Máme za sebou další týden a i tentokrát je pro vás připraven přehled toho nejzajímavějšího, co se v tomto uplynulém týdnu stalo v kosmonautice. Dnes nás čeká další informace o vývoji přistávacího zařízení Grasshopper od americké společnosti SpaceX. Podíváme se i na dění na Mezinárodní kosmické stanici, kde aktuálně řeší příčinu nepříjemností při příletu ruské zásobovací lodě Progress M-19M a navíc i poškození jednoho z velkých solárních panelů stanice. Na závěr přivítáme vozítko Curiosity, které se po měsíci z Marsu opět ozvalo. Přejeme příjemné čtení.

SpaceX dál testuje

V tomto týdnu představila společnost SpaceX další pokrok při vývoji přistávacího zařízení Grasshopper. Po testovacím modelu byla poprvé ukázána část, která je vyrobena v měřítku 1:1. Jednalo se o jednu ze čtyř nohou přistávacího zařízení, které budou při startu složeny a při přistávání se samy rozloží. To je také rozdíl oproti současnému testovacímu zařízení, kde jsou nožičky napevno rozloženy. Nicméně i to by se mělo v následujících testech změnit a i u testovacího modelu by mělo během testů docházet ke složení.

Nový kus v reálném měřítku není žádný drobeček, jak vidíte na přiložené fotografii. Celkové rozpětí přistávacího zařízení s rozloženými nohami by pak mělo mít 18 metrů. Podstatné však je, že toto zařízení by nemělo přesáhnout váhu 2100 kilogramů, což jak sám Elon Musk podotýká, je podobná hmotnost, jako v jeho firmě vyráběný automobil Tesla Model S. Přistávací zařízení by se mělo poprvé objevit na raketě Falcon9R (r značí reusable = znovupoužitelný). Na této grafice si můžete prohlédnout, jak bude vypadat složená a rozložená noha, připojená k samotné raketě.

A na závěr od společnosti SpaceX něco pro zajímavost. Na svém facebookovém profilu společnost zveřejnila k významnému dni, týkajícího se filmové série Star Wars, že jméno Falcon pro jejich raketu vzniklo díky inspiraci lodí Milenium Falcon, známé právě ze světa Star Wars.

Dění na ISS

Na Mezinárodní kosmické stanici ISS aktuálně řeší malou nehodu, která se stala na začátku týdne. Senzory oznámily anomálie na jednom z velkých slunečních panelů, konkrétně u panelu 4b. K tomu, aby se přišlo na to, co je s panelem, musely být použity fotoaparáty a panel se musel z modulu Cupola detailně nafotit. Při rozboru fotografií se zjistilo, že panel byl zřejmě zasažen mikrometeoritem a je v něm malá trhlina. Tato závada není nijak významná a vzhledem k ploše panelů se občas stává. Už před několika lety v rámci mise STS-120 proběhla oprava jednoho protrženého místa na panelu, který se při rozvinování, poté, co byl nainstalován roztrhl o jedno z vodících lan. Bylo nutné zrušit plán plánované EVA-4 a celá byla věnovaná dodatečné opravě tohoto panelu a zajištění dostatečného rozvinutí, aby panely mohly dodávat dostatek elektrické energie.  Opravu tehdy prováděl Scott E. Parazynski, zavěšený na konci manipulátoru, daleko od vstupu do stanice.

Po problémech se zásobovacím Progressem M-19M, kterému se po startu nevyklopila jedna z navigačních antén nutných pro spojení se stanicí, se vedení Roskosmosu rozhodlo, že není třeba se snažit nevyklopenou anténu opravit. Progressu se nakonec podařilo úspěšně přistát a problémy se neočekávají ani u jeho odpojení. Oprava antény by zřejmě byla příliš nebezpečná, protože anténa je jištěna pyropatronou, která by se při pokusech o ruční odtržení mohla aktivovat, a vylétající drobné úlomky by mohly poškodit skafandry astronautů. Zajímavostí na konec je finanční vyčíslení případné ztráty, která by nastala, kdyby se Progress nepodařilo připojit, rovnala by se 200 milionům dolarů.

Curiosity opět na příjmu

Rover Curiosity se po měsíčním odmlčení opět ozval. Odmlku způsobila konjunkce Země-Slunce-Mars, kdy signál z Marsu a opačně mohl být poškozen, protože procházel kolem Slunce. Curiosity se znovu ozvala během Solu 262 a ze zaslaných dat je patrné, že je vozítko ve výborné formě a může opět pokračovat ve vědecké činnosti. První zaslané fotky tuto zprávu jen potvrzují. Aktuálně bude na vozítku probíhat instalace nového softwaru, která by měla být ukončena právě dnes.

Ale ani během konjunkce se Curiosity nevzdala vědeckých měření. Sice nemohlo na Zemi odesílat naměřená data, ale v provozu zůstaly tři vědecké přístroje – RAD pro měření radiační intenzity v okolí roveru, REMS, kompletní meteostanice, která zaznamenává teplotu, tlak a vlhkost atmosféry, ale i směr a rychlost větru. A konečně třetím pracujícím přístrojem je DAN, který zkoumá, kolik vody obsahuje půda pod vozítkem. Curiosity svá naměřená data poslala na palubu sondy MRO, která krouží kolem planety. Odhady počítají s tím, že sonda má ve svých počítačích k odeslání 12 gigabitů dat z Curiosity.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://cs.wikipedia.org/
http://www.spacex.com/
http://mars.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/images/content/195963main_iss016e008930.jpg
https://pbs.twimg.com/media/BJSV3UQCAAITfKN.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-MKrGkhUl100/UX6qkdiuELI/AAAAAAAAnaw/IG0YiMWE17U/w885-h589/264C3697.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-2g_se478cVs/UX2MkxLW2lI/AAAAAAAAnG0/-wto1foAwhk/w885-h587/336_5375.jpg
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/proj/msl/redops/ods/surface/sol/00262/opgs/edr/ncam/NRB_420760203EDR_F0060000NCAM12754M_.JPG