Je právě neděle a čas oběda. Krom toho je to i ideální čas na tradiční vydání Kosmotýdeníku. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice, se podíváme třeba na start čínské rakety se satelitem Gaofen. Tento start však nebyl ohlášen a samotný satelit neměl být vyslán. Nevynecháme samozřejmě ani sdělení všech důležitých informací k nadcházejícímu start rakety Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon a přidáme vám linky, kde budete moct sledovat online přenosy. Tento týden však do Kosmotýdeníku přibyla i nová kategorie. Chceme, aby tento nejstarší seriál na našem portálu stále podléhal vývoji a změnám, které vám čtenářům umožní, aby pro ně byl ještě příjemnějším. Novinku naleznete na konci článku. Nyní již přeji příjemné čtení a hezkou neděli.

Čína vypustila neplánovaný satelit

Hned na začátek uvedu titulek na pravou míru. Nejde o neplánovaný satelit, ale o neoznámený start a neoznámený satelit. Avšak to si vysvětlíme později. 26. června v 08:22 SELČ vypustila Čína raketu Čchang-čeng 4B na jejíž palubě byla snímkovací družice Gaofen-8. Start proběhl z čínského kosmodromu Tchaj-jüan. Zvláštností tohoto satelitu jsou však dvě okolnosti.

Nejméně zvláštní je ta, že start nebyl oznámen, což se v poslední době stává u Číny vzácně. Přesto však jde stále o zemi, která je z části uzavřena před světem a neplánovaně dělá více záležitostí. Zajímavější je však samotný satelit. Původně byly družice Gaofen stavěny v rámci programu, který měl za úkol pomocí satelitů provádět geodetická měření a snímkování Země s vysokým rozlišením. Data, která satelity nasbírají, pak měla být průběžně používána pro mapování následků katastrof, jejich předvídání a pomoct při jejich likvidaci. Dále se program Gaofen zabýval mapováním urbanismu čínských měst, hledáním vhodných oblastí pro zefektivnění zemědělské produkce a dalšími podobnými úkoly. Nicméně tento program počítal s družicemi Gaofen 1 až 6. Starty těchto satelitů byly plánovány mezi roky 2012 – 2016. V průběhu programu byl přidán ještě sedmý satelit a program byl realizován rychleji a kompletně. Gaofen 8 nebyl tedy oficiálně plánován a rozšiřuje tak řadu těchto družic. Dle strohého oznámení státní tiskové agentury šlo o snímkovací satelit.

Program Gaofen patří do rozsáhlejšího programu CHEOS, který si klade za cíl zmapovat celou planetu ve vysokém rozlišení a to nejen fotograficky, ale třeba i spektrálně. Do programu CHEOS patří ještě dalších 6 družic, které by měly být vyslány do roku 2020 a měly by úzce spolupracovat právě se satelity Gaofen.

Raketa Čchang-čeng 4B je třístupňový nosič, schopný na nízkou orbitální dráhu vynést až 4,2 tuny těžký náklad. Čtveřice hlavních motorů prvního stupně je označována jako YF-22B a jeden motor je schopen vyvinout tah 2971 kN. Nosič umístil satelit na dráhu ve výšce 473 km a sklonem 97,3 stupňů k rovníku.

Kosmický přehled týdne

Pokud se nic nepokazí a počasí dovolí, tak nás již dnes v 16:21 čeká další start rakety Falcon 9v1.1, která má k ISS vyslat nákladní soukromou loď Dragon směřující na misi CRS-7. Výjimečný start jsme pro vás podrobně rozepsali v tomto článku. Ve zkratce má Dragon krom nákladu v hermetizované části, přivést v nehermetizované i nový stykovací adaptér IDA-1, který bude sloužit budoucím soukromým kosmickým lodím, které budou přivážet posádky k ISS. Součástí dnešního startu bude i pokus o přistání na plovoucí plošině ASDP. Dnes to však nebude ta, která se jmenovala Just Read the Instruction, ale nová, která nese jméno Of Course I Still Love You. Start můžete sledovat buďto na NASA TV, nebo přímo na kanálu SpaceX. Doporučujeme však tento kanál na Youtube, protože až skončí přímý přenos, bude na stejné adrese dostupný i záznam. SpaceX samozřejmě přejeme hodně štěstí a vy budete moci psané přenosy sledovat buďto přímo zde na portálu, nebo na našem facebooku. Zde vám ještě ukážeme předpokládaný průběh letu.

