Dvě tajemství Saturnových prstenců a královna Cassini

Bylo by zbytečné zde připomínat, jak velký úspěch znamená mise Cassini – a to nejen pro NASA, ale i pro výzkum naší sluneční soustavy, nejen našeho druhého největšího plynného obra, fotogenického Saturnu. Neuběhne prakticky týden, kdy bychom se někde nedočetli o dalším úspěchu tohoto programu, či naopak o další nové záhadě, která způsobuje bezesné noci (nejen) astronomům. Pojďme se teď spolu podívat na dva poslední objevy, které byly publikovány v uplynulých dvou týdnech.

Stáří Saturnových prstenců konečně odhaleno?

Kolem stáří saturnovských prstenců se rok co rok už po mnoho dekád objevují nové a nové teorie, povětšinou následované plamennými debatami. Posledních pár let se část astronomické obce přikláněla k názoru, že jde o fenomén relativně velmi mladý (několik set milionů let), neboť vysoká odrazivost slunečních paprsků svědčí o tom, že částice, tvořící prstence neměly dostatek času, aby byly zaneseny prachem, a že před sebou prstence nemají dlouhého trvání. Nemenší část odborníků ovšem kontrovala, že velké albedo je způsobeno častými srážkami jednotlivých komponent prstenců, dochází tedy k neustálému praskání a odhalování čistého ledového materiálu, na kterém se prach jednoduše nestačí usadit.

Saturnovy prstence tvoří nejen exkluzivní pastvu pro oko a poskytují dechberoucí vesmírný „estetický zážitek“, jsou i velmi zajímavým úkazem. Horizontálně jsou široké skoro 300 000 kilometrů, ale vertikálně jsou tenké maximálně několik desítek metrů. Materiál tvoří ponejvíce vodní led, smíchaný s kamenným materiálem, na kterém se podílí velkou měrou mikrometeorické bombardování Saturnova okolí, způsobené velkou gravitací ledového giganta.

Podle posledních dat měření sondy Cassini se složitý systém prstenců zformoval před 4,4 miliardami let, zhruba v době, kdy se formovala samotná planeta a její měsíce. Tým pod vedením Saschy Kempfa z Coloradské univerzity v Boulderu použil k měření palubní analyzátor kosmického prachu (Cosmic Dust Analyzer). Zjistil, že že pouze velmi malé množství prachového materiálu přichází do kontaktu s prstenci. Číselně vyjádřeno, pouze 0,0000000000000000001 gramů (10^ -19) částic na čtvereční centimetr se pohybuje každou vteřinu prostorem až do vzdálenosti padesáti Saturnových poloměrů. S tak nízkým výskytem částic vychází z výpočtů doby trvání prstenců neuvěřitelně vysoké číslo 4,4 miliardy let.

Vnitřní okraj prstence B, foceno ze vzdálenosti 250 000 kilometrů
Vnitřní okraj prstence B, foceno ze vzdálenosti 250 000 kilometrů
Zdroj: http://astrobob.areavoices.com/

Kempfův tým byl navíc schopen rekonstruovat dráhy mnoha těchto částic a zjistil, že některé pocházejí z Kuiperova pásu, ba dokonce z dalekého Oortova oblaku, jenž tvoří kulové halo primordiálního převážně ledového materiálu kolem naší sluneční soustavy až do přibližně poloviční vzdálenosti od Slunce k nejbližším hvězdám a některé dokonce z mezihvězdného prostoru.

Podivný objekt u Saturnova prstence A

Anomálie Peggy zachycená sondou Cassini
Anomálie Peggy zachycená sondou Cassini
Zdroj: http://en.es-static.us/

15. dubna letošního roku vyfotila palubní kamera sondy Cassini zvláštní anomálii kolem Saturnova prstence A. O pár dní později narazil astronom Carl Murray z londýnské Queen Mary University, jenž je součástí výzkumného týmu Cassini, na zvláštní útvar kolem prstence A. Jak prohlásil na zasedání Americké geofyzikální unie v San Franciscu, nikdy nic takového neviděl. Jelikož snímky prohlížel a analyzoval 19.dubna – v den, kdy jeho tchýně slavila osmdesátiny, rozhodl se anomálii pojmenovat na její počest – Peggy.

Peggy vypadá o objekt o velikosti přibližně kilometru, čili je příliš malý, aby jej zachytila palubní kamera sondy Cassini. To co můžou vědci přímo pozorovat, jsou interference a poruchy, které vyvolává v prstenci A. S trochou opatrnosti proto mluví astronomové o měsíci, nebo spíše měsíčku, i když ve skutečnosti taková jména si nechávají pro objekty až deset krát větší, než se Peggy zdá být.

Jiným důvodem může být nepravidelné nakupení – akumulace materiálu tvořícího prstenec, který může vést v neposlední řadě i k utvoření nového měsíce – to by byla skutečná astronomická lahůdka!

Zdroje informací:
http://www.space.com/
http://earthsky.org/

Zdroje obrázků:
http://earthsky.org/
http://astrobob.areavoices.com/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Dvě tajemství Saturnových prstenců a královna Cassini

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

  • Space Cargo

    Evropská společnost Space Cargo Unlimited, specializující se na výrobu ve vesmíru, dokončila vývojový model opakovaně použitelného kosmického zařízení REV1 určeného k dopravě užitečného zatížení do vesmíru a jeho následnému návratu na Zemi.

  • NASA

    Administrátor NASA Jared Isaacman představil vizi agentury, která se při zajišťování kosmických lodí a přepravních služeb spoléhá na komerční firmy, ale zároveň si zachovává odborné znalosti a zázemí potřebné k vývoji technologií, do nichž by se soukromý sektor sám nepustil kvůli příliš vysokým rizikům nebo nákladům.

  • Mitsubishi Electric

    Společnost Mitsubishi Electric plánuje při druhém zkušebním letu nosné rakety Miura 5 vypustit demonstrační družici pro připravovanou víceúčelovou megakonstelaci. Španělská kosmická společnost PLD Space, která raketu Miura 5 vyvíjí, plánuje její první start v první polovině roku 2027.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