Dragon V2 od SpaceX, CST100 od Boeingu, nebo Dream Chaser od Sierra Nevada Corp.? Debata ohledně výběru budoucí americké pilotované lodi vzbuzovala ještě v polovině loňského roku mnoho vášní v odborné i laické veřejnosti. Byť jsou karty rozdány (NASA dále financuje jen lodi CST100 a Dragon V2), zajímavý pohled na všechny projekty nabízí stav plnění milníků ještě z minulého kontraktu: všechny měly být dokončené do dubna 2014, ale rok se s rokem sešel a ještě tomu tak není.
Nejprve malý výlet do historie: NASA zadala kontrakt CCICap (Commercial Crew Integrated Capability) třem výše uvedeným firmám v srpnu 2012. Největší částku (460 mil. dolarů) si odnesl Boeing se svou lodí CST100: přislíbila splnit devatenáct milníků.
V závěsu byla SpaceX (440 mil. dolarů) s lodí Dragon V2 a peněžním plněním vázaným na čtrnáct milníků. A nakonec to byla Sierra Nevada Corp. (212,5 mil. USD) s miniraketoplánem Dream Chaser, která slíbila splnit devatenáct bodů kontraktu. K těmto bodům pak ve všech třech případech přibylo ještě po jednom, který se týkal certifikace pro požadavky NASA: ve všech případech měl hodnotu kolem 10 mil. dolarů (pro cifršpióny: Boeing 9,6 mil. USD, SpaceX 9,6 mil. USD a Sierra Nevada Corp. 10 mil. USD).
Loni v srpnu vydal Boeing tiskovou zprávu, že jako první splnil všechny stanovené milníky. Sice se tříměsíčním zpožděním, ale jako první – a dodnes jediný.
Zajímavé je, že Sierra Nevada Corp. dosud nemá splněné čtyři milníky (tři z původního kontraktu, čtvrtý přidaný certifikační).
Jde o následující:
- 4B Engineering Test Article Flight Testing. Nejméně jeden a nejvíce pět volných bezpilotních letů prototypu raketoplánu Dream Chaser v atmosféře. Uskutečnil se jeden let (26. října 2013), ale prototypu se tehdy nevysunula přistávací noha a let skončil havárií. Toto ale není hlavní problém, proč milník dosud nebyl splněný: při prvním letu prostě nebyla nasbírána všechna požadovaná data z letové fáze (teoreticky mohla být, ale nebyla). Pokud chce Sierra Nevada Corp. na odměnu 8 mil. USD dosáhnout, musí uskutečnit ještě nejméně jeden let. Snad koncem letošního roku.
- 9 Risk Reduction and TRL Advancement Testing. Slíbený termín v květnu 2014, cena 17 mil. dolarů.
- 9A Main Propulsion and RCS Risk Reduction and TRL Advancement Testing. Slíbený termín v květnu 2014, cena 8 mil. dolarů.
- 15A Reaction Control System Testing — Incremental Test No. 1. Jeden z přidaných milníků, který nebyl součástí původního kontraktu CCICap. Termín splnění červenec 2014 a cena 10 mil. dolarů.
Suma sumárum: firma Sierra Nevada Corp. dosud neodvedla práci za 43 mil. dolarů. Ještě větším hříšníkem je ovšem SpaceX s pěti nesplněnými milníky (percentuálně vyjádřeno je to více než třetina neodvedené práce, ale pochopitelně není milník jako milník). Jde o následující:
- 7A Delta Ground Systems Preliminary Design Review (PDR). Původně slíbený do března 2014, částka 1 mil. dolarů.
- 11 – Pad Abort Test. Test záchranného systému v případě selhání rakety na rampě. Slib prosinec 2013, částka 30 mil. dolarů. Podle posledních informací bychom se zkoušky měli dočkat koncem dubna či počátkem května.
- 12 Dragon Primary Structure Qualification. Termín leden 2014, cena 30 mil. dolarů.
- 13 Integrated Critical Design Review (CDR). Termín březen 2014, cena 40 mil. dolarů.
- 14 InFlight Abort Test. Test záchranného systému za letu prvního stupně rakety Falcon 9; aktuálně se s ním počítá koncem letošního roku. Termín duben 2014, cena 30 mil. dolarů.
