sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Půlstoletí důkladné vesmírné komunikace

70m radioanténa v Goldstone

Dnes nám už přijde prakticky normální, že komunikujeme s družicemi u Marsu a přijímáme fotky z roverů na povrchu. Nepozastavíme se nad tím, že k nám proudí tuny snímků od miliony kilometrů vzdáleného Saturnu a nebo že dokážeme přijít slaboučký signál i od sond, které opouští Sluneční soustavu! Nic z toho by ale nebylo možné bez amerického systému DSN – trojice obřích antén, které jsou chytře rozmístěné po celém světě, takže zajišťují nepřetržitou obousměrnou komunikaci se všemi vyslanci lidstva – včetně těch nejvzdálenějších.

Celý projekt Deep Space Network začal v padesátých letech jako několik malých antén, které byly součástí Deep Space Intrumentation Facility. O tento systém se původně starala americká armáda, ale 24. prosince 1963 se oficiálně osamostatnil. Ve svých začátcích zajišťovala komunikaci jen se třemi vesmírnými objekty – Mariner 2, IMP-A a Atlas Centaur 2. Postupem času se její záběr stále rozšiřoval. Přes antény proudily třeba signály z Měsíce v rámci mise Apollo. V současné době zajišťuje síť DSMN komunikaci s 33 vesmírnými objekty, mezi kterými nenajdeme jen americké sondy. Služeb tohoto unikátního systému využívají Japonci, Rusové, Evropané a nejnověji také Indové.

Síť Deep Space Network těží z toho, že má tři centra – jedno je v kalifornském Goldstone, druhé 60 km od španělského Madridu v lokalitě Robledo de Chavela a třetí bychom našli 40 km od australské Canberry. Každé z nich je od okolního elektromagnetického smogu odstíněno přirozenou hradbou hor – všechny antény se nachází v přirozených údolích. Pokud se podíváme na mapu, zjistíme, že od sebe jednotlivé body dělí téměř přesně 120°. Díky tomu je možné zajistit neustálou komunikaci s vesmírnými sondami.

Grafické znázornění sítě DSN
Grafické znázornění sítě DSN
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/
Překlad: Autor

Přes DSN komunikuje prakticky každá sonda, která zamíří dál než na oběžnou dráhu Země – od Armstrongových slov o velkém skoku pro lidstvo, přes velice slabý signál z Apolla 13, snímky z roverů na Marsu až po hranice Sluneční soustavy. Byla to právě síť DSN, která přinesla historicky první fotky Marsu ze sondy Mariner 4 v roce 1965. O 11 let později přes ni proudily i snímky Merkuru z Marineru 10.

V roce 1989 měla sonda Voyager 2 proletět kolem Neptunu. NASA proto vylepšila anténu v Goldstone. Snímek pochází z 12. prosince 1987.
V roce 1989 měla sonda Voyager 2 proletět kolem Neptunu. NASA proto vylepšila anténu v Goldstone. Snímek pochází z 12. prosince 1987.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Dvojčata Voyagerů posílala historické fotky Jupitera, Saturnu, Neptunu i Uranu právě přes DSN. Přes tyto gigantické uši k nám dorazila i známá fotka „The Pale Blue Dot“, ale i informace, že Voyager 1 vstoupil do mezihvězdného prostoru. Přes antény ale neproudí jen fotky. Sbíhají se sem i telemetrická data ze všech družic, které jsou rozptýlené po Sluneční soustavě. Zjišťuje se poloha satelitů i jejich rychlost. Z antén se zároveň i posílají příkazy a do palubních počítačů se nahrávají nové programy.

Každé ze tří stanovišť obsahuje několik antén. Najdeme zde jednu 34 metrovou anténu s vysokým ziskem, jednu 26 metrovou anténu a jednu nebo více Beam waveguide antén (omlouvám se, že jsem nenašel odpovídající český překlad) s průměrem 34 metrů. Canberra má jednu, Madrid dvě a Goldstone dokonce tři tyto antény. Všem pak vévodí masivní talíř s průměrem 70 metrů – takový obr se nachází v každé ze tří lokalit.

Kromě výše zmíněné obousměrné komunikace nesmíme zapomínat ani na to, že antény sítě DSN mají i vědecké úkoly. V radiovém spektru zachytávají vlny odražené třeba od prolétávajících asteroidů. Kromě toho pomáhají zpřesňovat radiovou komunikaci měřením odchylek v šíření signálu a navíc ještě fungují jako obří interferometr.

70metrová anténa sítě DSN umístěná ve Španělsku
70metrová anténa sítě DSN umístěná ve Španělsku
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Ať celé síti DSN nedochází dech ani v dalších letech, ať mají její zaměstnanci pořád hodně objektů, se kterými mohou komunikovat – to je přání snad všech fanoušků kosmonautiky. Zkrátka – hodně úspěchů do další padesátky!

P.S. všem chci vřele doporučit subdoménu na webu JPL, která se věnuje právě padesátému výročí DSN. Najdete zde velké množství krásných fotek a soposutu zajímavých informací.

Zdroje informací:
http://www.jpl.nasa.gov/
http://www.jpl.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/…/Goldstone_DSN_antenna.jpg/974px-Goldstone_DSN_antenna.jpg
http://upload.wikimedia.org/…/2000px-DSNantenna.svg.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/22-full.jpg?itok=ZgQ91ctv
http://upload.wikimedia.org/…/640px-Madrid_Deep_Space_Network_Complex.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jan Škoda
Jan Škoda
11 let před

Pěkný článek, děkuji za počtení. Ohledně „Beam waveguide antény“: Waveguide je česky vlnovod, anténa, která je vyobrazena na odkazu je vlastně Cassegrainova anténa s vlnovodem jako napaječem.

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpověď  Jan Škoda

Hezký den, moc díky za doplnění.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.