Úterky patří na našem blogu v posledních týdnech seriálu Vesmírné osudy. Pokud jste dnes čekali další atraktivní článek z této série, musím Vás bohužel zklamat. V průběhu pondělka totiž přišla velmi důležitá chvíle v historii kosmonautiky – evropská sonda Rosetta se probrala z dva a půl roku dlouhé hibernace a je připravena na jedno z největších dobrodružství v historii kosmonautiky. Nový díl Vesmírných osudů přijde až příští úterý.

O dvacátém lednu se mezi fanoušky kosmonautiky už v předstihu několika měsíců mluvilo s posvátnou úctou. Na tento den totiž byly nařízeny tři na sobě nezávislé palubní alarmy sondy Rosetta (toho času 807 milionů kilometrů od Země). Sonda se probudila kolem jedenácté hodiny dopoledne našeho času. Na potvrzení, že se sonda probrala jsme museli čekat několik hodin. Rosetta nejprve musela zahřát senzory, které mapují hvězdné okolí a pomáhají tak s orientací. Následně sonda zpomalila rotaci, do které byla před uspáním uvedena. Pak už stačilo jen namířit solární panely ke Slunci a nechat energii proudit do akumulátorů. Posledním krokem bylo odeslání signálu na Zemi.

Signál měla zachytit sedmdesátimetrová anténa americké sítě Deep Space Network (bližší info v našem starším článku). Nemělo se jednat o žádnou obsáhlou informaci, spíše si to můžeme představit jako vyčkávací tón v telefonu. Podle původních očekávání měla toužebně očekávaná zpráva dorazit mezi 18:35 a 18:45 našeho času. jenže minula sedmá hodina večerní a Rosetta stále mlčela. Teprve v 19:18 se na monitoru objevil na první pohled nenápadný výstřel v grafu, který ukazuje přijímaný signál. Bylo jasno, Rosetta se probudila. Řídící středisko se okamžitě začalo radovat.

Sonda projde v dalších dnech a týdnech důkladnými zkouškami všech systémů, které budou mít za úkol odhalit, zda vše funguje správně. Už v květnu totiž tento evropský výtvor vstoupí na oběžnou dráhu vlasatice 67P-Churyumov/Gerasimenko. Bude to poprvé v historii lidstva, kdy se námi vyrobené těleso stane oběžnicí komety. O konci letošního roku ani nemá smysl mluvit – plánované přistání pouzdra Philae na povrchu jádra se zapíše do historie kosmonautiky. Velmi podrobně je celá mise popsána v našem starším článku.

Sonda Rosetta ještě musí urazit 8 a půl milionu kilometrů, než se dostane ke svému cíli, tedy kometě 67P-Churyumov-Gerasimenko. Pokud chcete i Vy průběžně sledovat, jak se obě tělesa pomalu přibližují, nebo pokud byste si chtěli zopakovat komplikovanou cestu sondy Rosetta po Sluneční soustavě, určitě navštivte tento web, díky posuvníku můžete měnit datum a postupně tak zmapujete celou cestu Rosetty od vypuštění až do budoucnosti. jen počítejte s tím, že v těchto hodinách je zájem uživatelů mimořádný a obsah se načítá opravdu velmi pomalu.

P.S. Když už jste se dnes nedočkali Vesmírných osudů, navnadím vás alespoň na další díly. Seriál Vesmírné osudy se pomalu překlápí do své druhé poloviny. V ní se můžete těšit na takové osobnosti jako je Neil Armstrong, Valentina Těreškovová, nebo Vladimír Remek. V příštím týdnu začnete společně s Lukášem Houškou rozplétat životní osudy Johna Glenna.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://spaceflightnow.com/
http://www.kosmonaut.cz/

Zdroje obrázků:
https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net/…/1606432_601431613259575_1904832392_o.jpg
http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2013/12/10/article-2521437-1A023BAE00000578-663_634x420.jpg