Zachrání americký miniraketoplán Evropa?

Americký miniraketoplán Dream Chaser, který je spolu s loděmi DragonRider od SpaceX a CST-100 od Boeingu ve hře o lukrativní kontrakt na dopravu amerických astronautů na oběžnou dráhu je v tomto souboji outsiderem. Již delší dobu se mluví o tom, že pokud dojde k redukci kandidátů (což je velmi pravděpodobné), tak to „odnese“ právě okřídlená kosmická loď z dílny společnosti Seirra Nevada Corporation. Nyní se ale zdá, že by si celý program mohl zachránit krk spoluprací s Evropou. O co by šlo a je vůbec taková spolupráce možná? Můžeme se těšit, že budou evropští astronauti létat do vesmíru na americké lodi, nebo to bude celé trochu jinak? Na to se zaměříme v našem dnešním článku.

Tomu, v jak nezáviděníhodné situaci se Dream Chaser nachází, jsme už na našem blogu psali. Společnost Sierra Nevada Corporation si už zřejmě naplno uvědomila, že stojí před reálnou možností zastavení projektu. Projektu, který spolykal jednak značné množství o peněz, ale i lidského času. A je proto škoda takové projekty opouštět. podle všeho se zdá, že firma rozhodila sítě i mimo NASA ve snaze zaujmout nové případné investory a partnery. A jak se zdá, minimálně v jednom případě se to asi podařilo.

Evropská kosmická agentura nedávno oznámila, že se společností SNC podepsala v září loňského roku dohodu o porozumění. V rámci plnění tohoto dokumentu by se měly obě strany do začátku roku 2015 snažit vytipovat u druhé strany oblasti vhodné pro vzájemnou spolupráci. Jinými slovy. Američané budou hledat možnosti zapojení evropského průmyslu, výrobních zařízení, případně softwaru. Hlavní roli by zřejmě mělo mít Německo, protože právě zástupci její vesmírné agentury DLR byli kromě zástupců ESA přítomni podpisu. Jednou z možností je využití IBDM (International Berthing Docking Mechanism), který by našel využití jako dokovací port pro Dream Chaser. ESA naopak bude přemýšlet, jestli by měla pro miniraketoplán nějaké (hlavně vědecké) využití, tedy zda by existovaly nějaké mise, na které by Dream Chaser mohl létat pod hlavičkou Evropy.

Dokovací systém IBDM by mohl být jedním ze styčných bodů spolupráce
Dokovací systém IBDM by mohl být jedním ze styčných bodů spolupráce
Zdroj: http://spacefellowship.com/
Překlad: Autor

V některých sdělovacích prostředcích vyvolala zpráva až nekritické nadšení. Skoro se mohlo zdát, že Evropa je krok od pilotované lodě, že evropští kosmonauti budou létat do vesmíru na amerických lodích, ale přitom v samotné dohodě o něčem takovém není ani slovo. Smlouva by se velmi vzdáleně dala přirovnat ke zkušebnímu vrtu, při kterém se zjišťuje stav podloží v místě případné stavby. Pokud bychom zachovali tuto analogii, tak někteří už na místě zelené louky vidí supermarket a spekulují, kolik tam bude co stát.

Vydá se Dream Chaser pod hlavičkou ESA k ISS? Těžko říct
Vydá se Dream Chaser pod hlavičkou ESA k ISS? Těžko říct
Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/

Pojďme ale na chvilku utáhnout kohoutek bezbřehému optimismu a podívejme se na celou věc trochu střízlivějším pohledem. Problémem totiž zřejmě budou peníze, ostatně skoro jako vždy. Evropská kosmická agentura například v současné době čelí drobným problémům s financováním ISS. Do konce roku ESA omezí své výdaje na provoz Mezinárodní vesmírné stanice o 30% ve srovnání s rokem 2010. Týká se to jen provozních poplatků, nikoliv vědeckých experimentů nebo výroby náhradních dílů. Požadavek na snížení finanční zátěže přišel ze strany Francie a Itálie.

