V sobotu 14. února ve 14:42 našeho času se od zadního stykovacího uzlu modulu Zvezda oddělila poslední evropská zásobovací loď ATV. Port ale nezůstal volný dlouho. Včera krátce po poledni našeho času vyrazila z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz, která na své palubě nesla zásobovací loď Progress M-26M. Ta se o šest hodin později připojila právě na volný uzel modulu Zvezda. Náš dnešní článek se bude věnovat samotnému startu a na závěr bude místo i na informace o nákladu v útrobách lodi.
Pokud chceme být maximálně přesní, řekneme, že ke startu došlo 17 sekund po středoevropském poledni. Nosná raketa Sojuz, jejíž první stupeň spálí každou sekundu 1 600 kilogramů pohonných hmot stoupala k obloze. Po několika sekundách, kdy nosič stoupal kolmo vzhůru se začala raketa sklánět, aby mohl být náklad vysazen na dráze se sklonem 51,6°. Čtveřice urychlovacích bloků byla odhozena ve výšce okolo 50 kilometrů, když raketa letěla rychlostí 1,5 km/s. Centrální stupeň spaloval každou sekundu 320 kilogramů pohonných hmot a tlačil raketu k obloze.
156 sekund po startu ve výšce 80 kilometrů raketa odhodila aerodynamický kryt. 4 minuty a 47 sekund po startu se zapálil i třetí stupeň, který doručil loď Progress na oběžnou dráhu. Po 4 minutách práce se horní stupeň mohl vypnout a hned o tři sekundy později se loď oddělila od zbytku rakety. Prvním krokem, který musela loď udělat, bylo rozevření solárních panelů a vyklopení komunikačních antén. Aktivovaly se i antény přibližovacího systému KURS, který přišel ke slovu během dokování k ISS.
Nosná raketa dopravila zásobovací loď na dráhu s nejvyšším bodem ve výšce 245 kilometrů a nejnižším ve výšce 195 kilometrů. Loď a stanici v tu chvíli dělilo 35 úhlových stupňů, tedy zhruba 3000 kilometrů. ISS se nacházela na oběžné dráze ve výšce 407 – 399 kilometrů, což podle zákonů nebeské mechaniky (více se o nich dozvíte třeba zde) znamená, že Progress na nižší oběžné dráze obíhal Zemi rychleji než ISS a postupně se k ní blížil. Postupně přitom díky sérii korekčních zážehů stoupal na vyšší oběžnou dráhu a rychlost přibližování klesala. Ke spojení s modulem Zvezda došlo v 17:56 středoevropského času.
Celý Progress M-26 vážil při startu 7 tun a 287 kilogramů. Náklad vážil 2 370 kilogramů, z čehož na palivo, které se přečerpá do nádrží stanice připadá 435 kilogramů, dalších 420 kilogramů váží voda. Na ISS sice funguje její recyklace, ale ta není nikdy stoprocentní. Je tedy potřeba zásoby čas od času doplňovat. Stejné je to i s kyslíkem, kterého Progress dovedl celých 50 kilogramů. Zbytek, tedy 1465 kilogramů připadá na suchý náklad.
Pokud bychom se této položce podívali detailněji na zoubek, zjistíme, že se jedná o 262 kilogramů sanitárního vybavení a součástek, které jsou potřeba pro údržbu ruské toalety. Dalších 214 kilogramů připadá na léky a hygienické prostředky pro posádku. Najdeme tu také 369 kilogramů jídla a 139 kilogramů amerického nákladu pro ruskou posádku. Kromě toho Progress dovezl 149 kilogramů součástek pro elektrické systémy, 7 kilogramů těžké zařízení pro monitorování atmosféry uvnitř stanice, 96 kilogramů vážící součástky pro systém hospodaření s vodou, 17 kilogramů ochranných pomůcek pro posádku, 6 kilogramů protipožárních prostředků, 41 kilogramů součástek pro systém kontroly tepla, 14 kilogramů počítačového vybavení a telemetrie.
V Progressu najdeme 40 kilogramů osobních věcí pro posádku, 80 kilogramů vybavení pro ruské moduly a 14 kilogramů vědeckých přístrojů a pomůcek k nim. Konkrétně jde o experimenty jako Obstanovka (vesmírné počasí), Paradont (mikroorganismy v ústech), Regeneratsia (regenerace poškozených orgánů u ploštěnců), Biofilm (jak se ve stavu beztíže vytváří biofilm), Kaskad (kultivace buněk mikroorganismů a zvířat) , Biodegradatsia (vliv mikroorganismů na různé povrchy stanice), nebo Bar (má otestovat procedury kontrolující únik tlaku z modulů stanice).
Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://www.spaceflight101.com/
http://www.spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/7910242_orig.png?444
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/191060_orig.png
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5782816_orig.png
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3644120_orig.jpg
Díky za odkaz na nebeskou mechaniku. Musím si to přečíst. Marně se snažím zachránit druhého kosmonauta na oběžné dráze v Kerbal space program – nedaří se mi k němu rozumně přiblížit 🙂
Ještě mě zaujala informace o 50kg kyslíku. Nedokážu si představit, jak velká je to zásoba. Jaká je běžná spotřeba na 1 člověka/den a jak se s kyslíkem na stanici hospodaří?
Snad Vám tedy tento odkaz pomůže :-).
Ohledně kyslíku – to se nedá úplně vypočítat, protože vždy je potřeba počítat s nějakou bezpečnostní rezervou atd. Ale obecně se dá říci, že +/- každý Progress dováží zhruba stejné množství kyslíku. Někdy se doveze i přímo stlačený vzduch. Zkusím vypsat tyto náklady z posledních Progressů:
Progress M-26M – 50 kg kyslíku
Progress M-25M – 24 kg kyslíku a 28,5 kg vzduchu
Progress M-24M – 48 kg stlačených plynů pro atmosféru stanice (bez upřesnění)
Progress M-23M – 22 kg kyslíku a 26 kg vzduchu
Progress M-22M – 50 kg kyslíku
Progress M-21M – 50 kg kyslíku
Progress M-20M – 47 kg stlačených plynů pro atmosféru stanice (bez upřesnění)
Díky těmto údajům si můžete udělat představu o tom, jaká je spotřeba kyslíku na stanici, kterou obývá po většinu času šest lidí. Údaje převzaty z webu spaceflight101.com.
Člověk, myslím, spotřebuje přibližně půl kilogramu kyslíku za den.
To mi připadá hodně. Při 6 lidech by byla zásoba 50kg na 16,6 dnů. Přitom Progress tam lítá v intervalech 2 měsíce a více (otázkou je, co vozí jiné zásobovací lodě). Co nějaký miničlánek na téma systém podpory života na ISS?
Ono to docela vychází, pokud uvážíme, že se vzduch recykluje. Progressy pouze doplňují to, co se během recyklace ztratí.
O článku popřemýšlíme. Díky za tip.
Kyslík se, myslím, na ISS ještě vyrábí z vydýchané páry a CO2.