Takže firma SpaceX ještě nedokončila práci za 131 mil. dolarů. Protože NASA měla vyplacení jednotlivých položek podmíněno splněním termínu, teoreticky by nemusela platit nic. Prakticky ale tyto sankce neuplatňuje; představují jen jakousi pojistku – viz Rocketplane Kistler (firma, která v roce 2006 získala kontrakt na dopravu nákladů na ISS, ale po roce nepředstavila vůbec nic; NASA poté od smlouvy odstoupila a na její místo vybrala náhradníka). Aby bylo formalitám učiněno zadost, byla nyní uzavřena dohoda s oběma „hříšníky“. SpaceX má na splnění svých závazků čas do 31. prosince 2015, SNC dokonce až do konce března 2016. Jen pro úplnost: NASA už loni uzavřela jeden „dodatek“ o odevzdání dlužné práce do 31. března 2015. Jinými slovy: až bude inzerovaný další pokrok v programu Dream Chaser, není třeba dávat chladit šampaňské a hlaholit, že miniraketoplán ještě žije. To jen firma SNC dělá práci, kterou nabídla a slíbila předat již dávno. V případě SpaceX je to podobné, ale s rozdílem toho, že loď Dragon V2 dále žije a připravuje se na pilotované starty.
Výše uvedené každopádně znamená, že kontrakt uzavřený na půldruhého roku, se protáhne na roky tři. Tedy na dvojnásobek. I podle plnění slíbených termínů a zkušeností s jednotlivými dodavateli se zřejmě NASA řídila, když označila loď CST100 za nejzralejší a u zbývajících dvou projektů varovala před průtahy či možnými technickými komplikacemi.
Poznámka pod čarou: Tento článek není jakýmkoliv osobním komentářem autora, ale jen shrnutím (ne)plnění závazků nabídnutých a smluvně podchycených v rámci kontraktu CCICap (Commercial Crew Integrated Capability). Nic víc, nic méně.
Další informace:
https://www.nasa.gov/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
NASA
SpaceX
Boeing
Tak tomu nerozumím. Jak může Boeing mít splněno, když Pad Abort Test CST-100 ještě vůbec nepodstoupila?
Protože „Pad Abort Test“ Boeingu je plánovaný až na únor 2017 a není součástí kontraktu CCICap, ale Commercial Crew Transportation Capability (CCtCap). Jde o následný kontrakt, Boeing v tomto případě tedy není ve skluzu.
Tady je třeba si uvědomit, že každá firma při soutěžení zakázky nabídla svoji vlastní vývojovou větev a posloupnost kroků. NASA ji mohla (nebo nemusela) akceptovat.
Velmi zajímavý článek. Trochu nerozumín situaci okolo SNC. Dream Chaser je pro dopravu osob již „odpískán“, ale NASA je smluvně stále vázána vyplatit částku (celkem 43 Mil USD) při splnění 3+1 milníků? K čemu to je?
Dobrá otázka. Technicky k ničemu (vývoj dále nepokračuje – resp. SNC pokračuje v rámci „konzultačního“ kontraktu: NASA nedává peníze, jen konzultace; takže de facto nepokračuje). Ekonomicky taky. Smluvně přislíbená práce nebyla dodána včas, není tedy zač platit.
Osobně to vnímám jako snahu pomoci soukromému sektoru (on i Boeing měl při milnících CST-100 skluz, tak by bylo fér „podržet“ i ostatní). A možná i snahu získat zajímavá data, která budou využitelná v dalších programech. O zkušenostech nemluvě.
A také dobré vztahy s partnery: uvědomme si, že SNC musí pro práci na těchto milnících platit lidi. Ne plánovaného půldruhého roku, ale třeba tři roky. To už nejde jen ze zisku, to už z principu musí jít z vlastní kapsy. Pozdější platba tak jen mírní ztrátu, nikoliv pokrývá náklady. Když NASA neuhradí, představuje to pro dodavatele do budoucna problém (jak vysvětlí před akcionáři „sekeru“ desítek miliónů dolarů).
A možná – a teď spekuluji – je to „efekt státní organizace“. Zkusili jste někdy jako úředník na konci roku nebo projektu vrátit peníze zpět do rozpočtu, že jste je nespotřebovali? Příště dostanete méně, nebo jsou zpochybněny všechny ostatní rozpočty. Přirovnal bych to k tomu českému „utrácení na konci roku“.
Suma sumárum: je jednodušší ten program dotáhnout do konce, byť se dnes jeví jako slepá ulička.
Erár je stejný všude na světě. Zde se ukazuje, jak pravdivá je jedna poučka: „Stát je schopen utratit jakoukoliv výši daňových příjmů“ ;-).
Kdyby platila tato poucka tak by to bylo super. Bohuzel plati poucka „Stat je schopen utratil jakoukoliv vysi danovych prijmu a na zbytek si pujcit“ 🙁
naprosto souhlasím, je to taková EXTENDED verze původní poučky 🙂
Já tomu porozuměl tak, že prostě i kdyby stát teoreticky vybíral 200 % daň, tak by měl pořád málo a byl v mínusu…
Mimo téma: Váš blog Kosmonaut.cz už definitvně umřel a s Vašimi články/příspěvky se budeme setkávat jen zde?