U SpaceX ještě zůstaneme. V rámci minulé zásobovací mise CRS-6 proběhl taktéž pokus o přistání prvního stupně rakety Falcon, ale k úspěchu ještě zbýval malý kousek štěstí. Nově se objevilo video, které ukazuje přistávací manévr z nové perspektivy a krom jiného dává tušit, jak rychlý tento manévr je a jak přesné musí být řízení a správná funkce všech systémů.

Ve středu 23. června úspěšně odstartovala v 03:52 SELČ raketa Vega z kosmodromu v Kourou. Na oběžnou dráhu vynesla snímkovací satelit Sentinel-2A. Záznam ze startu naleznete zde.

Skončila konjunkce Slunce a Marsu, což neznamená nic menšího, než že můžeme opět komunikovat se všemi sondami a vozítky u a na této planetě. Vozítko Curiosity například vyslalo informace, že je v dobrém stavu a je připraveno k další cestě.

Velká radost z opětovného navázání kontaktu s landerem Philae na kometě 67P je v současnosti trochu znechucena problémy s komunikací. Tomuto tématu jsme věnovali samostatný článek, který naleznete zde.

Sonda Dawn úspěšně pokračuje v průzkumu trpasličí planety Ceres, který provádí z výšky 4400 km. Cílem tohoto průzkumu je získání globální mapy planety, poté bude oběžná dráha snížena a začne zkoumání mnoha nečekaných a zajímavých útvarů na povrchu. Jeden z posledních zajímavých je například tento.

Trpasličí planeta Pluto na svůj podrobný průzkum teprve čeká, New Horizons je od planety vzdálený nějakých dvacet milionů kilometrů a na rozdíl od Dawn kolem planetky pouze proletí. Bude mít tedy velmi krátký čas pro průzkum nejen Pluta, ale i jeho měsíců. Zatím se nám na přicházejících snímcích začínají na Plutu objevovat první velké útvary, podívejte se sem nebo sem.

Přehled z Kosmonautixu:

A co vám tento týden přinesla redakce Kosmonautixu? Například jsme podrobně ukázali, jak bude probíhat průlet kolem Pluta. Podívali jsme se na povedené fotografie z úspěšného startu rakety Vega se Sentinelem 2A. Dozvěděli jsme se příjemnou zprávu o prodloužení mise Rosetta. Tento týden jsme zabrousili i do oblastí matematiky a ukázali jednoduchý návod pro výpočty kolem raket. Přinesli jsme vám taktéž zprávu o problémech se spojením mezi Philae a Rossetou.

Snímek týdne:

Vítám vás u nové kategorie Kosmotýdeníku. Každý týden vám přineseme fotografii, která dle názoru naší redakce nejlépe prezentuje uplynulý týden. Autorem prvního snímku, který si představíme, je Scott Kelly a pochází z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Vidíme na něm rozsáhlou polární záři, která vznikla díky silnému proudu nabitých částic ze Slunce. V popředí je viditelné kanadské robotické rameno stanice.

Zdroje informací:
http://www.nasaspaceflight.com/2015/06/china-longmarch4b-gaofen-8/
http://spaceflightnow.com/2015/06/27/china-sends-up-remote-sensing-satellite/
http://spaceflightnow.com/2015/06/24/astronaut-scott-kelly-looks-down-on-aurora-lights/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CIKCIt1UAAAOGdv.png:large
http://spaceflightnow.com/2015/06/27/falcon-9spacex-crs-7-launch-timeline/
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/01/f9timeline_01.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/01/f9timeline_02.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/01/f9timeline_03.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/01/f9timeline_04.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/01/f9timeline_05.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/01/f9timeline_06.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/01/f9timeline_07.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/06/f9crs6_landing.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/01/f9timeline_08.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/01/f9timeline_09.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/01/f9timeline_10.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/06/gaofen8_launch.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/06/10985448_1008374299195501_5466746330361748522_o.jpg