sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-48)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

GHGSat

Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.

Anduril

Společnost Anduril, která se zabývá obrannými technologiemi, a startup pro vesmírnou dopravu Impulse Space se připravují na demonstraci autonomního setkání a přiblížení na geostacionární oběžné dráze Země. Test je plánován na rok 2026.

SpaceX

SpaceX očekává, že začne testovat služby přímého přenosu dat do zařízení s využitím nově získaného spektra od společnosti EchoStar již koncem příštího roku.

Swissto12

Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.

Telesat

Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.

Vast

Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Mezinárodní hlídač oceánů skončil

Argentinská družice Satelite de Aplicaciones Cientificas-D, označovaná zkratkou SAC-D, která na své palubě nese americký přístroj Aquarius, měla na oběžné dráze pracovat 5 let. Místo toho ukončila svůj provoz po čtyřech letech. 8. června totiž družici potkal problém na elektroinstalaci, který způsobil její konec. I přesto, že měl satelit fungovat ještě rok, výsledky ukazují, že hlavní vědecký přístroj na palubě – americký Aquarius stačil nasbírat potřebné množství dat. Družice byla v první řadě určená ke sledování oceánu s hlavním důrazem na měření salinity (slanosti) na různých místech. Kromě toho měřil také vlhkost pozemské půdy.

Rozbory telemetrie ukazují, že 8. června satelit ztratil schopnost regulovat energii a tím pádem přišel o možnost stabilizovat svou oběžnou dráhu. SAC-D / Aquarius vynesla 10. června 2011 na oběžnou dráhu raketa Delta II startující z Vandenbergovy základny. Družice se momentálně nachází ve výšce 650 kilometrů. 1350 kilogramů při startu vážící SAC-D byl největším satelitem, jaký kdy Argentina postavila.

Systém vytváření globálních map z jednotlivých průletů
Systém vytváření globálních map z jednotlivých průletů
Zdroj: http://imagecache.jpl.nasa.gov/

Tento satelit byl zároveň historicky první družicí, která měla měření salinity jako svůj hlavní úkol. Tuto veličinu měří i evropská Soil Moisture and Ocean Salinity (SMOS), nebo americká Soil Moisture Active Passive (SMAP), ale tyto satelity jsou v první řadě zaměřené na měření vlhkosti půdy a mořskou salinitu dělají jen okrajově.

V oficiálně vydaném prohlášení je mise družice SAC-D / Aquarius hodnocena jako úspěšná. Nasbíraná data vědcům pomohou lépe chápat vývoj počasí, včetně jeho globálních projevů, což se týká například fenoménu El Niňo. jelikož satelit poskytoval každý týden globální mapu mořské salinity, bylo možné z naměřených dat vyčíst jak geograficky podmíněné, ale také sezónní, nebo každoroční změny koncentrace soli.

Mapa globální salinity mezi 25. srpnem 2011 a 26. březnem 2012.  Stupnice napravo ukazuje koncentrace soli v gramech na kilogram vody
Mapa globální salinity mezi 25. srpnem 2011 a 26. březnem 2012. Stupnice napravo ukazuje koncentrace soli v gramech na kilogram vody.
Zdroj: https://directory.eoportal.org

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/11/Aquarius_SAC-D_satellite.png
http://imagecache.jpl.nasa.gov/images/640×350/salinity_daily-640-640×350.jpg
https://directory.eoportal.org/documents/163813/205553/SACD_Auto18

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Tomi
Tomi
10 let před

Řekl bych, že by tam měl být vidět vliv Amazonky, ale není. Nebo je, ale o hodně méně než bych čekal….

Michael Voplatka
10 let před
Odpověď  Tomi

Také jsem nad tím přemýšlel. Vím, že na Amazonce jsou velké přílivy a tudíž by mohla slaná voda pronikat více do vnitrozemí a více se mísit se slanou. Ale to je jen můj osobní odhad. Nebo bude záležet na lokalitě. U delt jiných velkých řek to není jednoznačné, někde je voda slaná více, jinde méně. Do hry bude určitě vstupovat více faktorů než jen velikost řeky.

Petr
10 let před

Ano, ve hře je více faktorů, viz. například porovnání Dunaje a Rhone.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.