Minulý rok uběhl jako voda a nyní je na čase otočit svůj zrak z minulosti do budoucnosti. Vloni jsme se dočkali bezpočtu zajímavých momentů a už nyní můžeme říct, že rok 2015 nebude nijak nudný. Je naplánováno hned několik událostí, které ponesou punc jedinečnosti. V našem dnešním článku se proto pokusíme vyjmenovat ty nejočekávanější chvíle. Ale jak historie už mnohokrát ukázala, realita může být jiná. Kdo ví – třeba bude největším momentem roku 2015 úplně nečekaná událost, o které zatím nemáme tušení. Možná se některé plány odloží, ale s tím se zkrátka musí počítat. Na co se tedy můžeme v následujícím roce těšit?
Nejprve se podíváme na kosmonautiku nepilotovanou. V ní hraje prim sonda New Horizons. Čeká nás totiž historický moment, kdy poprvé v dějinách spatříme povrch nového světa. V polovině července tato americká sonda proletí kolem trpasličí planety Pluto. Prozkoumá nejen ji, ale i její měsíce. Těšit se můžeme nejen na fotky, ale také na vědecká měření, která by nám měla prozradit více informací o struktuře Pluta – objektu, o kterém se řada z nás ve škole učila, že se jedná o poslední planetu. Už v průběhu května bychom se mohli dočkat fotek, které budou kvalitnější než ty, které máme k dispozici z Hubbleova teleskopu.
Nebude to ale jediná návštěva trpasličí planety. Už v posledních dnech roku 2014 započala oficiální přibližovací fáze americké sondy Dawn k trpasličí planetě Ceres. Dawn kolem ní neproletí, ale s pomocí svého iontového motoru vstoupí na přelomu března a dubna na její oběžnou dráhu. Bude to opět historický okamžik, protože kolem tohoto typu tělesa ještě nikdy žádný lidmi vyrobený objekt neobíhal.
V březnu skončí mise sondy MESSENGER, která krouží kolem planety Merkur. Této sondě už pomalu dochází palivo a proto je její konec neodvratný. NASA naplánovala, že MESSENGER plánovaně narazí do povrchu planety. Už nyní ale můžeme prohlásit, že tato americká mise byla úspěšná. Šlo o první sondu, která vstoupila na oběžnou druhu kolem první planety Sluneční soustavy. Díky MESSENGERu jsem se o složení a povrchu této planety dozvěděli mnohem víc, než co jsme doposud znali.
V prosinci budou všichni držet palce japonské sondě Akatsuki, která se přiblíží k Venuši. První pokus o vstup na oběžnou dráhu v roce 2010 se nezdařil – motor, který měl provést brzdící zážeh hořel jen krátce. Sonda tedy kroužila kolem Slunce a na konci letošního roku dostane druhou šanci. Pokud se jí to podaří, bude to na smeknutí klobouku, protože po dobu pěti let byla vystavena zničující radiaci ze Slunce.
Mnoho informací přinese i sonda Cassini kroužící kolem Saturnu. Očekáváme pět průletů kolem měsíce Titan, tři průlety kolem Enceladu a dva kolem měsíce Dione.
Tolik tedy sondy, které už ve vesmíru jsou a plní své vědecké úkoly. Ale rok 2015 přinese i vypuštění několika nových vědeckých družic. Za všechny můžeme jmenovat SMAP pro měření vlhkosti půdy, DSCOVR, která bude poskytovat varování před výrony koronární hmoty a má zkoumat i jejich interakci se Zemí. Dalšími zajímavými náklady jsou sondy MMS pro průzkum magnetosféry, nebo Astro-H pro rentgenovou astronomii. Na konci roku má startovat k Měsíci první účastník Google Lunar X-Prize – Barcelona Moon Team.
Zapomínat nesmíme ani na únorový test zařízení IXV, kterým chce Evropská kosmická agentura otestovat průchod atmosférou a schopnosti manévrování. Tento test měl původně proběhnout již v roce 2014, ale série odkladů jej poslala až na únor 2015.
Pomalu začínáme opouštět nepilotovanou kosmonautiku a blížíme se k té pilotované. Jakousi přechodnou fází mezi těmito obory jsou zásobovací lety k Mezinárodní vesmírné stanici. Na letošní rok se plánují čtyři starty lodí Progress (M-26M v únoru, M-27M v květnu, M-28M v srpnu a M-29M v říjnu), čtyři lodě Dragon (CRS-5 v lednu, CRS-6 v dubnu, CRS-7 v květnu a CRS-8 v září), jedna loď HTV (v srpnu) a jedna loď Cygnus (možná v prosinci). Start lodi Cygnus bude zajímavý, protože poletí na raketě Atlas V (více info zde).
SpaceX se navíc netají tím, že v průběhu letošního roku chce s prvními stupni svých raket přistávat na plovoucí plošině, aby bylo možné tyto stupně opětovně použít. Možná už na konci roku 2015 bychom se mohli dočkat výrazného pokroku v tomto směru – není vyloučeno, že do konce roku firma nezkusí dokonat recyklaci prvního stupně. Když už jsme u SpaceX, nesmíme zapomenout na to, že na rok 2015 plánuje první start své nové rakety těžkotonážní Falcon Heavy.
