A safra, mně ty dvě věty splynuly. 😀 Tak v tom případě by to mělo být odhadem asi tak dvě hodiny na snímek při dvoukanálovém přenosu, asi tři a půl při jednokanálovém.
To se stane. Zvlášť dneska při tak pekelném tempu 🙂 😉
na Twiteru je fotka Pluta z dneska
Mohl bych požádat o odkaz?
je to i na idnesu – popsano jako fotka z 14.7.
ouu, mozna sem spatne pochopil, popsano to je jako “fotka, ktera byla zverejnena dnes“
Přesně tak, ale to se stane, nic se neděje. 😉
Tak som to stihol na knap. Úžasné, super diskusia, obrovský úspech. Idem buchnúť šampus!
Naprosto zaslouženě!
Jsem velký optimista, ale na bouchání šampusu je hodně času, až se dozvíme, že se to povedlo. Zatím se tu povedlo napsat itinerář, co se mělo dělat 🙂
Sonda čas od času posílá na Zemi základní telemetrii. Řídící týmy tedy vědí, jak na tom je. A jelikož nikde není žádné znepokojení, jsem klidný také. 🙂
To já taky, ale jak proběhla kritická fázei, budeme vědět dobře až před 1/2 7 večer. A pak už nemusíme zůstat u jedné lahvinky 🙂
http://www.osel.cz/_img/5pluto-eyes-720.gif
Z Osel.cz
Bylo by zajimave videt vizualizaci velikosti Pluta a jeho mesicu ve 3D nab povrchem Zeme, pripadne pouzit adekvatni plochu Zeme a udelat z ni kulicky velikosti Pluta a jeho mesicu.
Ta 2D predstava je fajn ale tohle by tomu taky mohlo dat jiny rozmer :o) Bohuzel, nejsem moc master photoshopu, ale treba se tady nekdo najde :o)
Myslíte něco takového? 🙂
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/CJ2AilJWUAEgN4V.png-large.png
Presne neco takoveho :o)
V druhe variante vzit treba Ceskou republiku a naroubovat ji (resp jakykoliv kus zeme odpovidajici plochy) na kulicku velkosti Pluta 😀
Jde o to, ze by me docela zajimala ta perspektiva zakryveni pri nejakem mene abstraktnim povrchu. Mit moznost to porovnat s necim co je „dobre“ znamo :o)
Hmmm tak o žádném takovém obrázku nevím. Ale pokud bych našel, dal bych vědět. 😉
Vizualizace naa obloze by bylo dobré srovnání s Měsícem. Jinak existuje na netu mapa Země, přes kterou jsou nakresleny plochy odpovídající několika větším měsícům a malým planetám sluneční soustavy. Bohužel mi nejde net, tak nemůžu hledat (tuhle diskusi načítám 10 minut). Ale ta mapa určitě existuje! Já ji viděl! A vypíšu odměnu, tomu, kdo ji najde 😀
„Jinak existuje na netu mapa Země, přes kterou jsou nakresleny plochy odpovídající několika větším měsícům a malým planetám sluneční soustavy.“
XKCD? 😉 https://xkcd.com/1389/
jj přesně 🙂
Nuda, čekal jsem víc
Co přesně jste čekal? 🙂
asi „borúvku“ od 007
Milan, tak choďte na facebook. Skúste byť trochu diplomat, pozrite sa koľko práce tu ľudia urobili.
taková kacířská myšlenka na odlehčení,… kdyby se dávala jména planetám podle toho, jak vypadají, tak by možná některé planety dostaly jiné jméno. Třeba růžová planetka se srdíčkem, tančící se svým společníkem ehm. 😀 A nebo ta roztavená, rozžhavená, plná síry a sopek… Kdo ví 😀
Tak teď jsem se opravdu od srdce zasmál 😀
Sonda teraz fotí ako na svadbe. Nehrozí nedostatok pamäte? Ako je to riešené?
Počítá se s tím dopředu. Sonda má dostatečně velké úložiště, aby zvládlo příděl všech fotek 😉
Pracujem ako Storage consultant. Profesionálna deformácia a dík za odpoveď.
Z môjho pohľadu sa jedná o veľmi vzácne a jedinečné dáta. Zabezpečené budú až keď dorazia na Zem.
Ľudia keď sa venujú rozumným veciam dokážu neuveriteľné skutky. No bohužiaľ platí aj Vice Versa.
