Představujeme Vám první díl našeho nového seriálu, který se jmenuje stručně FAQ. Tato trojpísmenná zkratka je mezi uživateli internetu známá již mnoho let a vychází z anglického výrazu „Frequently asked questions“, tedy „Často kladené dotazy“. Tento nepravidelný seriál bude čas od času odpovídat na dotazy, na které se ptá hodně lidí. Stačí si přečíst různé stránky, online diskuse a podobně a člověk zjistí, že mnoho dotazů je velmi podobných. Dnes si posvítíme na nedělní havárii rakety Falcon 9 v1.1 s lodí Dragon, které jsme se věnovali v tomto článku. Do budoucna samozřejmě připravujeme i další tématické okruhy.
1) Co se vlastně stalo?
Jednoduchá otázka, ale relativně složitá odpověď. Víme, že ve 139. sekundě letu došlo k anomálii. Kolem rakety se udělal bílý mrak a následně už jen padaly trosky. Vyšetřování vede tým firmy SpaceX s dozorem federálního leteckého úřadu a pomocí agentury NASA. Zatím víme, že v nádrži na kapalný kyslík v druhém stupni nečekaně vzrostl tlak a nádrž praskla, což vysvětluje bílý mrak v okolí rakety – šlo o rozptýlený zkapalněný kyslík, který se rychle vypařil.
2) Byl někdo zraněn?
Jelikož je loď Dragon určena pouze pro dopravu zásob, nikdo nebyl na její palubě. Trosky dopadly do oblasti, kde je po dobu startu z bezpečnostních důvodů zakázán provoz letadel a lodí. Proto ani padající úlomky nikoho neohrozily. Raketa nepoužívá toxické palivo, navíc k havárii došlo ve výšce 45 kilometrů, takže nehrozí ani znečištění oceánu.
3) Co měl Dragon na palubě?
Kompletní souhrn nákladu najdete v tomto článku. Ve zkratce můžeme říci, že Dragon nesl potraviny pro posádku, zařízení pro údržbu stanice, vědecké experimenty a také spojovací adaptér IDA-1, na který se měly v příštích letech připojovat soukromé pilotované lodě.
4) Nebudou mít na ISS hlad?
Naštěstí ne. Za poslední rok sice selhaly tři různé zásobovací lodě mířící ke stanici, ale zásoby jsou dostatečné. Podle výpočtů je na palubě dost jídla až do října. Už 3. července bude startovat zásobovací loď Progress M-28, která na ISS doveze 2400 kilogramů nákladu (na našem webu se jí budeme v dalších dnech podrobněji věnovat). Progress posune termín vyčerpání zásob o měsíc. V polovině srpna navíc ke stanici zamíří japonská loď Kounotori.
5) Bude se kvůli havárii odkládat příští start s posádkou?
Tato možnost momentálně nehrozí. Lodě Sojuz startují na raketách Sojuz a s nosiči Falcon nemají nic společného. Na ISS momentálně pobývá tříčlenná posádka, která má být na konci měsíce rozšířena na běžný šestičlenný stav. Objevily se sice spekulace, že by se kvůli šetření zásobami mohl start odložit, ale ve skutečnosti se s tím nepočítá – jak už bylo řečeno ve čtvrté odpovědi, nouze na ISS není.
6) Měla NASA tento start pojištěný?
NASA si od soukromých firem objednává dodávku nákladu na ISS. Jinými slovy – kupuje si službu. Stejně jako my, když například dáme auto do opravny a mechanik tam nedopatřením propíchne pneumatiku, je to jeho problém, nikoliv nás, zákazníka. NASA proto nezajišťuje pojištění vynášených startů – tato zodpovědnost leží na bedrech dopravců. Buďto start pojistí, nebo případnou ztrátu uhradí ze svého. NASA již ale avizovala, že pomůže některým subjektům s náhradou ztraceného nákladu (jde především o zničené studentské experimenty).
