Argentinská družice Satelite de Aplicaciones Cientificas-D, označovaná zkratkou SAC-D, která na své palubě nese americký přístroj Aquarius, měla na oběžné dráze pracovat 5 let. Místo toho ukončila svůj provoz po čtyřech letech. 8. června totiž družici potkal problém na elektroinstalaci, který způsobil její konec. I přesto, že měl satelit fungovat ještě rok, výsledky ukazují, že hlavní vědecký přístroj na palubě – americký Aquarius stačil nasbírat potřebné množství dat. Družice byla v první řadě určená ke sledování oceánu s hlavním důrazem na měření salinity (slanosti) na různých místech. Kromě toho měřil také vlhkost pozemské půdy.
Rozbory telemetrie ukazují, že 8. června satelit ztratil schopnost regulovat energii a tím pádem přišel o možnost stabilizovat svou oběžnou dráhu. SAC-D / Aquarius vynesla 10. června 2011 na oběžnou dráhu raketa Delta II startující z Vandenbergovy základny. Družice se momentálně nachází ve výšce 650 kilometrů. 1350 kilogramů při startu vážící SAC-D byl největším satelitem, jaký kdy Argentina postavila.
Zdroj: http://imagecache.jpl.nasa.gov/
Tento satelit byl zároveň historicky první družicí, která měla měření salinity jako svůj hlavní úkol. Tuto veličinu měří i evropská Soil Moisture and Ocean Salinity (SMOS), nebo americká Soil Moisture Active Passive (SMAP), ale tyto satelity jsou v první řadě zaměřené na měření vlhkosti půdy a mořskou salinitu dělají jen okrajově.
V oficiálně vydaném prohlášení je mise družice SAC-D / Aquarius hodnocena jako úspěšná. Nasbíraná data vědcům pomohou lépe chápat vývoj počasí, včetně jeho globálních projevů, což se týká například fenoménu El Niňo. jelikož satelit poskytoval každý týden globální mapu mořské salinity, bylo možné z naměřených dat vyčíst jak geograficky podmíněné, ale také sezónní, nebo každoroční změny koncentrace soli.
Zdroj: https://directory.eoportal.org
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/11/Aquarius_SAC-D_satellite.png
http://imagecache.jpl.nasa.gov/images/640×350/salinity_daily-640-640×350.jpg
https://directory.eoportal.org/documents/163813/205553/SACD_Auto18
Řekl bych, že by tam měl být vidět vliv Amazonky, ale není. Nebo je, ale o hodně méně než bych čekal….
Také jsem nad tím přemýšlel. Vím, že na Amazonce jsou velké přílivy a tudíž by mohla slaná voda pronikat více do vnitrozemí a více se mísit se slanou. Ale to je jen můj osobní odhad. Nebo bude záležet na lokalitě. U delt jiných velkých řek to není jednoznačné, někde je voda slaná více, jinde méně. Do hry bude určitě vstupovat více faktorů než jen velikost řeky.
Ano, ve hře je více faktorů, viz. například porovnání Dunaje a Rhone.