A nyní už rovnýma nohama do pilotované kosmonautiky. Jelikož je Mezinárodní vesmírná stanice jediným obydleným místem na oběžné dráze, je nad Slunce jasnější, o čem bude na dalších řádcích řeč. K ISS by měly vyrazit celkem čtyři lodě Sojuz. V posledních letech jsme si zvykli na tradiční rotaci – přistání jedné lodi, na ISS zůstává tříčlenná posádka a o pár dní později startuje nová tříčlenná posádka a tak dále. V roce 2015 bude tento rytmus narušen. Američan Scott Kelly a Rus Michail Kornienko totiž vyrazí na roční pobyt na ISS. Cílem je lépe prozkoumat dlouhodobý vliv mikrogravitace na člověka. Tyto informace se budou hodit při letu k Marsu. Jak to tedy bude vypadat s termíny startů a přistání lodí Sojuz?
Momentálně na ISS pobývají Alexandr Samokuťajev, Jelena Serovová, Barry Wilmore, Samantha Cristoforetti, Anton Škaplerov a Terry Virts. 11. března se od stanice oddělí Sojuz TMA-14M , který doveze domů Samokuťajeva, Serovovou a Wilmora. Na stanici zůstanou Cristoforetti, Škaplerov a Virts. 26. března se ke stanici vydá loď Sojuz TMA-16M. Na její palubě bude Gennadij Padalka a již zmínění Scott Kelly a Michail Kornienko. Tím bude 43. dlouhodobá expedice kompletní.
11. května se od stanice oddělí Sojuz TMA-15M, který domů doveze Samanthu Cristoforetti, Antona Škaplerova a Terryho Virtse. Na stanici tedy zůstane Padalka, Kelly a Kornienko. 26. května k tomuto zárodku 44. dlouhodobé expedice přiletí Sojuz TMA-17M. Jeho posádku bude tvořit Rus Oleg Kononěnko, Japonec Kimija Jui a Američan Kjell Lindgren. Tím bude 44. dlouhodobá expedice kompletní. V druhé polovině roku ale přijdou ta pravá „škatulata“.
V září bude na ISS pobývat kompletní šestičlenná expedice – Padalka, Kelly, Kornienko, Kononěnko, Jui a Lindgren. Na začátku měsíce dojde ke startu Sojuzu TMA-18M, který na stanici doveze Rusa Sergeje Volkova, prvního dánského kosmonauta Alexandra Mogensena a platící turistku – zpěvačku Sarah Brightman. Dočasně tedy bude na stanici devět lidí. Mogensen a Brightman ale zůstanou na ISS pouze deset dní. Pak nasednou společně s Gennadijem Padalkou do lodi Sojuz TMA-16M (která půl roku předtím dopraví na ISS Kellyho a Kornienka) a přistanou v Kazachstánu. Na ISS tedy zůstane opět šestičlenná posádka ve složení Kelly, Kornienko, Kononěno, Jui, Lindgren a Volkov.
V prosinci přistane v Kazachstánu návratová kabina Sojuzu TMA-17M (Kononěnko, Jui, Lindgren. Trojice na ISS ve složení Kelly, Kornienko, Volkov se ještě před koncem roku dočká tří nových kolegů. Ty na stanici dopraví Sojuz TMA-19M. Na jeho palubě budou sedět Jurij Malenčenko z Ruska a dva Timové – Kopra z USA a Peake z Velké Británie.
Jak je tedy vidět, máme se v roce 2015 opravdu na co těšit. My v redakci, se budeme snažit Vás o všech těchto událostech průběžně informovat. A jak jsem psal už na začátku – je téměř jisté, že se do tohoto přesně nalajnovaného seznamu vklíní i nečekané události. Můžeme jen doufat, že se bude jednat hlavně o nové objevy a ne o havárie, nebo neúspěchy.
Zdroje informací:
http://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://cdn.playbuzz.com/…/08d08eb1-996b-4df3-b740-d6a8217a3361.png
http://upload.wikimedia.org/…/New_horizons_Pluto.jpg/600px-New_horizons_Pluto.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fc/Ceres_optimized.jpg
http://global.jaxa.jp/projects/sat/planet_c/images/planet_c_main_001.jpg
http://iphone22.arc.nasa.gov/public/iexplore/missions/pages/images/mms-1.jpg
https://cdn.mediacru.sh/8/8t9-tSwCZBGE.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/12/kelly_kornienko_2_620.jpg
Pokud je mi známo nebo jsem se nepřehlédla, tak v listopadu má k ISS letět ještě Sojuz TMA-19M s Malenčenkem, Peakem a Koprou. K ISS tedy poletí opět č lodě, pokud počítáme i Sojuz TMA-18M se Sarah Brightman.
Máte pravdu, v jiném zdroji jsem tuhle loď viděl naplánovanou až na rok 2016. Teď jsem si ověřil, že máte pravdu. Konkrétní pasáž upravím.
Proc tam ten dansky kosmonaut bude jen 10 dni? Jako chapu, ze nekdo musi s Brightman letet zpet, ale 10 dni je opravdu spis takove turisticke i pro kosmonauta.
Je to proto, že se nepodařilo sehnat druhého turistu, tak se prostor „zaplnil“ dánským astronautem. Ono by bylo i nebezpečné mít na palubě dva netrénované astronauty – turisty a pouze jednoho profíka. Jelikož jsou Kelly a Kornienko dva, musí se v tomto Sojuzu „protočit“ dva lidé.