7) Bude zničení adaptéru IDA-1 hodně citelné?
První lodě soukromých dopravců přiletí k ISS nejdříve v roce 2017. Do té doby je tedy čas zničený adaptér nahradit. Na Zemi je připravený druhý exemplář, který měl startovat na deváté zásobovací misi lodi Dragon. Ten má být ale umístěný na jiném místě stanice. NASA ale uklidňuje, že má dostatek součástek pro stavbu třetího kusu.
8) Může mít aktuální havárie nějaký vliv na dopravu astronautů soukromými loděmi?
Není příliš pravděpodobné, že by se havárie nějak odrazila na přípravě projektu Commercial Crew Program. Svým způsobem je dobře, že k nehodě došlo nyní. Alespoň je možné vychytat chyby na technice, dokud ještě na raketě nesedí posádka. Navíc jak už padlo v předchozí otázce – adaptér IDA by měl být nahrazen záložním exemplářem.
9) Jak dlouho bude probíhat vyšetřování?
Určit příčinu havárie rakety je velmi složitý úkol. Vyšetřovatelé analyzují videozáznamy, případně nalezené trosky. Nejdůležitějším zdrojem poznání jsou ale telemetrická data, které raketa posílá během letu. V nich jsou zakódovány aktuální údaje o chodu a stavu palubních systémů a přístrojů. SpaceX se momentálně snaží zrekonstruovat datové balíčky z posledních zlomků sekundy před ztrátou telemetrie. Pak se začnou data vyhodnocovat, což by mělo ukázat na viníka. Bavíme se tedy o řádu týdnů. Za ideální stav berme jeden měsíc, za střízlivý odhad můžeme považovat období letních prázdnin. Pokud to bude méně, můžeme být rádi.
10) Mohou rakety Falcon dál startovat?
Po každé nehodě je nosič tzv. uzemněný. Dokud vyšetřovatelé nezjistí, kde je příčina, nesmí odstartovat žádná raketa stejného typu. Nikdo neví, zda nosič nehavaroval kvůli nějaké konstrukční chybě, která může být i na jiných raketách. Bylo by riskantní vypouštět raketu, pokud bychom nevěděli, co zničilo tu minulou. Starty raket Falcon jsou tedy momentálně odsunuté na neurčito. Pokud bychom vyšli z minulé odpovědi, odkládaly by se minimálně tři starty naplánované na letní prázdniny – družice Jason-3, Orbcomm a SES-9. Po ukončení vyšetřování bude možná potřeba přijmout technologické úpravy, které by měly zabránit dalším haváriím. Předem se ale nedá odhadnout, jak dlouho tyto úpravy zaberou ani to, jak budou rozsáhlé, či zda budou vůbec potřeba.
11) Existují nějaké spekulace, co mohlo nehodu způsobit?
Ihned po nehodě se objevilo mnoho spekulací o příčinách nehody. Za současného stavu máme příliš málo informací na to, abychom mohli jednu z možností preferovat, proto je jen vyjmenujeme. Jednou z možností je problém s ventilem – tlak v nádrži byl moc velký a došlo k jejímu roztržení. Možná došlo k problémům na nádrži s tlakovacím heliem, které nádrž přetlakovalo. Možná měla nádrž skrytou konstrukční vadu a nevydržela běžný tlak. často se spekuluje i o tom, že se vlivem vibrací z nákladového prostoru uvolnil adaptér IDA-1, který pak narazil na horní část horního stupně, kde mohl prorazit stěnu kyslíkové nádrže. Ke zvýšení tlaku v nádrži mohlo dojít i vlivem požáru (nepříliš pravděpodobné), nebo zkratu (známe z Apolla 13).
12) Nemohl havárii způsobit první stupeň, když SpaceX pořád zkouší jeho znovupoužitelnost?