Tak o té jedinečnosti dat nemusíme vůbec spekulovat. To je jasné. Plně chápu, že pokud se budou informace odesílat více než rok, pak je to spousta času na to, aby se něco pokazilo. Ale berte to z té lepší stránky – do příštího listopadu budeme mít průběžně Vánoce – stále nové a nové fotky. 🙂
A kdy bude zveřejněna nějaká nová fotka?
Pravděpodobně se dočkáme už zítra 🙂
Ach jo. Takže oni jen informují jaké fotky jim chodí a mezi tím je musí zpracovat což bude nejdřív zítra?
Kdepak, na Zemi momentálně žádné fotky nechodí. Sonda všechno jen ukládá do své palubní paměti. Odesílání by ji zdržovalo. Teď je potřeba maximalizovat sběr vědeckých dat. S odesíláním se začne až po půlnoci našeho času.
Je to analogie s události před 50 lety, tehdy první sonda, která kdy fotila z blízka jinou planetu /Mariner-4 : Mars/ též svých dvaadvacet snímků nahrála na magnetickou pásku a po průletu začala postupně posílat na Zemi. Přenos jednoho snímku trval přes 8 hodin.
Krásné srovnání. Když si člověk uvědomí, jakou cestu jsme od té doby urazili …
Dlouho jsem vesmírem letěla,
bych tu vaši kouli konečně viděla.
A zítra nastane ten úžasný den,
kdy její krásu ukážu všem.
Jistě se velice těšíte… chápu,
ještě mnoho teď toho nevíte.
Tak až dnes večer půjdete spát,
nechte si o Plutu úžasném zdát.
Zdraví vás nejrychlejší ze všech sond,
Váš vesmírný tulák New Horizont. 😉
P.S. Když nastal ten epochální moment a NH byla nejlíž svého cíle, tak jsem docela nepoeticky tahal pečené kuře z trouby… ale díky vám jsem zároveň stihl být i 5 miliard kilometrů v hlubokém vesmíru… Díky pánové! 🙂
Pěkné 🙂
Jak je to s vysíláním sondy v této době? Jestli jsem tomu rozuměl, sonda by se měla občas ozvat, aniž by však posílala nějaká data. Ozývá se sonda? Je živá? Od největšího přibližení uběhlo dost času, víme cokoliv o stavu sondy od té doby?
Sonda měla několik krátkých komunikačních oken o délce v řádu desítek sekund. Jejich obsahem neměla být žádná vědecká data. Byly to jen stručné zprávy ve stylu „jsem v pořádku“ – aby se sonda nezdržovala během průletu a mohla sbírat data. Pokud mi něco neuteklo, tak NASA oficiálně nepotvrdila jejich přijetí,což ale nic neznamená. Je to de facto jen provozní záležitost. Ale věřte tomu, že pokud by signály nedorazily, vypadalo by to jinak. NASA je momentálně v pohodě a tak není důvod si dělat starosti. V noci začne ostrý přenos vědeckých dat a už zítra se dočkáme fotek. 😉
Neví z vás někdo náhodou kde by se dali sehnat snímky té planetky (132524) APL o které je teďka v čase 22:10 psáno. To jsem ani nevěděl.
Wiki ví všechno 🙂
https://en.wikipedia.org/wiki/132524_APL
Dugi byl rychlejší, ale přesto:
http://pluto.jhuapl.edu/Multimedia/Science-Photos/image.php?page=1&gallery_id=2&image_id=47
Ona vůbec celá ta galerie stojí za shlédnutí… 😉
a mě to netrklo. Díky
–dávam do pozornosti, na TV National Geographic dávajú dokument :
SETKANI S PLUTEM dnes 23:00
Díky, zařadíme to ještě do zprávy.
V informacích z DSN mě zaujala komunikace s Voyager 2 (je daleko dále než Pluto, a přesto to funguje, i když aktuálně již jen 159 bitů za sekundu)… neuvěřitelné
Ano, neuvěřitelný výkon.
Díky moc i když jsem to nemohl sledovat online tak jsem si to velmi užil. Oceňuji váš zápal a obětavost se kterou popularizujete kosmonautiku. Díky moc
Velmi nás těší, že jsme Vám mohli zprostředkovat informace. Osobně musím říct, že i když byl dnešek trochu náročný, tak je radost dělat zpravodajství o takových misích!