Na prahu nové snímkovací éry

Když se v České republice řekne Sentinel, vybaví si lidé parní automobil značky Škoda, ze kterého vzniklo známé přirovnání pro člověka, který nadměrně funí. V našem dnešním článku ale bude řeč o docela jiném Sentinelu. Tento název totiž Evropská kosmická agentura vybrala pro novou generaci svých meteorologických družic. První zástupce této řady, satelit Sentinel 1A, už odpočítává poslední hodiny pobytu na pevné zemi než se vydá na svou mnohaletou službu na oběžné dráze.

Byly to hodně smutné narozeniny. Před dvěma lety,v březnu roku 2012 oslavila vlajková loď Evropy určená k dálkovému průzkumu Země, satelit Envisat, deset let fungování. Za několik týdnů se ale družice odmlčela a i přes velké snahy o znovunavázání komunikace ji ESA v květnu téhož roku odepsala. Skončila tak jedna mimořádně plodná epocha, během které vědci sbírali informace o mnoha aspektech, které se podílí na tvorbě počasí.

Nástupcem Envisatu měly být satelity řady Sentinel, které měly volně navázat na dosluhující stroj. Bohužel konec Envisatu přišel dříve, než ESA stihla vypustit prvního nástupce, takže jsme ztratili zhruba dva roky dat. Ale i tak se máme na co těšit. Celý program Sentinel je součástí rozsáhlého projektu Copernicus (dříve GMES), který je zaměřený na evropskou samostatnost na poli snímkování Země. Plány počítají s postupným vypuštěním několika satelitů, které si podrobně rozebereme v dalších článcích na našem blogu. Dnes se ale zaměříme na satelit, který celý program otevře.

Sentinel 1A je 2 300 kg těžká družice, která by měla fungovat 7 let. Na své polární dráze skloněné k rovníku o 98° bude obíhat ve výšce 693 km. Fungovat by měl po dobu sedmi let s možným prodloužením o pět roků. O dodávky energie se stará dvojice solárních panelů o celkovém výkonu 5 900W. Tato hodnota je vypočítaná pro konec funkčního období. V prvních fázích budou panely ještě výkonnější. Vyrobená energie se ukládá do baterií s kapacitou 324 Ah.

Naměřená data se budou na zemi posílat v pásmu X přes síť satelitů EDRS rychlostí 520 Mbps. Připravené je i pásmo S pro odesílání pokynů na družici rychlostí 64 kbps. Hlavním vědeckým přístrojem na družici je radar, který umí pracovat v několika režimech. Strip Map Mode pokrývá pás široký 80 kilometrů a dosahuje rozlišení 5×5 metrů. Interferometric Wide-Swath Mode pokryje pás široký 250 kilometrů za cenu zhoršeného rozlišení (5×20 metrů). Extra-Wide-Swath mode pokrývá pruh široký 400 kilometrů s rozlišením 20 x 40 metrů. Posledním režimem je Wave mode, při kterém vznikají snímky oblastí o rozměrech 20×20 kilometrů s rozlišením 5×5 metrů.

Použití radaru má své opodstatnění – nevadí mu oblačnost, snímkuje bez ohledu na den, či noc. měřením odražených vln radar určí terén pod sebou a nasbíraná data najdou využití nejen při mimořádných situacích jako jsou povodně,nebo zemětřesení, ale i v běžném životě při monitorování stavu životního prostředí a klimatických změn. Kapitánům v ledoborcích pomůže najít bezpečnou cestu, v obecném měřítku pomůže upřesnit a případně optimalizovat trasy lodní dopravy. Vulkanologové zase ocení přesné měření drobných změn v aktivitě sopek.

Pokud všechno půjde dobře, měl by se Sentinel 1A dostat na oběžnou dráhu 3. dubna. Start je naplánovaný na 23:02 SELČ a s velkou pravděpodobností jej bude vysílat ESA TV. za rok by se měl Sentinel 1A dočkat bratříčka – družice Sentinel 1B doplní aktuálně vypuštěný stroj, zpřesní a zrychlí sběr dat. Do dalších let chystá ESA i další satelity řady Sentinel, ale o nich si povíme více v některém z dalších článků.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://esamultimedia.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://space.skyrocket.de/img_sat/sentinel-1__1.jpg
http://www.esa.int/…/14357088-1-eng-GB/Sentinel-1A_encapsulation_node_full_image.jpg