První stupeň je v téhle nehodě nevinně. Ze záznamů je jasně vidět, že jeho motory spolehlivě pracují i v době, kdy se raketa halí do bílého oblaku dýmu. Závada zcela jistě začala ve stupni druhém. SpaceX se sice snaží o záchranu prvního stupně, ale zatím vždy neúspěšně. Při každém startu tedy používá stupeň nový.
13) Znamená to, že je Falcon nebezpečnou raketou?
Pokud bereme Falcon 9 v1.1 jako přímého následovníka nosiče Falcon 9 v1.0, pak nám pohled do statistik ukáže, že tato havárie je první v celé historii rakety. Šlo přitom o její 19. start. Jedno selhání z 19 startů, to je spolehlivost 94,7%. Této spolehlivosti dosahují i ostatní rakety. Obecně platí nepsané pravidlo – pokud má raketa spolehlivost pod 90%, je potřeba si na ní dávat pozor, 95% je zlatý střed a více než 97% spolehlivost mají špičkové nosiče. Lety do vesmíru jsou složité a pokud se podíváme na statistiky hodně využívaných nosičů (více než 50 startů), tak nenajdeme žádnou raketu, která by neměla ani jedno selhání.
14) Obě soukromé rakety zásobující ISS měly havárie. Znamená to, že soukromníci „šidí“?
Na první pohled se to tak může jevit, nicméně je potřeba si uvědomit, že rakety padají všem – Rusům, Američanům, Číňanům i Evropanům. Je jedno, zda nosič provozuje soukromá firma, nebo státní agentura. Soukromá firma si sice více hlídá výdaje a osekává zbytečnou administrativu, ale riskovat spolehlivost raket si nikdo netroufne. Už jen proto, že v případě selhání jde hrazení ztrát z její kapsy.
15) Žiju na Floridě, co když najdu něco, co vypadá jako pozůstatek havárie?
SpaceX vypravila do oblasti havárie týmy, které pátrají po troskách, ale i tak se může stát, že by se něco dostalo na pobřeží. Pokud najdete nějaký podezřelý úlomek, volejte 866-392-0035 nebo pište maily na adresu [email protected]. Právě Vámi nalezený úlomek může být pro vyšetřovatele tím rozhodujícím důkazem. Pokud nějaký pozůstatek najdete, překonejte, prosím, touhu udělat si domácí sbírku a předejte jej příslušným úřadům.
Náš seriál FAQ má za sebou první díl a velmi rádi bychom znali Vaše názory. Líbí se Vám takový formát článku? Měli byste do budoucna zájem o další díly? Namátkou by mohlo jít o často kladené dotazy kolem sondy New Horizons, nebo Mezinárodní vesmírné stanice. Náš nepravidelný seriál zkrátka bude sledovat mise, o které se lidé hodně zajímají a tím pádem mají i hodně otázek.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www.aero-news.net/…/SpaceX-CRS7-Falcon9-LaunchFailure-0615d1.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/06/Scriptunas_SpaceX_CRS7-0093-1.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/06/Scriptunas_SpaceX_CRS7-0023-2.jpg
https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net/…791971230899737_1928983035772676256_o.jpg
https://farm9.staticflickr.com/8784/17076243136_0d92eb0847_z_d.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=35939.0;attach=618057;image
13) Možná by stálo za to připomenout, že leckterý nosič se současnou dlouhodobou spolehlivostí blížící se 100% začínal hůře než Falcon 9. Třeba taková Ariane 5 by mohla vyprávět. 😉
To je pravda. Falcon 9 měl tak zářný začátek svého provozu (až na jedno malé zaškobrtnutí, které ovšem neovlivnilo úspěšnost mise), že se až zdálo, že je to bezchybná raketa, která prostě havarovat nebude.
Tento nový seriál nemá chybu a ja sa budem „pravidelne“ tešiť na jeho „nepravidelné“ pokračovania …
Těší nás Váš zájem.
+1, format je super! Diky.
Díky za pochvalu. Pokud se nic nezmění, tak další díl bude o New Horizons a Plutu.
