sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Zatmění Slunce očima kosmonautů

Dnešní zatmění Slunce si asi nechal ujít málokdo. Na ulicích, v parcích, na balkonech, na benzinových pumpách – prostě všude možně – stáli lidé a upírali zraky vzhůru, aby na vlastní oči viděli tyto vzácné okamžiky. Jsou ale tací, kteří při pozorování zatmění mohou sklopit zrak dolů. Kosmonauti. Posádky kosmických lodí mohou přitom mít štěstí a proletět přímo stínem Měsíce, anebo – což je mnohem častější – mít možnost z uctivé vzdálenosti sledovat putování stínu po zemském povrchu.

Takto pozorovala zatmění Slunce posádka lodi Gemini 12.
Takto pozorovala zatmění Slunce posádka lodi Gemini 12.
Foto NASA

První příležitost sledovat zatmění Slunce z kosmické lodi měli James Lovell a Edwin „Buzz“ Aldrin 12. listopadu 1966. Úkaz zaznamenali i na filmový pás.

Zřejmě dosud jediná příležitost sledovat úplné zatmění přímo z vesmíru nastala 3. listopadu 1994. Všechna ostatní zatmění kosmonauti pozorovali z uctivé vzdálenosti (tedy např. viděli stín na Zemi, nebo „vykrojené“ Slunce), ovšem tentokrát stanice Mir prolétala přímo stínem vrženým Měsícem na zemský povrch. Na její palubě tehdy pracovala šestice kosmonautů: Jurij Malenčenko, Talgat Musabajev, Alexandr Viktorenko, Jelena Kondakovová, Valerij Poljakov (všichni Rusko) a Ulf Merbold (ESA/Německo).

Cesta měsíčního stínu po zemském povrchu v srpnu 1999.
Cesta měsíčního stínu po zemském povrchu v srpnu 1999. Foto Roskosmos

Pozorování přitom skončilo naprostým fiaskem. V řídicím středisku totiž nikoho nenapadlo o průletu stínem posádku stanice dopředu informovat. (Podotýkáme, že na stanici byl nejméně jeden experiment, který zatmění monitoroval: americký detektor velmi nízkých přírodních rádiových frekvencí Inspire.) Protože stín Měsíce má na Zemi průměr zhruba 270 km, stanice jím proletěla v řádu několika sekund (pohybovala se rychlostí 7,8 km/s, ovšem neprolétala jím po nejdelší možné trajektorii).

Dnešní zatmění nebylo z paluby ISS příliš dobře pozorovatelné, přesto je stín patrný.
Dnešní zatmění nebylo z paluby ISS příliš dobře pozorovatelné, přesto je stín patrný. Foto ESA

Kosmonauti tak zatmění neviděli a dozvěděli se o něm dodatečně. Samozřejmě, že řídicímu středisku od plic poděkovali. A tak když bylo další zatmění (11. srpna 1999), posádka byla dopředu upozorněna. Pro úplnost: tvořila ji trojice Viktor Afanasjev, Sergej Avdějev (oba Rusko) a Jean-Pierre Haigneré (Francie).

Dnešní zatmění neuniklo pozornost trojici kosmonautů na ISS a Samantha Cristoforettiová (ESA/Itálie) jen chvíli po jeho skončení publikovala na svém účtu na Twitteru snímek stínu Měsíce na Zemi. Co se dnešního zatmění týká, informace najdete v tomto článku.

Zdroje obrázků:
http://www.sbs.com.au/…207_ap.jpg?itok=CMYhevXM&mtime=1398665530
Archiv autora

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
rado
rado
10 let před

šestica?

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  rado

Kde je problém?

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
10 let před
Odpověď  rado

Pardon, opraveno. Na ISS je teď pouze tříčlenný základ 43. Expedice.

rado
rado
10 let před

Ano, myslel som počet.
Ale neberte to ako kritiku. Už som chcel veľakrát napísať o tom ako je to tu super. Síce ste mi už spôsobili niekoľko nocí bez spánku. Ale nedalo sa proste odolať 🙂 Ešte ma tu čaká niekoľko neprečítaných vecí a na tie sa teším. Takže ďakujem Vám za vašu prácu! Len tak ďalej.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.