Tím Thorem z názvu článku pochopitelně nemyslíme severského boha hromů, ale telekomunikační satelit Thor-7. Ten se spolu se svým kolegou – satelitem Sicral-2 vydá na dráhu přechodovou ke geostacionární s pomocí nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Původně mělo ke startu dojít už před pár dny, ale během příprav se objevil problém s konektorem, který propojuje kryogenní horní stupeň se startovní plošinou. Společnost Arianespace neuvedla k problému bližší informace, ale s největší pravděpodobností jde o závadu na systému, přes který do horního stupně proudí palivo, případně tlakovací plyny.

Vývoz na startovní rampu se tedy musel odložit. Satelity pod ochranným krytem nejsou touto závadou nijak ovlivněny a nehrozí jim žádné poškození. Technici v minulých dnech vyměnili vadný konektor a startu tak nestojí nic v cestě. Náš dnešní článek si dává za cíl představit obě družice a zrekapitulovat si jejich úkoly.

Thor 7 je komerční satelit, který provozuje norská společnost Telenor. Družici postavila kalifornská firma Space Systems Loral. Na palubě bychom našli transpondéry v pásmech Ku i Ka a úkolem satelitu je šířit komunikační služby do Evropy a přilehlých oblastí. Družice vznikla na základě osvědčené konstrukce LS-1300, která umožňuje osadit výsledný satelit mnoha přístroji. LS-1300 sice byla poprvé představena už v osmdesátých letech, ale stále je populární – nabízí totiž osazení 12 – 150 transpondéry.

Thor-7 s prázdnými nádržemi váží 1800 kilogramů, přičemž po natankování vzroste jeho hmotnost na 4600 kilogramů. Satelit má tělo ve tvaru kvádru s rozměry 4,7 x 3,4 x 2,7 metru a po rozložení dvojice trojdílných solárních panelů dosáhne rozpětí 24,8 metru. Družice je stabilizovaná ve třech osách a o manévry se starají motory na klasickém chemickém principu. Platforma LS-1300 sice umožňuje integraci elektrického pohonu, ale není známo, že by tato možnost byla na Thoru-7 využita.

Na satelitu najdeme 21 transpondéru v pásmu Ku a 25 v pásmu Ka. Zatímco pásmo Ku bude obhospodařovat střední a východní Evropu – na jihu signál zasáhne Itálii a Řecko a severní hranice bude ležet až za nejsevernějšími výběžky Norska v Barentsově moři, pásmo Ka bude určeno pro mnoho separátních cílů. Má zajišťovat komunikaci v námořní dopravě v Severním, Norském, Baltském, Středozemním a Rudém moři včetně Perského zálivu. Transpondérů je (jak jsme již psali) 25 a tolik je i míst, která družice dokáže obsloužit – celkem má pro potřeby tohoto pásma alokován průtok až 9 Gbps.

Thor 7 má kromě jiného poskytnout spojení polární stanici Troll, která se nachází v Antarktidě. Jelikož ale bude tento satelit na geostacionární dráze nad rovníkem, nemůže polárním oblastem zajistit dobré připojení. Technici proto vymysleli následující plán – Thor bude sbírat data ze satelitů na polárních drahách, přes které výzkumníci běžně komunikují a následně je rozešle do středisek v Evropě. Družice má viset nad 0,8° západní délky a plánovaná životnost je stanovena na 15 let.

Družice Sicral-2 (která se někdy označuje také jako Syracuse 3C) je společným armádním projektem Itálie a Francie, který má zajistit komunikaci na ultravysokých a supervysokých frekvencích. Satelit rozšíří možnosti, které poskytují italské družice Sicral 1 a 1B vypuštěné v letech 2001 a 2009. Stejně tak i na francouzské straně je na co navazovat. Zdejší program Syracuse byl zahájen v roce 1984 a celkem ve třech generacích družic přinesl devět startů, přičemž zatím poslední zástupce se na oběžnou dráhu podíval v roce 2006.

Sicral-2 vyrobily společnosti Thales Alenia Space a Telespazio v rámci kontraktu za 295 milionů euro. Bez přehánění můžeme říci, že nová družice je krokem do budoucnosti, protože má zajistit komunikaci s ozbrojenými silami obou států tak, aby byly naplněny potřeby, které jsou plánovány na blízkou budoucnost. Sicral-2 / Syracuse 3C poskytne pomocnou ruku při taktické komunikaci v domácích/vládních operacích stejně jako na území cizího státu. Signál z družice bude dostupný pozemním, námořním i leteckým jednotkám, které dokáže spojit v jednolitou komunikační síť.

Satelit má rovněž sloužit jako záloha současných družic Sicral a Syracuse pro komunikaci v rámci NATO, přičemž se počítá se zařazením jeho služeb do celkové architektury spojenců. Syracuse 3C vznikl na základě konstrukce Spacebus-4000 B3, má rozměry 5,5 x 2,2 x 3,1 metru a při startu bude vážit 4400 kilogramů. Samotná konstrukce satelitu je z velké části založena na uhlíkových vláknech, která jsou uspořádána do struktury včelích pláství. O přesun na geostacionární dráhu a manévrování se postará tradiční chemický pohon.

Detaily okolo možností palubních UHF/SHF systémů jsou pochopitelně neveřejné, ale víme, že satelit bude pracovat na 37. východním poledníku a měl by fungovat minimálně 15 let. Stejně tak nejsou k dispozici fotografie družice během pozemních příprav ani z připojování k raketě. Pokud se nestane nic mimořádného, mělo by ke startu dojít 24. dubna ve 21:38 SELČ – přímý přenos se Vám pokusíme zprostředkovat formou krátkého článku. Na závěr ještě přidáme časovou osu plánovaného průběhu startu.

Článek o satelitu Thor 7 si na našem webu přál čtenář Jiří H. Děkujeme mu tímto za tip a přání rádi plníme.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/7005039_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/ariane-5-va222-launch-updates.html
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/7923540_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3694577_orig.jpg?461