Zatímco američtí astronauti musí kvůli nejisté kvalitě baterií ve svých skafandrech odkládat své výstupy do volného kosmu, ruských skafandrů Orlan se tyto problémy netýkají, takže se dnes můžeme těšit na kosmickou procházku v podání dvojice Alexandr Skvorcov – Oleg Artěmjev. Kosmonauti během zhruba šestihodinového výstupu nainstalují nové přístroje, ale také uklidí několik materiálových vzorků. Dnešní článek by měl představit, jak by měl výstup v ideálních podmínkách probíhat a zároveň si představíme nejzajímavější experimenty, se kterými budou kosmonauti pracovat.

Přípravy na výstup začaly už před třemi týdny. Tehdy dvojice začala připravovat své skafandry Orlan-MK, ale i přechodovou komoru v modulu Pirs. Následovalo studování a opakování postupů, které je během výstupu čekají. Hodně času kosmonauti strávili i u oken, když sledovali ideální trasy přesunu a vybírali si, kde bude nejvhodnější se zachytit. Zkouška skafandrů dopadla dobře – jak elektrické, mechanické, ale také hermetické testy skončily na výbornou.

Připravit se ale musela i zásobovací loď Progress M-24M připojená k modulu Pirs. Bezpečnostní předpisy totiž vyžadují v určitých kritických případech loď během výstupu odpojit. Během neděle tedy ruští kosmonauti uzavřeli jeho průlez a provedli zkoušku hermetické těsnosti, aby bylo v případě potřeby možné loď nouzově odpojit.

Kdo by si myslel, že se výstup týká jen dvojice Skvorcov – Artěmjev, ten by se mýlil. Z bezpečnostních důvodů se musí během výstupu zbylí členové posádky držet u svých lodí Sojuz. Velitel 40. dlouhodobé expedice Steven Swanson tedy bude uzavřený v modulu Poisk, aby mohl v případě nečekané dehermetizace stanice nastoupit do Sojuzu TMA-12M. zbylí členové posádky – Maxim Surajev, Alexander Gerst a Gregory Wiseman budou během výstupu pobývat v americké části stanice. Jejich Sojuz TMA-13M je totiž připojený k modulu Rassvět.

Výstup samotný by měl začít dnes, tedy 18. srpna v 16:00. Pokud budete sledovat přímý přenos na NASA TV, možná Vám pomůže, když budete vědět, že Alexandr Skvorcov má skafandr s červeným pruhem – je totiž vybrán jako hlavní „spacewalker“ (čeština je sice bohatý jazyk, ale pro tenhle anglicismus jednoduše nemá vhodný ekvivalent). Jako první opustí přechodovou komoru modulu Pirs Oleg Artěmjev, na kterého bude hned čekat první úkol – zkontrolovat funkčnost a následně vypustit peruánský nanosatelit Chasqui-1.

Tento cubesat je vytvořený na hliníkovém rámu pokrytém solárními panely, které vyrábí 1 W elektrické energie, která se ukládá do Li-Ion baterií. Celý 180 gramů těžký satelit ovládá procesor taktovaný na 4 MHz. O správnou orientaci se stará 12 slunečních senzorů, magnetometr, měřič úhlové rychlosti a také GPS senzor pro přesné zaměření polohy. CubeSat navíc disponuje dvojicí fotoaparátů s rozlišením 640 x 480 obrazových bodů. Jeden bude pořizovat snímky ve viditelném světle, druhý pak v blízké infračervené oblasti. Fotky se budou posílat na Zemi z UHF a VHF pásmu.

Satelit umí udržet svou polohu při snímání v rozmezí 3°. Během odesílání dat pracuje s přesností orientace 20°. Fotografie mají posloužit především peruánskému plánování rozvoje zemědělství, ale najdou využití i při zalesňování oblastí zasažených přírodními katastrofami. Ale pojďme zpátky na ISS. Zatímco Artěmjev vypustí satelit, Skvorcov, který zatím bude stále pobývat v přechodové komoře, celý proces důkladně nafotí. CubeSat bude odhozený proti směru letu stanice, takže nebude hrozit srážka.

Skvorcov následně vyjme z útrob modulu Pirs přístroj EXPOSE-R, který podá Artěmjevovi. Sám se chopí bedny s nářadím, načež se dvojice vydá na modul Zvezda, přesněji řečeno do jeho širší části. Tady se totiž nachází platforma URM-D určená k fixování tří různých vědeckých přístrojů. Platforma ale přístrojům neposkytuje pouze podporu, ale slouží i i přenosu dat na Zemi, takže vědecké přístroje mohou odborníci ovládat na dálku.