Mě se to líbí – spousta informací pohromadě. (a ještě se mi líbí „Článek byl zobrazený celkem 171x, z toho dnes 204x“ 🙂 )
Děkujeme za pochvalu článku. Tento problém s počítadlem návštěv se vyskytuje pouze první den publikování článku. Je způsoben tím, že jej redaktoři mnohokrát kontrolují a zobrazují jeho finální podobu v redakčním systému. Tato zobrazení se pak započítávají do položky „dnes zobrazeno“.
Fajn, aspoň vidíme, koľko si dáte práce s článkom, kým ste spokojní s konečným výsledkom 🙂
Mohl byste být konkrétnější, co se Vám na článku nelíbí? Nebo máme váš komentář považovat za pouhý silácký a rádobyvtipný výkřik do tmy a plácnutí do vody?
Dusan to nejako pochopil inak, ale ja mam pocit, ze si to myslel normalne. Proste 33 krat si autor clanku skontroloval po sebe co napisal – co je znamka toho, ze mu na vysledku zalezi!
🙂
Pokud to bylo myšleno tak, tak se panu Mackovi omlouvám. Měl jsem dojem, že se mu na článku něco nelíbí a chtěl by to udělat jinak.
I tak mi přišla ta vaše reakce příliš podrážděná.
Dušan, bolo to myslene v dobrom. Citam mnohe internetove magaziny a castokrat je vidno, ze autor si nedal namahu to po sebe precitat ani raz, dokonca aj vo velkych mainstreamovych dennikoch, su technicke clanky plne chyb, ktore potom opravuju citatelia na forach. Takze tu som to myslel ako pochvalu. Ospravedlnujem sa, ze som to napisal tak ze sa to dalo pochopit aj opacne a trochu som vam podvihol adrenalin. Ja som s urovnou clankov na kosmonautix velmi spokojny, obcas autora v diskusii aj pochvalim a par krat som vas magazin spropagoval odkazmi na niektore serialy v casopise Mensy Slovensko (dennik astronautky, kriticke momenty, alebo Maraton na Marse)
Tak v tom případě se Vám opravdu hluboce omlouvám. Možná svou roli sehrála i jazyková bariéra, jsem poferedální generace a tím pádem mi chybí kontakt se slovenským jazykem, ve kterém nejsem schopen vyčíst jemné významové nuance. Ještě jednou se omlouvám za svou unáhlenou reakci.
Velmi mne těší, že se Vám náš portál líbí, že se k nám vracíte a že nás pomáháte i propagovat. Váš nick jsem si z minulých komentářů nepamatoval. poslední dobou nám na blogu přímo raketově narostl počet diskutujících (což nás velmi těší). To s sebou ale nese fakt, že přestáváme být schopni si zapamatovat všechny nicky, pod kterými naši diskutující vystupují. Ještě jednou se omlouvám za svou reakci a doufám, že nám zachováte svou přízeň i do budoucna. 😉
To ve v poriadku, prajem vela zdaru v dalsej praci.
Díky, budeme se snažit. 😉
Tiez by som bol rad keby tento serial pokracoval 🙂
Rádi v něm budeme pokračovat, díky za zpětnou vazbu.
Mě by zajímalo, jestli se uzemnění týká i rakety Falcon heavy? Jde přece jen o odlišný stroj…
Jelikož Falcon Heavy ještě neletěla a její první start je poměrně daleko, nedá se moc hovořit o nějakém uzemnění. Dá se téměř na 100 % očekávat, než dojde k prvnímu startu, Falcon 9 už bude dávno zpátky v provozu. A o odlišný stroj se nejedná, používá přece úplně stejné součásti jako Falcon 9.
parádní nápad takovéto články…
Díky, s nápadem na tento seriál jsme si hráli už několik dní, ale když NASA vydala článek na velmi podobné téma, rozhodli jsme se spustit seriál už nyní.
takyto format clanku ma celkom dobry potencial, tesim sa na dalsie temy, ktore takto budu spracovane 🙂
Díky za pochvalu, doufám, že se Vám budou líbit i další díly.
