sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NOAA

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.

Neuraspace

Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.

NRO

Americký Národní úřad pro průzkum (NRO) uzavřel smlouvy se společnostmi Capella Space, Iceye U.S. a Umbra s cílem rozšířit využívání komerčních radarových systémů se syntetickou aperturou (SAR) americkou vládou.

Blue Origin

Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).

Telesat

Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.

Voyager Technologies

Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

ISS přijde o jeden modul

Modul Pirs

Už je to tak, dny ruského modulu Pirs na Mezinárodní vesmírné stanici jsou sečteny. Na Zemi se už připravuje jeho „kat“. Tedy, abych to uvedl na pravou míru – Rusové připravují další ze své dlouhé řady zásobovacích lodí Progress, konkrétně jde o Progress M-22M. Tato loď bude mít kromě standardních úkolů, tedy dopravit na stanici jídlo, vodu, vědecké experimenty a osobní věci pro posádku, i jeden neobvyklý úkol – až bude odlétat od stanice, vezme s sebou modul Pirs. Ale rozhodně to neznamená, že budeme muset nad jeho ztrátou smutnit. Odpojený modul se dočká více než důstojné náhrady. Ostatně všechno rozebere náš dnešní článek.

Je to už skoro 12 let od chvíle (14. září 2001), kdy se k dolnímu stykovacímu uzlu modulu Zvezda připojil tři a půl tuny těžký modul Pirs. Na stanici ho tenkrát dopravilo zařízení, které bylo odvozené od lodi Progress. Dolní část byla totožná, ale v místech, kde má Progress běžně modul se zásobami se nacházel právě modul Pirs. Ostatně bylo to logické – samotný modul by se nedokázal přiblížit k ISS, natožpak sám zadokovat.

Nádkers ukazující podobu modulu Pirs během příletu ke stanici. V pravé části můžete vidět zařízení odvozené od lodi Progress.
Nákres ukazující podobu modulu Pirs během příletu ke stanici. V pravé části můžete vidět zařízení odvozené od lodi Progress.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Téměř 5 metrů dlouhý Pirs po celou dobu, kdy je připojený ke stanici, slouží především ke dvěma základním úkolům – jednak coby dokovací uzel, na který se připojují ruské zásobovací Progressy, nebo pilotované Sojuzy. Ale také jako přechodová komora, kterou ruští kosmonauti využívali při výstupech do volného prostoru. Ještě před několika měsíci bychom na něm našli i dvojici manipulátorů Strela, které slouží pro přesouvání astronautů a materiálu po vnější části stanice.

Počítačem generovaný obrázek ukazuje, jak se modul Nauka napojí na ISS. Vlevo Zvezda - vpravo Zarja - nahoře Poisk - dole Nauka
Počítačem generovaný obrázek ukazuje, jak se modul Nauka napojí na ISS. Vlevo Zvezda – vpravo Zarja – nahoře Poisk – dole Nauka
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Konec modulu Pirs má na svědomí nový ruský modul Nauka, na který se čeká už několik let. V současné době se však zdá, že bychom se jej mohli dočkat už v dubnu příštího roku, ovšem nezakřikněme to! Nauka bude víceúčelovým modulem, který bude zaměřený především na vědu.  Kromě toho bude obsahovat navigační systémy a motory pro změnu orientace stanice. Tento dvacet tun těžký a 13 metrů dlouhý modul je potřeba někam umístit. Volba padla na dolní stykovací uzel modulu Zvezda. Avšak tam už je „zaparkovaný“ Pirs. Co s tím?

Nakonec vyhrála možnost, že starý Pirs ustoupí nové Nauce. Možná vás napadlo, proč nemůže Pirs zůstat na svém  místě a Nauka se nepřipojí na něj? Brání tomu prostá fyzika. Takové spojení by bylo značně nestabilní, protože Pirs  by v místě napojení na Zvezdu nedokázal zajistit dostatečně pevné spojení. Musíme si uvědomit, že Nauka bude mít 20 tun. To už je nějaká páka, která se projeví především při motorických manévrech stanice.