Přístroj EXPOSE-R2 byl vyvinutý ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou v rámci astrobiologických studií. V jeho útrobách najdeme celkem 4 experimenty – BIOMEX, BOSS, PSS a Biočip. Všechny jsou si ale navzájem podobné. Obsahuji vzorky a různé experimenty, které vystavují působení kosmických vlivů. Po určité době kosmonauti celý zase odstraní z platformy a přepraví na Zemi, kde je prozkoumají odborníci. Vzorky jsou jak organická hmota, tak i mikroorganismy, které vědci zkoumají i v pozemských laboratořích. Důležité je, jak se vzorky vyrovnají s prostředím volného kosmu, tedy s UV zářením, vesmírnou radiací, mikrogravitací, atomárním kyslíkem, nebo změnám teploty. Tyto výzkumy nám umožní lépe pochopit složitou problematiku cestování biogenních molekul vesmírným prostorem – například na kometách.

Přístroj EXPOSE-R dopravila na stanici kosmická loď Progress M-24M. Na platformě URM-D by měl zůstat připojený po dobu 18 měsíců. V útrobách experimentu BIOMEX (BIOlogy and Mars EXperiment) najdeme celkem 12 balíčků a všechny jsou zaměřeny na hledání života na Marsu. Jednotlivé komůrky obsahují různé biomolekuly a organismy – bakterie, archea, řasy, houby, lišejníky a mechy. Vzorky jsou přitom vystaveny různým podmínkám. Některé jsou zahrabány simulací marsovské zeminy – přičemž se zkoumají i odlišné hloubky zasypání, jiné jsou zase v uzavřených kapslích se směsí plynů, která se blíží složení atmosféry na Marsu, zbytek vzorků je pak vystavený působení kosmického záření přímo bez jakékoliv ochrany.

BIOMEX navíc obsahuje teploměry a dozimetr pro kontrolu aktuálních podmínek. Našli bychom tu i ovladatelné radiační filtry, které umožňují vzorky odhalovat, nebo naopak zakrývat podle potřeby. Díky tomuto experimentu lépe pochopíme, které druhy organismů by byly schopné přežít na Marsu, což se bude hodit při plánování budoucích misí, které budou hledat pozůstatky života. Experiment zároveň pomůže při studiu extremofilních organismů a lépe pochopíme jejich interakci s minerály.

Experiment BOSS (Biofilm Organism Surfing Space) se zaměřuje na sinice Chroococcidiopsis a Deinococcus geothermalis, které vystavuje podmínkám otevřeného kosmu. Cílem je pochopení tvorby a charakteristik biofilmů (polymerové substance, které buňky vylučují mimo sebe). Existují totiž teorie, že organismy, které tyto látky produkují, budou odolnější proti tvrdým podmínkám otevřeného vesmíru. Pokud lépe pochopíme principy vzniku biofilmů, bude to velký posun v chápání rozvoje života a svým způsobem to rozšíří možnosti jeho hledání ve vesmíru. Budeme totiž vědět, že si život umí najít cestičky, jak přežít v nehostinném prostředí.

Pokus PSS (Photochemistry on the Space Station) vystavuje kosmickému prostředí biologické vzorky v pevném i plynném skupenství. Díky tomu budou moci vědci lépe pochopit formování prebiotických molekul ve vesmírném prostředí a také pochopení vlivu kosmické radiace na jejich vznik. Poslední součástí přístroje EXPOSE-R2 je experiment Biočip. Obsahuje několik typů  biočipů, které jsou vystavené extrémním změnám teplot. Úkolem experimentu je otestovat jejich výkonnost v těchto složitých podmínkách. Očekává se, že v budoucnu se budou biočipy používat k identifikaci biomolekul za účelem studia dřívějšího života.

Uchycení přístroje EXPOSE-R k platformě bude jednoduché – stačí jej zacvaknout do svorek. Kosmonauti své dílo nafotí, načež propojí přístroj datovými a elektrickými kabely se zbytkem stanice. Následovat bude opět nezbytné focení, které se bude hodit, pokud v budoucnu dojde na přístroji k nějakým problémům. Pozemní týmy by následně měly kosmonautům oznámit, že z přístroje přijímají telemetrii, což posvětí jejich přesun k anténě АФАР (Automatic Active Phased Array Antenna), kterou kosmonauti nainstalovali během minulého výstupu. Alexandr ze své krabice s nářadím vyjme svorku, kterou připne na jednu ze tří nohou antény, čímž jí zajistí dostatečnou stabilitu – zatím totiž drží jen na dvou svorkách.