Na to kdybych znal odpověď… Zatím na obnovení opravdu nemám časovou kapacitu, ale zároveň z mnoha důvodů nechci říci definitivní „game over“.
Každopádně s mou tvorbou se lze setkávat i nadále nejen zde (aktuálně má šéfredaktor Dugi ve forotě tuším čtyři nebo pět mých dalších článků): píšu pro různé časopisy, dělám přednášky pro veřejnost (pro představu: minulý týden Brno, tento Letovice, příští Prostějov; neveřejná vystoupení pro školy apod. v to nepočítaje).
Opět musím s údaji z pera TP nesouhlasit. Jsou zastaralé, nebo zkreslené. Podle informací ze 4.3.2015 zbývá SpaceX z kontraktu CCiCap dokončit pouze 2 milníky z 20 :
11 – Pad Abort Test …….. 30 mil USD
14 – InFlight Abort Test … 30 mil USD
Zbývá tedy dodat práci za 60 mil, což je 13% z celkové hodnoty kontraktu. Testy jsou momentálně v plánu na:
PAT : 2.5.2015
IAT : 07/2015
[Opět musím s údaji z pera TP nesouhlasit.]
Na vyjádření ke své osobě reagovat nebudu. Okopávání kotníků přenechávám těm, které to uspokojuje.
[Jsou zastaralé, nebo zkreslené. Podle informací ze 4.3.2015 zbývá SpaceX z kontraktu CCiCap dokončit pouze 2 milníky z 20 :
11 – Pad Abort Test …….. 30 mil USD
14 – InFlight Abort Test … 30 mil USD
Zbývá tedy dodat práci za 60 mil, což je 13% z celkové hodnoty kontraktu. Testy jsou momentálně v plánu na:
PAT : 2.5.2015
IAT : 07/2015]
Díky za opravu! Článek jsem napsal před několika měsíci, pak nějaký čas ležel u mě „v šuplíku“ – a pak zase nějaký čas ležel u Dugiho, protože je součástí dávky, jíž jsem reagoval na výzvu autorům, aby měl nějakou zásobu (takto má v zásobě ještě asi pět). Prostě jsem ho od doby vzniku nepřekontroloval. Jasně, internetový článek by měl vyjít hned po napsání (což je jasné každému pasivnímu konzumentovi), ale někdy je zásobu prostě potřeba udělat (což je naopak jasné každému aktivnímu tvůrci).
Podstatu článku to ale nemění: SpaceX ani SNC neodevzdaly svoji práci včas (termín byl duben 2014) a mají zásadní skluz.
Podstatou mého komentáře není ani tak okopávání kotníků, jako upozornění pro ostatní čtenáře, že tvé informace mají brát s velkou rezervou a nepovažovat je za důvěryhodný zdroj aktuálních informací.
Pokud mají články v L+K, Kozmosu a podobně informační zpoždění několik týdnů až měsíců, tak by se to ještě dalo pochopit, redakce tištěných periodik nefungují on-line a čtenáři to ví. Článek na webovém portálu o kosmonautice ale takovou nepřesností trpět nemůže – zcela tak totiž ztrácí svou vypovídací hodnotu.
Pokud píšeš články pro e-zine do šuplíku, tak u něj musí být uvedeno, ke kterému datu byly informace aktuální / relevantní. Pokud to ve (u) článku chybí, tak je čtenář uveden v omyl, protože je pochopitelně považuje za aktuální a nemůže tušit, že jsou několik měsíců staré. Takový článek postrádá informační hodnotu.
U začínajícího publicisty by se takový nedostatek ještě dal pochopit, u matadora s tvými zkušenosti to zní spíš jako výmluva.
Aky je potom zmysel internetoveho portalu, ktory zadrzuje napisane clanky dni alebo tyzdne? Tento portal prinasa kazdodenne informacie, ktore musia byt aktualne, inac jeho existencia nema zmysel a nikto by tu nechodil citat stare spravy. osobne sa velmi cudujem redakcii, ked TP ma vo fronte na publikovanie dalsie 4 spravy….
Od Tomáše Přibyla máme v zásobě ještě asi čtyři články, které mi poslal před pár dny. Mohl bych je vydat třeba ve čtyřech po sobě jdoucích dnech, ale to nechci – Tomáš poslal především nadčasové články – tohle je zrovna tématická výjimka. Sám Tomáš přišel s návrhem, aby se tyto články použily jako rezerva pro případ, že se momentálně nebude dít nic aktuálního, co by za článek stálo. Na druhou stranu sám nechci vydávání článků zdržovat, myslím si, že každý týden bychom mohli uvolnit jeden, takže během měsíce by mohly být současné články „venku“.