Asi už je zbytečné připomínat, že mise sondy Rosetta je největší kosmonautickou událostí letošního roku. O této fantastické misi už začínají vědět i běžní občané, jelikož zmínky o Rosettě pronikly i do masmédií. Ale to nejlepší máme pořád před sebou. Jedenáctého listopadu se přistávací pouzdro Philae oddělí od mateřské sondy a jako první lidmi vyrobený objekt v historii dosedne na povrch jádra komety. Dnes Vám přinášíme časový plán celého přistávacího manévru. Zatím v něm chybí časy, protože ještě nebyl vybrán přesný termín. Je dokonce možné, že samotné přistání se přehoupne až do 12. listopadu. O všech změnách Vás budeme pravidelně informovat. Ale teď už vzhůru na naplánovaný itinerář.

T-11 h = Poslední výpočty oběžné dráhy Rosetty, hlasování GO/no GO v řídícím středisku mise v centru ESOC v Darmstadtu ohledně odeslání přistávacích instrukcí do modulu Philae
T-7,5 h = Odesílání sekvence úkonů pro oddělení, sestup a přistání (SDL = Separation, Descent, Landing)
T-7 h = Hlasování GO/no GO ohledně přistání na jádru, odesílání přistávacích parametrů
T-2 h = Manévr Rosetty pro oddělení pouzdra Philae
T = Philae se odděluje od Rosetty, sonda fotí pouzdro, kamera CIVA-P na Philae zase snímkuje sondu
T+0 až T+1 h = Zajištění telemetrického přenosu mezi Philae a Rosettou, rozložení přistávacích nohou, uvolnění antén přístroje CONSERT, uvolnění ramene s přístrojem ROMAP, snímkování přistávací oblasti pomocí kamery ROLIS
T+1 h až T+7 h = Měření během sestupu – COSAC a PTOLEMY mapují podmínky v okolí jádra, ROMAP měří interakci kometárního plasmatu se solárním větrem, SESAME/DIM měří prachové částice v okolí, SESAME/PP zkoumá okolní plasma, CONSERT ověřuje rychlost sestupu a zkoumá nejvyšší vrstvy hornin jádra
T+2 h = Pozemní středisko dostává fotky z oddělení
T+7 h = Philae dosedá na povrch jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, přistávací noha potvrzuje kontakt, vypíná se tryska, která tlačí Philae proti jádru, odesílá se signál o přistání
T+7 h až T+8 h = Bezprostředně po dosednutí – odesílání výsledků měření během sestupu včetně fotek z kamery ROLIS, CIVA-P pořizuje 360° panorama okolí místa přistání + 1 stereo snímek, kontrola telemetrie z palubních systémů (solární panely) a vědeckých přístrojů, MUPUS vyhodnocuje rychlost zavrtávání harpun do povrchu, SESAME/CASE měří elektrické podmínky na povrchu jádra
T+7h 30 min až T+7h 45 min = Středisko ESOC dostává jednotlivé části panoramatického snímku z kamery CIVA-P pořízené po přistání
T+- 8 h = Začátek první vědecké sekvence – ROLIS detailně snímkuje okolí místa přistání, ROMAP měří magnetické pole a množství plasmatu na povrchu, MUPUS měří teplotu na povrchu i pod ním, CONSERT začíná zkoumat vnitřní složení jádra během jedné jeho otočky
T+9 h 30 min až T+9 h 45 min = ESOC zveřejňuje plné 360° panorama z kamery CIVA-P
T+50 h až T+54 h = Začíná fáze dlouhodobých měření, která může trvat cca. 60 – 90 dní

Pokud Vám nejsou jasné názvy jednotlivých přístrojů, které se na minulých řádcích objevovaly v hojné míře, můžete si přečíst náš starší článek, kde stručně všechny přístroje představujeme.

Zdroje informací:
http://www.unmannedspaceflight.com/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
http://images.natureworldnews.com…the-comet-with-rosetta-in-the-background.jpg?w=600