Po týdnu opět přichází kosmotýdeník. Tentokrát je to však o něco významnější díl. Jedná se totiž o 52. díl našeho seriálu, který vychází každý týden a tudíž dnes to je přesně rok, co se kosmotýdeník začal na tomto blogu objevovat. Ale nejdříve se podíváme na to, co tento týden přinesl v kosmonautice. Sojuzu TMA-08M měl při přistání problémy, dále se budeme věnovat úspěšnému startu rakety Epsilon a na závěr se podíváme na sondu Voyager 1 a její cestu do mezihvězdného prostoru.
Sojuzt TMA-08 M měl při sestupu problémy
11. září 2013 se v 00:35 oddělila od ISS loď Sojuz TMA-08M, která měla za úkol odvézt polovinu 36. dlouhodobé expedice ve složení Pavel Vinogradov, Chris Cassidy a Alexandr Misurkin (Video z loučení posádky zde). Sestup lodě zpět do Kazachstánu však neprobíhal bez problémů. Během sestupu došlo k anomáliím na displeji, který ukazoval sestupové údaje, zkrátka je neukazoval správně. Kosmonauti tedy displej vypnuli a byli odkázáni na pravidelná hlášení řídícího střediska. Sestupovali tedy naslepo, ale rozhodně to nebyla nějaká dramatická chyba. Počítač lodi i senzory běžely bez problémů, středisko tedy mělo přesné informace, které ihned hlásilo kosmonautům.
Loď nakonec poměrně měkce – na poměry Sojuzu – přistála v Kazachstánu v 04:58 SELČ. Na ISS nyní zůstává posádka ve složení Fjodor Jurčichin, Luca Parmitano, Karen Nyberg, kterou by 25. září měl doplnit Sojuz TMA-010M a doplní tak už 37. dlouhodobou expedici na stanici.
Epsilon odstartoval
14. září po nezdařeném prvním pokusu, o kterém jsme vás informovali v minulém kosmotýdeníku, se úspěšně o nový start pokusila nová japonská raketa Epsilon. Podrobnosti o raketě naleznete v našem starším článku. Raketa startovala z Kosmického centra Tanegašima na jihu Japonska a svůj první start zvládla na jedničku. Na orbitu 950km x 1,150km se sklonem 31 stupňů k rovníku, vynesla teleskop SPRINT-A, který po úspěšném navedení na svoji dráhu hned dostal nové jméno Hisaki. Hisaki je vůbec první teleskop, který se ve vesmíru zaměří na studium planet, konkrétně na studium Venuše, Marsu a Jupiteru. Video ze startu naleznete zde.
Voyager 1 v mezihvězdném prostoru
V srpnu to bylo 36 let, co se na svoji cestu vydal Voyager 1, sonda, která se momentálně pohybuje jako nejvzdálenější objekt, který vyrobili lidé. Nyní se může zřejmě pyšnit i tím, že je to zároveň první lidský objekt, který se dostal za hranice naší sluneční soustavy. Mnoho lidí by jistě rádo dodalo, že to už tady bylo mnohokrát, ale nyní se zdá, že už by se to dalo brát jako velice pravděpodobné. Odpovídají tomu totiž data za poslední rok – už 25. srpna 2012 měl Voyager překročit hranice heliosféry.
K této významné zprávě byla uspořádána i živě přenášená tisková konference, kde jsme si dokonce mohli poslechnout zvuk mezihvězdného prostoru. Nutno však hned dodat, že Voyager mezi svými přístroji žádný mikrofon nemá, a i kdyby měl, tak bychom určitě nic neslyšeli. Zvuk vznikl přetransformováním z detektoru plazma vln. Na své stáří se sonda může také chlubit celkem širokou paletou stále funkčních přístrojů, na to se můžete podívat zde. Pro zájemce tu máme i video s dvouminutovým ohlédnutím za misí Voyageru.
Jeden rok
Děkujeme za přízeň, kterou projevujete tomuto seriálu a doufám, že se budeme scházet i v dalším roce. Poděkování na tomto místě patří o Tomáši Chobolovi, který kosmotýdeník psát začal a Dušanu Majerovi, který ho píše, když já zrovna nemohu. Je úžasné sledovat, že skutečně každý týden se najedou tři a většinou i více událostí, které jsou hodny zapsání. Je vidět, že kosmonautika je skutečně živý obor a my zde na blogu jsme rádi, že tu o ní můžeme pro Vás psát. Do dalšího roku tedy plným tahem vzhůru.
Zdroje informací:
http://www.space.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://lh4.googleusercontent.com/-awCT1qLA-E8/Ui9sUJcLUYI/AAAAAAAALtM/9wi01Z3Q1EQ/w1200-h737-no/8cdf74ce-4047-4f40-adb0-eb4293d1c765
https://scontent-a-ams.xx.fbcdn.net/hphotos-prn1/q71/1234727_662939307050593_1888966165_n.jpg
https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/hphotos-ak-prn1/735843_535904309812306_2038476871_o.jpg
https://fbcdn-sphotos-g-a.akamaihd.net/hphotos-ak-prn2/p480x480/1185587_745856342094707_209341552_n.jpg
http://q3.cz/images/49Voya_now.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/one-stop6ssg1972_0.jpg
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-36/hires/201309110001hq.jpg
Pánové díky za vyčerpávající články. Doporučuji jen přebírat obrázky na NASA ve vyšší kvalitě -> ten odkaz na vydařenou fotku dosedajícího Sojuzu vám navíc nefunguje (Facebook?) originál je na Human Spaceflight Gallery.. http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-36/html/201309110001hq.html
Děkujeme za pochvalu. Odkaz na fotku ještě upravím a pokud jde o přebírání fotek, snažíme se o nějaký kompromis mezi zajímavými, aktuálními a velkými. Ne vždy je vše na NASA, ne vždy je tam ta nejzajímavější fotografie a tak se tu někdy objevují fotky méně kvalitní. Ale beru si vaši radu k srdci a budu více dbát na kvalitu fotek. 🙂
díky za Vaši ochotu nám ostatním přežmýlat to co se děje na obloze.
Tak všechno nejlepší k prvnímu výročí, jen tak dál. Díky.
Fascinuje mě ten obrázek přistávajícího sojuzu. Takhle nějak to vypadalo před skoro padesáti lety, když ještě muži byli pravými muži a malá chlupatá zelená stvoření z Alfy Centaury pravými malými… No nic.
Každopádně dnes už má k dispozici každý paraglajdista, ultralightista nebo letecký modelář lepší technologie než jsou na tomhle veteránském stroji.
Dobrý den, ve smyslu dosažení pomyslného okraje naší slun.soustavy sondou Voyager 1 mě napadá dotaz: – nedosáhla tuto hranici již dříve jedna ze sond Pioneer, které startovaly podstatně dřív?
Také obsahovaly obrazové poselství pro event. mimozemské bytosti.
Ivoš
Dobrý den,
máte pravdu, Pioneery sice startovaly dříve než Voyagery, ale ty je brzy díky vyšší rychlosti předhonily. Tady je srovnání vzdáleností od Slunce v podání všech sond, které mají únikovou rychlost pro opuštění Sluneční soustavy:
Voyager 1 – 125,459 AU
Pioneer 10 (nefunkční) – 109,262 AU
Voyager 2 – 102,738 AU
Pioneer 11 (nefunkční) – 88,816 AU
New Horizons – 27,483 AU
Voyager 2 je zatím až třetím nejvzdálenějším objektem, ale díky rychlosti 15,418 km/s ukrajuje z náskoku prozatím druhého Pioneeru 10, který letí „jen“ 12,020 km/s