Pěkný přehled. Jenom by možná stálo za zmínku, že Falcon 9 měl jeden částečný neúspěch se ztrátou satelitu, takže úspěšnost by měla být ještě trochu nižší. O kolik záleží na tom, jakou váhu dáme ztracenému Orbcommu proti při stejném startu úspěšnému Dragonu.
Máte samozřejmě pravdu. Šlo hned o první ostrý let Dragonu k ISS. Tady záleží, jak se budeme dívat na statistiku, respektive jakou metodu použijeme. Zastávám názor, že při hodnocení úspěšný / neúspěšný let by se měl vždy klást v první řadě důraz na primární náklad. Jelikož u téhle mise byl primární Dragon a ten uspěl, tak se mise hodnotí jako úspěšná. Ale uznávám, že je to hodně závislé na pohledu statistiky.
Výborný nápad, takéto články. Hlavne dúfam, že nabudúce sa už z nejakými FAQ vytiahnete aj sami, keďže toto je len mierne rozšírený preklad z webu NASA 😀
Ale nie, nekritizujem, rád som si to celé prečítal.
To byla docela dobrá náhoda. Dušan mě seznámil před nějakou dobou s nápadem na seriál FAQ a když NASA vydala tento přehled, upozornil jsem na něj na fóru. Dušan ho přeložil a doplnil o další informace. Další FAQ už by měly být více „z vlastní zahrádky“. Ovšem čas od času kosmické agentury nabízejí podobné souhrnné dotazy a odpovědi jako presskity, takže je škoda je nevyužít jako základ.
Dobrej nápad, určitě v tom pokračujte, líbí se mi tenhle formát článku.
Díky za zpětnou vazbu, v seriálu budeme rádi pokračovat.
Pěkné, ucelené informace. Je fajn si to přečíst takhle hezky pohromadě.
Možná by mohly být odkazy na zdroj/detaily uvedeny na konci jednotlivých odpovědí.
Díky, jen tak dál!
Díky za pochvalu.
K tipu – myslel jsem, že stačí uvádět odkazy na konci článku.
Děkuji za takovýto formát páni redaktoři! Vzhledem k mému pracovnímu vytížení nemám moc času procházet diskuze, oficiální weby apod. a pátrat po informacích, tudíž za možnost mít vše takto přehledně na jedné stránce spolu s obrázky já osobně dávám oba palce nahoru 🙂
To nás velmi těší. Moc díky za pochvalu. Budeme se snažit i nadále. 🙂
Vítám FAQ a velmi důležité informace o uzemnění – tím i o odložení startů Falcon v létě, uvítal jsem i spekulace kolem příčin havárie, myslím, že v tom má spoustu lidí sledujících starty Space-X alespoň vodítko, co se mohlo stát. Fandím soukromým letům a fandím i Vám, že připravujete pro nás tyhle typy článků, díky.
Děkujeme za zpětnou vazbu. Těší nás, že se Vám naše články líbí.
Výborný nápad, díky za něj. Hodně poučné a zajímavé počtení. Díky!!
Děkujeme za pochvalu!
Dobrá práce ,podle mne vyčerpávající odpovědi.
Děkuji
Přesně takhle jsem si to představoval,výborně díky za dobrou práci.
„NASA ale uklidňuje, že má dostatek součástek pro stavbu třetího kusu.“
Co to zas je? To jako že kdyby ty součástky neměla, tak by bal problém další adaptér vyrobit?…
Byla by to komplikace a zdržení. Pokud jsou součástky na skladě, tak je přece logicky výroba záložního exempláře rychlejší jednodušší a pochopitelně i levnější.
