Jak jsme Vás již před pár dny informovali v tomto článku, NASA dokázala husarským kouskem o několik týdnů prodloužit životnost sondy MESSENGER, která již více než 4 roky krouží kolem první planety Sluneční soustavy. Jenže nic netrvá věčně. Sonda má prázdné nejen nádrže, ale také zásoby tlakovacího plynu. Její konec je již neodvratný a podle nejnovějších výpočtů by mělo k dopadu na povrch Merkuru rychlostí téměř 4 km/s dojít 30. dubna. MESSENGER si zároveň připíše další prvenství. Stane se prvním lidským výtvorem, který se dotkne povrchu Merkuru. Ještě předtím ale svou jedinečnou misi doplní sběrem dat z mimořádné blízkosti – poslední plánovaná oběžná dráha bude mít nejnižší bod pouze 6 kilometrů nad povrchem.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/messengerstill.jpg
Budiž mu země (s malým „z“) lehká. Na nějakých 9 let teď Merkur osiří. O to víc mrzí ten zrušený přistávací modul 🙁
Myslím, že ještě existuje jeden nástroj na záchranu Messengeru: využití tlaku fotonů, například vhodným pozicováním fotovoltaických panelů vůči slunci tak, aby se zvyšovalo pericentrum. Ve vzdálenosti Merkuru docela silný nástroj.
No nevím, suchá hmotnost sondy je zhruba 500 kg. Plocha solárních panelů není dostatečná na to, aby ovlivnila takto hmotné těleso.
Myslím, že pokud jde o použití tlaku slunečního záření na ovlivnění dráhy půltunové sondy, tak ve vzdálenosti Merkuru by to mělo být sice logicky nadějnější než u Země, ale jen relativně, asi ne tak, aby to pomohlo. Jedině solární plachetnice lze solidně ovlivnit, ale tam máme velkou plochu, malou hmotnost a navíc nemusíme bojovat s gravitací planety a rychlostí sondy.
Prázdné nádrže jsou jediným důvodem? Pak by Jupiter+Exoliner měly opravdu velký význam.
Ano, přístroje jsou podle informací z NASA stále v dobrém stavu.