Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a dobrý signál, který byl však nečekaně rozdělen do dvou krátkých dvouminutových úseků. Naopak 24. června běžela komunikace celých 20 minut, ale kvalita signálu kolísala a podařilo se přenést jen asi 80 datových balíčků. Do třetice 23. června byl navázán pouze 20 sekundový kontakt, ale během něj nedošlo ani k přenosu telemetrie.

Podle výpočtů by měla komunikační okna trvat od pár desítek minut až po tři hodiny v ideálním případě. Jeden den na kometě trvá 12,7 hodiny, což čistě teoreticky znamená dvě komunikační příležitosti za náš pozemský den. Skutečnost je ale jiná. Aby Rosetta mohla komunikovat s Philae musí být splněno několik podmínek. Rosetta musí nad Philae přelétat v době, kdy je modul vzhůru a generuje dostatečné množství energie, aby mohl komunikovat. Dalším limitujícím faktorem je orientace modulu v prostoru, což ovlivňuje jeho nasměrování komunikační antény. Svůj vliv má samozřejmě i zdravotní stav modulu po dlouhé hibernaci. Objevují se náznaky, že by jedna ze dvou komunikačních jednotek Philae mohla být poškozena.

Snímek komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko z 15. června ze vzdálenosti 207 kilometrů. Rozlišení snímku je 17,7 m/pixel. Výtrysky hmoty z jádra jsou vidět velmi dobře.
Zdroj: http://www.esa.int/

Rosetta má na kvalitě spojení také svůj vliv. Jedním z hlavních faktorů je vzdálenost od jádra. Síla signálu klesá se čtvercem vzdálenosti a čím je sonda dál od povrchu, tím slabší signál dostává. Rosetta musí před přenosem letět po správné dráze, aby zachytila signál z Philae. Některé oběžné dráhy to umožňují snáze, jiného obtížněji. Nutná je i přesná orientace sondy v prostoru. Anténa je totiž nepohyblivá a proto se musí Rosetta správně otočit, aby zachytila signál v ideální síle.

Snížení výšky oběžné dráhy z 200 na 180 kilometrů zatím moc velký výsledek nepřineslo. 30. června by proto měla Rosetta klesnout ještě o 20 kilometrů níže. Kometa se sice blíží ke Slunci a její aktivita roste, ale sonda momentálně obíhá nad terminátorem – přechodem světla a stínu, kde jsou výtrysky méně časté. Sečteno a podtrženo – komunikace je závislá na mnoha faktorech a změna jednoho z nich ještě nemusí znamenat, že se problém vyřeší. Jedno je ale jisté. Radost po znovuprobuzení modulu utichla a operátoři se pouští do tvrdé práce, aby z Philae vymačkali pokud možno co nejvíce informací.

Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CIbn6wZWgAAKROt.png
http://www.esa.int/…/Comet_on_15_June_2015_NavCam.jpg

Další podobné články

Philae dělá vědu Hledání Philae úspěšně pokračuje Hledání organických molekul na povrchu komety Poprvé na kometě – už příští týden v Plzni