„Když Číňané letí na Měsíc, tak my taky!“ vzkazují Japonci

Selene-2, zdroj:jaxa.jp

Co se týče nepilotovaných landerů, má Měsíc v hledáčku nejen americká NASA nebo soukromé subjekty snažící se o úspěch v soutěži Google Lunar X Prize, ale zejména Čínská kosmická agentura, která při jeho výzkumu sbírá poslední dobou jeden vavřín za druhým. To si samozřejmě nechce nechat líbit velký asijský rival, Japonsko. Tamější agentura JAXA se však musí potýkat s tím, že Měsíc není v jejím kosmickém rozpočtu takovou prioritou, pro kterou by bylo alokováno dostatečné množství peněz a lidských zdrojů, aby mohla čínskému programu být i nadále vyrovnaným soupeřem.

Při dobývání orbity Měsíce se Japoncům zpočátku dařilo před čínským programem držet náskok. Sonda SELENE nebo chcete-li Kaguya, která poslala úchvatné HD záběry měsíčního povrchu, měla na své palubě lepší vybavení než její čínská konkurentka Chang’e 1. Navíc se jí povedlo na dalších drahách usadit dva subsatelity, které jednak pomáhaly s retranslací a dále měly i svůj vlastní vědecký program včetně měření gravitačního a magnetického pole. Pak ale čínský program nabral na obrátkách, čehož výsledkem bylo měkké přistání na povrchu a vysazení roveru, zatímco japonskému byl naopak přiškrcen rozpočet.

Původní SELENE-2 i s roverem, uzpůsobeným pro odběry vzorků. zdroj:eeis.t.u-tokyo.ac.jp

Původní SELENE-2 i s roverem, uzpůsobeným pro odběry vzorků.
zdroj:eeis.t.u-tokyo.ac.jp

Narozdíl od ostatních agentur, se ta japonská nemůže spoléhat na vylepšování své finanční situace z vojenských rozpočtů, takže se snaží spolupracovat s dalšími institucemi, například s Agenturou pro vědu a technologie (AST) nebo na mezinárodním poli. Ostatně díky mezinárodní spolupráci má dnes svůj modul na ISS a několik Japonců se na nízký orbit také podívalo. Rozjet ale svůj vlastní pilotovaný program, tím méně směřovaný v budoucnu k přistání na Měsíci si JAXA narozdíl od čínské CNSA dovolit nemůže. Avšak nepokusit se o bezpilotní přistání na Měsíci je v současné době, kdy znovu ožívá zájem mocností o našeho souputníka, zejména o jeho zdroje, dost krátkozraké a Japonci to dobře ví.

Ambiciózní program SELENE-2, nástupce jedničky, jenž měl bezpečně přistát na povrchu a vysadit na něj rover, se nedostal k realizaci. To donutilo Japonce k úspornějším návrhům, které by přesto umožnily měkké přistání na povrchu.

SLIM přistává na Měsíci zdroj: jaxa.jp

SLIM přistává na Měsíci
zdroj: jaxa.jp

Výsledkem je nízkonákladová mise SLIM programu SPRINT (SLIM se proto označuje také jako SPRINT-C). Není sice zatím oficiálně schválena, ale JAXA ji minulé pondělí předložila spolu s důraznými argumenty, které by ji měly pomoci prosadit, na vládní panel Ministerstva školství, kultury, sportu, vědy a technologií. Peníze na SLIM by se měly objevit hned v příštím fiskálním roce.

K Měsíci by se měla vydat v roce 2018 nebo 2019. Nosičem bude nová japonská levná raketa Epsilon. Podobně jako mise SPRINT-A (kosmická observatoř Hisaki, start 2013) a SPRINT-B (ERG – Energization and Radiation in Geospace, start zřejmě podzim 2015) i SLIM se musí vejít do nevelkého nákladového prostoru rakety a hlavně do hmotnostního omezení pod 500 kg. To by se mělo povést, neboť očekávaná hmotnost je 440-460 kg, přičemž „suchá“ hmotnost je pouhých 130 kg.

Trajektorie sondy SLIM zdroj:jaxa.jp

Trajektorie sondy SLIM
zdroj:jaxa.jp

K Měsíci se vydá podobným způsobem jako její předchůdkyně SELENE po velmi protáhlé eliptické dráze (viz obrázek). Není to sice nejrychlejší, ale zato velmi ekonomický způsob, takže je bezpilotními stroji často používán. Na změny trajektorie a hlavně na závěrečné brzdění použije sonda hlavní motor o tahu 500 Newtonů. Pro drobné korekce slouží 20-ti newtonové motorky. Přistání by se mělo realizovat s přesností na sto metrů, což je o řád výše než doposud bezpilotní stroje dokázaly. Nároky na navigační systém jsou tak poměrně velké. K dispozici má proto sonda pokročilé kamerové a laserové systémy i radar v podstatně kompaktnějším provedení než její čínská konkurentka Chang’e 3.  JAXA si tak může dovolit zvolit atraktivní lokalitu. Zálusk má na některou z lunárních jeskyní, které objevila sonda SELENE.

Předpokládané místo přistání Marius Hills v blízkosti lunární jeskyně (označené šipkou) zdroj.jaxa.jp

Předpokládané místo přistání Marius Hills v blízkosti lunární jeskyně (označené šipkou)
zdroj.jaxa.jp

Nejvážnějším kandidátem je přibližně 65 metrů široký světlík v oblasti Marius Hills, nacházející se v Oceánu bouří. SLIM zde bude zkoumat jeskyni buď pouze ze svého stacionárního stanoviště nebo bude mít na své palubě i jednoduchý dvoukolový rover s několika kamerami, který by se vydal k okraji otvoru.

