Pokud jste se třeba během úterý na našem blogu začetli do článku o Jacku Schmittovi, možná jste na chvíli zalitovali, že jsou časy Apolla pryč. Vzrušující doba, kdy kosmonautika coby nové odvětví lidské činnosti konala převratné kroky jako na běžícím pásu a každý z nich s sebou nesl zhmotněnou budoucnost, je už bohužel minulostí. Od sedmdesátých let jsme se v oblasti pilotovaných letů nedostali dál, než na nízký orbit, přes všechny naděje a sliby nejrůznějších činitelů a politiků. Přednost dostává údajné řešení problémů zde, na Zemi. Abych byl upřímný, nezdá se mi, že by problémy ubývaly – spíše naopak. Přesto, nebo možná právě proto, kosmonautika ve srovnání třeba s vojenskými rozpočty živoří na kraji zájmu. Je pro mě těžko pochopitelné, že vojenský rozpočet USA z roku 2011 by zaplatil veškeré projekty za celou dobu existence NASA. Zkrátka, priority politiků (a bohužel i velké části voličů) jsou jinde, než ve vesmíru. Proto nám zejména v oblasti pilotovaného programu nezbývá, než se dívat zpět do minulosti a alespoň zprostředkovaně prožívat heroické chvíle, kdy jsme chodili po Měsíci a Mars byl zdánlivě na dosah.
Ovšem internet nám umožňuje toto snění dotáhnout do poměrně zajímavých detailů. V dnešním krátkém článku chci váženým čtenářům nabídnout dvě webové stránky, které se týkají projektu Apollo a díky kterým může mít člověk alespoň přibližný pocit, že je přímo v centru dění.

První stránkou je „firstmenonthemoon.com“. Jejím prostřednictvím si můžete připomenout napjaté chvíle během přistávacího manévru Apolla 11 v červenci 1969. Po krátkém načtení a potvrzení stiskem tlačítka se před divákem objeví obrazovka, rozdělená na několik polí. Levá horní část je věnována komunikaci mezi astronauty a Zemí. Zde můžeme vidět přepis komunikace. Pod touto částí je okénko, ve kterém vidíme, odkud se právě hovoří – zda z LM, CSM (velitelského a servisního modulu), nebo z Houstonu (znázorněného obrysem státu Texas). Uprostřed pak můžeme vidět videozáznam z kamery DAC, která byla namontována v okénku před Buzzem Aldrinem. Pod videem lze sledovat sklon lunárního modulu a malá ikonka ve tvaru srdce ukazuje tepovou frekvenci Neila Armstronga. Pravé horní okénko zobrazuje audiosmyčku letového ředitele Gene Kranze. Zajímavostí je pravé spodní okénko, které představuje z nadhledu konzoly v řídicím středisku a zbarvením jednotlivých konzolí naznačuje, který kontrolor právě hovoří. Předností je bublinková nápověda – pokud přidržíme kurzor nad zkratkou nebo jménem, objeví se plné pojmenování funkce právě hovořícího člověka. Zcela dole pak najdeme časovou osu s vyznačenými nejdůležitějšími milníky přistávacího manévru.
Simulace začíná pár okamžiků před započetím PDI (Power Descent Initiation – tedy spuštění motoru a začátku sestupového manévru Eagla). Velkou předností je možnost přeskoku na libovolné místo v čase prostřednictvím kliknutí na vybrané místo na časové ose nebo v přepisech radiokomunikace. Věřím, že v divákovi vyvolá sledování napjatých momentů podobnou záplavu adrenalinu, jako v těch, kteří tehdy skutečně byli v řídicím středisku nebo na palubě CSM, či LM.

firstmenonthemoon.com – simulace přistání Apolla 11

Druhou stránkou, kterou bych rád čtenářům představil, je „apollo17.org“. Jedná se o amatérský projekt Bena Feista, který si dal za cíl zrekonstruovat poslední lunární misi Apollo 17 a vytvořit jednoduchou stránku, kde bude mít divák možnost sledovat transkripty, video z mise a další informace v reálném čase a přehledně uspořádané. Přestože se jedná, jak už bylo řečeno, o amatérský projekt, výsledek je úctyhodný.
Na stránce vlevo nahoře můžeme sledovat transkript komunikace na smyčce Apollo-Capcom (označený zkratkou CC) a také transkript komentátora (PAO – Public Affairs Officer). Vlevo dole je okénko, ve kterém se zobrazují důležité fáze letu a pokud překlikneme na volbu „Mission Commentary“, můžeme si přečíst, jak daný okamžik vnímali astronauti samotní během debriefingů po misi, či během rozhovorů v následujících letech. Uprostřed stránky najdeme malé okénko, ve kterém běží historický čas, odpovídající danému okamžiku simulace. Vpravo nahoře máme možnost sledovat odpovídající video z Youtube. Pod videem se nalézá okénko s instrukcemi, v případě překliknutí na volbu „Mission Photography“ se můžeme pokochat fotografií, která odpovídá času, ve kterém se zrovna během simulace nacházíme.
Protože jsou videozáznamy načítány prostřednictvím Youtube, je třeba mít trpělivost v okamžiku, kdy stránka načítá další video. I zde je výbornou pomůckou možnost přeskoku v čase prostřednictvím kliknutí na posuvník v okénku Youtube, eventuálně kamkoli v transkriptu mise nebo komentáři astronautů. Tato verze stránky je pouze zkušební a sám autor upozorňuje, že je doporučeno použít prohlížeč Google Chrome, na jiném prohlížeči aplikace nebyla testována. Jestli má některý čtenář k dispozici přibližně 305 volných hodin, určitě je doporučuji strávit sledováním prozatím posledního letu člověka na jiné nebeské těleso…

apollo17.org – simulace mise Apollo 17

Přestože jsem neměl možnost sledovat přistání lunárních misí v přímém přenosu a doba fantastických pokroků byla v okamžiku mého narození už několik let v nenávratnu, jsem svým způsobem rád, že žiji právě dnes. Až dnešní technologie a zejména internet umožňují ‚být téměř u toho‘, navíc s informačním servisem, o jakém se minulým generacím ani nezdálo. Prožitek z přímého sledování historických misí tak lze alespoň zčásti nahradit. Přeji příjemnou zábavu!

Zdroje obrázků:

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apollo_program_insignia.png
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apollo_11_insignia.png
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apollo_17-insignia.png