Mně to spíš vyznívalo tak, že ještě štěstí, že mají ty náhradní součástky, jinak by to byl problém…
Bylo to myšlené jen tak, jak jsem psal – že ve výsledku nebude ztráta tolik bolestivá.
Jsem názoru, že je to dobré, pro témata, která aktuálně „hoří“ a kde je zvýšený zájem.
Jen bych si dával větší pozor na správnost odpovědí, u asi dvou nebo tří byla cítit tendenčnost odpovědět podle sebe, aniž byc to objektivně pokrývalo realitu. Či byly odpovědi zavádějící. Např. zda není důvodem raketových nehod snaha soukromých firem šetřit, kde se dá, když padají i rakety státních agentur. To je přece irelevantní. Šetří se samozřejmě na všech „frontách“ SOukromníci, aby více vydělali. Státníci, aby vyšli s tím, kolik dostali přiděleno.
Výsledek je zcela totožný, úspory hraničící s hazardem , šibeniční termíny, unavený a přetížený personál…. Při tom průseru jak my v dnešní době řídíme firmy a společnosti je divu, že to vůbec funguje a že těch raket s prominutím padá jen tak málo.
S tím bych tak úplně nesouhlasil. SpaceX dokazuje, že inovativní přístup snažící se o minimalizaci nákladů se vyplatí. Jako mladá firma na trhu získala nezanedbatelnou část zakázek a najednou se roztrhl pytel s novými raketami – ULA chystá Vulcan, Airbus Adeline… Proč s tím nepřišli dřív? Nemuseli. Jejich rakety fungují dobře a agentury to platí. Tak proč něco měnit? NASA svou raketu nemá (kromě připravované SLS) a tudíž nemá jak šetřit, pokud jde o nosiče. Bere, co je na trhu. A pokud raketa stojí 150 milionů, tak jí prostě koupit musí, pokud chce něco vynést. Šetřit se musí jinde. V tomto bych neviděl žádnou tendenčnost odpovídat podle sebe. Spíše to vidím jako takové preventivní opatření proti neznalým šťouralům a trollům, kteří pesimisticky okamžitě a bez hlubších znalostí věci napíší něco negativního, čím chtějí pošpinit.
pripajam sa k ostatnym, ktorym sa FAQ paci. velmi dobre a velmi trefne pri takej teme ako SpX mishap.
Díky moc za pochvalu.
Článek se mi také moc líbil.
Dobrý nápad,článek se mi velice líbil.Doufám že v tom budete pokračovat.
Určitě v tomhle nepravidelném seriálu budeme pokračovat – další v řadě by mělo být Pluto a new Horizons. 😉
Nevím, zda jsem poslouchal z přímého přenosu dobře, ale na záběrech z řídícího centra bylo opakované konstatování jednoho z administrátorů o rostoucím tlaku v nádrži druhého stupně, a to ještě před vznikem onoho úniku… patrně tedy došlo nějakému k přetlakování nádrže (na nádrži by měl být sice pojistný přetlakový ventil, ale ten má patrně sloužit jen pro plynou složku a má omezenou výpustní rychlost).
Ano, jenže zatím se nepodařilo zjistit, co přesně k těmto anomálním hodnotám vedlo. Vyšetřování zatím nepřineslo jednoznačnou odpověď. Bude to ještě zajímavé.
Vzhledem k rychlosti nárůstu tlaku (postupně, i když docela rychle) typuji nějaký element výrazně ohřívající obsah nádrže nebo závadu na regulaci tlakovacího systému (ventil, čidlo, apod.). Sám jsem na to zvědav.
Bude to určitě hodně zajímavé, protože podle Muskova vyjádření zatím žádná teorie nesedí na všechna získaná data. Vždy je tam nějaký nesoulad. Bude tedy navíc ještě potřeba zjistit, zda náhodou nějaké čidlo nepracovalo vadně a nezaznamenávalo chybné údaje. Navíc se analyzuje telemetrie až do posledních zlomků sekundy. Nezávidím jim to.