Zkušenosti získané při vývoji i při samotné misi chce JAXA využít pro sondy, které se vydají v budoucnu k dalším tělesům v naší Sluneční soustavě. Pracuje také na možnosti odběru vzorků, který by se dal využít pro nástupce SLIMu.

Výzkum jeskyní je pro změnu místem potenciální lidské základny, která by v zastíněných částech získala přirozenou ochranu proti kosmické radiaci. V oblasti lidské přítomnosti na Měsíci se však Japonci spoléhají na mezinárodní spolupráci podobně jako v případě ISS. Pro budoucí základnu už teď připravují některé technologie, například humanoidního robota na solární pohon s pásovým podvozkem místo nohou.

Robot pro budoucí lunární základnu. Vlevo předpokládaná finální podoba, vpravo rozpracovaný prototyp. zdroj:web-japan.org

Robot pro budoucí lunární základnu. Vlevo předpokládaná finální podoba, vpravo rozpracovaný prototyp.
zdroj:web-japan.org

Držme Japonsku palce, ať se mu přistání na Měsíci povede. Stalo by se tak po USA, SSSR a Číně teprve čtvrtou zemí, která to dokázala.

Zdroje informací:
Facebookový profil JAXA
http://danielmarin.naukas.com/2015/04/25/slim-japon-vuelve-a-la-luna-en-2018/
http://web-japan.org/trends/09_sci-tech/sci110303.html
http://forum.kosmonautix.cz/forum/viewtopic.php?f=38&t=490
http://en.wikipedia.org/wiki/SELENE
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cchang-e_1

Zdroje obrázků:
http://www.jspec.jaxa.jp/e/activity/images/selene2/pic_01.jpg
https://scontent-vie.xx.fbcdn.net/
http://www.eeis.t.u-tokyo.ac.jp/?plugin=ref&page=EEEC%20Faculty%2FKUBOTA%20Takashi&src=KUBOTATakashi_pic01.jpg
http://web-japan.org/trends/09_sci-tech/images/l_scia110303.jpg
http://web-japan.org/trends/09_sci-tech/images/scib110303.jpg
http://www4.plala.or.jp/klesa108/diary/20090719/rover.jpg
http://danielmarin.naukas.com/files/2015/04/Captura-de-pantalla-2015-04-25-a-las-20.54.21-455×640.png
http://danielmarin.naukas.com/files/2015/04/Captura-de-pantalla-2015-04-25-a-las-21.28.38-580×376.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

10 komentářů ke článku “„Když Číňané letí na Měsíc, tak my taky!“ vzkazují Japonci”

  1. vedator napsal:

    cina, japonsko, rusko, ESA, NASA, GLXP-trosku vela hracov s malymi rozpoctami a vedomostami. skoda, ze sa nevedia spojit. moja mala utopia je zazit stalu zakladnu a posadku na mesiaci.

    • Tomáš Kohout Redakce napsal:

      Myslím, že stálá základna na Měsíci by byl důstojný cíl lidstva pro příští půstoletí. Zatím to je jeden z možných cílů agentur spolupracujících na ISS. Ty proklamace jsou sice opatrné, protože to nejvíc záleží na rozpočtech, ale nikdo se k tomu nestaví zamítavě.

  2. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Jen ať je na Měsíci konečně živo. Za posledních 40 let tam přistála jen jednou Čína a to je teda docela slabota. A líbí se mi i ten nápad prozkoumat nějakou konkrétní opravdu malou lokalitu, navíc pokud byla objevena Kaguyou – tedy japonský průzkum povrchu na základě japonského objevu z oběžné dráhy. To má určitě něco do sebe.

    • Tomáš Kohout Redakce napsal:

      Taky budu rád, když provoz okolo Měsíce a na jeho povrch trochu zhoustne. Příští rok by se měly vydat k Měsíci týmy Google Lunar X Prize(GLXP). Pět jich teď obdrželo dílčí finanční ocenění. A uvidíme, co NASA a ESA. ESA nedávno vyvíjela software pro měkké přistání na Měsíci. Ten by chtěla využít pro přistání sondy Lunar lander na jižním pólu Měsíce v roce 2018. Podobně jako Japonci i Evropané by rádi navázali na spolupráci v projektu ISS, tentokrát mezinárodní spoluprací u Měsíce. Michal Václavík z České kosmické kanceláře nedávno tento trend potvrdil ( http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=24&t=339&p=47033#p47033 ). NASA svůj zájem o Měsíc dlouhodobě deklaruje a snaží se do něj zapojit soukromníky, podobně jako v případě ISS. O tom jsem tu psal nedávno: https://kosmonautix.cz/2015/01/kdopak-nam-to-chce-pristat-na-mesici/ .

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Na Měsíc se opravdu chystá kdekdo. Uvidíme, co se z toho naplní. Na definitivní podoby misí v rámci GLXP jsme velmi zvědav. Myslím, že můžeme čekat opravdu různorodé moduly i rovery. Jako leader se zatím tváří asi Astrobotic. A hlavně lze tuto akci brát zcela vážně, není to jen nějaký sen nebo kdovíco jako třeba mise Mars One.

        A co Rusko? Vyhlásili pokračování programu Luna dalšími pěti sondami (25-29). Jak moc to lze brát vážně?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Bohužel Lunar lander je momentálně u ledu kvůli nedostatku peněz.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Hm, říkal jsem si, že se o tomto projektu přestalo mluvit…. Ambiciozní je třeba taky plán britské společnosti Lunar Mission, která chce asi za devět let nechat přistát sondu na měsíčním pólu. Což by nebylo nic extra, ale má se vrtat do hloubky 25 metrů. Což už extra je.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.