Po této drobné úpravě se kosmonauti přesunou k oknu 13 na modulu Zvezda, ze kterého setřou vzorky pomocí dvojice vatových tyčinek. Oleg nejprve setře vzorek z okraje okna a následně celou proceduru zopakuje uprostřed skleněné plochy. Tyčinky následně uzavře do hermeticky těsného obalu, aby mohly za několik týdnů zamířit na Zemi na důkladný laboratorní rozbor. Tady se bude zkoumat, zda na vnější části oken neulpívají rezidua některých chemikálií – například zbytků paliva ze staničních trysek. Bude se zkoumat i to, zda okolí oken nekoroduje, nebo zda se zde nešíří mikroorganismy.

Oleg s Alexandrem se poté přesunou zpět na modul Pirs, kde z přechodové komory vyjmou experimenty BKDO a CKK-2. Obě krabičky si připnou lany ke svým skafandrům a zamíří na opačnou stranu modulu Pirs – k vytaženému manipulátoru Strela-1, po kterém přeručkují až k jeho základně na modulu Poisk. Tady se zaměří na zábradlí 6031, na které připevní experiment BKDO. Následně k němu připojí elektrické a datové kabely a odklopí ochranné krytky z přístroje BKDO. Kosmonauti nafotí výsledek své práce a počkají, zda pozemní středisko potvrdí příjem telemetrie.

V těsné blízkosti nového experimentu odstraní panel 2A z experimentu Vinoslivost, který zkoumá účinky působení kosmického záření na různé materiály. Zkoumá se hlavně vliv na charakteristiky napětí, pevnosti a únavy materiálu. Tento panel byl na vnější část ISS umístěný před rokem – v srpnu 2013. Nyní jej bude čekat cesta na zemi, kde vzorky podstoupí testy v laboratoři a následně se vyhodnotí, jaký vliv na ně mělo kosmické prostředí.

Posádka následně na modulu Poisk odstraní materiálový kontejner CKK-1 a nahradí jej nástupcem – CKK-2. I v tomto případě se zkoumá vliv kosmického prostředí na různé materiály. Rozdíl je ale v uspořádání – u CKK se vzorky umísťují do držáků ve tvaru poštovních obálek. Výsledky těchto experimentů nám pomohou pochopit chování některých materiálů v kosmu a technici tak budou moci vybrat ideální materiály pro konstrukci budoucích kosmických lodí.

Tímto úkolem se už bude výstup pomalu chýlit ke konci. Kosmonauti opět zamíří k základně manipulátoru Strela-1, po kterém přeručkují na modul Pirs. Skvorcov uklidí do přechodové komory experimenty Vinoslivost a CKK-1. Následně pošle do útrob komory i svou tašku s nářadím. Artěmjev mezitím obkrouží modul Pirs a odepne z jeho povrchu experiment Biorisk-3. Pokud na základě předchozích řádků předpokládáte, že tento experiment vystavuje biologické vzorky kosmickému prostředí, pak hádáte správně.

Jsou v něm obsaženy bakterie, houby, semena rostlin a spící spory mikroorganismů. Doposud provedené experimenty Biorisk prokázaly, že bakterie a spory nemají problém s kosmickým prostředím. Překvapující ale bylo, že semena vyšších rostlin po návratu na zemi také bez větších problémů vyklíčila. Biorisk-3, který se dnes vrátí do útrob ISS by měl tyto výsledky ještě zpřesnit. Vzorky se v laboratořích na zemi podrobí důkladným zkouškám, které budou hledat  genetické, fyziologické a morfologické změny na organismech.

Oleg přenese experiment Biorisk do útrob modulu Pirs, kde společně s Alexandrem zkontrolují, že mají své nástroje kompletní, provedou inspekci svých skafandrů a připraví se na uzavření výlezu ven. Po jeho uzavření se začne přechodová komora plnit kyslíkem a výstup bude u svého konce. Pokud máte zájem, můžete si prohlédnout animaci, která ukazuje všechny výše popsané úkony, které na kosmonauty čekají.

Zdroje informací:
 http://www.spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3087263_orig.jpg?663
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/335189_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3149677_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/4524640_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/1921129_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6903773_orig.jpg
http://media.eol.org/content/2014/01/21/14/70521_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6900680_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5962060_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6913796_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3035391_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/4574437_orig.jpg