sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Čína

Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.

Rheinmetall

Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.

Neutron

Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.

ClearSpace

Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.

NASA

Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.

IonQ

Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.

JPL

JPL 7. května oznámila, že Laurie Leshin odstoupí z funkce ředitele JPL s účinností od 1. června. V oznámení byly pro toto rozhodnutí uvedeny pouze osobní důvody a memorandum pro zaměstnance JPL od Thomase Rosenbauma, prezidenta Kalifornského technologického institutu, který řídí JPL jménem NASA.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily softwarové společnosti SciTec z New Jersey kontrakt v hodnotě 259 milionů dolarů na další vývoj pozemního systému určeného pro vojenské družice včasného varování.

FAA

FAA vydalo 6. května rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí týkající se zvýšení počtu startů ze základny Starbase v Boca Chica v Texasu, ve kterém povolila zvýšený pocet startů. Posouzení se zabývalo žádostí společnosti SpaceX o provedení až 25 startů a přistání Starship/Super Heavy.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Čína vybírá nové kosmonauty

úvodní obrázek

Včera jste se na našem portálu mohli dočíst o překvapivých změnách v programu čínských kosmických stanic Tiangong. V článku jsme se také krátce zmínili, že v současnosti probíhá výběr nových čínských kosmonautů. Dnes se na toto téma podíváme trochu blíže. Podmínky pro výběr třetí generace čínských kosmonautů byly stanoveny a výběr bude probíhat v následujících dvou letech. Čínský pilotovaný kosmický program tak adekvátně reaguje na novinky, které jej v budoucnu čekají. Hlavním cílem čínského programu počátku dvacátých let totiž bude stavba kosmické stanice skládající se z několika modulů. A právě tomuto cíli se podřizuje i současný výběr kosmonautů.

První velká skupina čínských kosmonautů byla vybrána v roce 1998. Tehdy se 12 nováčků začalo připravovat na lety lodí Shenzhou pod vedením dvou hlavních kosmonautů-instruktorů, kteří byli vybrání o rok a půl dříve a prošli výcvikem ve Výcvikovém středisku kosmonautů Jurije Gagarina v Rusku. Z této skupiny se na svou misi doposud vydalo 8 kosmonautů, z čehož dva letěli dvakrát. V roce 2007 bylo oznámeno, že v dalším výběru bude sbor kosmonautů rozšířen o dalších 14 členů. V roce 2010 jich pak ale bylo vybráno jen 7, z toho dvě ženy. Obě dvě se také na oběžnou dráhu také dostaly jako jediné z nově vybrané sedmičky.

Yang Liwei - první Číňan ve vesmíru.
Yang Liwei – první Číňan ve vesmíru.
Zdroj: http://news.xinhuanet.com/

Prvním čínským kosmonautem ve vesmíru se v roce 2003 stal Yang Liwei na palubě Shenzhou 5. Tímto úspěchem se Čína stala teprve třetí zemí na světě, která dokázala na oběžnou dráhu vyslat člověka vlastními silami. Touto misí Yang Liwei zároveň získal pro Čínu ještě jedno prvenství. Po Američanech a Sovětech se stal člověkem třetí národnosti, který na oběžné dráze kroužil sám bez dalších členů posádky. Po jeho misi, kdy ve vesmíru strávil necelý jeden den a dokončil 14 obletů planety, jej čekal stejný osud jako Jurije Gagarina a Johna Glenna – prvního Rusa a Američana na oběžné dráze. Čína nechtěla riskovat život národního hrdiny a Yang Liwei svou kariéru kosmonauta ukončil. Nyní pracuje jako zástupce ředitele čínského pilotovaného programu. Zajímavé přitom je, že prvním člověkem čínské národnosti ve vesmíru byl už v roce 1985 Taylor Wang při misi STS-51B. Ten se narodil v Číně, ale poté se přes Tchaj-wan a Hong-Kong dostal do kalifornské Jet Propulsion Laboratory a odtud přímo do amerického sboru astronautů NASA.

Co se dále týče čínských pilotovaných misí, druhá v pořadí byla dvoučlenná Shenzhou 6 v roce 2005 a poté další historická Shenzhou 7, při které Čína uskutečnila první výstup do volného prostoru. Shenzhou 9 a 10 pak byly doposud posledními pilotovanými výpravami. Obě dvě mířily ke stanici Tiangong-1, kde strávili několik dní, a obě dvě měly na palubě ženu.

Na rozdíl od současných kosmonautů vybraných v prvních dvou výběrových procesech, kteří byli výhradně vojenskými piloty čínských vzdušných sil, bude třetí skupina složena primárně z konstruktérů výzkumného a vývojového oddělení čínského pilotovaného programu. Kromě nich by ještě mohli sbor obohatit také lékaři či psychologové. Vše se tak přizpůsobuje nárokům a požadavkům nové vesmírné stanice. Čínský pilotovaný program tak logicky následuje vzor, podle kterého se odvíjel výběr kosmonautů v Sovětském svazu i v USA v šedesátých letech minulého století. Vojenští a testovací piloti přicházejí na řadu jako první a berou na svá bedra náročný úkol vesmírných pionýrů testujících nové technologie a množnosti kosmických lodí. Jakmile se program pohne kupředu, a součástí vesmírných misí jsou také vědecké experimenty zasahující do všech oblastí lidského poznání, je na čase do kosmu poslat také vědce. Pro doplnění uvádíme, že prvními lidmi ve vesmíru, kteří nebyli původní profesí letci, byli konstruktér Konstantin Feoktistov a lékař Boris Jegorov ve Voschodu 1 (1964). Prvním Američanem pak byl geolog Harrison Schmitt v Apollu 17 (1972).

Třetí generace čínských kosmonautů bude tedy vybrána za účelem stavby a provozu velké kosmické stanice, která má být dokončena v roce 2022. „Náš úkol, kterým je stavba vesmírné stanice, budeme moci přijmout především po výběru třetí skupiny kosmonautů v následujících letech. Ti budou muset mít vysokou úroveň fyzických a psychických schopností a především profesionální znalosti.“ řekl zástupce ředitele střediska kosmonautů. V kontrastu s dřívějšími prohlášeními také bylo oznámeno, že tentokrát nejspíše nebudou přijaty žádné ženy.

 

Zdroje informací:
http://english.cri.cn/
http://www.chinadaily.com.cn/
http://english.cntv.cn/

Zdroje obrázků:
http://www.keithmcneill.pwp.blueyonder.co.uk/
http://news.xinhuanet.com/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.