Když satelity pomáhají

Často slýcháme nářky o tom, jak je kosmonautika zbytečná, jak by se mohly velké investice do ní vkládané investovat do „něčeho jiného“ a tak dále. Těžko se takovým lidem vysvětluje, že nebýt kosmonautiky, nemohli by používat GPS, byly by problémy s internetem, voláním a sledováním televize. Ale dejme tomu, že bez těchto moderních vymožeností může člověk žít. Dnes si ukážeme, jaký má kosmonautika význam, když jde skutečně o život.

Sdělovací prostředky celého světa v posledních dnech plní zprávy z Filipín, které zasáhl mocný tajfun Haiyan. Podle některých odborníků se jednalo o nejsilnější tropický cyklón, který se kdy dostal nad pevninu. Nárazy větru údajně dosahovaly místy rychlosti až 315 km/h, což překonal dosavadní rekord hurikánu Camille z roku 1969 (305 km/h). Tajfuin Haiyan, označovaný též jako Yolanda obdržel na Saffir-Simpsonově stupnici síly tropických cyklónů nejvyšším, tedy pátý stupeň. za sebou nechává nevídanou spoušť,srovnává celé vesnice se zemí a odhady obětí zatím hovoří o minimálně deseti tisících.

Ve zdecimovaných oblastech nefungují telefonní linky, rozvody elektřiny, zkrátka nic. Jak tedy mohou vědci předvídat další vývoj běsnícího živlu? Pomocnou ruku jim podávají specializované družice vypuštěné na oběžnou dráhu. Prim samozřejmě hrají satelity amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), jejíž družice (hlavně třídy GOES) nepřetržitě snímkují celou oblast a z naměřených dat se pomocí složitých výpočtů odhaduje další vývoj. Přístroje na družicích NOAA ale ani zdaleka jen „nefotí“. Měří i množství odpařené vody a mnoho dalších údajů.

Ovšem ani další družice nezahálejí. Právě pro pozorování tropických cyklónů byla na oběžnou dráhu roku 1997 družice TRMM (Tropical Rainfall Measuring Mission), společné dílo americké NASA a japonské JAXA. Ta na své palubě nese kromě radaru i snímkovač v mikrovlnném pásmu, infračervený skener pracující i ve viditelném spektru, měřič mrak a čítač blesků.

Společný projekt NASA a JAXA, družice TRMM (Tropical Rainfall Measuring Mission) vytvořila 8.11. v 1:19 SEČ tento snímek.
Společný projekt NASA a JAXA, družice TRMM (Tropical Rainfall Measuring Mission) vytvořila 8.11. v 1:19 SEČ tento snímek.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

S pozorováním počasí se počítá i u americké družice Aqua, která by la vypuštěná v roce 2002. I ona má na své palubě několik vědeckých přístrojů, které zkoumají vypařování vody, rozložení aerosolů, pohyb mraků a další atributy. V případě hurikánu Haiyan má asi největší význam přístroj AIRS zaměřený na infračervené pásmo. Disponuje 2378 snímači a díky chytré spolupráci s mikrovlnnými přístroji může poskytovat i unikátní pohled skrz neprostupnou vrstvu mraků.

Snímek z družice Aqua, konkrétní z přístroje AIRS.
Snímek z družice Aqua, konkrétní z přístroje AIRS.
Zdroj: nasa.gov

Zapomenout nesmíme ani na 200 kilogramů těžký přístroj MODIS, jehož specialitou jsou kromě kouře z lesních požárů i mraky. Ty monitoruje ve 36 spektrálních pásmech s vlnovou délkou od 0,4 µm to 14,4 µm.

Tato fotka pochází z družice Aqua, konkrétně z přístroje MODIS. Vznikla 8. listopadu v 6:10 SEČ.
Tato fotka pochází z družice Aqua, konkrétně z přístroje MODIS. Vznikla 8. listopadu v 6:10 SEČ.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Na sledování tajfunu Haiyan se podílí i další satelity, ale zapojuje se do něj i posádka Mezinárodní vesmírné stanice. V minulých dnech na ní sice bylo hodně živo (viz náš článek), ale přesto si Karen Nyberg našla čas a pořídila fotku zlověstného bílého víru.

Tajfun Haiyan, jak jej zachytila Karen Nyberg.
Tajfun Haiyan, jak jej zachytila Karen Nyberg.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Bylo by bláhové myslet si, že díky družicím na oběžné dráze poručíme větru, dešti. Extrémní klimatické jevy tu budou stále, nedokážeme je zastavit, nevymažeme je z mapy. Ale díky znalostem, které nám poskytují vědecké satelity mohou meteorologové učinit klíčová rozhodnutí. Družice nám dávají cenný čas při rozhodování, zda přistoupit k evakuaci, případně ve které oblasti ji provést. Ukazují nám, zda bouře sílí, či slábne, nebo zda brzy změní směr. Nejvíce je to vidět v případech, kdy pozemní infrastruktura zkolabuje a není schopná zajistit informace přímo z místa. Pak jsou data z družic nedocenitelná a mohou zachránit mnoho lidských životů.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://spacefellowship.com/wp-content/uploads/2009/12/goesr_satellite.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/haiyan_8_november_2013_0019_utc_0.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/airs.haiyan_1.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/haiyan.a2013312.0510.2km_0.jpg
http://static.guim.co.uk/…/2013/11/9/1383994921302/Typhoon-Haiyan-is-photogr-008.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Když satelity pomáhají

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Kiedis
Kiedis
13 let před

kozmonautika a samotny vesmir je uplne najdoležitejšia vec, aka existuje pre ludi, možno to za niekolko desiatok, stoviek rokov pochopime. Pretože len take male prirovnanie, vypukla finančna kriza a do americkych bank natalčili 600 miliard dolarov, ak nie omnoho viac, proste tie peniaze nič užitočneho nevytvorili a ludia sa maju aj tak horšie. Za 2 miliardy dolarov, poslali „auto“ na Mars a tu je vidno niekolko nasobne vačši prinos pre ludstvo a peniaze prakticky ostali ludom, ostali v obehu. Čo všetko by sa dalo spraviť za 600 miliard? a to nehovorim o tom, že kolko technologie, užitočnej pre normalny každodenny život by sa mohlo popritom objaviť. Neviem o kolko storoči dozadu by sme dnes boli, kebyže sa ludia nezaujimaju o vesmir, pretože aj špecialnou aj všeobecnou relativitou sa stretavame každy den a ani o tom vela ludi nevie, že jej može vdačiť za to, že im tak zjednodušila život a nebiť toho, že sa Einstein zaoberal vesmirom, tak by sme ju dnes určite nepoznali ,,, proste o nič ine sa nezaujimať len o život tu na Zemi, to je ako žiť cely život v jednej izbe a nikdy s nej nevyjsť a na druhej strane nezaujmať sa o vesmir = koniec civilizacie ,,,, skor či neskor, ten šuter trafi znova Zem

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