Poslední přípravy před cestou k Marsu

O budoucí oběžnici Rudé planety, americké sondě MAVEN se v posledních týdnech mluvilo především v souvislosti s platební neschopností Spojených států Amerických. Hrozilo totiž, že se vinou těchto politických tahanic propásne startovací okno k Marsu. Sonda nakonec po dvou dnech čekání dostala tolik potřebnou výjimku, lidé, kteří se o ni starali nemuseli na nucenou dovolenou a mohlo se pokračovat v přípravách na blížící se start. Krize navíc včera skončila a vše se pomalu vrací do starých kolejí. V dnešním článku se na přípravy sondy MAVEN podíváme z trochu techničtějšího hlediska.

Pokud půjde všechno podle plánu, vydá se sonda MAVEN na svou dlouho cestu 18. listopadu. V těchto dnech probíhají především poslední zkoušky palubních systémů. Podle zveřejněných informací běží všechno podle plánu.

Sonda MAVEN ve složeném stavu - povšimněte si magnetometrů na konci solárních panelů.
Sonda MAVEN ve složeném stavu – povšimněte si magnetometrů na konci solárních panelů.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Velmi důležitým aspektem zkoušek bylo testování solárních panelů, které budou 900 kilogramů vážící sondě dodávat elektrickou energii. Jen pro zajímavost – pokud se podíváte na konce těchto panelů, všimnete si trojúhelníkových zakončení. To jsou magnetometry, díky kterým bude sonda vytvářet globální mapu marsovského magnetického pole. Po dokončení všech potřebných zkoušek byly solární panely sondy složené zpět k tělu. V této poloze bude sonda uložená pod aerodynamický kryt rakety.

V dalších dnech přijde na řadu tankování nádrží sondy. Do nich přijde celkem 1632 kilogramů hydrazinu, který bude složit pro korekční zážehy. S plněním nádrží by se mělo začít 24. října. Pátého listopadu má být sonda uzavřena do aerodynamického krytu a o dva dny později by měla vyrazit ke startovní rampě, kde ji čeká připojení k raketě.

O MAVEN se postará osvědčený nosič Atlas V v nejzákladnější konfiguraci 401, což znamená, že raketa bude mít čtyřmetrový aerodynamický kryt, žádné urychlovací motory na tuhá paliva a jednomotorový horní stupeň Centaur.

V minulých dnech se technici pustili do první fáze skládání této rakety. Stejně jako každý dům musí vyrůstat od základů, začíná se přípravou prvního stupně. Ten nese označení CCB (Common Core Booster). Jeho průměr je 3,81 metru a na délku měří skoro 32 a půl metru. V útrobách bychom našli nádrže na kapalný kyslík a speciální letecký petrolej. O jejich spalování se stará dvoukomorový motor RD-180, který generuje tah 4,152 MN.

Celý tento sofistikovaný válec s bronzovým povrchem technici nejprve vyvezli ze skladu na floridském mysu Canaveral k Vertical Integration Facility (volně přeloženo zařízení pro svislou montáž) na komplexu 41. Tady už čekala mobilní odpalovací rampa určená pro rakety Atlas.

První stupeň rakety Atlas V označovaný jako CCB se právě vztyčuje do vertikální polohy.
První stupeň rakety Atlas V označovaný jako CCB se právě vztyčuje do vertikální polohy.
Zdroj: http://spaceflightnow.com

Tady CCB připojili k jeřábu a následně tuto 22 a půl tuny těžkou sestavu vztyčili do vertikální polohy. V průběhu tohoto týdne se na horní část CCB umístil malý spojovací prstenec, který zajistí pevné spojení prvního stupně s horním stupněm Centaur.

Pokud se start MAVENu podaří, bude se jednat o sedmý letošní start Atlasu V, z toho šestý z pobřežní rampy na mysu Canaveral. Jen tak pro zajímavost – technici společnosti ULA, která zajišťuje provoz rakety Atlas, mají v těchto dnech napilno. Jen šest kilometrů od rampy pro MAVEN se skládá raketa Delta IV, která 23. října vynese družice systému GPS.

Přípravy na vypuštění sondy MAVEN tedy běží podle plánu, zatím se zdá, že ani start 18. listopadu, kdy se poprvé otevírá dvouhodinové startovací okno, není ohrožený. Sonda za 671 milionů dolarů se po deseti měsících letu mezi Zemí a Marsem usadí na vysoce protáhlé oběžné dráze, ze které bude zkoumat planetární atmosféru.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://cs.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://blogs.scientificamerican.com/…10152020319982868_1502767347_o-300×199.jpg
http://upload.wikimedia.org…NASA’s_space_probe_MAVEN_at_the_Kennedy_facility.jpg
http://spaceflightnow.com/atlas/av038/131011stacking/11stacking_400288.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Poslední přípravy před cestou k Marsu

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Honza
Honza
13 let před

Dík za článek.
„Konkurenční“ Indická sonda Mangalyaan má startovat už 28.10., ale k Marsu se z oběžné dráhy Země vydá až 30.11. takže poletí skoro v tandemu.
Na palubě má mimo jiné taky hmotový spektrometr na zkoumání horních vrstev marsovské atmosféry jako MAVEN. Doufám, že si zúčastnění chlapci nakonec aspoň vymění naměřená data…:-)

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