Pokud se v těchto dnech mluví o čínském kosmickém programu, pak je řeč v naprosté většině o prozatím úspěšné sondě Chang’e-3,která v těchto dnech krouží kolem Měsíce. Ovšem ne vždycky se daří všechno a tak se nejlidnatější země světa musela v posledních hodinách vyrovnat i s neúspěchem. Ten naštěstí nepotkal mediálně atraktivní lunární sondu, ale „jen“ družici pro dálkový průzkum Země. Každopádně se ale přetrhla více než dva roky dlouhá šňůra učebnicových startů čínských raket.

9. prosince byla na kosmodromu Tchaj-jüan v severočínské provincii Šan-si připravená třístupňová raketa Čchang-čeng 4B. Na své palubě měla dvě a čtvrt tuny těžkou družici CBERS-3 (China–Brazil Earth Resources Satellite 3), která měla z heliosynchronní dráhy snímkovat naši planetu. Družice byla v pořadí již třetím exemplářem projektu CBERS, na kterém se kromě Číny podílí také Brazílie.

Start čínské rakety Čchang-čeng 4B z kosmodromu Tchaj-jüan
Zdroj: http://danspace77.files.wordpress.com/

K zážehu motorů prvního stupně na oxid dusičitý a nesymetrický dimetylhydrazin došlo ve 4:46 našeho času. Dvanáct minut po startu se měla družice CBRES-3 na polární dráze oddělit od horního stupně, ale něco se pokazilo. Jako první o neúspěchu informovala brazilská strana, Číňané se rozhoupali až o několik hodin později, ale ani z jejich prohlášení není úplně jasné, k čemu vlastně došlo. Pokud jsou informace o čínském kosmickém programu těžko dohledatelné, pak můžeme počítat s tím, že se informace o havárii budou hledat ještě hůř.

Podle nepotvrzených zpráv se zdá, že družice CBERS-3 nejen že nebyla doručená na správnou oběžnou dráhu, ale že dokonce už zanikla v atmosféře. Podle dosavadních informací se zdá, že všechny systémy na sondě pracovaly správně. Sonda prý 15 minut komunikovala se Zemí, než se definitivně odmlčela. Závada se tedy na 99% týká nosné rakety. Pokud budeme spekulovat o příčinách nehody, jako první se nabízí závada na motoru, která způsobila, že se horní stupeň buďto vůbec nezapálil, nebo že hořel příliš krátce. To bývá poměrně častá chyba u ruského stupně Briz-M. Tomu by odpovídaly i doposud zveřejněné neoficiální informace, podle kterých motor zhasnul o 11 sekund dříve než měl.

Další možnou příčinou nehody může být problém při separaci jednotlivých stupňů rakety. Pyropatrony starající se o správné oddělení vyhořelých stupňů nemusely fungovat. Pro příklad nemusíme chodit zase tak daleko do historie – 24.2.2009 startovala raketa Taurus-XL 3110. Selhal ale systém pro odhození aerodynamického krytu a sestava tak byla příliš těžká a nemohla se dostat na oběžnou dráhu. Start skončil havárií nedaleko Antarktidy. Družice OCO, která měla měřit koncentrace CO₂ v atmosféře byla zničená.

Raketa Čchang-čeng 4B v montážní hale
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Kromě toho je tu ještě mnoho dalších důvodů,které mohly způsobit neúspěch. Každopádně ale v pondělí skončila 19 startů trvající šňůra bezproblémových letů 45 metrů vysoké rakety Čchang-čeng 3B. Od svého prvního startu v roce 1999 se tomuto nosiči nehody vyhýbaly. Havárie zároveň znamená první černý puntík pro Čínu v letošním roce. Ta se mohla letos chlubit 13 úspěšnými starty. Poslední havárii měli Číňané v srpnu 2011, kdy selhala raketa Čchang-čeng 2C s vojenskou družicí Shijian.

Aktuální selhání už začali vyšetřovat čínští odborníci. Brazílie je přesvědčená, že k nehodě nedošlo jejich vinou a tak nechává aktivitu ohledně vyšetřování na čínské straně. Co znamenala nehoda pro celý program CBERS? Zatím je brzo na předčasné soudy, ovšem už nyní se zdá, že by havárie mohla uspíšit stavbu a další přípravy družice CBERS-4, která měla původně startovat až v roce 2015. Nyní se její vývoj urychlí, aby mohla převzít úkoly, pro které měla být určená právě zničená „trojka“.

Družice CBERS-3 před připojením k nosné raketě
Zdroj: http://1.bp.blogspot.com/

První satelit systému CBERS byl vypuštěný už roku 1999 také na nosiči Čchang-čeng 4B, druhý letěl o 4 roky později na stejné raketě. Kosmodrom Tchaj-jüan nebývá často využívaný, létá se z něj na polární oběžné dráhy, takže se vyšetřování nehody nijak výrazně na jeho provozu neodrazí.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.nasaspaceflight.com/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2013/12/Z2A4-350×138.jpg
http://danspace77.files.wordpress.com/2013/12/13-341.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2012/05/Z37.jpg
http://1.bp.blogspot.com/-48bRcYxmULE/Up1EcqvjuMI/AAAAAAAAAoQ/fT7cZMwXjPc/s1600/CBERS_lanca.jpg