Do zemské atmosféry vstupují vysloužilé družice celkem pravidelně. Stroje vypuštěné často před mnoha lety pomalu třou o zbytky atmosféry, tím ztrácí rychlost a klesají do stále hustších vrstev atmosféry – smrtící kolotoč se roztáčí stále vyšší rychlostí a končí zánikem družice ve vysokých vrstvách atmosféry. Právě v těchto hodinách obrací lidstvo opět svůj zrak k nebi. Na ohnivý konec se chystá sovětská vojenská družice Kosmos 1220. Problém je, že nikdo přesně neví, kam několik desítek let nepoužívaný stroj dopadne.
Píše se rok 1980. Světová zdravotnická organizace prohlašuje pravé neštovice za vyhubené, Zimbabwe a Vanuatu získávají nezávislost, Moskva pořádá letní olympijské hry. V listopadu otevírá Praha 4 nové stanice metra na lince C. Jejich názvy Primátora Vacka, Budovatelů, Družby a Kosmonautů nahradily současné Roztyly, Chodov, Opatov a Háje. V Paříži umírá malířka Toyen a v Ciudad Juarez zase herec Steve McQueen. O události ze 4. listopadu, kdy z kosmodromu Bajkonur startuje raketa Cyklon-2, naopak neví skoro nikdo. Není se co divit – na její palubě sedí tajný vojenský satelit Kosmos 1220.
Samotný název „Kosmos“ nám ale o určení družice nic nenapoví. Mohli bychom jej totiž s trochou fantazie přirovnat k netříděnému kontejneru. Do programu Kosmos totiž Sověti zařazovali stroje nejrůznějšího určení. Najdeme zde neúspěšné sondy k Měsíci a jiným planetám, testovací lety prototypů kosmických lodí a vědeckých družic, ale i satelity určené pro sovětskou armádu. Právě do poslední kategorie spadá i Kosmos 1220, o kterém pojednává dnešní článek.
Úkolem satelitu byl námořní průzkum. Měl sloužit sovětské armádě k monitorování pohybu nepřátelských flotil, které by mohly narušit výsostné vody Sovětského svazu. Družice je měla odhalovat a následně zaměřovat na základě měření elektromagnetických emisí. K triangulačnímu zaměření ji měla pomoci spolupráce s družicemi Kosmos 1176 a Kosmos 1249. Satelit Kosmos 1220 se po startu usadil na neobvyklé oběžné dráze a spekulovalo se o chybě nosné rakety. V červnu roku 1982 měl ukončit provoz, některé zdroje hovoří i o palubní explozi.
Na našem blogu už vyšlo pár článků, které se věnovaly tajným vojenským družicím v podání USA. Jedná se sice o tajné informace, přesto se většinou dají v neoficiální podobě založené na sofistikovaných odhadech, někde na internetu dohledat. U sovětských vojenských družic je ale situace ještě horší – nejenže chybí oficiální informace. K dohledání nejsou téměř ani neoficiální. Při této příležitosti musím vyseknout hlubokou poklonu panu Antonínu Vítkovi, mistru kosmonautické popularizace, který se na nás již bohužel dívá někde shora. Ačkoliv jsem hledal zdroje k dnešnímu článku opravdu pečlivě, tak nikde jinde, než na jeho webu SPACE 40, jsem nenalezl podrobnější informace o satelitu Kosmos 1220. Dovolím si tedy zkopírovat technické údaje, které pan Vítek dokázal dohledat.
Vojenská družice pro elektronický průzkum oceánů. Vyvinulo ji Južnyj mašinostroitel’nyj zavod <=Южный машиностроительный завод> (nyní VO Pivdennyj mašynobudivnyj zavod), Dnepropetrovsk, Dnepropetrovskaja obl., UkrSSR (SSSR, nyní Ukrajina) a postavilo Konstruktorskoje bjuro (KB) „Arsenal“ im. M. V. Frunze <=Конструкторское бюро (КБ) „Арсенал“ им. М. В. Фрунзе> (nyní FGUP KB Arsenal), Leningrad (SSSR). Provozovatelem je Ministerstvo oborony (MO) SSSR <=Министерство обороны (МО) СССР>, Moskva (SSSR).
Družice 1. generace (model US-P [=upravljajemyj sputnik passivnyj]) má pravděpodobně tvar dvojitého válce o celkové délce asi 17 m, vybaveného dvěma panely slunečních baterií o rozměrech přibližně 1.8×25 m. Služební úsek o délce přibližně 1 m má průměr 1.3 m, přístrojová část připojená k němu příhradovou konstrukcí má průměr asi 0.8 m. Družice nese zařízení pro elektronické zaměřování a odposlech rádiového provozu námořních plavidel v rámci systému SMKRC [=sistema morskoj kosmičeskoj razvedki i celeukazanija]. Družice je vybavena motorem o tahu 3 až 6 kN pro navedení na oběžnou dráhu a čtyřmi motory o tahu kolem 100 N pro orientaci a stabilizaci. Pro stabilizaci je vybavena zřejmě i iontovými motory.
Jak zaznělo již na začátku našeho článku, satelit se v těchto hodinách noří do stále hustších vrstev atmosféry. Přesný termín jeho zániku se nedá přesně odhadnout. Spekuluje se o neděli 16. února, ale je možné, že i v době, kdy čtete tento článek, tak družice stále zůstává na oběžné dráze. Zánik totiž záleží na mnoha faktorech – tím hlavním je orientace sondy. Záleží totiž na tom, zda se satelit proti atmosféře natočí velkou plochou, takže brzdí intenzivněji, nebo zda letí ve směru letu menší plochou a atmosférou proletí s menším třením.
Co je jisté? Družice Kosmos 1220 krouží kolem Země po oběžné dráze se sklonem 69° k rovníku. Z toho vyplývá, že může dopadnout kamkoliv mezi 69. rovnoběžku severní a jižní šířky, což je jen tak mimochodem prostor, kde žije více než 90% světové populace. Povrch Země ale z 71% pokrývá voda. Pravděpodobnost nyní hraje do karet předběžným odhadům, které hovoří o zániku někde v oblasti Tichého oceánu.
Průchod atmosférou by měl zničit část družice. Minulost nám ale již mnohokrát ukázala, že pro některé součásti orbitálních sond nejsou mnohasetstupňové teploty panující při průchodu atmosférou žádný problém. Spekulovat, co všechno by mohlo přežít v případě Kosmosu 1220 je někde na úrovni věštění z křišťálové koule. Pořádně totiž ani nevíme, co všechno je na palubě.
Pád Kosmosu 1220 je v posledních hodinách poměrně silně medializován a mohl by v lidech vzbudit mylnou představu, že se jedná o cosi výjimečného. Není tomu tak. Jak padlo již na začátku článku, destruktivní vstupy družic do atmosféry nejsou výjimečné. Kolem Země krouží tisíce družic – ať už funkčních, nebo nefunkčních. Počty kosmického smetí, tedy různě velkých úlomků rozbitých družic a horních stupňů raket ani nedokážeme odhadnout.
Zdroje informací:
http://www.lib.cas.cz/
http://www.sociedadastronomia.com/
http://www.n2yo.com/
http://www.zen32156.zen.co.uk/
Zdroje obrázků:
http://i.space.com/images/i/12790/i02/rosat-satellite-reentry-animation-still.jpg
http://www.zen32156.zen.co.uk/images/satellites/Cosmos1220.jpg
https://www.heavens-above.com/…default&width=600&height=300&mode=M&satid=12054
Odkaz v angličtine na US-A/P vojenské satelity.
http://www.russianspaceweb.com/us.html
Děkuji za odkaz.