Až v roce 2018 odstartuje toužebně očekávaný Webbův teleskop, bude muset provést složitou sekvenci pohybů, které jej rozloží do operačního stavu. Teleskop bude totiž tak velký, že by se v rozloženém stavu nevešel pod žádný aerodynamický kryt rakety. Aby všechno proběhlo na jedničku, musí se každý krok zvrubně otestovat v laboratoři. O tom, že se se zkouší rozkládání celé „trojnožkové“ konstrukce, jsme informovali již v tomto článku. Zkoušky ale pokročily a Technici v Goddardově středisku postoupili do další fáze – tentokrát se zkouší rozkládání konstrukce s rozměry dvoupatrového domu i s přiloženým sekundárním zrcadlem (na obrázku). Žlutá konstrukce v tomto případě simuluje podmínky stavu beztíže, ale požadavky jsou přísné – při rozložení musí být pozice přesná na jeden milimetr.
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/…/705719main_IMAGE3-Operation-SMALL_full.jpg?itok=iPqqz68h
Děkuji za video. V porovnání s lidskou postavou vynikne o jak rozměrnou konstrukci se jedná. Až tam bude (v L2) bude to „bomba“. Těžko předvídat jak hluboké budou dopady dat, která přinese, do lidského poznávání vesmíru…
To jistě, navíc „výkonnost“ dalekohledů stoupá s časem, takže objevy mohou být časem epochální. No, snad životnost neskončí v nejlepším.
Úplně mi zamrazilo pře sledování animace rozvinutí dalekohledu. Když si vzpomenu, kolikrát se to v historii kosmonautiky nepodařilo, a tohle je mnohonásobně složitější operace, nezbývá než držet palce.
To je pravda, NASA si je toho velmi dobře vědoma, ale dnešní technika už je mnohem vyspělejší a proto si může klást větší cíle. Navíc všechny technologie JWST prochází mimořádně důkladným testováním. Testovací hardware se vyrábí téměř stejně jako ten letový, aby bylo možné všechno co nejlépe otestovat.
Mám trochu obavy z namáhání konstrukce dalekohledu při startu. Jaký nosič vlastně hodlají použít?
Aha, bude to Ariane5.
Ano vybrali Ariane 5. I vibrace při startu jsou důvodem, proč bude dalekohled složený – pak může lépe odolávat působení sil.
Nie je to trochu privelke riziko, takyto projekt? V pripade HST sme (vtedy) aspon mali moznost vyslat servisne misie, ak bolo treba.
V pripade tohoto teleskopu to asi nebude mozne, alebo sa mylim?
Kedze tu ide o milimetre a vsetko musi klapnut, tak spoliehanie na to, ze to vyjde mi pride ako odvazne. Kazdopadne drzim palec.
Právě proto se všechno tak důkladně a opakovaně testuje. Proto se testovací hardware vyrábí téměř navlas stejně jako ten letový, což misi tak enormně prodražuje.
Bohužel to možné nebude. I kdybychom pořád ještě disponovali flotilou raketoplánů. Dalekohled totiž umístíme čtyřikrát dále než jsme kdysi umístili Měsíc.
a nezvládne to napr. Orion? či to je priveľké sci-fi?
Teoreticky ano, ale JWST má startovat v roce 2018, Orion poprvé poletí s posádkou až o tři roky později.
Navíc je ohromný rozdíl, pokud od začátku konstruujete nějaký přístroj tak, aby jej bylo možné opravovat, nebo pokud děláte přístroj u kterého se opravovat nedá. Stačí když uvedu jednoduchý příklad: Opravovatelný přístroj bude mít díly spojené pomocí šroubů, neopravovatelný je bude mít svařené / slepené / zatavené. A to byl jen nástřel jednoho jediného konstrukčního prvku.
Osobně tomu moc nevěřím. Bude úspěch, pokud se do roku 2020 uskuteční let Orionu alespoň k asteroidu (nebo k velkému balvanu), který bude přivlečen k Měsíci. Natož aby se konala výprava do L2. V budoucnu určitě ano, ale to už bude mít JWST doslouženo. HST sice maká už 25 let, ale bez průběžných oprav by už dávno dosloužil.
Tak to jsem přehnal. Rok 2020 opravdu nehrozí. To by mohl být max. tak teprve start automatické mise ARM, která má ten balvan ulovit.
SpaceX kromě rychlíku na Mars jistě na požádání zavede i regionální linku Země—L2/Země/Slunce.
„nez jsme kdysi umistnili Mesic“ … tak to bolo pekne
nenašla by sa nejaka animacia celeho rozlozenia, tu je to len take zjednodusene
tak už som našiel… https://www.youtube.com/watch?v=bTxLAGchWnA