Na první pohled to s Dream Chaserem nesouvisí, ale je to jasná ukázka toho, že minimálně některé státy zapojené do ESA usilují o snižování výdajů vkládaných do kosmonautiky. Jaké šance by v tomto případě mohla mít spoluúčast na provozu miniraketoplánu se nedá odhadovat. Nesmíme zapomínat, že Evropa už má podepsanou smlouvu s NASA na výrobu dvou servisních modulů pro Orion, což jistě nebude levná záležitost. Hledat pak v napjatém rozpočtu rezervy pro Dream Chaser nebude nic snadného. Ale nechme se překvapit. Možná dopadnou jednání dobře a Evropa se skutečně bude na tomhle miniraketoplánu podílet. Ostatně nebylo by to poprvé, kdy se evropská kosmonautika ujala zajímavého programu, který NASA opustila. Například sonda JUICE bude ve své podstatě upravený americký projekt JIMO. Kdo ví, možná to stejně dopadne i s miniraketoplánem.

Zdroje informací:
http://www.kosmonaut.cz/
http://www.kosmo.cz/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www.citizensinspace.org/wp-content/uploads/2013/01/DreamChaserLaunch.jpg
http://spacefellowship.com/wp-content/uploads/2010/10/stsIBDM_1.jpg
http://www.spaceflightnow.com/news/n1401/08dreamchaser/dreamchaser_station_400259.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Zachrání americký miniraketoplán Evropa?

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Evžen
Evžen
12 let před

Zajímavý článek a zajímavé překvapení z ESA, ale držme se reality výstižně popsané supermarketem na zelené louce. To je stránka finanční a technická
Ovšem nesmíme zřejmě zapomínat i na politické rozhodnutí a že jimi jsou dějiny kosmonautiky od prvopočátku poznamenané až to pěkné není! Jen namátkou Rusové dostali na oběžnou dráhu Gagarina a Kenedy vyhlašuje dobytí Měsíce! Je pravděpodobné, že kdyby se první muž v kosmu honosil americkým občanstvím, Měsíce by nebylo. Bylo by samozřejmě logické se nejdříve zabydlet na oběžné dráze a potom letět někam dál. Tak Amerika dosáhla téměř nemožného jen proto, aby to opět nechala opuštěné. Nebo Amerika vyhlásí že uskuteční vesmírnou vycházku a bác ho! Leonov musí být za každou cenu první. O Těreškovové netřeba se zmiňovati. Pozadí vzniku Voschodu je také jistě dostatečně známo. Američané mají raketoplán, my ho nepotřebujeme ani potřebovat nebudeme ale musíme ho mít také. Atd. Při čtení článku mne napadl podobný příměr. Čína má vlastní lodě Shenzhou, stanici Tiangong a chystá větší kousek, Indie na své lodi tvrdě několik let již pracuje, Irán se chvástá že svého kosmonauta ve vlastní lodi do vesmíru dostane také. Nechystá si ESA v případě Dream Chaseru také svoji polívčičku stylem „když ostatní mají, my musíme mít tedy také? jak by to vypadalo kdybychom neměli?“ Holt politika. Samozřejmě netvrdím, že to je zrovna tak. Jen mne taková myšlenka napadla a nechce se jí z hlavy ven. Každopádně budoucnost nám ukáže jestli tyto námluvy vyšumí do ztracena, nebo budou mít reálný a hmatatelný výsledek.
Evžen

Dušan Majer
Dušan Majer
12 let před
Odpověď  Evžen

Zajímavá teorie. Ale osobně si myslím, že původ aktivity bych nehledal u ESA (musíme mít za každou cenu vlastní loď), ale spíše u SNC, která chce DC zachovat za každou cenu. Evropa jen dostala nabídku, která byla zřejmě dostatečně lukrativní an to, aby do toho šla.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