Gennadij Padalka a Jurij Malenčenko při výstupu vloni v srpnu odstranili manipulátor Strela-2.
Gennadij Padalka a Jurij Malenčenko při výstupu vloni v srpnu odstranili manipulátor Strela-2.
Zdroj: http://www.stoplusjednicka.cz/

V minulých měsících proto probíhala příprava na odlet Pirsu. Ruští kosmonauti například odmontovali obě ramena Strela – jeden exemplář zamířil na sesterský modul Poisk a další skončil na modulu Zarja. Pak už jen zbývalo čekat, až padne definitivní rozhodnutí. Jak jsem už zmiňoval, modul Nauka se měl k ISS vydat už před několika lety, ale vinou neustálých odkladů se neustále posouval. To se mimochodem nelíbilo Evropské kosmické agentuře, která má na Nauce své robotické rameno. Zbývalo vyřešit otázku, kdy a jak se Pirs od stanice oddělí.

Ještě před několika hodinami se spekulovalo, že Pirs „stáhne dolů“ už Progress M-20M, který by se měl k ISS vydat za pár dní – už 27.7. (jeho start je naplánovaný na 22:45 SELČ). Až dorazí ke stanici, připojí se právě na dokovací port modulu Pirs. Za zmínku stojí, že by na své palubě měl nést i zařízení pro opravu rozbitého amerického skafandru (viz starší článek o problémech při výstupu). Co by ovšem následovalo, kdyby měl Progress M-20M opravdu snést Pirs s sebou? Vzhledem k tomu, že by měla Nauka přiletět až za necelý rok, znamenalo by to mít „zabitý“ jeden stykovací port, na kterém by musel být pořád připojený Progress. Stejně tak možnost odpojit Progress s Pirsem a dokovat lodě přímo na port modulu Zvezda není možná. Bylo by tedy logičtější, aby M-20M letěl jako normálně a tím pádem odletěl sám, až by to bylo potřeba. S Pirsem se přeci může odletět, až přijde správný čas. A neodpustím si jedovatou poznámku – co kdyby náhodou, nedejbože, zase došlo k odkladu startu Nauky.

Během včerejšího dne už vyšla nová informace, podle které bude „katem“ Pirsu až Progress M-22M, který odstartuje příští rok v dubnu. I tento Progress se připojí na modul Pirs a až přijde odlet, tak zámky, které jej budou spojovat s modulem Pirs zůstanou pevně zaklapnuté. Naopak západky poutající Pirs ke Zvezdě se otevřou a celé tohle soulodí odmanévruje pryč. Progress pak jako obvykle zapálí své motory proti směru letu a i s připojeným Pirsem vstoupí do hustých vrstev atmosféry, kde shoří a zanikne.

Na uvolněné místo se za krátko připojí modul Nauka. Pirs se tak stane prvním modulem v historii ISS, který se dočká zničení. Na druhou stranu ale téhle ztráty nemusíme litovat. Nauka přinese mnoho nových možností, které jsou v současné době na ISS nemožné – těšit sem můžeme třeba na malou přechodovou komoru, která umožní umísťovat sledované vzorky vně stanice. Zatím touto možností disponuje pouze japonský modul Kibó, nebo je musí provádět astronauti během výstupů do volného kosmu.

Zdroje informací:
http://forum.nasaspaceflight.com/
http://www.kosmo.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.spaceflightnow.com/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/23/ISS_pirs_module.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/116561main_pirs_diagram.gif
http://upload.wikimedia.org/…/Russian_Orbital_Segment_-_post_Nauka_launch_(3D_rendering).jpg
http://www.stoplusjednicka.cz/…/fotoeditorial/2013/05/679285main_eva08202012_full.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
dd
dd
13 let před

Pěkný článek jako vždy

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.